Připomeňme si tedy, jak si informace, fotografie nebo videa kolující online ověřit či jak zhodnotit, zda se mohou zakládat na pravdě nebo jsou smyšlené, bez ohledu na motivaci autora.

Jak poznat dezinformaci

1. Použijme kritické myšlení

Zamysleme se, co informace/fotografie říká. Může se jednat o dezinformaci, tedy úmyslně vytvořenou zprávu, jejímž cílem je někoho zmanipulovat, ovlivnit či poškodit? Odpovídá místo a čas tomu, kdy se událost skutečně měla stát? Existuje více fotografií nebo videí, která situaci ukazují z jiného úhlu?

2.Ověřme si zdroj informací

Kdo je zdrojem informací a na jaké platformě byla zpráva uveřejněna. Jedná se o ověřený a důvěryhodný zdroj a médium nebo jde o anonymní příspěvek, případně neověřený profil na sociálních sítích?

3. Zkusme reverzní hledání

Objevuje se stejná nebo upravená fotografie i jinde na internetu? Nebo se jedná o starší fotografii, která byla dříve zveřejněná v jiném kontextu?

4. Podívejme se na fotografii detailněji

Je kvalita fotografie dostačující k tomu, abychom mohli s jistotou říct, že nebyla zmanipulovaná? Obsahuje meta data, která nám napoví, kdy a jakým zařízením byla pořízena?

5. Ověřme si, že zpráva již nebyla vyvrácena

Informace můžeme ověřit u renomovaných médií nebo na specializovaných webech, které se věnují vyvracení dezinformací a podrobují informace důkladné analýze jako jsou např. demagog.cz nebo hoax.cz.

Zároveň pokud zpráva nebyla potvrzena a nejsme si stoprocentně jistí její pravostí, vyvarujme se jejímu dalšímu sdílení, abychom se sami nestali součástí šíření dezinformací. Se současnou rychlostí technologického pokroku a zejména nástrojů umělé inteligence se budeme s upravenými nebo zcela falešnými materiály a informacemi setkávat stále častěji.

„Jak dezinformace, tak hoaxy manipulují s fakty. Cílem dezinformace je přinést jejímu autorovi nějaký zisk, zatímco u hoaxu se může jeho autor bavit, jak jeho zpráva koluje a lidi ji věří.  Jejich základ nemusí být zcela vymyšlený, ale v rámci významu může být text upraven nebo k nějaké konkrétní fotce či situaci přiřazen jiný význam. Příkladem může být hoax o číselných kódech na obalu mléka. Popisovaná čísla, včetně chybějícího, mohou na obalu skutečně být, ale v textu hoaxu je jim přikládán úplně jiný význam,“ popisuje rozdíly Josef Džubák, autor webu hoax.cz, který se věnuje ověřování a vysvětlování hoaxů.

První pomoc s rozeznáním lží nabízí i pejsek Pug. V našem seriálu podvodníci obelhali babičku Miki,  jedné z hlavních postav:

Moderní technologie umožňují tak kvalitní manipulaci, že i dospělí často tápou. Naštěstí si řada podvodníčků a lhářů nedá moc záležet. Ukážeme vám možnosti, jak děti o hoaxech a dezinformacích poučit a jak je můžete rozeznat.

Co přesně je ten hoax?

Termín hoax pochází z angličtiny a v češtině nám už zdomácněl. Kniha Média, lži a příliš rychlý mozek uvádí původ slova hoax ve slově „hocus“, což znamená „trik“.

Za hoax označujeme vymyšlené zprávy, které sice také mohou uvést někoho v omyl, ale nemají autorovi přinést výraznou výhodu , ale spíš slouží k jeho pobavení. Typicky jde o satirické nebo šokující zprávy. Ovlivní spíše jednotlivce, než celou společnost.

Příkladem jsou články „Rotace Země se v příštím roce zpomalí. Můžou za to uprchlíci z Ukrajiny a Blízkého východu“ nebo „EU chce od nového roku zvýšit daně všem bílým heterosexuálním mužům“. Oba uvedené texty najdete na satirickém webu AZ247.cz s podtitulkem Nikdo nám nediktuje, o čem smíme lhát.

Hoaxy často zneužívají také hackeři pro šíření malware.

Typy hoaxů:

• Řetězové e-maily
• Poplašné zprávy
• Kanadské žerty
• Smyšlené petice a výzvy
• Nebezpečné rady
• Neaktuální prosby o pomoc
• Podvody a scamy

Některé hoaxy reagují na staré události – typicky jde  výzvy na sociálních sítích k darování krve či o různé petice. Protože krev samozřejmě můžete darovat kdykoli, hoax vyloženě neškodí. Pokud jste reagovali na konkrétní výzvu pro konkrétní dítě (což je velmi běžná výzva kolující sociálními sítěmi), je velmi pravděpodobné, že dané dítě je už dávno v pořádku doma. Podobné je to s peticemi či výzvami veřejným činitelům. Někdy emotivní výzvu využívají podvodníci k vylákání osobních údajů. Proto je vždy vhodné si ověřit, zda je problém ještě aktuální.

Pokud lidé lži na internetu považují za pravdu a chovají se podle nich, stanou se realitou. Tento jev označujeme jako Thomasův teorém.

Co jsou dezinformace a fake news?

Za dezinformaci považujeme úmyslně vytvořenou zprávu, jejímž cílem je někoho ovlivnit či zmanipulovat. Dezinformace má získat jejímu autorovi výhodu, například finanční, vojenskou či strategickou. Může mít řadu podob – třeba jít o příspěvek na sociálních sítích, video, fotografii. Důležité je, že se informace dostane k širšímu publiku a autorovi něco přináší.

„Například dezinformace o velkém zemětřesení v oblastech těžby ropy může výrazně zahýbat s cenou akcií ropných společností a autor dezinformace pak akcie může výhodně nakoupit nebo naopak prodat. Nebo za druhé světové války spojenci před vyloděním šířili různé dezinformace o pohybu vojáků, aby si němečtí velitelé mysleli, že dojde k vylodění vojska na jiném místě, než bylo plánováno. Další příklad může být dezinformační kampaň v období voleb, kdy nějaká strana rozšíří dezinformaci o svém protivníkovi, aby získala jasnou výhodu,“ vyjmenovává Džubák.

Nejčastěji souvisejí dezinformace s jevy, které v nás vyvolávají nejistotu – aktuálně třeba válka na Ukrajině, neznámá nemoc (COVID) nebo migrace. Těmto tématům dobře nerozumějí ani dospělí, natož  děti, a často je velmi složité se v nich zorientovat.

Fake news má už formu článku, který je z dezinformací sestavený. Takový typický článek se snaží působit seriózním dojmem, ale nesplňuje kritéria žurnalistické práce (ta najdete shrnutá například v tomto etickém kodexu). Často také zneužívá stereotypy – například označí Romy jako nepřizpůsobivé, blondýny jako hloupé, všechny politiky jako zloděje a podobně.

Šíření nepravdivých nebo poplašných zpráv může být za určitých okolností trestný čin.

A co když nejde o úmyslnou dezinformaci a novinář udělal chybu? To se samozřejmě může stát a stává se to i v renomovaných médiích. Často jde o nepřesný akademický titul respondenta, chybně uvedenou lokalitu nebo třeba použití ilustrační fotografie, která takto není označená (to se stalo třeba i České televizi). O takovém omylu mluvíme jako o misinformaci. Solidní médium chybu opraví a čtenáře upozorní v nejbližším možném vydání.

Jak hoax vypadá?

Hoax nabízí nějakou novou velmi zajímavou nebo šokující zprávu, případně konspiraci. Autor se snaží působit přesvědčivě, ovšem zdroj informací je velmi nekonkrétní například „američtí vědci, důvěryhodný zdroj z Bruselu“ a podobně. Často obsahuje citově zabarvený a hodně emotivní text.

V titulku věty typu „tohle vám tají, toto vám tradiční média neřeknou“ a výzvy ke sdílení informací. Titulky takových zpráv jsou velmi dlouhé nebo psané velkými písmeny. Obsah zprávy titulku vůbec neodpovídá – je nadsazený, záměrně dramatický, ale zpráva je vcelku fádní.

Titulek má věcně a stručně shrnout článek. Nemůže být příliš emotivní, ani dlouhý.

Jak si ověřit informace online?

Pokud máte podezření, že nějaký text není tak úplně přesný, zkontrolujte si následující:

Autora a médium

Typickou neřestí autorů-dezinformátorů je anonymita, tedy své články nepodepisují jménem. Zajímejte se také o to, kdo vlastní dané médium a zda je věrohodné. Mělo by jasně oddělovat publicistiku (tedy komentáře a názory redaktorů) od zpráv. Pomoci najít věrohodné medium může třeba Institut nezávislé žurnalistiky, který média dle kvalitativních kritérií hodnotí.

Zdroje

Každý novinář se odkazuje na zdroj. Někdy (obzvlášť v případě korupce nebo násilí) je možné zdroj neuvést jmenovitě. V ostatních případech by novinář měl uvádět celé jméno, případně profesní informace, pokud jde o politika, lékaře či odborníka na nějakou problematiku tak, abyste si mohli tuto osobu sami vyhledat.

Na internetu je zvykem přikládat odkazy na zahraniční zdroje, pokud je text převzatý z cizojazyčného média.

Datum a místo

Pokud jste podivnou zprávu zachytili na sociálních sítích, ověřte si kde a kdy se daná událost měla stát. Dezinformátoři často sdílí staré kauzy, aby vyvolali vztek veřejnosti.

Ověřte obrázky

Pokud emotivní či jinak podezřelý článek obsahuje obrázky, ověřte si je pomocí reverzního hledání.

To umí třeba Google nebo aplikace tineye.com. Hoaxy a dezinformační články často obsahují nerelevantní obrázky, staré, upravené nebo z fotobank. Pokud obrázek nahrajete do uvedených aplikací, zjistíte, kde všude se objevuje a že možná se zprávou vůbec nesouvisí.

Přečtěte si celý rozhovor

Pepo, jak přesně ti změnili technologie život?

Taková největší změna pro mě byla, když jsem začal provozovat server hoax.cz, kde se snažím některé informace, které kolovaly na internetu, uvádět na pravou míru.

Při správě serveru hoax.cz narážím hodně často na různé fámy, které kolují po internetu a hodně lidí jim věří, no a hodně často se setkávám s různými podvody, které se snaží napálit obyčejné neznalé uživatele na internetu a třeba jim ukrást peníze z konta, nebo jinak zneužít jejich informace.

Co byl ten první důvod, který tě inspiroval, aby si vedl hoax.cz?

Kdysi jsem pracoval jako správce v jedné firmě, kde vlastně moje ovečky občas rozesílaly poplašné zprávy a nepravdivé emaily, to mě inspirovalo k tomu, abych založil server hoax.cz, který by šíření těchto poplašných zpráv eliminoval. V zahraničí podobné servery existovaly, tenkrát v té době u nás nic nebylo, proto mě napadlo, založit něco takového u nás.

Jakou nejkurióznější zprávu si za poslední období ulovil?

Po internetu koluje hodně fám. Velice zajímavý hoax, který koluje po internetu je vlastně nabídka štěňátek.

Tady ten hoax se začal šířit už před 10 lety i s fotografiemi štěňátek s tím, že pokud si je nikdo nepořídí, tak budou utracena. Bohužel ten hoax i po 10 letech se šíří stále se stejnými fotografiemi a stejným textem.

Další hoax, který v současnosti hodně koluje, jsou různé podvodné nabídky na práci, které se snaží získat bílé koně k vyprání špinavých peněz na internetu. S příchodem sociálních sítí se začalo využívat šíření poplašných zpráv i sociálních sítí, a to co dřív kolovalo ústně, později emailem, dnes koluje tam.

Co bys doporučil, aby lidé nenaletěli? Nějaké tvé doporučení jak HOAX poznat?

Rozhodně pokud lidem přijde zpráva, která je vyzývá, aby ji poslali dál co největšímu počtu lidem, tak už tady by měli zpozornět a zkusit se zamyslet, jestli zpráva vůbec může být reálná. Pokud si nejsou jisti, zda je zpráva pravdivá nebo ne, mohou si to ověřit na serveru hoax.cz. Ve většině případů zjistí, že se jedná o nesmysl, který nemá co přeposílat dál.

Myslíš, že internet je pro lidi užitečný, nebo by se ho měli spíše bát?

Internet je určitě pro lidi hodně užitečný, protože na něm najdou spoustu informací, ale zároveň musí být velice opatrní a ne všemu důvěřovat.

Co osobně na internetu vyhledáváš? Co je ta užitečná věc, kterou na internetu hledáš?

Na internetu nejčastěji vyhledávám věci, které potřebuji ke své práci no a případně i k zábavě. Hodně často využívám různé mapy při plánování tras a výletů s rodinou.

Při cestování mi rozhodně pomáhají technologie, využívám navigaci, mapy a informace o místních památkách a o zajímavých místech v přírodě.

Není těch technologií někdy trochu moc?

To nevím, co ti na to mám říct, jestli jich je dost. Tak technologie zasahuje do našeho života téměř ve všech oblastech.

Někdy je toho trochu moc a člověk raději vyrazí někam na výlet.

Je dobré si na internetu najít informace, kam se dá na výlet vyrazit, najít informace o zajímavých místech, jako třeba tady tento pivovar, kde si můžeme dát dobré pivo. Někdy je lepší kolikrát vyrazit ven od toho počítače, aby už člověk nezblbnul.

Dá se říci, že díky internetu si se stal v této oblasti českým fenoménem? Známějším, než kdyby internet nebyl?

Server hoax.cz vlastně vyplňuje takovou díru na českém internetu, podobnému tématu se věnuje spousta zahraničních serverů, u nás toto téma nikde nebylo, proto jsem začal spravovat vlastní server. Co bych dělat bez toho? Možná by bylo více času na výlety. (smích)

Co řešíš nejčastěji s provozem internetu v souvislosti s uživateli? Je něco, co by si vypíchl?

Hodně lidí podceňuje bezpečnost na internetu, neuvědomí si, co jednou vypustí do světa, už nelze dál zastavit.

Takže hodně dotazů mám ohledně bezpečnosti internetu, pokud se jedná o nové uživatele, snažím se jím vysvětlit jak s internetem zacházet, jak k němu přistupovat, jak získávat informace a jak být opatrný vůči nástrahám.

Co nejčastěji na internetu hledáš?

Nejčastěji na internetu hledám věci a informace, které potřebuji ke své práci a ve volném čase využívám mapy, využívám informace o různých místech a tam pak vyrážím na výlet.

Dáš na recenze na internetu?

Tam už člověk musí být obezřetný. Recenze na internetu jsou určitě užitečné, ale je potřeba je užívat s rozumem a s rozvahou, protože některé bývají podvržené a některé bývají pravdivé.

Díky provozování hoax.cz nepřipadáš si už někdy paranoidní?

Musím přiznat, že díky informacím na internetu přistupuji obezřetněji než běžní uživatelé, za těch 15 let, co provozuji server hoax.cz už začínám být více obezřetný a k informacím bývám více skeptičtější. Člověk už hodně věcí více prověřuje.

Dá se říct obecně, že si člověk na internetu musí informace prověřit než jim věřit?

(smích) to je zajímavá otázka..publikovat na internetu může dneska každý, kdo má počítač, kdo se připojí k internetu může na svém blogu publikovat různé informace, své názory. Záleží na tom, jaké ty názory má, nemusí vždy odpovídat realitě. Každý má svůj názor a svůj pohled na svět.

Díky moc za rozhovor.

Pokud na takový nesmyslný příspěvek kliknete, většinou vás to přesměruje na stránky, kde jste nuceni příspěvek sdílet, pokud opravdu chcete slibované video vidět. Je to další klasická ukázka sociálního inženýrství v praxi, se kterým se na Facebooku setkáváme bohužel zcela běžně. A co to přináší tvůrcům? Samozřejmě peníze, čím větší návštěvnost stránek, tím větší zisk.

Obrana proti takovým praktikám je v zásadě jednoduchá. V drtivé většině případů jde o zjevné nesmysly, typu gigantická anakonda sežrala ošetřovatele, takže je stačí ignorovat. Podobné příspěvky je ale nejlepší rovnou smazat, případně si před kliknutím obsah zprávy ověřte z více zdrojů.  Dále poučte i své přátele (např. sdílením tohoto článku.), že ne všechny příspěvky jsou to, za co se vydávají.