Dá se říct, že žít zdravě je trendy. Podle nedávných dat dvě čtvrtiny mladých dospělých sledují nějaké influencery, kteří se věnují zdravé výživě, cvičení nebo zdravému životnímu stylu. Pečovat o sebe frčí i mezi beauty influencerkami. Stále ještě trenduje hashtag #CleanGirl – jde o celý estetický směr pro dívky. Jeho fanynky meditují, cvičí jógu a pilates, oblékají se do přírodních tónů, jí hodně zeleniny a naopak nechodí na večírky. Prostě dělají vše proto, aby vypadaly a cítily se dobře.

„V posledních letech s rozmachem médií a sociálních sítí se tlačí více na vzhled a začíná se dostávat do podvědomí i důležitost zdravého životního stylu, který propagují někteří influenceři i celebrity. Navíc to u dospívajících nasedá na jejich vývojové období, ve kterém se pro ně jejich vzhled a fyzická atraktivita stává důležitými aspekty. S tím jde ruku v ruce i přijetí vrstevníky. Pozitivní tělesný obraz může být silnou motivací, ač někdy výrazně zkreslený aktuálními trendy,“ vysvětluje @detska_psycholožka Kamila Ryšánková „Motivací jsou i vlastní a individuální cíle – někdo se chce zlepšit jako sportovec, pro někoho je důležité přispívat zdravým životním stylem k lepšímu duševnímu zdraví, příprava na fyzicky náročnou kariéru.“

Jak sledování zdravotních influencerů ovlivňuje dospívající

Pomáhá ve skutečnosti sledování influencerů, kteří se věnují zdravému životnímu stylu, tomu aby bylo mladým lidem lépe? Ostatně zdravější strava a pohyb se často doporučují jako jeden z preventivních kroků proti duševním obtížím. Skutečnost je ale jiná: dospívající se cítí takříkajíc pod psa.

Vědci se ptali tisícovky mladých lidí (18-25 let) z USA, Nového Zélandu a Velké Británie. Ukázalo se, že mladí lidé vlivem influencerů skutečně žijí lépe:

• Cvičí 150 minut týdně (lidi, kteří tyto tvůrce nesledují, cvičí jen 90 minut).
• Zeleninu nebo ovoce jedí 6x denně (průměr pro mladé dospělé je 3,5x).

Na druhou stranu ale uváděli, že jsou více vystaveni stresu, vykazují vyšší úroveň úzkosti a deprese ve srovnání s těmi, kteří influencery nesledují, ale také dodržují zdravou životosprávu.

Zdravý životní styl se také může přehoupnout i v tzv. ortorexii (neboli posedlost zdravou stravou), která může kompletně ovládnout život člověka, který jí trpí. Stává se, že se daný jedinec izoluje a tím se dál zhoršuje jeho duševního zdraví. Obavy z porušení takového životního stylu pak vedou spíše k pocitům viny.

Je na místě zmínit i perfekcionismus a sociální srovnávání, které v tomto případě může vytvářet velký tlak a vést jak k úzkostem, tak depresivní náladě.

„Vždy je důležitý celkový kontext a individuální motivace. Při sledování influencerů, kteří se věnují zdravému životnímu stylu, může vznikat falešný obraz „dokonalosti“ a dospívající se mohou cítit pod tlakem, že stále dělají málo. Tito influenceři mnohdy pro obyčejného sledujícího vytvářejí idealizovanou verzi zdravého životního stylu a klidně i nerealistický obraz těla. Pod tlakem dosažení těchto „standardů“ se mohou objevovat pocity selhání nebo úzkosti,“ popisuje Kamila Ryšánková.

„Představme si dospívajícího, který má za cíl žít zdravě. A to podobně, jako jeho oblíbený influencer. K tomu bezpochyby směřuje určitý způsob stravování a pravidelné cvičení. Ve chvíli, kdy mu  do toho něco „vleze“ s kamarády nebo si jednoduše nestihne zacvičit, tak je to pro tohoto jedince enormně psychicky vyčerpávající. Ve snaze si tento životní styl udržet a být zdravý tak spíše nastane situace, ve které se začne opomíjet zdraví duševní,“ dodává.

Algoritmus dětem řekne, že nejsou dost dobré a ukáže jim obsah, jak být

Sociální sítě využívají algoritmy, které v podstatě vybírají v záplavě obsahu ten, který uvidíme na zdi. Zásadním kritériem je obsah, který děti již sledují, co lajkují a komentují. Pokud je tedy baví zdravý životní styl, všude na sítích uvidí vysportované postavy, dokonale vyladěný jídelníček, krásně servírovaná jídla. I když jsou to všechno nezávadné profily lidí, kteří jen chtějí inspirovat druhé, vytváří to novou normu.

Děti se srovnávají jen s určitou skupinou lidí, často jsou to trenéři nebo nutriční specialisté.

Místo, aby se porovnávali jen s několika přáteli ve škole, srovnávají se s profesionály. Ti ale mají zdroje a také čas věnovat se výhradně fitness životnímu stylu. Podle dat sledují tyto influencery častěji dívky s lepším socioekonomickým zázemím. Obecně vzato dívky častěji sledují profily zaměřené na krásu a štíhlost, chlapci pak na bodybuilding a na získání extrémní zdatnosti. Kladou tak na sebe naprosto nerealistické nároky.

Podle závěrů vědců tak fanouškové fitness influencerů čelí duševní nepohodě, protože se srovnávají s idealizovanou verzí sebe sama. Velmi jasně je to vidět u mladých lidí, kteří sledují profily zaměřené na diety a hubnutí. Bohužel existují i profily, které propagují extrémní diety. Tyto profily mohou děti vidět a jejich představu o tom, co je norma, to může vychýlit.

„Děti, které ke mně přichází, tak většinou znají pojmy jako mentální anorexie nebo mentální bulimie, dokonce i záchvatovité přejídání. Častěji používají anglický pojem binge-eating. Méně často děti vědí, co je ortorexie, bigorexie nebo excesivní cvičení. Někdy jsou tyto pojmy obklopeny některými nesrovnalostmi jako, že člověk s mentální bulimií musí být hodně štíhlý nebo, že poruchy příjmu potravy se týkají jen dívek,“ říká Kamila Ryšánková.

Poznat, kdy nějaký profil už hraničí s nějakým zdravotním problémem či extrémem, může být pro děti a dospívající náročné hned z několika důvodů. U menších dětí hraje roli teprve se rozvíjející kritické myšlení a nedostatečné povědomí o světě sociálních sítí.

Pokud dospívající tráví většinu času sledováním právě těchto influencerů, může se jim rozostřit vnímání toho, co je ještě zdravé. Začínají pak vnímat, že extrémní dieta a nadměrné cvičení je vlastně normální. Tady s tím souvisí i informovanost o poruchách příjmu potravy.

Roli hraje také idealizace influencera, kdy mladý člověk chce být tak moc jako jeho vzor, že si nemusí negativní vlivy jeho životního stylu uvědomit.

Jak používat sociální sítě zdravěji

Ačkoli to může znít děsivě, mohou sociální sítě dětem i prospívat. Pokud si vyberte zajímavý obsah, mohou děti inspirovat a pomoci jim udržet si opravdu zdravý životní styl.

Sociální sítě jsou dobrý sluha, ale také zlý pán. Důležité je vybírat si kvalitní influencery.

Sociální sítě samy o sobě problémy nevytváří, ale zhoršují je. Zdravě sebevědomé děti, které jsou si vědomé své hodnoty, mají tedy obrovskou výhodu. Kéž by to ale bylo tak snadné že?

V první řadě doporučujeme se na sítích obklopovat obsahem, díky kterému se děti cítí dobře. Příspěvky, které vyvolávají negativní emoce si do feedu vůbec nepouštějte. Pokud je toho moc, naordinujte si digitální detox a sítě omezte. Je prokázáno, že se to po času projeví
na zlepšení nálady. Vaše děti asi nebudou souhlasit, ale za pokus jim to jistě stojí.

Budujte dětem sebevědomí a vztah k sobě sama offline. Je to klišé, ale děti potřebují offline aktivity, u kterých si zažijí úspěch, a offline kamarády, kteří je podpoří, když jsou nejistí.

Naučte děti, aby se na obsah na sítích dívaly kriticky a to zejména v případě, že se jim líbí a sdílí jej někdo, koho obdivují.

Mluvte o tom, že ne vše online je realita. Kolik práce asi je za nějakým vyladěným profilem a jak si klást adekvátní cíle. Ostatně dokonalá postava vůbec neznamená, že jsou ti lidé v životě spokojení. Spoustu témat, jak tohle téma otevřít najdete na našich konverzačních kartičkách.

Povídejme si s dětmi
o technologiích...

... protože, kde panuje důvěra, tam je i online bezpečno. Stáhněte si ZDARMA konverzační karty, které vám pomohou otevřít složitá témata.

CHCI KARTIČKY

Nejde o první podobný incident. O tom, že Instagram propaguje extrémní štíhlost, se už psalo – naposledy na konci roku 2021. Ačkoli formálně společnost Meta (pod kterou spadá Instagram a Facebook) proti takovým příspěvkům bojuje, v praxi je tato snaha málo vidět. Důvodem mohou být peníze nebo to, že prostě nestíhá nevhodný obsah filtrovat.

Instagram používá 80 % českých dětí

Studie probíhala pod záštitou univerzity v Berkeley. Instagram samozřejmě používají i české děti a algoritmy, které jim nabízejí příspěvky, fungují všude stejně. Podle nedávného výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci využívá Instagram 79,8 % českých dětí a teenagerů ve věku 11 až 17 let.

Třetina českých dětí není spokojená se svou postavou a 34 % uvedlo, že by chtěly zhubnout. (Další třetina by ráda nabrala svalovou hmotu.) Téměř 15 % uvedlo, že právě Instagram je inspiruje ke změně vzhledu.

Zdroj: Výzkum Děti a kult krásy

Část českých dětí se kvůli svému vzhledu setkala i s výsměchem okolí. Častěji se tak ale děje ve fyzickém světě než online. Podle dat v reakci na výsměch 12,5 % dětí omezilo stravu, některé dokonce na minimum.

Kvůli posměškům se začalo 7 % dětí považovat za „tlusté“, navzdory ujišťování dospělých.

Je zřejmé, že české děti jsou taktéž vystaveny tlaku vypadat perfektně. V období dospívání jsou děti často nejisté a mají problémy se sebevědomím. Touze vypadat perfektně tak samy nedokážou vzdorovat a ustát si svou jinakost.

Pohled algoritmů na svět je zkreslený

Podle toho, jaká stránky a příspěvky uživatele na sociální sítí sleduje a komentuje, nabízí algoritmus další a další příspěvky, které by mohly takového uživatele zajímat. Obchodní model sociálních sítí je založen na tom, abychom na nich trávili čas. Proto algoritmus zkouší vše možné, aby nás udržel – včetně extrémnější nebo kontroverzních příspěvků. Nabízí nám ale jen to, co vlastně chceme vidět.

Algoritmy tak vytvářejí takzvané sociální bubliny – uzavřené světy, ve kterých není místo pro jiný názor. Vymanit se ze zakletí takové bubliny je skoro nemožné, ani když v ní vlastně nechcete být. Jde o virtuální svět.

Ukázka příspěvků propagující extrémní štíhlost | Zdroj Studie Designing for Disorder: Instagram’s Pro-eating Disorder Bubble

Je přirozené, že se dospívající zajímají o svůj vzhled a životní styl. Důležité je chránit před nezdravými extrémy. Jaký obsah se může dostat k dětem dobře dokumentuje i tento experiment značky Dove:

Příspěvky několika desítek účtů viděly miliony lidí

Výzkumníci odhalili 153 prvotních účtů, které šířily toxický obsah. Překvapí vás ale dosah. Tyto příspěvky vidělo přes 20 milionů uživatelů. Nejmladším přitom bylo pouhých 9 let. (Instagram oficiálně můžete používat od 13. Při registraci ale stačí zadat jiný rok narození, jinak už síť pravou totožnost a věk neověřuje.)

Ukázky popisu profilů uživatelů pod 13 let z bubliny. Vysněná váha poslední uživatelky je 81 liber, což odpovídá necelým 37 kg. | Zdroj Studie Designing for Disorder: Instagram’s Pro-eating Disorder Bubble

Za dosah může právě zmiňovaný algoritmus. Uživatelům, kteří zveřejňovali příspěvky o hubnutí nebo problémech ve stravování, doporučoval Instagram sledovat další uživatele s podobnými zájmy, včetně účtů, které otevřeně podporovaly poruchy příjmu potravy. Údajně díky této bublině společnost Meta vydělá odhadem 2 miliony dolarů ročně. Pokud uvážíme všechny další účty, které bublinu jen sledují, překročí zisk neuvěřitelných 227 milionů.

Jak chránit děti před extrémy?

Je důležité říct, že sociální sítě nemohou za všechny dětské problémy. Naopak, mohou na nich nalézt věcnou inspiraci a užitečné rady ke . Není na místě, abyste dnes změnili heslo k Wi-Fi a uvěznili děti v minulém tisíciletí. Sociální sítě jen zhorší dětské vnímání sebe sama. Jsou spíše katalyzátor než spouštěč.

Připravili jsme několik tipů, jak budovat v dětech zdravé sebevědomí.

1. Děti jsou naše nemilosrdné zrcadlo. I v oblasti sebevědomí jim musíme být vzorem. Neváhejte se před dětmi čas od času pochválit nebo zalichotit i jim.
2. Nesrovnávejte děti, ani sebe, s jinými lidmi. A už vůbec ne s celebritami, které jejich vzhled živí.
3. Poučte děti, že to, co vidí v televizi, časopisech a na internetu, jsou vyretušované fotografie, nikoli realita. Na sociálních sítích najdete spoustu videí, jak dlouho a pracně se fotografie editují. To je jako srovnávat váš sprint na tramvaj s výkony Usaina Bolta.
4. Vyvarujte se doma žertíků v oblasti vzhledu, obzvláště to platí u citlivých puberťáků, kteří si sarkasmus mohou vzít příliš k srdci.
5. Kritiku nebo pochvaly směřujte raději na aktivitu než na osobnostní rysy. Lépe je říci „ten výmyk ti jde vážně dobře“ než „Ty jsi moje šikulka“.
6. Naslouchejte dětem a ukažte jim, že jsou plnohodnotnými členy rodiny, které respektujete. Nechte si od nich poradit nebo vysvětlit pojmy z oblastí, ve kterých vynikají. Věnujte jim respekt jako jinému dospělému.
7. Umožněte dětem zažít si úspěch a pocit sebejistoty – například v rámci nějakého koníčku nebo při plnění domácích povinností.
8. Ujistěte děti, že chyby jsou v pořádku – kdo chybuje, učí se. Nedovolte, aby o sobě pochybovaly jen proto, že jim něco nejde hned.