Ředitel píše, že máte převést peníze? Ujistěte se, že je zpráva skutečně od něj

  |   Virus Lab

České firmy čelí podvodným žádostem o převod peněz, které vypadají, jako by je účetním oddělením psali skuteční manažeři.

1496319618_35338841_ml_cut.jpg

Pošlete prosím ihned půl milionu korun na účet této společnosti, je třeba uhradit zálohu na nákup materiálu. Tak může vypadat podvodný e-mail, který přijde firemnímu účetnímu z adresy generálního ředitele a nemusí vykazovat žádné známky něčeho nekalého. Ve skutečnosti jej však formuluje zloděj, který využil metod takzvaného sociálního inženýrství a pomocí zprávy se pokouší z napadané společnosti vylákat peníze. Nemusí se přitom ani nabourat do interní elektronické pošty poškozené firmy.

„Jde o poměrně častý jev, kdy se útočník snaží přesvědčit fakturační oddělení firmy k zaplacení faktury na svůj účet,“ konstatuje technický ředitel společnosti ESET Miroslav Dvořák. Pachatel k zaslání podvodného e-mailu obvykle zneužije server jiné společnosti, většinou ze zahraničí, a také cizí e-mailový účet, aby nebyl dohledatelný. Rozeznat podvodný e-mail od skutečné zprávy generálního ředitele je takřka nemožné, protože útočník často napadenou firmu delší dobu monitoruje a má přehled o tom, jak ředitel svoje e-maily podřízeným formuluje.

„Ideální je, když se takový falešný e-mail k zaměstnancům vůbec nedostane, tedy že si firma využitím bezpečnostní technologie zajistí filtraci elektronické pošty,“ říká Miroslav Dvořák. Příkladem může být použití digitálního podpisu zpráv. „Problém je spíše v opomíjení nasazení těchto bezpečnostních prvků nebo špatném nastavení, než v jejich neexistenci,“ míní technický ředitel ESETu.

„U externí komunikace stojí za zmínku různé techniky používané v antispamových systémech na ověření reputace odesílatele či jeho autentičnosti. Jde o DKIM, SPF, či verifikaci různých DNS záznamů,“ vypočítává Dvořák.

Pokud firma tyto typy ochrany opomíjí, musí se spoléhat na lidský faktor, tedy že se zaměstnanci účetního oddělení nenechají napálit phishingovou zprávou. „Je třeba ji podrobně pročíst a všímat si všeho, co by mohlo být nějak podezřelé: překlepů, chybných formulací, špatné češtiny… A samozřejmě si požadavek na proplacení faktury osobně ověřit od manažera, který ho měl prostřednictvím e-mailu vznést,“ líčí Dvořák.

Takto se zachoval účetní jedné české společnosti, kterou útočník požádal o vyplacení 26 tisíc euro (v přepočtu 700 tisíc korun). Z opatrnosti se zeptal jednatele, zda požadavek skutečně platí a tak se přišlo na podvod, kvůli kterému společnost podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Útočníka se však nepodařilo vypátrat. E-mail, který obsahoval požadavek na proplacení faktury, byl registrovaný ve Spojených státech a nic bližšího se k němu nepodařilo zjistit.

„U dobře naplánovaného a provedeného útoku jsme schopni bez problémů zmapovat útočníkovu cestu. Zjistit jeho konkrétní identitu je už mnohem složitější,“ potvrzuje Miroslav Dvořák. Zločinci obvykle zneužijí jak cizí e-mailovou schránku, tak server, z něhož zprávu zasílají. Ne každá napadená firma má tak svědomité účetní, aby si ověřovali všechny elektronicky podané požadavky na proplácení faktur, a tak se podle technického ředitele ESETu čas od času stane, že některá společnost falešnou fakturu skutečně proplatí. Málokterá firma se k tomu ale přizná a oznámí věc Policii.



Dvojklik