Jinými slovy, přeskočíme, co digitální svět je, a rovnou uvažujeme, co pro nás znamená. Je to místo, kde řešíme běžné životní potřeby (jako nakupování nebo bankovnictví) i kam se chodíme socializovat (sociální sítě) a bavit (streaming).

Zkrátka a dobře, je to místo, kde žije naše digitální „já“.

Co tvoří náš digitální svět?

O tom, že je Česká republika digitálním technologiím víc než nakloněná, nemůže být pochyb. Podle ČSÚ internet využívá 90 % domácností. A překvapivě nejde jen o prázdné „poflakování“, naše digitální dovednosti jsou totiž nad průměrem EU.

Takže, co na internetu doopravdy děláme?

Neustále v kontaktu, neustále propojení

Jednou z našich nejoblíbenějších činností na internetu je kontakt s ostatními, a to jak pomocí zpráv a e-mailů, tak pomocí komunikačních platforem. Z těch v ČR podle našeho průzkumu vede WhatsApp (89 %) a Facebook Messenger (78 %), ale u mladších generací (18–30 let) si našly oblibu i Snapchat (24 %) a Discord (21 %).

WhatsApp přitom nepoužíváme jen ke komunikaci s lidmi, které známe. Roste i obliba tzv. kanálů, které sleduje více než čtvrtina dotázaných (29 %) ve věku 18 až 30 let, a WhatsApp díky nim víc a víc připomíná sociální síť než klasického „kecálka“.

Do banky většinou už jen z pohovky

Druhou nejčastější činností na internetu v ČR je využívání internetového nebo mobilního bankovnictví. To je pozoruhodné především v tom, že je oblíbené napříč všemi relevantními věkovými kategoriemi. Možnosti nemuset za důchodem do banky nebo na poštu využívá například i 40,3 % českých seniorů.

S tím se pojí i využívání portálů veřejné správy, které umožňují přístup pomocí bankovní identity, a Portálu občana, ve kterém je registrovaných už 1,7 milionu z nás.

Obchodní domy do ruky

Perfektní přehled o celém sortimentu, několik možností doručení a snadné vrácení udělaly z nákupů na internetu první volbu hlavně pro mladší generace. Podle našeho průzkumu na internetu vůbec nenakupuje jen 3 % dotazovaných a většina online nákupů je uskutečněná z mobilů. To znamená kdykoliv, kdekoliv a často za běhu.

Sociální sítě jako digitální životní kroniky

Sociální sítě jsou často to první, co si většina z nás pod pojmem „digitální svět“ představí, takže není divu, že podle AMI Digital Index 2025 na nich trávíme v průměru 143 minut denně. Z platforem podle DataReportal s přehledem stále vedou Facebook (88 %) a Instagram (52 %).

Proč jsme na nich tak rádi?

1. Slouží jako zdroj informací o dění doma i ve světě.
2. Udržují nás v kontaktu s rodinou, přáteli i starými známými.
3. Poskytují nám prakticky nekonečné množství zábavy díky doporučeným příspěvkům a algoritmům, které se aktivně učí, co se nám líbí.
4. Dávají nám možnost prezentovat se přesně tak, jak chceme.

Sociální sítě ale nevyužíváme jen pro sebe, často na nich sdílíme i svou rodinu, především děti. A ne vždycky se jich ptáme na svolení.

Koketování s umělou inteligencí

Zatímco bankovnictví bylo případem poměrně rovnoměrné oblíbenosti napříč generacemi, s chatboty využívajícími generativní umělou inteligenci je to přesně naopak. Největší oblibě (78 %) se totiž těší u lidí ve věku 16 až 24 let.

Co se týče platforem samotných, podle statistik z roku 2025 saháme hlavně po ChatGPT (56 %), ale baví nás i Gemini (27 %) a Copilot (22 %). Obecně chatboty hojně využíváme jako alternativu klasického vyhledávání, ale především školáci je oceňují i jako pomocníky při studiu, kamarády a někdy i partnery.

Jak svůj digitální svět chráníme?

I když náš osobní koutek digitálního světa možná nevypadá přesně tak, jak ho popisují statistiky, čas, který na internetu trávíme, se přímo propisuje do šíře digitální stopy, která po nás zůstává. A ta je velmi snadno zneužitelná hackery i podvodníky.

Přesto ale na zabezpečení dat obecně trochu „pečeme“. A co přesně tím myslíme?

• WhatsApp je oblíbeným prostředkem pro šíření phishingu, ale bezpečnostní software, který umí podezřelé odkazy včas zachytit a zablokovat, využívá jen 50 % z nás.
• Na e-shopech nakupujeme víc než v kamenných obchodech, ale téměř třetina z nás má na všech stejné heslo a další třetina si ho pamatuje z hlavy.
• U počítače sedíme pořád, mobilní telefon prakticky nedáme z ruky, a přesto 13 % z nás neví, jestli má na svých zařízeních nainstalovaný vůbec nějaký bezpečnostní software.

Pravda je taková, že moderní doba je rychlá a informační zahlcení občas zažívá každý z nás. Není tedy divu, že i ti nejsvědomitější si život občas usnadní recyklací hesla nebo přeskočením nastavení vícefaktorového ověření, a to zvlášť v případě účtů, které nepovažují za důležité.

Zanedbávání základních bezpečnostních pravidel má ale svoje důsledky. Internet je síť, která nás všechny propojuje, a co dělá jeden ostatní ovlivňuje víc, než si myslíme. Pokud třeba klikneme na phishingový odkaz, dáváme útočníkům vědět, že jejich taktika funguje, což může vést k nové vlně početnějších útoků a dalším nepříjemnostem pro všechny z nás.

Co můžeme udělat pro bezpečnější digitální svět?

Odpověď je jednoduchá: chránit sami sebe. Když využíváme komplexní bezpečnostní řešení, které nás brání před viry, malwarem i krádežemi dat a financí, doplňujeme si kybernetický vitamín C. Ten zvyšuje obranyschopnost našich zařízení a tím i celé sítě, do které jsme zapojení.

Čím méně zařízení se totiž útočníkům podaří infikovat, tím méně se malware šíří a nám se zároveň snižuje šance, že nás nějaký internetový bacil skutečně potrápí.

Závěr

Náš digitální svět ten skutečný nejen doplňuje, ale hlavně zrcadlí. Aplikace, nástroje a zařízení, které využíváme, nám především usnadňují činnosti, které bychom dělali i bez nich. To ale znamená, že se na internetu odehrává velká část našeho života, a jakékoliv narušení kyberbezpečnosti může mít velmi reálné důsledky.

Proto je na místě využívat komplexní bezpečnostní řešení, které chrání naše zařízení, data a finance, a tím i náš společný digitální svět.

Mohlo by vás zajímat:
🌐 Algoritmy tvoří naše digitální světy. Jak je ovládnout?
🌐 Češi v digitálním světě: Mýty a fakta o digitální závislosti
🌐 Proč je dobré přemýšlet o našem digitálním dědictví

Co je digitální identita?

Digitální identita je soubor jedinečných informací, které na internetu zanecháváme. Obsahuje například informace o našich zařízeních, vyhledáváních a navštěvovaných stránkách. Zahrnuje také obsah, který uveřejňujeme na sociálních sítích.

GDPR sice značně omezuje, kdo může požadovat, uchovávat a sdílet naše informace, ale ani data zbavená konkrétních identifikačních údajů nejsou bezcenná. Dobrým příkladem využitelnosti takových informací jsou personalizované reklamy.

Máte rádi asijskou kuchyni? A hledáte si často restaurace s rozvozem? Pak máte mnohem větší šanci, že na vás „vyskočí“ lákavá fotografie sushi s logem donáškové služby. A objednavatel reklamy má zase větší šanci, že na ni kliknete a sushi si necháte dovézt.

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Sociální sítě a reklama k sobě patří

Ne každému vadí, že je jejich počítač nebo telefon „odposlouchává“. Někteří z nás dokonce preferují, aby reklamy, které se nám zobrazují výměnou za bezplatné používání platformy, byly takříkajíc šité na míru, tedy nabízely nám produkty, které nás zajímají.

Jenomže reklamou to bohužel často nekončí. Co na internetu vidí legitimní společnosti, to tam totiž vidí i kyberzločinci. A ty zajímá nejen to, co jim data říkají, ale i to, co si o nás na jejich základě domyslí. Právě to jim totiž pomáhá zdokonalovat techniky sociálního inženýrství, které pak využívají k phishingu, vydírání nebo názorové manipulaci.

Sharenting jako začátek digitální stopy

Ne každá digitální stopa vede přímo k nám. Sdílení fotek dětí na sociálních sítích je toho dobrým příkladem. Pokud se například chlubíme momentkami čerstvých miminek se jménem a datem narození v popisku, vytváříme jejich digitální stopu ještě dřív, než se samy naučí chodit.

V případě, že máme na Instagramu celé jméno, zapnutou polohu, nebo v uveřejněné fotografii zůstala uložená metadata s informacemi o času a místu jejího pořízení, sdílí náš uzlíček štěstí nevědomky informace, které většina z nás do registračního formuláře vyplní jen, pokud bezpodmínečně musí.

Jak chránit data, když bezpečná hesla nestačí?

V případech jako tyto je zásadní hlavně prevence. A ta začíná u nás.

3 pravidla pro používání sociálních sítí:

1. Uveřejněte jen to, co může vidět skutečně kdokoliv. Online = široká veřejnost. Vždycky.
2. Pokud chcete soukromí, neuveřejňujte nic. Data, která neexistují, nejde zneužít.
3. Zabezpečte své sociální sítě. Silné heslo, vícefázové ověření… Využijte všechno, co vám daná platforma nabízí.

8 tipů, jak ochránit digitální identitu

Říká se, že co je jednou na internetu, je tam napořád. To ale nemusí být vždycky pravda. Zametení digitální stopy sice není jednoduché, ale ani nemožné. Stačí jen vědět, kde začít.

Vygooglete se
Zadejte do vyhledávače své jméno a projděte si výsledky na prvních pěti stránkách. Pak hledání rozšiřte o telefonní číslo a adresu. Pokud se o sobě dozvíte víc, než jste chtěli, nepanikařte a požádejte Google o vymazání dat.

Zaměřte se na konkrétní weby
Pokud své informace najdete i mimo vyhledávač – např. v sekci „O nás“ u předchozího zaměstnavatele – kontaktujte majitele stránek a řekněte si o jejich stažení. Potřebné informace byste vždycky měli najít v sekci „Kontakt“.

Zkontroluje si nastavení soukromí
Některé sociální sítě dávají možnost vyloučit osobní profil z výsledků vyhledávání. Využijte ji. A když už v nastavení soukromí budete, zkontrolujte si, že váš profil a příspěvky můžou vidět jen lidé, které skutečně znáte.

Promažte si zeď
Pokud jste se sociálními sítěmi začínali, když vám bylo sladkých „–náct“, pak je čas vrátit se ke starým příspěvkům a začít je promazávat. Při jejich prohlížení stejně pravděpodobně narazíte na spoustu „perel“, na které je lepší zapomenout.

Zkontrolujte povolené aplikace
Na mobilu si dobře prohlédněte oprávnění nainstalovaných aplikací. Pokud například používáte Instagram jen k prohlížení příspěvků ostatních, odeberte mu přístup ke galerii a fotoaparátu, nepotřebuje ho. Postup opakujte, kolikrát je třeba.

Nesvěřujte své informace jen tak někomu
Platformy sociálních médií, e-shopy a další internetové služby si často řeknou o spoustu informací, které ke své činnosti nepotřebují. Nechávejte prázdné, co jde, a pokud na vás vytáhnou hvězdičku, rozmyslete si, jak přesné informace skutečně chcete uvést.

Čtěte smluvní podmínky
Ano, většinou jsou komplikované a dlouhé, ale vztahují se na vás, i když jejich obsah neznáte. Nejdůležitější části se většinou týkají ochrany soukromí a zpracování osobních údajů, ale překvapit vás může i ten zbytek. Zvlášť na sociálních sítích.

Používejte VPN
Virtuální privátní síť umožňuje vytvořit šifrované spojení mezi notebookem/telefonem a internetem. Tím značně omezí šíři digitální stopy, kterou po sobě zanecháváte. Zvlášť důležitá je na veřejných Wi-Fi, třeba v kavárnách nebo na letištích.

Shrnutí

Osobní data jsou skutečná měna, kterou platíme za bezplatné používání sociálních sítí. Ačkoliv většina z nás chápe, proč potřebuje například antivir, málokdo si připouští, že ochrana soukromí je minimálně stejně důležitá. Právě to je ale ten hlavní a nejdůležitější krok k ochraně digitální identity. Naše data mají cenu, tak si je hlídejme.

Mohlo by vás zajímat:
📌 Co je to digitální identita a jak si ji chránit?
📌 Velký jarní úklid naší digitální stopy
📌 Jak si chránit data online: chce to bezpečná hesla

Právě s tím, jak sítě používáme, se pojí jedno nejvýraznější riziko – s nadměrným sdílením. V horším případě může nadměrné sdílení vést k odcizení identity či hesel, v případě dětí také k šikaně. Obecně jste tak snadnější terč pro všechny, kteří nemají poctivé úmysly.

Nijak nepomáhá, že nejpopulárnější sociální sítě u nás jsou založené na sdílení:

Source: StatCounter Global Stats – Social Media Market Share

Shrnuli jsme pro vás, jaké informace byste nikdy neměli sdílet (a už vůbec ne, pokud máte veřejné profily). Na rizika spojená s jejich sdílením upozorněte zejména své děti a starší příbuzné, kteří jsou důvěřivější a v kybernetických rizicích se neorientují tak dobře.

Chránit soukromí si musí každý uživatel sám

Za ochranu soukromí je odpovědný především každý uživatel. Jakkoli to zní banálně, není to snadné. Sociální sítě jsou na sdílení založené, dokonce se nás svými algoritmy snaží přimět sdílet více a více. Zároveň tvoří prostředí, které nadměrné sdílení normalizuje. To je riziko hlavně pro děti nebo uživatele v seniorském věku.

Snažte se proto mít kontrolu nad tím, jakou komunitu přátel a sledujících si online vytváříte. Jak na to? Nastavte si profily jako soukromé a pečlivě zvažujte, koho si mezi sledující přidáte. V případě dětí doporučujeme, aby všechny své online přátele znaly i z fyzického světa.

I přesto, že máte profily takto uzavřené, není rozumné sdílet všechno a se všemi. Platí, že co jednou nahrajete na internet, to už online zůstane. Proto raději nesdílejte:

#1 Osobní údaje

Na internet nikdy nepatří osobní údaje, které vás identifikují. Typicky jde o adresu domů, do školy či zaměstnání a telefonní čísla. Nikdy také nesdílejte fotografie dokladů a dokumentů, i když jste na své úspěchy opravdu hrdí. Například na vysvědčení dětí je rodné číslo, na prvním řidičském průkazu také.

Opatrní buďte také při sdílení informací ze soukromí. Nějaké takové informace totiž polovina z nás používá při tvorbě hesla.  Typicky jde o jméno mazlíčka, datum narození, oblíbenou knihu, barvu či destinaci. Z těchto údajů tvoří útočníci obrovské databáze, které následně používají k prolomení hesel. Některé dříve populární kvízy na Facebooku sloužily přesně k takovému sběru údajů.

#2 Plány na dovolené a cestování

Jasně, že se na dovolenou těšíte a chcete se o své nadšení podělit s přáteli na internetu. Bohužel tím, ale také říkáte zlodějům, že nebudete doma. Je lepší být nekonkrétní. Například: „V létě pojedeme na Bali, už se moc těšíme.“ Fotky a zážitky raději sdílejte až po návratu domů.

#3 Údaje o poloze v reálném čase

Ze stejného důvodu byste nikdy neměli sdílet informaci o tom, kde přesně se nacházíte. Dalším důvodem je také osobní bezpečnost. Sdílení polohy totiž usnadňuje stalking nebo šikanu. Je vhodnější říci: „Jsem v Praze.“ než „Jsem v Praze na Václaváku.“ Důležité je také vypnout geolokaci, pokud ji právě nepoužíváte k navigaci.

#4 Nákupy luxusního zboží

Rozmyslete si také zveřejňování fotek drahých šperků nebo nového luxusního auta. Jednak to může zbytečně vyvolat závist a také můžete opět upozornit případné zloděje.

#5 Fotografie dětí

Možná patříte mezi rodiče, kteří rádi sdílejí fotografie svých dětí na internetu. Rozumíme tomu, děti jsou naší pýchou. Fenoménu, kdy rodiče sdílí informace o svých dětech, říkáme sharenting. Ten má řadu rizik.

Časem mohou informace sloužit k odcizení online identity nebo šikaně. Pokud sdílíte fotky, na kterých se děti koupou, může bohužel dojít i k tomu, že se tyto fotky dostanou k pedofilům.

Radíme proto o dětech sdílet naprosté minimum informací, například jen v soukromých konverzacích s rodinou. Pokud máte větší děti, ptejte se jich, zda to či ono sdílet smíte.

#6 Pracovní nebo studijní problémy

Sociální sítě sledují i naši kolegové a spolužáci. Pokud tedy řešíte nějaký osobní problém v zaměstnání nebo při studii a potřebujete ventilovat vztek, raději si s někým promluvte v soukromí.

#7 Finanční údaje

Podvodníci z vás často zkouší vylákat údaje z platební karet. Takto zneužít se dá i fotka, na kterém je karta rozmazaná nebo daleko od objektivu. Typicky tyto údaje požadují podvodníci při podvodech na online bazarech. Číslo karty a CVV kód nikdy nikomu neříkejte. Pokud ho po váš žádá, chce vás okrást. Detaily se dočtete v tomto článku.

#8 Soukromí rodiny a přátel

To, co jednou na sociální sítě nahrajete, na nich zůstává.   (v Evropě je to možné jen se souhlasem uživatele). Ne každý s tím souhlasí. Proto si vždy vyžádejte souhlas, než cokoli nasdílíte. Děláte to pro své blízké, chráníte tím je samotné a jejich soukromí.

#9 Soukromé rozhovory

Sociální sítě jsou ze své podstaty veřejným fórem, i když je váš účet relativně uzavřený. Proto nikdy nesdílejte to, co vám někdo řekl v soukromé zprávě nebo osobním rozhovoru. Pokud se zpráva netýká přímo vás, nesdílejte ji.

#10 Intimní fotky

Nahotu obvykle sociální sítě zakazují a fotky nelze zveřejnit, nebo vám je dodatečně síť smaže za porušení pravidel. Sdílet byste je ale neměli ani ve zprávách. Vždy existuje riziko, že druhá strana materiál zneužije.

#11 Nenávistné a diskriminační příspěvky

Zveřejňování urážlivých nebo diskriminačních příspěvků může mít vážné důsledky. Bývá proti pravidlům používání sociální sítě. Hrozí tedy, že na nějaký čas nebo i natrvalo přijdete o svůj účet. (Pokud uživatel opakovaně porušuje pravidla, může jej síť zablokovat.) Mohou ale také poškodit vaši pověst nebo zkomplikovat situaci při hledání zaměstnání (ano, HR čtou veřejné profily na sociálních sítích).

#12 Nepravdivé informace

Stejně striktní pravidla mají sociální sítě pro sdílení lží a dezinformací. Můžete dočasně nebo trvale přijít o svůj účet. Může se to podepsat také na vaší reputaci. V kontextu kybernetické bezpečnosti se často setkáváme se lživými reklamami, které občas lidí v dobré víře sdílí. Vždy si ověřte šokující nabídku nebo kontroverzní zprávu, než ji budete sdílet se svými přáteli.

Jak si chránit soukromí na sociálních sítích

• Vždy pečlivě zvažte, co zveřejnujete. Dokonce, i když máte soukromé profily. Platí, že nad vším, co jednou zveřejníte na internetu, ztrácíte kontrolu a už to nejde odstranit.
• Čas od času si zkontrolujte, koho máte v přátelích nebo sledujících. Pořád chcete být s tímto uživatelem v blízkém kontaktu? Není na škodu seznam přátel čas od času pročistit a odstranit z něj lidi, které neznáte nebo nechcete, aby si prohlíželi vaše příspěvky.
• Omezte, kdo může zobrazovat váš seznam přátel a příspěvky. Snížíte tak pravděpodobnost, že někdo zneužije informace, které sdílíte.
• Omezte přístup ke svým fotografiím. V ideálním případě by je měli mít možnost vidět pouze známí přátelé a členové rodiny.
• Zapněte si dvoufaktorové ověřování (2FA) a používejte silná a jedinečná hesla. I když se útočníkovi podaří heslo uhodnout nebo prolomit, díky další vrstvě zabezpečení bude méně pravděpodobné, že se mu podaří ovládnout celý váš účet.
• Prověřte si různé formuláře a aplikace, než do nich zadáte své osobní údaje. Často je totiž zneužívají podvodníci k phishingu, neboli sběr citlivých údajů. Spoléhají na to, že nebudeme příliš pozorní.

Anti-phishing

Zabraňuje pokusům o získání citlivých informací, jako jsou uživatelská jména a hesla či údaje o kreditních kartách a účtech. Blokuje podvodné webové stránky.

VYZKOUŠET

Sociální sítě se staly nedílnou součástí našich životů. Je úžasné, že nám pomáhají být v kontaktu s přáteli nebo příbuznými i po letech a na dálku. Důležité je sdílet vždy s rozvahou a zvažovat, jaké důsledky může sdílení mít.