Možná vám dojde, že jde o podvodný telefonát a zavěsíte, ale možná taky ne. A rozhodně v tom nebudete sami, nakonec podle Masarykovy univerzity má vishing (neboli phishing pomocí telefonu) v rukou dobře organizované kriminální skupiny až 77% úspěšnost.

Není spam jako spam

Hned z kraje je dobré si ujasnit, že ne všechny nevyžádané hovory jsou automaticky škodlivé. Něco z toho je tzv. navolávání, tedy starý dobrý telemarketing.

Ačkoliv se telemarketing od podvodných telefonátů technicky příliš neliší, hlavní rozdíl je v záměru a zákonnosti. Legitimní společnosti totiž podle GDPR potřebují náš souhlas, aby nás mohly kontaktovat, a pokud ho odvoláme, musí to respektovat. Podvodníkům jsou ale zákony úplně ukradené. A nejen ty naše.

„Skupiny podvodníků často operují ze zemí s nedostatečnými zákony o kyberbezpečnosti a/nebo policejními složkami, které postrádají potřebnou úroveň technických znalostí. K jejich narušení nebo zastavení je tedy nutná mezinárodní spolupráce,“ vysvětluje náš bezpečnostní expert Ondrej Kubovič.

Vishing nové generace

Pryč jsou doby osamělých podvodníků, kteří ručně vytáčejí číslo za číslem a kvůli neadekvátnímu vyjadřování se často nedostanou ani za pozdrav, nebo obrovských call center, jejichž operátoři jedou podle jednoho společného scénáře.

Dnešní podvodné organizace spoléhají na software pro automatické vytáčení (anglicky autodialing), díky kterému jsou denně schopní uskutečnit miliony telefonických hovorů. Tento software funguje tak, že bleskovým tempem prochází seznam telefonních čísel a volá. Na odpověď přitom nečeká, prostě jede.

Seznam telefonních čísel můžou podvodníci získat např.:

• náhodným vygenerováním čísel;
• nakoupením od třetí strany, která je získala stažením z veřejných webů;
• využitím uniklých nebo kradených dat (např. infostealerem) z dark webu.

Šance, že oběť hovor přijme, si zvyšují tzv. spoofingem telefonních čísel, čímž ještě podpoří zdání oficiálního kontaktu seriózní instituce, který se obvykle snaží vyvolat.

„Technologické novinky jako spoofing telefonních čísel, autodialing a levný Voice over Internet Protocol (VoIP) nejen zvyšují počet podvodných hovorů, ale dělají je i hůř odhalitelné,“ shrnuje Ondrej Kubovič. „To samé platí pro generativní umělou inteligenci. Příkladem jejího využití pro vishing je nedávný investiční podvod zvaný Nomani, který hojně využívá deepfaků v podobě videí a škodlivých reklam na sociálních sítích.“

Haló, tady podvodník

Po zvednutí telefonu nastává druhá fáze útoku. V té podvodníci využívají buď nahrané zprávy, nebo nás rovnou spojí se svým operátorem, který to teprve pořádně rozjede. A „to“ se v tomto případě téměř vždy rovná psychologické manipulaci.

Cílem podvodných hovorů je totiž vyvolat paniku, která oběť donutí napřed jednat a až potom myslet. Čím víc nás totiž vyděsí, tím větší šanci mají, že ve snaze rychle zamezit škodám uděláme přesně to, co po nás chtějí.

Většinou jim jde hlavně o následující:

• bankovní detaily a informace o kreditních kartách;
• hesla a bezpečnostní kódy;
• další osobní data zneužitelná k finanční podvodům.

Pokud hovor prostě jen nepřijmeme, nijak zvlášť si nepomůžeme. Už jen fakt, že telefon zvoní, totiž útočníkům potvrdí, že mají funkční telefonní číslo, které buď začnou vytáčet opakovaně, nebo ho prodají jiné podobné skupině. A kolotoč začíná nanovo.

Jak se podvodům po telefonu efektivně bránit?

Prvním a nejdůležitějším krokem je zbavit se přesvědčení, že nám se to stát nemůže. Podvodníci totiž nespoléhají na naši hloupost, ale na základní lidské instinkty, které umí moc dobře zneužít. Nejefektivnější obrana je tedy telefon vůbec nezvedat. To ale není vždy možné, takže…

Jak poznat podvodný telefonát?

1. Neznámé nebo podezřelé číslo. Pokud číslo nepoznáváte, ale není označené jako spam, zkuste si ho napřed vygooglit.
2. Spěch nebo výhružky. Volající, kteří po vás chtějí okamžitě provést nějakou akci, např. něco zaplatit nebo ověřit účet, jsou většinou podvodníci.
3. Žádost o peníze nebo osobní informace. Žádná seriózní firma nebo státní úřad po vás nebude chtít vaše bankovní informace po telefonu.
4. Robotické hlasy nebo nahrávky. Pokud hovor začíná s automatickou zprávou, je velká šance, že jde minimálně o spam.

Nezvednutím nebo zavěšením to ale nekončí, důležité je začít důsledně blokovat. Podvodníka to sice nezastaví, ale z vás to udělá o dost méně atraktivní cíl. K blokování můžete například využít:

• Základní funkce mobilního telefonu. Na Androidu obvykle stačí podržet záznam v aplikaci „Telefon“ a vybrat „Zablokovat nebo nahlásit“. Na iPhonu se podobná možnost objeví při otevření kontaktu.
• Vestavěný spamový filtr telefonu. iPhone umožňuje ztišení neznámých volajících, které příchozí hovor pošle přímo do hlasové schránky. Na Androidu podobné opatření najdeme pod „Identifikace volajícího a spam“, ale hodně záleží na značce telefonu.
• Aplikace třetích stran, které příchozí hovory analyzují proti číslům v globální databázi a chytí i to, co vestavěný filtr pustí. Příkladem je třeba komplexní bezpečnostní řešení, které umožňuje nejen blokaci, ale i stanovení vlastních pravidel pro jakákoliv telefonní čísla.

Nahlásit, či nenahlásit – to je oč tu běží

Vzhledem ke spoofingu telefonních čísel se nabízí otázka, zda má nahlašování podvodných telefonátů vůbec smysl. Odpověď je ale překvapivě jednoduchá: smysl to má. A velký.

„Telekomunikační společnosti se proti podvodným telefonátům snaží bojovat, a to například SPAM nálepkami, AI boty, kteří plýtvají časem podvodníků, nebo pokročilými protokoly, které ověřují autentičnost volajícího,“ upřesňuje Ondrej Kubovič. Tím, že jim pokus o podvod nahlásíme, je v tomto boji aktivně podporujeme.

Závěrem…

Špatná zpráva je, podvodné telefonáty jsou díky novým technologiím čím dál sofistikovanější a tím i úspěšnější. Dobrá zpráva je, že pokroky ve strojovém učení a behaviorální analýze přispívají k vývoji lepších detektorů spamu a odhalování vzorců v podvodném chování, což ho umožňuje rychleji identifikovat.

Ačkoliv se nám vishing nejspíš nepodaří úplně zastavit, informovanost, zdravá skepse a vysoká obezřetnost nám v boji proti němu hodně pomůžou. Naší nejmocnější zbraní ale i nadále zůstává možnost hovor prostě a jednoduše zavěsit.

Mohlo by vás zajímat:
📱 Vishing: Podvodné telefonáty nás připraví o peníze i data
📱 Jak dokáží podvodníci získat vaše telefonní číslo?
📱 Proč chtějí kyberútočníci váš telefon?

Podle našich analýz se vloni počet investičních podvodů s kryptoměnami zvýšil o 335 %. A není divu, útočníci jdou vždycky tam, kde cítí peníze. Právě podvody související s investicemi patří podle policie mezi nejčastější zločiny v kyberprostoru.

„Kriminalita páchaná v kyberprostoru tvoří v současnosti přibližně 10,5 % celkového objemu trestné činnosti. Možná překvapivě se na předních příčkách z hlediska kvantity objevují právě útoky spojené s investováním – tedy podvodné nabídky výhodných investic, často do kryptoměn. Ročně evidujeme stovky takových případů, přičemž škody jdou řádově do stovek milionů korun,“ říká plk. Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.

Krypto scam organizuje celý gang

Za celým schématem nestojí jeden nebo dva hackeři, jde o velmi promyšlené schéma, které vyžaduje organizovanou skupinu. Zastavit takové gangy je problematické, neustále se objevují nové falešné stránky a podvodné platformy.

Podvodníci kombinují lákavou reklamu na sociálních sítích, zmanipulované články v renomovaných médiích (jde o falešné stránky, jak si záhy ukážeme) s přesvědčivou manipulací a psychologickým nátlakem. V některých případech mají k dispozici i call centrum a mohou vyústit až k falešnému telefonátu s útočníkem, tzv. vishingu.  Volající běžně hovoří velmi dobrou češtinou bez přízvuku.

„Pokud se lidé rozhodnou investovat do kryptoměn, doporučujeme využívat pouze prověřené platformy, které jsou členy České kryptoměnové asociace a prošly jejím certifikačním procesem,” radí František Vinopala, předseda České kryptoměnové asociace.

Jak probíhají investiční podvody do bitcoinu?

Typicky na takový podvod narazíte na sociálních sítích, zpravidla ve formě placené inzerce. Útočníci si totiž umějí spočítat, že se jim clickbaitová reklama vyplatí.

Zpravidla jde o nabídku lákavé investice s pohádkovým zhodnocením, ještě častěji jde ale o trik „zbohatněte jako celebrita“. Velmi často je v inzerátu uvedeno, že se nějaká známá osobnost prořekla a nyní čelí perzekuci, že umožnila Čechům zbohatnout. Zneužiti takto byli například Tereza Pergnerová, Petr Kellner, Andrej Babiš i Petr Fiala. Bohužel i když se tyto osobnosti brání, mají jen málo možností, jak přimět útočníky podvod stáhnout.

Zneužití jmen známých osob není náhoda. Podle našeho průzkumu dá na doporučení známé osobnosti desetina lidí.

„Pokud na reklamu člověk klikne, je přesměrován na webovou stránku, kde bývá falešný článek, který se tváři jako legitimní zpráva od nějakého známého média. Tato zpráva je zpravidla šokující a má za úkol manipulovat emocemi oběti a upoutat její pozornost. Na webové stránce je pak také falešný formulář. Jakmile do něj člověk zadá své údaje, kontaktuje ho následně někdo z podvodného call centra.  Cílem podvodníků je samozřejmě vždy přimět oběť k převodu peněz,“ popisuje aktuální podvodný scénář Novotný.

Podvodníci vám pošlou peníze, aby vás okradli

Existují i varianty, kdy je formulář už součástí reklamy nebo naopak vede člověka přímo na krypto burzu, kde má možnost zadat zkušební investici. Celý proces působí velmi důvěryhodně.

„Falešné investiční portály působí na první pohled důvěryhodně, jsou plné pozitivních recenzí a ukazují neustále rostoucí zisky. Tyto zisky jsou ale smyšlené a oběť je ve skutečnosti nikdy nezíská zpět. Někdy je dokonce zpočátku malá částka vyplacena, aby byl podvod ještě důvěryhodnější a oběť investovala víc,“ varuje plk. Zuzana Pidrmanová. „Evidujeme i případy, kdy vás pachatelé oslovují skrze romantický vztah v online prostředí. Investici vám pak doporučuje osoba, které důvěřujete. Pachatelé mohou svou oběť dokonce znovu kontaktovat jménem například advokátní společnosti, tentokrát s legendou, že za úplatu dokážou investici zachránit, přičemž takto škoda jen dál narůstá.“

Češi podvody poznají bez problémů

V rámci průzkumu jsme respondentům ukázali typický podvodný článek a zeptali se jich na názor. Jen 4 % podvod neodhalila, 15 % si nebylo jistých. Ostatní uživatelé se dívali na text pečlivě kriticky vyhodnotili, že jde o podvod, protože:

• 32 % gramatické chyby
• 29 % rozporu informací v titulku článku s tématem obrázku
• 20 % důvodné podezření, že by spolu Andrej Babiš a Petr Fiala nespolupracovali

„Ideální je se zaměřit na kombinaci ukazatelů – zkontrolovat URL adresu webu, na kterém se nacházím, pořádně si celou stránku prohlédnout a mít zdravou skepsi k šokujícím sdělením,“ radí náš bezpečnostní analytik Ondřej Novotný.

Jak poznat scam?

Důležité je být obezřetný a vědět, že podvody existují. Narazit na ně mohou i děti nebo senioři, kteří moou být důvěřivější. Jak tedy podvod poznat?

Nabídka je extrémně lákavá a musíte ji využít hned. Jde o nějaké tajemství, které známá osobnost nechtěně vyzradila. URL adresa není přesná nebo neodpovídá médiu, ze které se vydává.

Zda vám kryptoměny vydělají nevíme, ale víme, jak udržíte vaše kryptoměny v bezpečí:

1. Lákavou nabídku vždy nezávisle ověřte. Píše se o ní na oficiálních profilech nebo odborných médiích?
2. Ověřte si adresu URL média, burzy nebo služby.
3. Podívejte se, zda má vybraná burza certifikaci od České kryptoměnové asociace případně nějaké zahraniční autority.
4. Nikdy nezadávejte osobní nebo platební údaje, pokud si nejste stránkou absolutně jistí.
5. Nikdy nesdělujte po telefonu své přihlašovací údaje ani údaje k platební kartě.
6. Stahujte si aplikace a programy jen oficiálních zdrojů.
7. U kryptoměnových účtů si zapněte dvoufaktorové ověření.
8. Aktualizuje operační systém zařízení a programy.
9. Používejte na všech svých zařízeních spolehlivý antivirový program.

Co dělat, pokud jste se stali obětí scamu?

Pokud jste na nějaký podvod zareagovali a útočníkům zaplatili, neprodleně požádejte svou banku o zpětné zúčtování (chargeback). Vysvětlete bance situaci, tyto podvody znají, mapují. V některých případech lze získat peníze zpět. Podvod nahlaste na Policii ČR.

V některých případech požadují útočníci kopie dokladů nebo platebních karet. Což nemusí být překvapivé, dělají to i renomované banky, pokud komunikujete jen elektronicky. V takovém případě si nechte okamžitě vystavit nové doklady. Nebudete se tak muset obávat jejich případného zneužití.

Buďte obezřetní pokud vás kontaktuje někdo cizí. Pokud jste v podvodném formuláři vyplnili svůj e-mail nebo telefonní číslo, je pravděpodobné, že tyto údaje útočník prodá na černém trhu na dark webu. S tím se bohužel udělat nedá nic, leda změnit telefon či e-mail. Své údaje můžete monitorovat ve funkci Ochrana identity v úrovni zabezpečení ULTIMATE.

Štít, přes který se hackeři nedostanou

Předcházejte malware díky jedinému řešení. ESET
spolehlivě ochrání vaše zařízení i data. 

VYZKOUŠET

Okolo podvodných hovorů se točí velký byznys. Cílem útočníků jsou nejčastěji vaše bankovní účty. Šikovnou manipulací se vás pokoušejí přimět, abyste jim sami své peníze převedli, nebo jim dali údaje z karet.

Telefonní čísla patří mezi osobní údaje a jsou cenným zdrojem pro identifikaci i reklamu. Toto spojení si vysvětlíme na příkladu, který popsala televize CNBC:

Baseballový  fanda vložil vstupenky do košíku ve speciální aplikaci, ale nákup nedokončil. Přesto mu krátce po zavření aplikace zavolá prodejce a nabídne slevu na vstupenky. Náš fanoušek bude asi trochu zmatený, protože své číslo nikam nezadával. Odkud tedy jeho číslo mají?

Odpověď zní – prostřednictvím sledování. Některé trackery mohou shromažďovat konkrétní informace z webové stránky. Například pokud vyplníte své telefonní číslo do formuláře, tracker jej uloží a vytváří tak to, čemu se často říká personalizovaný obsah. Existuje celý obchodní model známý jako „zprostředkování údajů“ a špatnou zprávou je, že stačí málo, aby se údaje staly veřejnými.

Zprostředkovatelé dat a úniky informací

Zprostředkovatelé dat získávají vaše osobní údaje z veřejně dostupných zdrojů (veřejné rejstříky), komerčních zdrojů (obchodní partneři, jako jsou poskytovatelé kreditních karet nebo obchody) a také sledováním vašich online aktivit (aktivity na sociálních sítích, kliknutí na reklamu atd.) a poté vaše údaje prodávají dalším subjektům. Většinou se tato data využívají k cílení reklamy  a prodeji služeb.

Toto není nelegitimní. Určitě si ale říkáte, jak se k takovým datům dostanou podvodníci.

Čím více společnostem, webům a aplikacím své osobní údaje poskytujete, tím podrobnější je váš osobní „marketingový profil“. Tím se také zvyšuje vaše riziko úniku dat, protože u samotných zprostředkovatelů dat může docházet k bezpečnostním incidentům. Zprostředkovatel údajů by také mohl vaše údaje prodat jiným subjektům.

Zprostředkovatelé údajů nebo úniky, které se jich týkají, však nejsou jediným zdrojem telefonních čísel pro podvodníky.

5 způsobů, jak se zločinci mohou dostat k vašemu telefonnímu číslu

1. Veřejné zdroje: Na sociálních sítích nebo na pracovních portálech se může objevit vaše telefonní číslo jako způsob, jak vás kontaktovat. V případě, že nemáte správně nastavenou ochranu osobních údajů nebo jej dokonce sami sdílíte, může být vaše číslo dostupné komukoli, dokonce i AI robotům.
2. Ukradené účty: Různé online služby vyžadují vaše telefonní číslo, ať už k potvrzení vaší totožnosti, k zadání objednávky nebo jako ověřovací faktor. Pokud dojde k prolomení vašich účtů kvůli slabým heslům nebo dojde k úniku dat, může snadno uniknout i vaše číslo.
3. Automatické vytáčení: Automatické vytáčení volá na náhodná čísla, a jakmile hovor přijmete, můžete se stát terčem podvodu. Někdy tyto automatické vytáčecí služby volají jen proto, aby potvrdily, že číslo někdo používá a jde tedy o relevantní cíl potenciálního útoku.
4. Pošta: V některých případech může být vaše číslo nebo e-mail vytištěné na balíku.
5. Phishingové a podvodné účty: V neposlední řadě svá čísla můžeme odevzdat sami v různých chatovacích aplikacích. A to v účtech, jejich jediným cílem je sběr takových to údajů. Pár ukázek najdete níže.
   V chatovacích aplikacích se útočníci vydávají za firmy nebo se s vámi jinak snaží navázat konverzaci. Krom čísla se pokusí zjistit pár dalších údajů, které lze použít pro sociální inženýrství.

Jak chránit své telefonní číslo

Jak tedy můžete chránit sebe a své číslo? Zde je několik tipů:

#1. Dávejte si pozor na phishing. Nikdy neodpovídejte na nevyžádané zprávy/volání z cizích čísel, neklikejte na náhodné odkazy v e-mailech a nezapomeňte zachovat chladnou hlavu a přemýšlet, než zareagujete na zdánlivě naléhavou situaci.

#2. Chraňte své účty dvoufaktorovým ověřováním, ideálně pomocí speciálních bezpečnostních klíčů, aplikací nebo biometrických údajů namísto ověřování pomocí SMS. Ty mohou být poměrně snadno zachyceny hackery.

#3. Dobře zvažte, zda  webové stránce poskytnete své telefonní číslo. Je sice užitečné, mát jej vyplněný v e-shopu nebo zadaný pro obnovu účtu, když zapomenete heslo, ale není to nejbezpečnější varianta.

#4. Při online nákupech na nespolehlivých e-shopech zvažte použití předplacené SIM karty nebo služby VoIP místo svého běžného telefonního čísla.

#5. Používejte mobilní bezpečnostní řešení s filtrováním hovorů a také se ujistěte, že jsou ve vašem webovém prohlížeči zablokovány soubory cookies třetích stran, a prozkoumejte další nástroje a technologie zvyšující soukromí.

Je důležité dbát na správnou kybernetickou hygienu a být si vědom, jaká data o sobě sdílíme. Ostražitost je na místě, zejména pokud vezmeme v úvahu důsledky tohoto nového světa poháněného umělou inteligencí.

Adware patří dlouhodobě v Česku mezi nejvážnější hrozby pro mobilní telefony s operačním systémem Android. Konkrétně samotný Andreed se přibližoval pětině všech detekcí v České republice. Tento konkrétní adware se v Česku šířil ve falešných verzích her pro chytré telefony – Mini Ninjas a Heroes of Might & Magic III.

Pozornost na sebe ale strhly spíše detekce na pomyslném druhém a třetím místě. Škodlivá aplikace FakeApp.AFZ cílila na uživatele, kteří mají zájem o investování do kryptoměn. Podobně trojský kůň Agent.FBG chtěli útočníci podle některých informací využívat k těžení kryptoměn na infikovaných zařízeních obětí.

V obou případech využívají útočníci osvědčené postupy. Škodlivé kódy zabalí do aplikací, které zneužívají známé značky. FakeApp.AFZ takto šířili například v napodobeninách aplikací od IBM (výrobce hardware a software) a OpenAI (vývojáři, kteří stojí za ChatGPT). Trojského koně Agent.FBG jsme nejčastěji detekovali v cracknuté verzi populární herní platformy Roblox.

„Aktuálně pozorujeme, jak útočníci čím dál tím sebevědoměji zneužívají známá jména mobilních her a aplikací. Vědí, že fanoušci technologií dnes například rádi zkouší vše kolem nástrojů umělé inteligence. Jednoduše tak škodlivý kód schovají do aplikace s atraktivním názvem. Uživatelé by neměli dát na pochybné a příliš výhodné nabídky různých aplikací a nástrojů mimo oficiální obchody s aplikacemi,“ radí Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v pražské pobočce společnosti ESET.

Kyberútočníci chtějí vaše peníze

Motivem drtivé většiny kybernetických útoků jsou peníze. Zpravidla se útočníci pokoušejí získat  data, která mohou velmi dobře prodat na černém trhu. Další taktikou, například k získání našich hesel do internetového bankovnictví nebo údajů k platební kartě, je manipulativní komunikace. S tou se můžeme nejvíce setkat v případě útoků pomocí technik sociálního inženýrství – phishingu, vishingu nebo smishingu. Útočníci všechny metody kombinují v promyšlených útočných kampaních.

Stáhněte si příručku
o sociálním inženýrství

Poznejte techniky sociálního inženýrství a naučte se, jak se proti nim úspěšně bránit.

STÁHNOUT PŘÍRUČKU

Jak vás falešná investiční aplikace okrade?

Na příkladu FakeApp.AFZ si ukážeme, jak se útočníci snaží získat naše finance. FakeApp.AFZ má podobu jednoduché aplikace, která uživatelům zobrazuje webové stránky. Snaží se vydávat za služby firem IBM a OpenAI.

Jakmile uživatelé aplikaci otevřou, zaregistrují se do tzv. cryptoscamu. To znamená, že jim škodlivá aplikace nabídne možnost investovat peníze do kryptoměn. Známá značka má pomoci k tomu, aby vše působilo bezpečně a spolehlivě.

„Existují dokonce případy, kdy oběti zkouší investovat malé částky a pak je bez problémů vyberou, jako by se jednalo o legitimní službu. Škodlivá aplikace obětem ukazuje, jak jejich peníze vydělávají a tím je motivuje, aby jich posílali víc. Své peníze však po čase oběti nebudou moci vybrat a definitivně o ně přijdou,“ vysvětluje Jirkal.

Jak telefon před riziky chránit?

Mobilní telefony si stále chráníme méně než počítače nebo vůbec, a to přes to, že na nich nakupujeme, platíme nebo máme uložená osobní data.

Kybernetické hrozby se vyvíjejí rychle a s tím, jak se naše životy stále více digitalizují, začíná být složité předvídat, odkud by mohl potenciální útok přijít. Proto by uživatelé měli zvážit pořízení bezpečnostního programu, který všechny možné scénáře pohlídá.

„Rozhodně to ale není tak, že by uživatelé měli rezignovat na nějakou obezřetnost na internetu. Je stále mnoho kroků, kterými mohou sami podpořit svou online bezpečnost. Ať už mluvíme o bezpečném stahování aplikací a programů výhradně z oficiálních zdrojů nebo opatrnosti při nakládání s příchozí nevyžádanou komunikací v e-mailech nebo v chatovacích aplikacích,“ dodává Jirkal

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice pro platformu Android za září 2024:

1. Android/Andreed trojan (18,83 %)
2. Android/FakeApp.AFZ trojan (7,96 %)
3. Android/Agent.FBG trojan (6,10 %)
4. Android/TrojanDropper.Agent.GKE trojan (4,51 %)
5. Android/TrojanDownloader.Necro trojan (3,45 %)
6. Android/TrojanDropper.Agent.HQS trojan (3,18 %)
7. Android/Spy.Cerberus trojan (3,18 %)
8. Android/Agent.FBE trojan (2,92 %)
9. Android/Agent.CZB trojan (2,39 %)
10. Android/Monitor.Hoverwatch application (2,39 %)

Uživatelé řešení ESET jsou před těmito hrozbami chráněni.

Pojďme se podívat na to, proč jsou telefonní čísla vyhledávaným cílem  kyberútočníků, a probrat rizika spojená s jejich vyzrazením.

$cam jako předmět podnikání

Neradi to říkáme, ale kyber zločin pořád ohromně vynáší. Tolik, že vznikají celé zločinecké gangy, které vymýšlejí propracované způsoby, jak uživatele okrást. Typickým příkladem může být budování falešného vztahu nebo volání falešného pracovníka technické podpory nebo bankéře.

Jádrem mnoha takových scénářů je phishing a další útoky zneužívající postupy sociálního inženýrství. Útočníci se snaží vyvolat emoce (typicky strach) a pracují s naléhavostí. Zkrátka musíte teď hned něco udělat, abyste zabránili katastrofě.

Stáhněte si příručku
o sociálním inženýrství

Poznejte techniky sociálního inženýrství a naučte se, jak se proti nim úspěšně bránit.

STÁHNOUT PŘÍRUČKU

Navzdory nárůstu digitální komunikace telefonní hovory a zprávy zůstávají pro mnoho lidí důvěryhodnou metodou výměny informací. Často máme dojem, že když slyšíme druhého a vidíme na displeji jeho číslo, je všechno tak, jak má být.

Jak lze zneužít vaše telefonní číslo?

Vishing

Pokud útočník zná vaše telefon číslo, může zkusit tzv. vishing. Jde o podvodný telefonát, jehož cílem je vylákat z vás osobní, platební nebo přístupové údaje. Patrně vás kontaktuje jménem nějaké autority. Často se zločinci vydávají za pracovníky bank, policisty nebo státní úředníky. Často argumentují tím, že vás zrovna někdo okrádá a abyste své úspory zachránili, musíte okamžitě převést peníze jinam, nebo nahlásit do telefonu své heslo k internetovému bankovnictví.

Smishing

Typickým podvodem je smishing, kdy útočníci rozesílají SMS zprávy s infikovaným nebo škodlivým odkazem, který odkazuje na phishingové stránky. Typicky přijde jménem nějaké renomované společnosti, často takto zneužívají platební službu PayPal nebo přepravní společnosti. Evidujeme třeba také zprávy, které přišly zdánlivě z finančního úřadu.

Cílem je vylákat z vás přihlašovací údaje nebo jiné osobní údaje na phishingových webových stránkách nebo si stáhnout nějaký malware.

Přesměrování hovorů

K podvodům lze využít přesměrování hovorů. Jak to funguje? Ozve se vám podvodník a vydává se za nějakou autoritu, třeba pracovníka technické podpory vašeho operátora. Vyzve vás, abyste vytočili specifické telefonní číslo (většinou začíná *).

Jakmile oběť toto číslo vytočí, neúmyslně přesměruje volání na útočníky. Ti teď budou za vás přijímat hovory a v nich mohou odposlouchávat cenné informace.

Výměna SIM karet

Podvodníci se mohou pokusit přimět operátora, aby aktivoval vaši starší SIM nebo vám vydal novou. Nejdříve si sežene potřebné informace a poté kontaktuje mobilního operátora a požádá o přenos telefonního čísla na SIM kartu, kterou vlastní pachatel. Podvodník nejčastěji tvrdí, že je nutné SIM vyměnit kvůli krádeži nebo ztrátě telefonu

Po provedení tohoto procesu oběť ztratí přístup k mobilní síti a telefonnímu číslu, zatímco útočník  bude nyní přijímat hovory a textové zprávy oběti. Tohoto podvodu byste si ale rychle všimli, protože v jeho důsledku ztratíte přístup k telefonní síti.

Spoofing

Podvodníci mohou maskovat svou identitu a vydávat své číslo za jiné, známé.  Této metodě se říká spoofing. V praxi se to projeví tak, že vám místo náhodného čísla vyskočí telefonní číslo, které znáte. V takovém případě na straně oběti odpadá prvotní podezřívavost.

Na vašem soukromém telefonu loví útočníci služební data

V dnešní době mnoho zaměstnanců používá ke kontrole služebních e-mailů mobilní telefony. Vzniká tím pro útočníky zcela nový prostor. I oni totiž vědí, že mobilní telefony máme méně zabezpečené než počítače.

Útočník si dá více práce s rešerší a podvod cílí na konkrétní firmu (tomu se říká spearphishing). Takže si spojí telefonní číslo a veřejně dostupné informace (například jména vedoucích pracovníků, interní software nebo výše obratů). A tyto informace využije, aby se vydával za někoho, s kým pracujete nebo třeba za dodavatele.

Konečným cílem mnoha podvodníků je totiž získat přístup k podnikovým systémům a finančním prostředkům.

CEO fraud

Specifickým typem spear phishingu je takzvaný CEO fraud. V takovém případě se útočník vydává za vysoce postaveného managera (například výkonného ředitele, anglicky CEO).

Představte si, že jste účetní ve velké společnosti. Právě řešíte mzdy, práce máte nad hlavu a do toho, vám zavolá šéf šéfa a požádá vás o převod peněz. Jde o urgentní záležitost. Je potřeba zaplatit zálohu na akvizici, o které se už dlouho šušká. Musíte ale jednat ihned. Obchodní partner čeká.

Sice víte, jak se vedení firmy jmenuje, ale běžně s ním nejednáte. Nechcete jej ztrapnit na tak důležitém obchodním jednání. Navíc má informace, která dávají smysl: oslovil vás jménem, volal na služební číslo. A šéfům s přece neodmlouvá. Tak transakci provedete.

Bohužel i když se jedná o telefonát, může to být podvod. Existují AI nástroje, které například z veřejných rozhovorů umí napodobit tón hlasu.

Jak se před telefonními podvody chránit?

1. Prověřujte, prověřujte, prověřujte
   Nikdy nereagujete na nezvyklé požadavky ihned, ani když jsou od vašich blízkých. Nejdříve vždy sami kontaktujte tazatele a ověřte si, že opravdu potřebuje pomoci. V případě, že vám volá kolega, můžete jej kontaktovat prostřednictvím interních komunikačních nástrojů. Blízkým klidně zavolejte na jejich číslo. Naklonovat číslo tak, aby podvodník uměl i přijímat hovor, zatím možné není. Zeptejte se na něco, co nikdo nepovolaný nemůže vědět.
2. Obraťte se na poskytovatele služby
   Pokud vám volá bankéř, policista nebo jiný důvěryhodný pracovník, neplňte požadavek hned. Zavěste zpět na číslo poskytovatel služby, které běžně používáte. Doptejte se, zda vám skutečně volal někdo s urgentním požadavkem, případně poskytovatele informujte, že někdo zkouší podvést jejich zákazníky.
3. Nebuďte slušní
   Útočníci s vámi po telefonu budou manipulovat, často jsou hrubí a vydírají své oběti argument na jako „Jsem policista, nespolupracovat je trestný čin.“ „To opravdu chcete přijít o všechno, jak vám to mám jako vysvětlit.“
   Klidně telefon uprostřed věty típněte a vraťte se k předchozímu kroku a volejte sami zpět na vám známé číslo.
4. Dávejte pozor na to, co sdílíte
   Abyste zabránili podvodníkům ve shromažďování dalších údajů o vás, dávejte si pozor na to, co o sobě sdílíte online. Impersonizace spočívá v tom, že útočník použije veřejně dohledatelné informace, aby vás přesvědčil že je váš kamarád, šéf nebo kolega.
5. Používejte vícefaktorovou autentizaci
   Povolte ve všech službách vícefaktorové ověřování. Upřednostněte raději aplikace namísto SMS. Je to bezpečnější
6. Zabezpečte si telefon
   Phishing, ať už prostřednictvím zpráv nebo hovorů, lze odhalit pomocí spolehlivého mobilního bezpečnostního softwaru. Podnikům může obrana proti mobilním hrozbám a bezpečné ověřování pomoci takové hrozby překonat.

Pro útočníky jsou takové podvody poměrně nízkonákladové, potenciální zisk vysoký. Navíc je velmi složité najít a usvědčit skutečného viníka. Ke všemu může stačit jeden „úspěšný“ telefonát, aby se celá operace vyplatila.

Proč jsou všechny tyto podvody takovou hrozbou? V dnešní době se mnoho online služeb spoléhá při ověřování a obnově účtu na mobil. Kompromitace telefonního čísla může vést k obejití bezpečnostních opatření, včetně dvoufaktorového ověřování (2FA). Podvodníci se navíc mohou vydávat za vás a podvést vaše přátele nebo vašeho zaměstnavatele.

Zatímco ještě před pár lety byl spam k vidění především v e-mailech, dnes se s ním můžeme setkat i v SMS nebo chatovacích aplikacích. Útočníci navíc stále hledají nové cesty, jak k nám nebezpečnou zprávu doručit tak, aby ji e-mailové filtry a zabezpečení v naší elektronické poště nezachytily.

Spam versus phishing

Zatímco spam je souhrnné označení pro veškerou nevyžádanou komunikaci online, phishing pak představuje jednu z jeho variant, která je dnes zdrojem stejného nebezpečí, jako samotný malware.

Phishingové zprávy jsou silně manipulativní a mají nás donutit k okamžité akci, nad kterou nemáme přemýšlet. Často jsou tak hlavními příběhy této komunikace hacknutý bankovní účet, zděděné miliony nebo domnělý blízký v nesnázích. Takové zprávy v nás vyvolávají silné emoce, negativní i pozitivní, a vypínají nám tak racionální myšlení. To je ale zrovna k obraně před těmito útoky klíčové.

Útočníci se při phishingových útocích často také vydávají za nějakou známou instituci – typicky banku, přepravce nebo IT podporu. Nebo se mohou tvářit jako naši přátelé nebo kolegové z práce. V takových případech je důležité zachovat chladnou hlavu a v případě, že se jedná o nějakou naléhavou situaci k řešení, je na místě zbystřit: Z jaké adresy zpráva přišla? Nejsou v komunikaci nějaké chyby? Sedí tón komunikace, je příliš formální nebo naopak až příliš přátelský?

Pamatujte, není nic špatného na tom se protistrany doptat na další informace či zavolat na oficiální zákaznickou linku a požadavek si ověřit. Svým přátelům a kolegům můžete v případě pochybností také vždy zavolat.

Spam zacílený na elektronickou poštu

Kromě toho, že je e-mail stále jednou z nejpoužívanějších forem komunikace, je také úložištěm celé řady našich citlivých dat – využijeme ho při komunikaci s lékařem, právníkem nebo pojišťovnou. Útočníci to moc dobře vědí, a proto jsou naše e-mailové schránky tak často pod palbou spamu.

Jak už bylo řečeno výše, může se dnes na nás snést celá řada méně či více nebezpečných nevyžádaných zpráv. Když vezmeme stranou podvodné reklamní sdělení, může se jednat i o zprávy, které mohou sloužit k celé řadě dalších útoků:

Přílohy e-mailů, které ukrývají spyware

Jakmile stáhneme a otevřeme nebezpečnou přílohu se spywarem, vpustíme tento škodlivý kód do zařízení a ten následně odcizí naše hesla a přihlašovací údaje.

Sociální inženýrství ve spamových kampaních

Jeden phishingový e-mail může vést k získání přístupů do našeho online bankovnictví, nebo k získání našich dat, která budou sloužit k dalším typům manipulativní komunikace – například smishingu nebo vishingu.

Credential stuffing

Díky získanému heslu, například s pomocí spywaru nebo phishingového útoku, mohou útočníci dále pokračovat tímto útokem. Spoléhají se při něm na to, že používáme stejné přihlašovací údaje i na jiných účtech. Ty se pomocí automatizovaného softwaru pokusí prolomit.

Převzetí kontroly nad e-mailovou schránkou

Jakmile budou mít útočníci volný vstup k přihlášení do e-mailu, mohou náš účet využít například k resetování našich dalších účtů a k jejich odcizení. To je bohužel častým případem při krádeži účtů na sociálních sítích. Většina webových stránek, kde máme zařízený svůj účet, umožňuje zasílat odkaz pro resetování. Po únosu našeho e-mailového účtu se útočník k tomuto odkazu snadno dostane a využije toho ke změně dalších hesel.

Jedno je dobré vědět – riziko může vznikat již při samotném otevření spamových zpráv. Ani nemusíme klikat na odkaz nebo stahovat a spustit přílohu. Už jen otevřením zprávy totiž dáváme jeho odesílateli vědět, že je náš e-mail aktivní a že ho používáme.

Spam v chatu nebo SMS

Také ve zprávách v chatovacích aplikacích nebo v SMS platí stejné triky kyberútočníků, ačkoli v těchto případech může být složitější nebezpečnou komunikaci poznat. Útočníci se totiž mohou vydávat za někoho, koho známe, pokud se zmocnili jeho profilu.

Podobně, jako u nevyžádaných e-mailů, i zde bychom měli mít na paměti bezpečnostní zásady. Měli bychom být skeptičtí ke každé zprávě z cizího čísla, nebo od lidí mimo okruh našich přátel. Vhodné je k této komunikaci vždy přistupovat tak, jakoby by byla od podvodníka.

Obezřetnost je ale namístě i u zpráv od našich přátel. Zbystřete u nečekaných žádostí, které běžně nedostáváte. Pokud po vás chtějí něco, co se vymyká vašim běžným pořádkům, není nic snazšího, než jim prostě zavolat a zeptat se jich na podrobnosti.

S obranou pomůže antispam i naše vlastní skepse

Nikdo z nás nemůže mít nikdy jistotu, že ve spěchu či ve chvilce nepozornosti neklikneme na nebezpečný odkaz v nevyžádané zprávě. Přesto existuje několik pravidel kybernetické bezpečnosti, na která bychom při komunikaci v online světě neměli zapomínat.

Protože žijeme v době, kdy nemůžeme mít jistotu, že to, co vidíme nebo slyšíme, je pravda, je naší nezbytnou výbavou i obyčejný selský rozum a zdravá dávka skepse. Pokud dostaneme nějakou senzační nebo naopak příliš dramatickou zprávu, mělo by to pro nás být upozorněním na to se zastavit a začít se ptát po více informacích.

Pravidlem tesaným do kamene pak také je neotvírat nikdy přílohy a neklikat na odkazy v nevyžádaných zprávách, od neznámých uživatelů, ale i od přátel, pokud takovou zprávu nedoplní nějakým podrobnějším vysvětlením.

A pak jsou tu také nástroje antispamové ochrany. Anti-spam obsahuje kombinaci několika bezpečnostních principů, které zajišťují tzv. nadřazené filtrování příchozí pošty v našich e-mailových schránkách – jinými slovy tento nástroj kontroluje náš mailbox a udržuje poštovní schránku čistou.

Anti-spam

Filtruje nevyžádanou poštu za vás.

VYZKOUŠET

Antsipamová ochrana bývá již dnes součástí komplexního kyberbezpečnostního softwaru. Ten zařízení navíc chrání například i před nebezpečnými webovými stránkami, které se mohou ukrývat pod řadou odkazů a v reklamních sděleních, tak před závažnými typy škodlivých kódů, jako je spyware.

V Česku se na hesla dlouhodobě zaměřuje spyware, a to jak prostřednictvím celosvětových e-mailových kampaní, tak útoků šitých na míru přímo českým uživatelům. A nejen to. Hesla jsou ohrožena také kyberútoky na poskytovatele našich online účtů nebo phishingovou manipulativní komunikací, s jejíž pomocí od nás přihlašovací údaje může útočník získat i bez použití škodlivého kódu. Přidanou ochranu v podobě druhého faktoru tak zkrátka více než potřebují.

Dnes se podíváme na vše, co byste měli o druhém faktoru, nebo také o vícefázovém ověřování, vědět a jak si ho ideálně co nejlépe nastavit.

Prolomení hesla je pro hackery klíčové

Pro začátek by si každý z nás měl položit otázku – mám pro každý svůj účet jedinečné heslo, které „nerecykluji“ pro žádný další? Správná odpověď by samozřejmě měla být, že pro každý náš účet vytváříme vždy jedinečné a dostatečně silné heslo znovu tak, aby v případě napadení jednoho účtu nedošlo k prolomení přístupu do dalšího, pokud útočník heslo již jednou získá. A buďte si jistí, že to zkusí. Má k tomu ostatně několik možností, mezi které patří slovníkové útoky nebo útoky tzv. hrubou silou.

Z pravidelných průzkumů také vyplývá, že uživatelé mají až příliš často sklony vytvářet si svá hesla jednoduchá, aby si je mohli snadno zapamatovat. Nic by nemohlo být vzdálenější náležité péči o bezpečnost účtu. Silné heslo má podle praxe bezpečnostních specialistů nejméně 12 znaků a obsahuje velká a malá písmena, číslice, speciální znaky. Případnou volbou může být i tzv. heslová fráze – sousloví či věta, jejíž význam znáte jen vy a která se zároveň pamatuje daleko lépe, než náhodné slepení znaků a písmen. Jen opatrně s texty známých písní nebo filmovými hláškami. Znají je totiž i útočníci.

Druhý faktor je bezpečnostním zámkem na našich dveřích

Dvoufaktorové ověřování (2FA), známé také jako vícefázové ověřování (MFA), je jednoduchý způsob, jak přidat k účtům další úroveň zabezpečení. Co si ale pod pojmem „druhý faktor“ představit?

Třemi klasickými faktory ověřování se označuje „něco, co znáte, něco, co máte, a něco, co jste“. Prvním z nich jsou například hesla, PIN kódy a vzory pro odemknutí obrazovky. Druhým jsou fyzické klíče (a to jak třeba ty mosazné, tak RFID), elektronické tokeny a SMS kódy nebo kódy z aplikací v chytrém telefonu. A tím, co jste, jsou pak biometrické údaje, jako jsou otisky prstů, sítnice nebo obličeje.

Systém druhého faktoru vyžaduje, abyste prošli přes dvě žádosti o ověření, které vyžadují výše zmíněné kombinace. Může to být PIN kód (něco, co znáte) a sken otisku prstu (něco, co jste) nebo sken obličeje (něco, co jste) a následné zadání kódu z ověřovací aplikace (něco, co máte).

Protože se hesla tradičně používají hlavně pro online služby, bývají už jedním z faktorů, které jsou pro přihlášení do nějaké služby vyžadovány. A pokud přidáme další faktor, hackeři budou mít ztížený přístup k našemu účtu – nebudou znát jeden z dílků skládačky.

SMS zpráva nebo aplikace – jak nastavit druhý faktor co nejlépe?

Služby mohou používat různé systémy 2FA. Nejběžnější metodou je textová zpráva s ověřovacím kódem zaslaná na náš telefon. Nejedná se o nejlepší a nejbezpečnější metodu – textová zpráva se může stát cílem phishingového útoku – ale stále je lepší, než ji nemít vůbec.

Dále existují tzv. autentizační aplikace, které lze spárovat s našimi účty. Tyto aplikace neustále generují ověřovací kódy, které jsou platné pouze po omezenou dobu. Každý kód je například platný pouze jednu minutu. Některé aplikace ale jen vyžadují, abyste v telefonu potvrdili, že akci provádíte vy, a to už bez zadání kódů.

Samotný telefon se tak může proměnit v bezpečnostní klíč. Některé společnosti pak poskytují vlastní hardwarová řešení, která můžeme pro účely 2FA používat. Možností je mnoho a stačí si vybrat tu, která nejlépe vyhovuje našim potřebám.

Většina oblíbených webů nabízí možnosti dvoufaktorového ověřování, ale jen málo z nich druhý faktor k přihlášení opravdu vyžaduje. Obecně je to spíš tak, že musíme sami v nastavení svého účtu vyhledat možnosti 2FA a povolit je. To, zda konkrétní služba nabízí možnost druhého faktoru, lze ověřit například zde.

A jak je to s bezpečnostními zárukami druhého faktoru? Na kódy v SMS zprávách se pravidelně zaměřuje manipulativní komunikace, ať už phishing, kdy se z vás útočníci snaží vymámit kód přes online komunikaci, nebo vishing, kdy se vydávají po telefonu například za pracovníky technické podpory. Rizikem je přitom také samotná technická stránka zobrazování přístupových kódů na telefonu. Zatímco obsah SMS se může zobrazit i na zamčené obrazovce – a útočník tak může během chvilky zahlédnout potřebný kód, aniž by prolomil přístup do zařízení – aplikace zobrazí kódy až po otevření.

Pokud tak máte možnost výběru, vždy je větší jistotou spíš autentizační aplikace než zaslání kódu v textové zprávě.

Adware Andreed se v lednu objevoval nejvíce ve falešné verzi populární hry My City: Star Horse Stable. Uživatelé na něj narazí nejčastěji v neoficiálním obchodě třetí strany. Doporučením je stahovat hry i aplikace pouze z Google Play a pokud máte děti, rozhodně je dobré je už také seznámit s nástrahami a riziky stahování mimo oficiální obchody. Právě populární hry zdarma nebo za jiných výhodných podmínek mohou být velkým lákadlem i pro nejmenší uživatele.

Čtení z ruky nebo fitness tracker – škodlivý kód se může ukrýt kdekoli

V lednu doplnily adware Andreed trojské koně rodin Hiddad či Triada, které útočníci také šíří především mimo oficiální distribuční místa a obchody. Ukrývají je v různých volnočasových aplikacích, které velmi často mění – je to kvůli tomu, aby případně obešli bezpečnostní opatření, ale reagují také na uživatele a trendy, které pozorně sledují.

V případě trojského koně Hiddad můžeme vidět, že i na první pohled bezvýznamnou aplikaci si mohou útočníci vybrat jako ideální k ukrytí škodlivého kódu. Trojský kůň Hiddad se totiž v lednu opět objevil ve škodlivé verzi aplikace Life Palmistry – Palm&Gender, která nabízí uživatelům čtení z dlaně. Stejnou aplikaci využívali útočníci přitom již v listopadu, a tato strategie je tak evidentně stále úspěšná.

I v případě trojského koně Triada útočníci v několik případech vsadili na to, co uživatele baví – škodlivý kód ukrývali ve falešné fitness aplikaci. Ačkoli trojský kůň Triada dále šíří především nevyžádanou reklamu a spam, může být rizikem i pro platby v aplikacích.

Chytrý telefon čelí stejným rizikům jako počítače

Hrozby na platformě Android se vyvíjejí a proměňují daleko rychleji, než je tomu v případě jiných operačních systémů v Česku. Chytré telefony se totiž stávají plnohodnotnou alternativou k počítačům, především pro mladší generace. Útočníci, kteří v první řadě sledují finanční zisk, se na ně orientují právě i z tohoto důvodu. Telefon navíc vlastní už i děti a jsou tím pádem další zranitelnou skupinou uživatelů, na které cílí škodlivý kód.

Moderní bezpečnostní řešení pohodlně zabezpečí zařízení všech členů domácnosti – ochrání uživatele nejen před závažným malwarem, potenciálně nechtěnými aplikacemi (tzv. PUA) či nebezpečnými webovými stránkami, ale díky celé řadě nástrojů jim dokáže usnadnit jejich online životy – správce hesel jim pomůže s bezpečným uchováváním přihlašovacích údajů a virtuální privátní síť (VPN) pak zajistí zabezpečené a soukromé prohlížení internetu.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice pro platformu Android za leden 2024:

1. Android/Andreed trojan (14,77 %)
2. Android/Triada trojan (8,16 %)
3. Android/Hiddad.SJ trojan (4,92 %)
4. Android/Agent.CZB trojan (4,56 %)
5. Android/TrojanSMS.FakeInst trojan (3,72 %)
6. Android/Agent.ELP trojan (3,36 %)
7. Android/Spy.SpinOk trojan (3,00 %)
8. Android/TrojanDropper.Agent.HQS trojan (2,76 %)
9. Android/TrojanDownloader.Agent.AQQ trojan (2,76 %)
10. Android/TrojanDownloader.Agent.ADE trojan (2,28 %)

Uživatelé produktů ESET jsou před těmito hrozbami chráněni.

Případy napadení bankovních aplikací malwarem Anatsa se již dříve objevily například v Německu, ve Velké Británii či v USA. Útočníci vydávají nebezpečné aplikace se škodlivým kódem za nástroje pro čtení dokumentů v PDF. Pokud takovou aplikaci stáhneme do svého chytrého telefonu, projde po čase aktualizací a pokusí se stáhnout malware Anatsa do zařízení v podobě dalšího doplňku pro aplikaci.

V prosinci se například jednalo o doplněk PDF AI: Add on. Bezpečnostní experti zjistili, že jako uživatelé musíme stažení tohoto doplňku potvrdit. Touto strategií útočníci pravděpodobně obchází samotné zabezpečení obchodu Google Play, kde by bankovní malware jinak odhalily jeho bezpečnostní týmy.

Bankovní malware potvrzuje: Hrozby pro Android se neustále mění

Případ trojského koně Spy.Banker.BUL a malwaru Anatsa opět dokazuje, že situace na platformě Android v Česku je těžko předvídatelná. Bezpečnostní specialisté se shodují, že stejné to bude i pro následující rok.

Co na to říkají kyberbezpečnostní experti?

„Útočníci mají tendence měnit velmi rychle strategie a zneužívané aplikace. Jejich hlavním zájmem zůstane i nadále především finanční zisk. Předpokládáme, že stále bude dominovat škodlivý kód z obchodů třetích stran, který do chytrých telefonů stahuje adware, agresivní a obtěžující reklamy. Očekávat bychom ale opět měli i případy škodlivého kódu, který má uživatele špehovat a krást informace,“ říká Martin Jirkal z ESETu.

Pozor na falešnou WhatsApp aplikaci

Jedním z hlavních rizik pro naše smartphony nadále zůstává také adware. Ten byl pravidelnou hrozbou pro platformu Android v Česku celý uplynulý rok. Ačkoli je adware méně závažnější než malware určený ke špionáži nebo k napadení bankovních aplikací, i tento typ hrozby může být zdrojem dalšího, daleko závažnějšího malwaru či podvodných reklamních nabídek.

Adware Andreed se i v prosinci nejvíce objevoval v upravených verzích populárních her, jmenovitě například ve hrách Totally Reliable Delivery Service nebo Terraria. Objevil se ale také ve verzi aplikace Magic Fluids nabízené zdarma. Právě nabídkami výhodných balíčků aplikací, ať už zdarma či za zvýhodněnou cenu, nás útočníci lákají ke stažení aplikací do zařízení.

Mezi nejčastěji detekovanými škodlivými kódy se na konci roku objevil i trojský kůň Triada. V prosinci ho útočníci šířili ve verzi aplikace FM WhatsApp, která nabízí některé vylepšené funkce oproti základní aplikaci WhatsApp.

Trojský kůň Triada šíří především nevyžádanou reklamu a spam, může být ale rizikem i pro elektronické platby. Dokáže například upravovat verifikační SMS zprávy a manipulovat tak finančními transakcemi v legitimních aplikacích. Ty totiž nejsou tak chráněné jako například v internetovém bankovnictví. Peníze za nákupy v aplikacích pak Triada přesměruje přímo k útočníkům.

Bankovní malware i adware zneužívají aplikace

Pokud se bavíme o kyberbezpečnosti pro naše chytré telefonu, je určitě na místě obezřetnost při stahování doplňků a aplikací. Největším rizikem jsou pro nás především méně známé obchody třetích stran, internetová úložiště nebo fóra. Opatrní bychom ale měli být i v případě oficiálního obchodu Google Play. Tam nám mohou pomoci například hodnocení jiných uživatelů a recenze, především ty negativní.

Pokud víme, že nějakou aplikaci využijeme jen několikrát, je na zvážení, zda se ji vůbec vyplatí stahovat. Můžeme totiž naletět na pochybné a příliš výhodné nabídky různých aplikací a nástrojů a v těchto případech si můžeme být vždy jistí, že do svého chytrého telefonu stáhneme i obsah, který tam mít nechceme. I když se třeba nebude přímo jednat o malware, i reklamní škodlivý kód může mít negativní vliv na výkon a fungování telefonu a inzerovat odkazy na stránky, na kterých můžeme narazit na opravdu nebezpečné případy škodlivého kódu.

Před adwarem, malwarem Anatsa a dalšími hrozbami nás ochrání kvalitní bezpečnostní software. Ten nabízí také celou řadu dalších nástrojů, jako je například správce hesel pro bezpečné uchovávání našich přihlašovacích údajů nebo virtuální privátní síť (VPN) pro zabezpečené a soukromé prohlížení internetu.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice pro platformu Android za prosinec 2023:

1. Android/Andreed trojan (13,47 %)
2. Android/Spy.Banker.BUL trojan (7,27 %)
3. Android/Triada trojan (6,08 %)
4. Android/Hiddad.SJ trojan (4,36 %)
5. Android/Spy.SpinOk trojan (4,36 %)
6. Android/TrojanSMS.FakeInst trojan (4,23 %)
7. Android/Agent.ELC trojan (4,10 %)
8. Android/Agent.ELP trojan (4,10 %)
9. Android/TrojanDropper.Agent.HQS trojan (3,83 %)
10. Android/Spy.Agent.BYP trojan (2,91 %)

Uživatelé produktů ESET jsou před těmito hrozbami chráněni.

Hrozby v podobě e-mailů, které obsahují nebezpečné odkazy a přílohy se škodlivými kódy, se neustále vyvíjejí a počty zachycených případů stále rostou. Pravděpodobně se s nimi budeme setkávat velmi často i v letošním roce. Můžeme také očekávat, že do tvorby textů pro útočné e-maily zasáhnou nástroje umělé inteligence.

Falešná příloha České spořitelny

Útočníci cílí nebezpečnými e-mailovými přílohami na české uživatele jak v globálních kampaních, kdy nepřekládají názvy z angličtiny, tak v e-mailech s českými překlady. Přílohy mají často názvy odkazující na platební transakce nebo domnělé objednávky a dokumenty mají příponu .exe, která je typická pro nějaký spustitelný soubor. Přípona není vždy na první pohled viditelná v dlouhém názvu souboru, což je záměr – útočníci nechtějí na netypickou přílohu zbytečně upozorňovat.

Všechny tři nejčastější škodlivé kódy se objevovaly průběžně po celý prosinec a nepřekvapí, že celá řada útoků se soustředila kolem vánočních svátků. Prázdniny a svátky jsou pro útočníky oblíbeným obdobím, protože předpokládají, že uživatelé nebudou tolik ve střehu a nebezpečné e-mailové přílohy ve své poště přehlédnou.

Příkladem za všechny může být příloha odkazující na platební doklad České spořitelny, která ukrývala škodlivý kód Fareit: Ceskasporitelna, a.s.Swift_260321_scan.exe. Právě tato příloha se v Česku nejvíce objevovala 24. prosince 2023.

Nebezpečné e-mailové přílohy v prosinci 2023

Útoky na hesla jsou rozmanité

Dlouhodobá přítomnost spywaru, který se zaměřuje na krádeže přihlašovacího údajů, klade nároky na spolehlivou ochranu našich hesel. Ne vždy s nimi totiž nakládáme tak, jak bychom měli, přitom jsou stále hlavním bezpečnostních prvkem v našich digitálních životech.

Podle posledního průzkumu společnosti ESET zaměřeného na dodržování kybernetické bezpečnosti při online nakupování v Česku je stále velmi běžné, že svá hesla opakovaně používáme u více účtů.

Pokud mluvíme o útocích na hesla, spyware je jen jedním z celé řady strategií, kterou útočníci mohou využít. Dalším způsobem jsou například útoky hrubou silou, při kterých útočníci využívají databáze uniklých hesel a ty pak při automatizovaných útocích dosazují spolu s přihlašovacími jmény ve snaze účty prolomit.

Rizikem pro přihlašovací údaje jsou samozřejmě také techniky sociálního inženýrství, jako je phishing, smishing nebo vishing. Při nich zase útočníci sázejí na manipulativní komunikaci. Ochranu našich hesel bychom tak rozhodně neměli podceňovat. Pomoct nám s tím může třeba kvalitní bezpečnostní software, který chrání před pokročilejšími hrozbami. Hesla bychom také neměli ukládat hesla do nechráněných souborů v počítači ani do internetových prohlížečů, které nejsou před spywarem dostatečně zabezpečené.

Řešením pro bezpečné uchovávání přihlašovacích údajů může být správce hesel, specializovaný program, který hesla uchovává v zašifrované podobě a automaticky je dosazuje při přihlašování do online účtů uživatele.

Nejčastější kybernetické hrozby pro operační systém Windows v České republice za prosinec 2023:

1. MSIL/Spy.AgentTesla trojan (11,39 %)
2. Win32/Formbook trojan (3,68 %)
3. Win32/PSW.Fareit trojan (2,35 %)
4. MSIL/Spy.Agent.AES trojan (2,13 %)
5. MSIL/Bladabindi.CK.gen trojan (1,87 %)
6. VBS/Agent.QMG trojan (1,52 %)
7. Win32/Qhost trojan (1,30 %)
8. Win64/Rozena trojan (1,22 %)
9. VBS/Agent.RON trojan (1,10 %)
10. Win32/Delf.NBX virus (1,08 %)

Uživatelé produktů ESET jsou před těmito hrozbami chráněni.