Často si vypomáháme rodičovskými aplikacemi, které umí blokovat nevhodný obsah a limitovat čas, kdy může dítě u displeje strávit. Zvažujete jejich instalaci? Přečtěte si rozhovor s @dětskou_pscholožkou Kamilou Ryšánkovou, jak dětem vysvětlit, že tyto aplikace chcete využívat.

Proč je nutné dětem vůbec všechno vysvětlovat a nestačí jim nainstalovat rodičovskou kontrolu potají?

Je to z jednoho prostého důvodu a tím je důvěra. Důvěra je něco, co ve vztahu s dětmi chceme a snažíme se ji budovat od raného dětství. Často o tom mluvíme – chci, aby mi děti věřily, svěřily se, přišly za mnou…

Ale důvěra nestojí na slovech nebo přání rodičů, ale na tom, jak se k dítěti chováme. To padá ve chvíli, kdy tajně instalujeme do telefonu dítěte software, kterým ho sledujeme nebo limitujeme. Je velice tenká hranice, kdy už dítěti zasahujeme do jeho soukromí.

Je tedy možné dítěti rodičovskou kontrolou a dohledem rodičů nějak uškodit?

Je přirozené, že jako rodiče máme o své děti strach, a chceme vědět, co dělají a kde. Takže podívat se, kde se dítě zrovna pohybuje, je taky jedna z možností rodičovské kontroly a pro někoho může být lákavé své dítě hlídat na „každém kroku“. Je tedy vhodné se zamyslet, kdy jde ještě o aplikaci, která nám pomáhá s dítětem zdravě nastavit používání technologií, a kdy o svém dítěti můžeme vědět díky přístupu do telefonu úplně vše a nenecháváme mu vlastní prostor. V tuto chvíli to může vztahu rodič-dítě spíše škodit.

Aplikace rodičovské kontroly nepřipravují děti o soukromí. Rodič neuvidí, co si dítě vyhledává nebo s kým si píše. Jen si nevyhledá nevhodný obsah.

Jak by měli rodiče vysvětlit dětem, že chtějí rodičovskou kontrolu nainstalovat, aby to děti nevnímaly jako velkou restrikci?

Ještě před tím, než rodiče promluví s dítětem, měli by si říct, co si vlastně od rodičovské kontroly slibují – chtějí monitorovat aktivity nebo vědět, kde se dítě pohybuje? Odpovědět si, kam chtějí software nainstalovat – tablet, mobil, notebook? Dělají něco pro vzdělávání dětí v oblasti technologií a bezpečném používání internetu? Aplikace rodičovské kontroly totiž nenaučí dítě bezpečnému užívání, ale pomáhá v regulaci jeho používání, na které dítě ještě nemusí být připravené.

Ve chvíli, kdy už mluvím s dítětem, tak je důležité, aby se mohlo vyjádřit. Celý rozhovor by měl probíhat v klidu. Měla bych dítěti sdělit svoji motivaci a důvody. Příkladem může být obava z nevhodného obsahu, datový limit nebo čas trávený na technologiích. K tomu bychom měli vždy vysvětlit, proč si myslíme, že zrovna to konkrétní omezení je dobré a v čem to dítěti prospěje. Určitě bychom měli zmínit, že se ta pravidla budou postupně rozvolňovat a nejlépe se s dítětem rovnou domluvit, kdy a za jakých podmínek.

Je vhodné, aby se na nastavení limitů podílelo i dítě. Jednostranné nastavení nebude fungovat, protože pokud nastavíme přísné restrikce, tak to dítě povede k jejich obcházení. Přílišný tlak z naší strany vyvolá intenzivní protitlak dítěte. Pokud to tedy jen trochu jde, tak by mělo jít o společnou domluvu. Samozřejmě jsou i situace, s kterými dítě nebude souhlasit, příkladem může být, pokud omezím používání zařízení před spaním nebo v průběhu noci. V takovém případě zase dítě musí vědět, proč mi záleží na jeho spánku.

Nestačilo, aby rodiče dětem vysvětlili rizika a důvěřovali jim, že se třeba na pornografii prostě dívat nebudou?

Pokud se dítě bude chtít dívat na pornografii, tak si najde cestu, jak kontrolu obejít. Jde spíše o to, že děti ještě nemají natolik zralé seberegulační mechanismy, aby si řekly, že teď už toho telefonu opravdu stačilo a jdu dělat něco jiného. Nebo pro ně nemusí být tolik důležité hlídat si spánek. To však neznamená, že nám rodičům pomohou tyto aplikace vyhnout se rozhovoru s dítětem o kyberbezpečnosti a jen nainstalováním aplikace mám splněno.

O kybernetické bezpečnosti je třeba s dětmi mluvit od útlého věku. Měli bychom dětem vysvětlit i stinné stránky, ale nechat je, aby se samy učily s technologiemi zacházet. Tímto způsobem se z dětí stanou aktivní uživatelé, kteří budou mít jistotu, že se mohou na své rodiče spolehnout, když je budou potřebovat.

Proč by měli rodiče zahrnout děti do rozhodování o digitálních pravidlech?

Jednoduše proto, že děti musí vědět, proč tady ta digitální pravidla jsou a rozumět jim. Pokud dítě do rozhodování nezahrneme a nevysvětlíme, co nás k takovému rozhodnutí vedlo, tak se to může jevit jen jako „otravování“.

Je výhodné dát dítěti možnosti výběru, pokud to umožňuje situace, například kdy chce mít prostor pro hraní her. Společně to všechno pak sepíšeme, abychom věděli, na čem jsme se domluvili.

Zároveň taky nechceme dítě limitovat v jeho možnostech a zájmech, takže si dítě potřebuji vyslechnout, abych věděla, co ho baví a zajímá. Pokud chce například stříhat videa, učit se programovat nebo se realizovat v něčem dalším, měli bychom to v nastavování pravidel zohlednit.

Navíc si tím otevírám cestu i k tomu, že pokud bude chtít dítě časem něco měnit v závislosti na nových zájmech, začlenění se mezi vrstevníky nebo dle věku, tak místo toho, aby se mě snažilo obejít, tak ví, že může přijít a mluvit se mnou o tom.

Jak reagovat na to, když některé děti budou domluvené hranice překračovat?

Můj názor je takový, že je naprosto normální, když dítě bude zkoušet hranice překračovat. A při jejich překročení záleží na vícero faktorech. Jedním z nich je, na čem jsme se s dětmi domluvili, že se stane, pokud k tomu dojde.

Dalším potom motivace dítěte k tomu překročení – chtělo hrát nějakou hru, kterou jsme mu nedovolili, protože se nám zdála nevhodná, ale dítě lákala? Mluvily děti ve třídě o nějakém nevhodném obsahu a dítě se ze zvědavosti chtělo podívat? Je za tím touha zapadnout ve skupině kamarádů? A potom samozřejmě, jaký to má vliv na dítě – nedostatek spánku, málo pohybu, podrážděnost?

Podle toho se pak rodiče rozhodnou, jak dál. Nejlepší je volit taková pravidla, která jsme jako rodiči schopní ohlídat.

Když nainstaluji takovou aplikaci, co mám dělat dál? Musíme se s dětmi dál diskutovat?

Je velmi důležité, v jakém věku aplikaci instaluji, protože i s tím, jak bude dítě starší, se různě budou měnit limity a omezení. Zároveň by rodiče měli odpovědnost za činnosti na zařízeních přenechávat na dítěti, protože aplikace rodičovské kontroly nefungují napořád. A jednoho dne přijde čas, kdy je po naší společné domluvě odinstalujeme. Děti se je s věkem naučí velmi jednoduše obcházet, proto je na místě s dítětem stále mluvit o bezpečnosti užívání technologií a internetu, aby se naučily zařízení samostatně používat.

Internet a technologie obecně není nutné démonizovat. Dětem otevírají nevídané možnosti. Velmi důležité je naučit děti, aby si aktivně vybíraly obsah, který je nějak obohatí. Zajímá vás, jak přesně aplikace rodičovské kontroly fungují? Bára vám to ve videu srozumitelně vysvětlí:

I žáci na první stupni základních škol tráví běžně s elektronickými zařízeními několik hodin denně. Setkávají se se znepokojivým obsahem (ať už násilím nebo pornografií) i tradičním malwarem. Nemalé procento dětí má dokonce zkušenosti se sextingem, tedy zasíláním intimního obsahu. Navzdory nízkému věku už využívají sociální sítě, které jim nejsou určeny (nejčastěji je nejnižší věkový limit 13 let).

Aplikace rodičovské kontroly slouží k tomu, aby rodič mohl aktivity dětí korigovat. Umožní například limitovat čas u displeje, zablokovat určité stránky nebo zakázat stahování nových aplikací. Na první pohled se zdá, že jsou perfektní a děti se nedostanou ke zlu na internetu, bohužel tak snadné to není.

Co umí rodičovská kontrola?

Nástrojů existuje řada a funkcemi se částečně liší. V telefonech a tabletech s operačním systémem Android můžete využívat nástroj Family Link, tím lze omezit také další služby Googlu.

Rodičovskou kontrolu mají i iPhony.

V rodinném počítači s Windows můžete nastavit Family Safety od Microsoftu. Krom těchto nástrojů od vývojářů operačních systémů můžete sáhnout ještě po programu od bezpečnostních firem.

Běžné funkce, které nenarušují soukromí:

• Kontrola aplikací: Filtr podle věku omezí, ke kterým aplikacím mohou vaše děti přistupovat a které je mohou používat.
• Kontrola přístupu na web: Tato funkce blokuje nevhodné webové stránky na základě věku dítěte, a to jak jednotlivě, tak podle kategorií.
• Časové limity pro zábavu a hry: Umožňuje nastavit čas určený pro hraní. Můžete také nastavit denní doby, kdy lze zařízení používat (třeba jen od 6 do 8 večer). Zablokujete tak například přístup ke hrám a aplikacím během školních hodin nebo před spaním.
• Geolokace: Umožňuje vám kdykoli zobrazit aktuální polohu zařízení.
• Přehledy: Přehledy vás informují o tom, jak vaše dítě zařízení používá, kolik času tráví v určitých aplikacích atd. Z přehledů také zjistíte, jaké aplikace vaše děti používají nejčastěji. To je velmi užitečné pro udržení kontaktu s dětmi.
• Informace o výdajích: Kontrola vás upozorní, když bude dítě utrácet za něco online, ať už je to hra nebo si platí za shlédnutí filmu. Microsoft umožňuje, že v rodičovském nastavení přidělíte dítěti částku, kterou může online použít dle svého uvážení (bez vašeho svolení).

Pro jak staré děti je rodičovská kontrola vhodná?

Je důležité zmínit, že první zkušenosti s technologiemi mají děti před třetími narozeninami. Obvykle to začíná pohádkami na telefonu či tabletu rodičů. Mimochodem tvůrci platforem pro sdílení obsahu si to uvědomují. Proto investují spoustu času do toho, aby sledování videí bylo naprosto intuitivní. Proto vaše batole umí ovládat YouTube a pustit si oblíbené animované postavičky, aniž by dokázalo číst.

I jako dospělí často naletíme trikům podvodníků, bez rozmyslu se přihlašujeme k placeným předplatným nebo klikáme na pochybné odkazy, prostřednictvím kterých se do počítače může dostat škodlivý kód. A samozřejmě máme problém s prokrastinací u oblíbených aplikací, sociálních sítí a her. Pomocí různých filtrů a nastavení v aplikacích rodičovské kontroly se s těmito riziky mohou vaši potomci naučit pracovat.

Obecně je vhodnější tyto nástroje využívat u malých dětí, pro které jsou některá témata ještě příliš abstraktní. Prvňáček například ještě nebude dobře chápat princip mikrotransakcí ve hrách nebo předplatného. U teenagerů, přibližně od druhého stupně ZŠ, je už na místě tyto nástroje opouštět.

Teenageři už je totiž mohou vnímat jako zásah do svého soukromí. Je namístě říci, že rodičovská kontrola je program jako každý jiný, jako každý jiný se dá také obejít a technicky zdatné děti si dokáží zjistit jak. Pokud uspějí, je důležité, aby pravidla bezpečnosti už měly zažité, jinak jsou naopak vystaveni většími riziku.

Aplikace rodičovské kontroly vám poskytnou dobrý přehled, jak dítě zařízení využívá a postupně můžete různá omezení rušit a dávat dětem více zodpovědnosti. Doporučujeme proto s nimi včas začít mluvit o tom, proč blokujete kategorie na internetu nebo nastavujete časové limity.

Čím jsou děti starší, tím důležitější je respektovat společné dohody a nepoužívat restriktivní programy.

Co používat namísto rodičovské kontroly?

Určitým kompromisem jsou dětské verze populárních aplikací. Takovou nabízí například YouTube, dětský účet lze vytvořit také na streamovacích platformách jako je Hulu nebo Netflix, dětem pak služba nenabízí nevhodné filmy.

Například Snapchat nabízí různé funkce dle věku uživatele. Mladší uživatele do 15 let například není možné označit či kontaktovat. Proto dohlédněte, aby vaše děti, pokud tyto služby využívají, uváděly pravý věk. Podle věku také na děti cílí reklama – můžete s nadsázkou argumentovat tím, že aspoň neuvidí reels nudných politiků.

Důležitý prvek v zajištění bezpečnosti dětí je antivirový program. Ten rozhodně nainstalujte na všechna zařízení v domácnosti. Dokáže totiž odfiltrovat nejen škodlivý malware, ale také podvodné obchody nebo stránky, které například z dětí lákají osobní údaje.

Jak zajistit bezpečnost dětí bez rodičovské kontroly?

Děti jsou na svá tajemství a soukromí velmi citlivé. A samozřejmě zakázané ovoce chtějí tím víc vyzkoušet. Proto radíme rodičům o rizicích na internetu spíše otevřeně diskutovat než je zakazovat.

Důvěra je křehká. Je ale důležité, aby se děti nebály svěřit, pokud by se setkaly s čímkoli negativním.

Bezpečí dětí začíná u vyhledávače. Pokud nemohou nevhodný obsah vyhledat, nemohou ho ani zkoumat. Google i Microsoft umožňuje pomocí rodičovských aplikací filtrovat vyhledávání dle věku (podmínkou je to, že dítě je přihlášené pod svým účtem). Pokud kvůli tomu rodičovskou kontrolu nechcete nastavovat, můžete zkusit dětský prohlížeč Kiddle od Googlu. Ten je ale určen jen opravdu malým dětem.

Buďme malým dětem průvodci světem internetu. Můžeme spolu s nimi vyhledávat zajímavá fakta a zároveň je učit, jak si vybírat kvalitní obsah. To pro ně časem bude velmi důležité, když uvážíte, jak je internet zaplavený dezinformacemi.

Vysvětlujte jim, že naprostá většina internetových stránek má majitelům vydělávat. Populární magazíny a noviny vydávají placené články nebo vydělávají reklamou. Sociální sítě vydělávají na našich datech a tak dále. Čím je stránka navštěvovanější, tím dražší reklamní plochy nabízí. Proto někteří lidé vydávají fantaskní či skandální články, aby vás nalákali a vaši návštěvu pak mohli prodat inzerentům.

Stáhněte si příručku
Jak chránit děti na internetu

Tento průvodce vám a vašim dětem pomůže zorientovat se na internetu tak, aby na něm byli malí uživatelé v bezpečí.

STÁHNOUT PŘÍRUČKU

S většími dětmi se domlouvejte na pravidlech, která vyhovují i jim. Můžete je i sepsat a vyvěsit u počítače, pokud je to tak pro vás přijatelnější. Učíte tak děti pracovat s volným časem zodpovědně, což se jim v dospělosti bude opravdu hodit. Navíc, pokud děti chtějí jiná pravidla než vy, trénují s vámi doma také umění argumentace.

Pokud vaše děti chtějí využívat sociální sítě (a mají na to již věk), trvejte na tom, aby všechny účty měly nastavené jako soukromé. A projděte společně také nastavení soukromí a další funkce (například limit pro využívání dané aplikace).