Na jednu stranu chcete jistě chránit soukromí vašich dětí (a fotka z prvního září často obsahuje hned několik osobních údajů), na druhou stranu jsou některé děti vyčleněné, pokud se fotit nesmějí.

 Opatrně bychom měli zveřejňovat cokoli, co jasně říká, kdo jsem – tedy fotografie, jméno, nebo nějaký z těchto údajů ve spojitosti třeba s adresou klubu, školy či kontaktním údajem.

Jak smí školy a kroužky pracovat s daty dětí?

Podle legislativy mohou volnočasové a vzdělávací instituce bez výslovného souhlasu zpracovávat data, která potřebují pro svoji funkci. Tedy například Sokol musí zpracovat jméno a věk dítěte, bude zpracovávat kontaktní údaje vás i dětí a fotku dítěte. Díky těmto údajům například:

• dostane dítě členskou legitimaci
• budou se evidovat platby, ale i omluvenky a
• v nějaké databázi budou jeho výsledky ze soutěží
• trenér bude mít zapsané kontakty na vás pro všechny případy.

Stejně tak může škola či organizátor kroužku bez vašeho výslovného souhlasu pořizovat reportážní fotky a dát si je na webové stránky. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů může v rámci reportáže připojit i jméno a věk dítěte, zveřejněná data musejí být přiměřená.

Na vaši žádost je ale škola povinná informace změnit nebo publikovanou fotku smazat. Pokud by tu samou fotku a údaje chtěla škola dát na Facebook, váš souhlas už potřebuje.

Podle litery zákona musí souhlas být srozumitelný a zvlášť pro různé účely (například tedy musíte souhlasit zvlášť se zveřejněním fotek v uzavřené skupině na WhatsApp a se zveřejněním na profilu na Instagramu).

Musím souhlas škole dát?

V praxi se můžete setkat s tím, že si školy či kroužky nevědí rady v situacích, kdy mají rozdílné souhlasy. Je logické, že pedagogové se raději věnují výuce nebo hře s dětmi než řešení, který obličejík by měli na fotce z výletu rozmazat.

Jaké praktické problémy řeší učitelé a vedoucí kroužků | Zdroj Instagram @Dětská_psycholožka

Rozhodnutí rodičů ale může trápit i děti – připadají si vyčleněné z kolektivu a nerozumí tomu proč. Byť se jako rodiče snažíte dělat to nejlepší.

„Některé instituce neudělení souhlasu řeší tím, že neumožní dětem se fotit. Tyto děti jsou pak smutné, cítí se vyčleněné, někdy i pláčou. Pro rodiče je velmi náročné vyvážit přání dětí a to, co považují za nejvhodnější z hlediska zachování soukromí rodiny,“ vysvětluje dětská psycholožka Mgr. Kamila Ryšánková.

„Na děti má negativní dopad i fakt, že nemají pod kontrolou, co se o nich zveřejňuje a jaké informace o nich v budoucnosti budou na internetu k dispozici. Každým sdílením na internetu totiž vzniká tzv. digitální stopa. Musíme brát v úvahu, jaké důsledky sdílení může mít a že i nevinná fotka může vyústit třeba v kyberšikanu dítěte nebo zneužití a další šíření jeho fotografií pedofily,” říká Žáčková.

Nepříjemným rysem sociální sítě je, že každý může jednou publikovanou fotografii stáhnout nebo přesdílet na svém profilu. Rodiče tak zcela ztrácí přehled o tom, co se s fotkou děje. Smazat takto publikovanou fotografii není v podstatě možné.

Jak nastavit souhlasy?

Univerzální rada neexistuje. Proti sdílení v uzavřených skupinách pro rodiče dětí asi nebude nikdo nic namítat, riziko je v takových případech velmi malé.

Obvykle se řeší, co povolit, pokud jde o veřejné profily instituce, na kterých zejména propaguje svou činnost. Obav panuje řada:

• nesdílí se pak už příliš?
• nechci tvořit digitální stopu dítěte?
• nechci, aby mé dítě sloužilo jako marketingový produkt, který propaguje kroužek!
• nechci, aby někdo cizí viděl dítě!

Zásadní je komunikace s vaším dítětem a institucí.

„Vysvětlení, proč se dítě nemá fotit, se bude lišit nejvíce podle věku.  U těch nejmenších dětí je to spíš o přijetí emocí: ‚Vím, je ti to líto. Chtěl/a bys za kamarády.‘ A doma zkoušet mluvit o našich důvodech, proč to tak jako rodina máme – ty se můžou lišit. U těch starších už se jde domluvit, víc se s nimi hovoří i o rizicích na sítích. Přijatelnější variantou může být ‚skupinová fotka pro sítě‘ a potom i s dětmi, kde rodiče souhlas nedali, která je čistě pro soukromé účely a do fotoalba,“ radí Ryšánková.

U konkrétních souhlasů bude záležet také na tom, jaký vztah k ochraně soukromí má vaše rodina – možná, že rádi a hodně sdílíte, možná si naopak soukromí striktně chráníte. Velmi obecně řečeno není příliš důvod nesouhlasit s uzavřenými skupinami a interními archivy institucí. Opatrnost je na místě při veřejném sdílení.

Jako rodiče máte právo, jakékoli souhlasy kdykoli změnit nebo odvolat.

Domluvte se se školou nebo vedením kroužku, jaký typ fotek publikuje. Absolutně nepřijatelné by mělo být sdílet veřejně snímky, na kterých jsou děti odhalené nebo ve vyzývavých pózách (například kurzy plavání) nebo v příliš emotivních situacích (například když pláčou).

Na zvážení jsou společné oslavy narozenin (typické třeba ve školkách), ze kterých se objevují fotografie na Facebooku. Datum narození je osobní údaj, který vždy velmi pečlivě chraňte.

Naopak asi budete rádi, když škola nasdílí úspěchy dítěte na matematické olympiádě nebo trenér gymnastiky fotky ze stupínku vítězů. Zde je prostor pro hypotetické zneužití dat velmi malý.

Mějte na paměti, že děti přebírají zodpovědnost za ochranu svých dat dovršením 15 let – v tomto věku mohou udělit sami souhlasy v souvislosti se službami informační společnosti (to jsou třeba sociální sítě, úložiště, vyhledávače, ale také AI nástroje).

Proto je velmi důležité s dětmi od malička hovořit o ochraně osobních údajů. Otevřít toto téma vám mohou pomoci konverzační karty s tematickými otázkami.

Je důležité si uvědomit, že vy jako rodiče i vaše děti máte svá práva. A rozhodně nemusíte souhlasit se vším. Nadměrné sdílení se týká i vzdělávacích institucí. Můžete například kdykoli změnit nebo odvolat své souhlasy.

Bohužel neexistuje univerzální rada, která by platila pro všechny situace. Zajímejte se o to, co se s fotkami děje online, a věnujte pozornost ochraně soukromí vaší rodiny.

GDPR vzniklo především proto, aby sjednotilo pravidla napříč Evropou.

Okolo nového nařízení se v mediálním prostoru strhla diskuze, mluvilo se především o obrovských pokutách, které lze na základě nařízení uložit. Místy se šířila téměř panika. Paradoxně pro české firmy nepřinášelo nařízení tolik změn, protože původní český zákon 101/2000 Sb. chránil osobní údaje také velmi přísně.

GDPR vzniklo především proto, aby sjednotilo pravidla napříč Evropou. Navíc nařizuje stejné podmínky všem firmám, které nabízejí své služby či produkty Evropanům. Svá pravidla musely změnit i giganty jako Facebook či Google. Nově mají veškerou odpovědnost firmy, které osobní data používají, musejí dokonce ručit i za systémy či služby třetích stran, které plánují využívat.

Lidé si začínají více uvědomovat hodnotu svých dat

Veřejná debata o GDPR pomohla zlepšit povědomí lidí o hodnotě jejich vlastních údajů. Podle výročních zpráv dostal český Úřad pro ochranu osobních údajů dvojnásob dotazů s podnětů k prošetření.

Rok od GDPR v kostce:

• 3 616 podnětů a stížností
• 260 vážných úniků, které ohrozily práva fyzických osob
• Pokuty v celkové výši přes 7 milionů Kč

Nejčastější porušení jsou především právního charakteru: nejčastěji se jednalo o zákonnost zpracování (4 případy), nesplnění informační povinnosti (3 případy) v dalších 3 případech pak úřad zjistil nedostatky v zabezpečení zpracování dat. V několika případech pak firmy neměly v pořádku administrativní povinnosti – tedy různé smlouvy či záznamy.

Neznalost je stále největší riziko

Podle našich zkušeností pomohlo nařízení výrazně modernizovat technologické zázemí firem. Nejde jen o modernější servery ale také o sofistikovanější metody ochrany dat. Firmy se více zajímají o šifrování disků nebo více faktorovou autentizaci pro přístup k citlivým datům.

Největším rizikem tak zůstává lidská chyba. Bohužel nejčastějším vektorem šíření malware jsou stále e-mailové schránky. Stačí tak obyčejná neznalost zaměstnance, aby mohlo dojít k závažnému incidentu. V tomto stále vidíme prostor pro zlepšení do dalších let.

Firmy by se měly krom klasického školení bezpečnosti práce zaměřit i na vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti. Technologie nás ostatně budou obklopovat čím dál více a je dobré být si vědom možných rizik. Základy bezpečné práce v kyberprostoru by měl ovládat úplně každý.

Chatovací (flirtovací) stránka, která je jednou z největších komunikačních platforem v zemi, upozornila úřad v září poté, co zjistila, že uniklo 1,87 milionů kombinací uživatelských jmen/hesel a více než 800 000 e-mailových adres. Tato data byla následně vystavena na servery Mega.nz a Pastebin.com.

Stránka poté potvrdila, že 330 000 e-mailových adres patřilo unikátním uživatelům. V některých případech se v červencovém úniku dat objevila také křestní jména nebo trvalá bydliště uživatelů. Uniklá hesla byla uložena v čitelném textu, bez šifrování, což byl také důvod pro udělení pokuty.

„Uložením hesel v prostém textu společnost vědomě porušila svou povinnost zajistit bezpečnost dat při zpracovávání osobních údajů v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. a) GDPR,“ uvádí prohlášení úřadu pro ochranu údajů. Toto ustanovení týkající se obecného nařízení o ochraně osobních údajů Evropské unie zahrnuje „pseudonymizace a šifrování osobních údajů“.

Během několika posledních týdnů provedla společnost rozsáhlá bezpečnostní opatření ke zlepšení zabezpečení IT architektury. Ve spolupráci s LfDI bude zavádět dodatečná opatření k dalšímu rozvoji zabezpečení dat.

„Knuddels je nyní bezpečnější než kdy dříve,“ sdělil pro Spiegel Holger Kujath, jednatel platformy. Knuddels.de funguje od roku 1999 a uvádí, že má více než dva miliony uživatelů.

Podle organizace je to příliš velký nátlak na uživatele, kteří by měli mít šanci obě služby používat, aniž by přitom byli jejich provozovateli sledováni. NOYB se domnívá, že poskytovatelé služeb nesmí v rámci jednoho souhlasu nutit uživatele souhlasit se všemi novými podmínkami. Jedna věc jsou podle něj data potřebná k provozu služby a druhá monitoring chování uživatele na sociálních sítích nebo internetových vyhledávačích, který lze využít k lepšímu zacílení reklamy. Tyto dva účely je třeba podle žalující strany odlišit a vyžádat si k nim samostatné souhlasy.

Zatímco Facebook čelí žalobě za 3,9 miliardy euro, Google by měl podle NOYB v případě prohry zaplatit 3,7 miliardy euro za zneužívání dat uživatelů jeho operačního systému Android. Žaloby organizace podala u úřadů v Německu, Rakousku, Belgii a Francii. Půjde o důležitý precedent, podle něhož poté budou postupovat i další národní úřady pro ochranu osobních údajů v členských zemích Evropské unie. NOYB si stěžuje také na Instagram a WhatsApp.

GDPR platí od pátku 25. května a vyžaduje účinnou ochranu osobních údaj před jejich případným zneužitím při hackerském útoku, ztrátě nebo krádeži zařízení nebo datového úložiště.

Všichni zaměstnanci, kteří nakládají s osobními údaji, je musí mít zabezpečeny před únikem nebo odcizením. Týká se to jak fyzických dokumentů, které musí být uloženy v zamykatelných skříňkách, tak elektronických dat, která by měla být pokud možno šifrovaná a přístup k nim chráněný dostatečně silným heslem. GDPR nemyslí pouze na pevné počítače, notebooky nebo mobilní zařízení, ale také na přenosná úložiště dat, včetně populárních USB flash disků. Pokud tato zařízení obsahují citlivá osobní data zaměstnanců nebo klientů, nové nařízení GDPR doporučuje šifrování jako jednu z vhodných metod pro ochranu těchto dat.

GDPR rovněž ovlivní používání veřejných kamer, například v obchodech

Nově musí být u každého monitorovaného veřejného prostoru napsáno, kdo je za záznam kamery zodpovědný a co se s těmito daty děje. Nebo by informační tabulka měla minimálně obsahovat jméno a kontakt na člověka, který kameru spravuje a uchovává její záznamy. Obchodní společnosti a call centra si zase musí zajistit souhlas klientů firem, které obvolávají s nabídkami služeb. Pokud tento souhlas nemají, teoreticky by neměly konkrétnímu člověku volat nebo jej obtěžovat nevyžádanými e-maily.

Dodržování zásad GDPR kontroluje Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který bude zpočátku zavalen stížnostmi lidí, jimž budou i po 25. květnu chodit nevyžádané obchodní nabídky. Čekají ho ale i složitější případy, například hackerské útoky na firemní sítě a data. Únik databází s kontaktními údaji klientů, jaký se před časem stal české pobočce mobilního operátora T-Mobile, by postiženou společnost mohl přijít hodně draho. U nadnárodních společností se totiž bude pokuta vypočítávat z ročního obratu mateřského koncernu.

Tato funkce je nyní dostupná ve verzi pro prohlížeče, na mobilních platformách Android a iOS se bude objevovat postupně.

Jak tedy všechna data stáhnout? Stačí vám k tomu těchto šest kroků:

• Přejděte na Instagram.com.
• Na svém profilu klikněte na ikonu Nastavení a vyberte Soukromí a zabezpečení
• Vyberte sekci Stažení dat.
• Klikněte na Požádat o stažení.
• Do formuláře vyplňte svůj e-mail (pokud není předvyplněný) a klikněte na tlačítko Další.
• Zadejte vaše heslo a klikněte na Požádat o stažení.
• Nyní Instagram vytvoří složku obsahující všechny vaše fotky, videa a příběhy (Instagram stories), které jste sdíleli. Celý proces může trvat až 48 hodin, po dokončení vám přijde e-mail s odkazem na stažení
• celého archivu. Více informací najdete přímo na adrese help.instagram.com.

Chtěli byste se dozvědět všechny možnosti, jak bezpečně uchovávat vaše digitální vzpomínky? Mrkněte na tento článek.

Evropské nařízení o ochraně osobních dat (GDPR), které vstoupí v platnost již 25. května, se bude vztahovat i na externí datová úložiště a flash disky. Právě tato zařízení však často nebývají vůbec chráněna před únikem dat. Společnost Kingston, která ovládá zhruba 40 procent trhu s flash disky v České republice a na Slovensku, nyní přišla s překvapivou informací, že z 1,5 milionů flash disků prodaných v loňském roce na českém a slovenském trhu jich bylo zabezpečených pouze necelé jedno procento. Pokud flash disk používáte v zaměstnání a máte na něm nahraná citlivá firemní či osobní data, ztráta nezabezpečeného disku může vyjít vašeho zaměstnavatele draho.

Závažné incidenty s předpokládanými závažnými důsledky pro práva subjektů údajů se totiž musí hlásit Úřadu na ochranu osobních údajů, který potom na základě vážnosti situace posoudí, jakou sankci provinilci uloží. Největší riziko hrozí pobočkám velkých nadnárodních společností, u kterých se bude pokuta vypočítávat individuálně podle posouzení projednávajícího úřadu. Lehce se tak může vyšplhat přes stovky milionů korun.

Být v souladu s evropským nařízením je snadné

Nařízení o GDPR při používání flash disků mohou firmy splnit dvojím způsobem: buď nakoupí hardwarově šifrované disky, jichž se podle Kingstonu loni v Česku a na Slovensku prodalo jen 0,29 procenta ze všech dodaných disků, nebo využijí některý z bezpečnostních softwarů pro šifrování dat, například ESET Endpoint Encryption. Šifrované flash disky mají tu výhodu, že jejich ztrátu či odcizení firma nemusí hlásit, takže se vyhne případnému postihu. Z loňského průzkumu, který provedl ESET společně s internetovou společností Seznam.cz, vyplynulo, že se ztrátou nebo odcizením flash disku se setkala přibližně třetina Čechů.

Zatímco mnoho velkých společností se v současnosti zabývá otázkou kybernetické bezpečnosti a staví bezpečnostní týmy, které ji mají zajistit, řada malých firem, jež dodávají zboží a služby větším organizacím, toto riziko pomíjí. To z nich podle našich analytiků činí atraktivní cíl pro útočníky.

Velkou bezpečnostní výzvou bude ochrana chytrých zařízení v rámci Internetu věcí

Každoročně zaznamenáváme dramatický nárůst počtu inteligentních zařízení připojených k internetu, jež lze zneužít například k masovým DDoS útokům, jako se to stalo již v průběhu roku 2017.

Během roku 2017 jsme byli svědky i opakovaných pokusů o narušení voleb v několika zemích světa. Jednotlivé státy by proto měly v roce 2018 investovat do preventivních opatření, jež by měla zajistit digitální bezpečnost těchto demokratických procesů.

V květnu vstoupí v platnost GDPR, Evropské nařízení o ochraně osobních dat.

Evropské nařízení o ochraně osobních dat, GDPR, které vstoupí v platnost v květnu 2018, nahradí dosavadní směrnici o ochraně údajů a zvýší právní tlak na ochranu osobních údajů.

Jednotlivé společnosti a organizace, které shromažďují data, by měly vědět o rizicích, jež jsou spojena s uchováváním dat získávaných prostřednictvím internetu a o významných pokutách, které hrozí těm, jenž nezajistí dostatečnou ochranu osobních údajů.

Přestože dostání legislativě GDPR bude pro řadu společností velice náročné, v konečném důsledku je to správný krok pro ochranu našich osobních údajů.

Řada informací a dat, včetně těch citlivých, je v současné době mnohdy nedostatečně zabezpečena. GDPR firmy donutí udělat si v tomto pořádek a přispěje k prevenci před jejich neoprávněným schraňováním a zneužíváním.

I v novém roce hodláme navázat na úspěšné spolupráce, které vedly k zadržení počítačových zločinců. Koordinace tvůrců bezpečnostních produktů a orgánů činných v trestním řízení bude hrát stále důležitější roli a přispějí k tomu, že se internet stane bezpečnějším místem.

Internetové hrozby by tak v letošním roce nemusely mít tak negativní důsledky pro uživatele, jak se to jeví z dnešního pohledu.

Trendy kybernetické bezpečnosti pro rok 2018 podrobněji rozebírá zpráva „Cybersecurity Trends 2018: Zpráva o nákladech na náš spojený svět“, kterou sestavili bezpečnostní experti společnosti ESET.

U zařízení s operačním systémem iOS pak jde o Facebook, Pandoru a Yelp. Ve všech případech představuje riziko fakt, že zaměstnanci tyto komunikační kanály používají na firemních zařízeních pro osobní, ale i pracovní komunikaci a sdílejí přes ně citlivá firemní data.

Firmy by měly svým pracovníkům zajišťovat pravidelná školení bezpečnosti práce na internetu. Na nich by je varovaly před používáním chatovacích zařízení pro komunikaci interních zařízení, nabádaly je ke stahování aplikací pouze z ověřených a oficiálních zdrojů a k používání antivirových programů na mobilních zařízeních s operačním systémem Android.

Přes zmiňované aplikace uniká nejvíce citlivých firemních dat. To by mělo vést manažery odpovědné za IT bezpečnost k přehodnocení dosavadního přístupu k edukaci zaměstnanců. Důležitá je však i ochrana firemních zařízení před průnikem třetích stran. Základem by také měla být šifrovaná komunikace.

Největším rizikem u některých nezabezpečených aplikací je únik SMS zpráv, sledování polohy zařízení a odesílání různých dat třetím stranám. Vzhledem k blížícímu se termínu účinnosti evropského nařízení o ochraně osobních dat (GDPR) budou muset společnosti často radikálně přehodnotit svůj přístup k zabezpečení všech firemních zařízení.

Evropské nařízení začne platit v květnu příštího roku. Firmám, které nedostatečně ochrání citlivá data, hrozí tučné pokuty. Zejména nadnárodní společnosti se mají čeho obávat: v jejich případě se totiž výše pokuty bude určovat z obratu mateřských koncernů. Pro řadu společností by taková sankce znamenala citelný zásah do ekonomických výsledků.