Nejčastěji se o algoritmech hovoří v kontextu sociálních sítí. On totiž může za to, který z miliard příspěvků se zobrazí právě na vaší úvodní stránce ve vašem newsfeedu. Řídí se tím kdo jste dle věku, pohlaví, místa bydliště, vašich přátel a toho co zajímá je, vašich dřívějších preferencí, podle toho, co sledujete a komentujete. V ideálním světě vám naservíruje zábavné příspěvky, jako šité na míru.

Povídejme si s dětmi
o technologiích...

... protože, kde panuje důvěra, tam je i online bezpečno. Stáhněte si ZDARMA konverzační karty, které vám pomohou otevřít složitá témata.

CHCI KARTIČKY

Stinnou stránkou je, že algoritmy nepřímo utvářejí naše názory a ovlivňují náš pohled na svět. Protože názory si tvoříme na základě informací, které nás obklopují. Bylo mnohokrát prokázáno, že algoritmy zároveň fungují tak, aby uživatele udržely co nejdéle na síti – tedy nabízejí mu věci, které ho budou zajímat.

Důsledky vidíme kolem sebe neustále. Pamatujete si nedávný útok voličů Donalda Trumpa na americký Kapitol? Většina těchto lidí nejspíš skutečně věřila, že jsou oběti spiknutí, jejich Facebook, Twitter i TikTok přetékal příspěvky o neférovosti voleb, konspiračními teoriemi, komentáři, které na oko působily velmi fundovaně, ale nejspíš za celé měsíce neměli možnost přečíst si argument protistrany.

Je třeba mít na paměti, že algoritmus je jen pouhý  program a i děti by měly znát limity toho, co vidí na sociálních sítích.

Děti samozřejmě sociální sítě používají a čerpají z nich i informace o celospolečenském dění, proto i ony mohou snadno radikálně změnit názory podle toho, jaké informace dostávají.

Doporučení jako vyšité pro každého uživatele

Dnešní děti patří často mezi tzv. early adopters, jde o termín, který označuje první uživatele nových technologií. Mají přirozenou tendenci všechno vyzkoušet, což mění jejich návyky v porovnání s generací rodičů. Takže nepřekvapí, že na sociálních sítích jsou jako doma.

Algoritmus jim na dané sociální síti nabízí to, o čem si „myslí“, že by je mohlo bavit a zaujmout. Stále je to ale jen kus kódu, který vychází ze vstupních dat (jako je věk, který ovšem nemusí děti uvést pravdivě).

Další stinnou stránkou je vliv na pozornost. Podle studie z roku 2016 se průměrná délka lidské pozornosti výrazně zkrátila na 8 sekund z 12 sekund v roce 2000. Jedním z důvodů je neustálá konzumace obrovského množství obsahu a informací. Děti snáze zvládají vícero aktivit najednou, ale méně se na jednotlivé úkony soustředí.

Je proto možné, že jim algoritmus doporučí statusy, které jen v rychlosti olajkují, ale nevěnuj jim detailní pozornost. Ale i takovéto střípky mají vliv na podobu feedu a v důsledku i na vytváření názoru na svět. Nemusí jít ale jen o politiku: Možná vidí jen svět plný dokonale nalíčených lidí a pochybují o svém vzhledu či postavě, možná vidí jen chytřejší a talentovanější uživatele a sami si připadají, že na nic nestačí. Samozřejmě je možné, že jim algoritmy otevřenou i zcela nové příležitosti, přimějí myslet na ekologii nebo žít zdravěji. Algoritmus je jen program, nic víc, nic míň.

Tímto způsobem vytváří sociální sítě takzvané sociální bubliny. Tedy uzavřené komunity uživatelů, kteří vidí jen obsah, který odpovídá jejich preferencím. Díky sociálním bublinám se uživatelé na internetu plném názorů, setkávají jen s tím svým, a jen se více utvrzují v tom, že jejich vidění světa je správné. Tento princip zneužívají různé radikální skupiny, ale také dezinformátoři.

Míra detailu, kterou je algoritmus schopen určit je ohromující. Díky skandálu s Cambridge Analytica víme, že je technicky možné vytvářet příspěvky na míru pro jednotlivé uživatele, pokud máte dostatek vstupních dat a peněz na programování. Možnosti algoritmu sociálních sítí jsou úžasné, stejně tak jako děsivé.

Algoritmy v reklamě

Algoritmy se využívají také v marketingu, včetně kampaní, které cílí na děti a mladistvé. Všechny reklamy, které se uživatelům při prohlížení internetu zobrazují, vycházejí z jejich osobních preferencí a předchozího chování na internetu. V důsledku toho digitální média vytvářejí poptávku po nepotřebném zboží a podněcují chuť zákazníků utrácet více peněz. Například v herních aplikacích se objevují manipulativní reklamy zaměřené na děti, které malé děti přesvědčují, aby utrácely peníze za další funkce a vylepšení, které mají zlepšit jejich postavy.

Cílení reklamy na děti v Evropě zpravidla omezuje zákon (v Británii kvůli tomu například zakázali reklamu řetězce Iceland, který varoval před drancováním přírody). Organizace UNICEF s ohledem na rizika sestavil manuál pro umělou inteligenci. Přesto se ale může reklama k dětem dostat.

Vezměte si zpět to, co uvidíte

Klíčem k tomu, abyste se vy ani vaše děti nestaly oběťmi svých newsfeedů a algoritmů, je rozumět tomu, jak fungují. Když víte, že vám nabízejí jediný pohled na svět, víte také, že realita, kterou vidíte online, je trochu pokroucená.

Naučte děti aktivně vyhledávat jiné názory. Online mohou s oponenty diskutovat a tříbit si své vlastní názory a argumentaci.

Mluvte o tom, že v newsfeedu se jim objevují dezinformace a mluvte o tom, proč je důležité si všechny informace ověřovat. Obzvláště, pokud je příspěvek šokující nebo vyvolává jinou silnou emoci.

Aktivně označujte, co nechcete vidět. Na všech sociálních sítích můžete skrýt určitý typ příspěvků nebo příspěvky od určitého uživatele.  Takto můžete filtrovat to, co nechcete vidět a co vám algoritmus již příště nemá nabízet.

Naopak můžete označit určité uživatele jako blízké přátele, jejichž příspěvky vám pak sociální síť bude doporučovat častěji.