Existuje názor, že sledování je nevyhnutelnou daní za využívání konkrétních služeb, které mají zůstat bezplatné. Teprve nedávno společnost Meta spustila v rámci Evropské unie možnost předplatit si sociální platformy Facebook a Instagram. Uživatelé se tak mohou vyhnout nadměrnému sledování dat a omezit rozsah jejich shromažďování, musí ale zaplatit.

Proč se máme shromažďování dat obávat?

Společnosti dokážou shromažďovat obrovské množství našich osobních údajů. Mnohé marketingové společnosti s těmito údaji dále obchodují a předávají je dalším stranám.

Vraťme se k automobilům. Ty hrají v našich životech zásadní roli, umožňují nám rychlý přesun na velké vzdálenosti a otevírají nám nové pracovní a společenské příležitosti. Nákup automobilu býval vždy jednorázovou záležitostí. Cena vozu jednoduše zahrnovala veškerou dohodnutou výbavu. Někteří výrobci se však rozhodli zavést novinku. Nabízejí předplatné podobné předplatnému mobilních a počítačových aplikací. V tomto případě se platí za službu, která byla dříve tradičně zahrnuta už v prodejní ceně vozu, tedy v základní výbavě.

Když se například automobilka BMW rozhodla nabízet vyhřívaná sedadla jako možnost, kterou si lze předplatit – tedy že by tato funkce byla zabudována ve vozidle, ale aktivovala by se až po zaplacení – zákazníci proti tomuto kroku ostře protestovali. Automobilka proto od tohoto plánu nakonec upustila.

Během jízdy dělá váš vůz po vzoru aplikací a programů také něco, co byste od něj původně nečekali – sleduje vaše chování. Proč? Právě kvůli již zmíněným cenným údajům a metrikám souvisejícím s používáním.

Jak nás auto může sledovat?

Moderní automobily oplývají nejrůznějšími výkonnými funkcemi. Některé mají po celém interiéru obrazovky s různými funkcemi a vychytávkami, LED osvětlení a řadu možností připojení.

Jejich informační a zábavní systémy (tzv. infotainment) jsou poháněny čipy. Ty jsou podobné čipům, které se nacházejí v počítačích nebo chytrých telefonech. Vzhledem k tomu, že se jedná o auta, jsou tyto čipy navrženy spíše s ohledem na odolnost než na výkon, protože jsou vystaveny většímu opotřebení, teplu, chladu a dalším vlivům. Čipy mohou mít stejné schopnosti jako chytré telefony, přičemž jsou doplněné o funkce jako Android Auto nebo Apple CarPlay. Kromě toho, že umožňují otevřít přihrádku pod palubní deskou (jako třeba v případě Tesly), poskytují také GPS navigaci, přístup k internetu, streamování hudby a filmů, telefonování, nebo dokonce hraní her.

Stejně, jako náš telefon monitoruje používání aplikací, nainstalované aplikace sledují, kolik času na nich trávíte, jaké skladby přehráváte a co udrží vaši pozornost. Operační systém vozu dělá totéž. Kromě toho také zaznamenává čas a místo každé jízdy. V závislosti na zásadách ochrany osobních údajů konkrétního výrobce mohou mít k těmto informacím přístup společnosti a jednotlivci, kterým jste pravděpodobně nikdy nedali souhlas ke sledování vašeho pohybu. Pokud k takovému nepřetržitému sledování dochází bez vašeho výslovného souhlasu, je vaše soukromí ohroženo.

Světí účel prostředky?

Automobily vybavené konektivitou (možnostmi připojení) přinášejí mnoho výhod. Zvyšují bezpečnost tím, že vás upozorní na dopravní nehody, poskytují různá připomenutí (například výměnu oleje), a díky sdíleným informacím o poloze také pomáhají lokalizovat vozidlo v případě krádeže. Kamery a senzory ve voze zase pomáhají zvládat obtížné jízdní podmínky.

Údaje z chytrých automobilů lze zasílat třetím stranám, které je mohou využít například k prevenci podvodů, analýze nehod, zlepšení sazeb pojištění nebo pomoct urbanistům při plánování silnic a dopravních tras.

Navzdory všem výhodám je zde ale pořád významný zásah do našeho soukromí. I když jsou shromážděné údaje anonymní, mohou být použity k vytvoření profilu řidiče.

Údaje získané z auta lze zneužít

Kromě zřejmých obav o soukromí se o slovo hlásí také otázka kybernetické bezpečnosti. Shromážděné údaje jsou uloženy v paměti vozidla a jsou navíc sdíleny s výrobcem a dalšími stranami. To otevírá možnost potenciálního zneužití nebo úniku osobních údajů.

Jak k tomu může dojít? Není žádným tajemstvím, že se výrobci automobilů stávají oběťmi hackerských útoků, při nichž uniká velké množství dat. Takové úniky mohou zahrnovat osobní údaje, jako jsou jména, e-maily, adresy a další informace. Hackeři je následně prodají jiným podvodníkům nebo se pomocí uniklých údajů pokusí nabourat do účtů dané osoby.

Hackeři se mohou nabourat i do samotných aut. Mohou odhalit polohu vozidla, odemknout dveře, zjistit více informací o majitelích, ukrást uložené finanční údaje nebo získat přístup k připojeným zařízením, což může vést k různým incidentům. Známým příkladem je hacknutí SUV, které pak bylo možné ovládat na dálku. Tento experiment ukazuje, že bezpečnostní zranitelnosti mohou vystavit vozidlo a jeho cestující velkému nebezpečí.

Potenciálně zneužitelná data jsou útočníkům doslova na dosah. Tím se vracíme k tématu soukromí. Podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) je šifrování účinným opatřením ke snížení pravděpodobnosti zneužití osobních údajů. Data shromažďovaná a ukládaná ve vozidlech však často nejsou vůbec šifrována. Například v USA neexistují žádné zákony, které by vyžadovaly anonymizaci nebo šifrování dat, a některé společnosti dokonce postavily svůj byznys na prodeji dat vládě.

Co lze udělat se sledováním údajů o autě?

Nejjednodušší by bylo používat vůz, který nemá žádné možnosti připojení. Takových vozidel je však na trhu čím dál tím méně.

Výrobci automobilů jsou sice ze zákona odpovědní za ochranu vašich osobních údajů, ale vždy existuje riziko bezpečnostních incidentů. Pokud by systém ve vozidle používal nějakou formu šifrování nebo VPN, případně bezpečnostní čip, výrazně by to bezpečnost dat zvýšilo. Bohužel zavedení takových postupů není pro všechny značky reálné.

Pokud jde o možná opatření z pohledu majitele, je vhodné před prodejem vozu obnovit tovární nastavení systému, a tím odstranit soukromé údaje. Kromě toho se můžete obrátit na autoservis a požádat o kompletní vymazání dat z vozidla, protože někdy obnovení továrního nastavení nemusí stačit. Pokud jste měli auto půjčené, odpojte telefon a před jeho navrácením vymažte všechna data související s používáním.

Radikálnějším řešením je nepřipojovat telefon k autu vůbec, ale k čemu by vám pak byly všechny jeho moderní funkce a technologická výbava?

Bez náležité informovanosti a odpovědnosti výrobců automobilů budou naše osobní údaje vždy v ohrožení. Soukromí je v sázce, proto se musíme snažit o jeho lepší ochranu. Jinak se zkrátka nevyhneme tomu, že budeme do jisté míry stále sledováni. Naše údaje jsou přímým odrazem naší osoby, proto bychom k jejich bezpečnosti měli přistupovat stejně jako ke svému nejdůležitějšímu osobnímu majetku.

Pokud bychom připustili, že nás provozovatelé sociálních sítí či výrobci aplikací a zařízení dokáží odposlouchávat, potřebují k tomu neodmyslitelně zařízení se zabudovaným mikrofonem – mluvíme samozřejmě o smartphonu, počítači nebo dalších chytrých zařízeních, která můžete najít také pod označením internet věcí (z angličtiny Internet of Things – IoT).

Virtuální asistenti, kteří nám naslouchají

Existují přitom chytrá zařízení, které mají naslouchání v popisu své práce. Příkladem za všechny mohou být chytrá zařízení s virtuální asistentkou Alexa od firmy Amazon, třeba chytré reproduktory, které zvuk nejen vydávají, ale také slyší, co říkáte. Obdobou je také Asistent Google nebo známá Siri od společnosti Apple.

Náš kolega Jake Moore z ESETu jeden takový chytrý reproduktor Echo od Amazon podrobil zkoušce. Přivedla ho k tomu jeho kamarádka, která nemohl přijít na to, jak o ní může její bývalý partner, se kterým již nějakou dobu nežila, vědět informace z jejího nového života, které zmínila jen v soukromých rozhovorech. Antivirový program nenašel v jejích zařízeních nic podezřelého, nicméně se přiznala, že po rozchodu s partnerem nezměnila žádná hesla ke svým účtům. A jeden takový měli s tehdejším partnerem sdílený pro rodinný chytrý reproduktor Amazon Echo Dot, který nyní používala jen ona.

Jakea zajímalo, jestli zařízení mohl kdokoli s přístupem k účtu použít k odposlechu na dálku prostřednictvím aplikace. To by mu umožnilo odposlouchávat konverzace v místnosti, ve které bylo chytré zařízení s asistentkou Alexou umístěno. Amazon Echo Dot si pořídil a spároval ho se svým telefonem. V nastavení aplikace pak povolil u svého zařízení funkci Drop In v sekci Komunikace. Zapnutí funkce se ohlásilo rozsvícením zeleného světelného proužku na zařízení a zvukovým signálem. Nyní Jake slyšel všechny zvuky vycházející z místnosti, kde se reproduktor nacházel.

Věnujte pozornost nastavení

Některá chytrá zařízení lze vyjmout z krabice a ihned je zapojit a používat s výchozím – a tedy obvykle nezabezpečeným – nastavením. I přesto byste vždy měli věnovat pozornost vlastnímu nastavení nového chytrého zařízení při prvním spuštění. Jak se ukázalo na případu výše, chytrá zařízení jsou jen nástrojem v rukou někoho, kdo je může zneužít ve svůj prospěch.

S každým spuštěním nového technologického doplňku ve vaší domácnosti byste měli věnovat pozornost následujícím věcem:

• Vždy používejte silná a jedinečná hesla, tedy pro každý účet jedno unikátní heslo, které nepoužijete jinde. Ideálně ani jeho část.
• Pokud to nastavení umožňuje, v účtu zařízení povolte dvoufaktorové ověřování.
• Věnujte čas kontrole výchozího nastavení zařízení.
• Připojujte se pouze k dalším zařízením, ke kterým máte přístup pouze vy.
• Provádějte pravidelnou údržbu svých účtů – nastavte uživatelská oprávnění a zakažte nebo odstraňte účty, které už nepotřebujete.
• V případě podezření, že k účtu má přístup někdo, kdo by neměl, změňte heslo.
• Při citlivých rozhovorech zařízení vypněte nebo zakažte režim odposlechu.

Facebook a odposlechy – jak to tedy je?

V případě sociálních sítí nejsme spotřebitelé a zákazníci v pravém slova smyslu – neplatíme za jejich používání žádný poplatek, ale spíše sebou samými. Sociální sítě sdružují na jednom místě různé aktéry a fungují jako jedno velké hřiště pro značky a jejich potenciální zákazníky.

Samotný Facebook (společnost Meta) uvádí, že mikrofon ve vašem zařízení nepoužívá k odposlouchávání ani k zacílení reklamy. Naopak ale potvrzuje, že o nás shromažďuje celou řadu informací, které k cílení reklamy může používat. Některé informace navíc přebírá i od svých partnerů. To, jaké informace o vás Facebook shromažďuje, můžete zjistit ve vašem účtu.

Facebook ví jen to, co mu sami o sobě sdělíme, a není toho málo. Jde prakticky o všechna data o nás a o naší online aktivitě, a to i mimo Facebook – naše pohlaví, věk, naše interakce, platby, hledání na internetu, prokliky na články, „lajky“ na sociálních sítích (Společnost Meta kromě Facebooku provozuje také Messenger, Instagram a WhatsApp), “lajky”, které dáme na stránkách s Facebook plug-inem, informace o naší lokalitě nebo informace o povolených oprávněních jiným aplikacím. Z toho všeho Facebook skládá přesný obrázek naší osoby a provádí i jistou predikci toho, co uděláme.

Facebook tak neposlouchá to, co si s přáteli říkáte, ale máte pro něj s přáteli stejný „reklamní profil“ – stejný věk, pohlaví a bydlíte třeba kousek od sebe. Proto na vás bude cílit reklama na stejnou nově otevřenou restaurací ve vaší čtvrti. Pokud někdo z vašich přátel sdílel informace o nové restauraci, nebo jí dal lajk, je to další důvod, proč zobrazit reklamu i vám.

Naše data a soukromí jsou to nejcennější, co máme

Společnosti ve svých zásadách často uvádějí míru využívání informací, které o nás prostřednictvím svých aplikací a zařízení shromažďují. Vždy je dobré si minimálně přečíst, jaká data a oprávnění aplikace požaduje, jaká společnost je spravuje a s kým je sdílí.

Známí technologičtí giganti jako Amazon, Apple, Meta nebo Google a poskytovatelé aplikací třetích stran jsou každopádně pod drobnohledem kvůli tomu, jak nakládají s našimi osobními údaji. Díky tomu, že žijeme v Evropské unii, nás chrání také zákony na ochranu osobních údajů. Tato práva máme díky nařízení GDPR, které v Česku platí v rámci zákona č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů.

Pokud vás cílená reklama obtěžuje, nastavte aplikacím pouze nezbytná oprávnění pro jejich fungování, a poskytujte jim pouze minimum informací o sobě. Při brouzdání na webu se rozhodujte, jestli odsouhlasíte používání souborů cookie, a to zejména těch marketingových.

Otisk prstu nebo rozpoznání obličeje používáme k odemykání telefonu, otevírání dveří a startování auta nebo ke správě bankovního účtu. Jsme však připraveni vzdát se všech svých jedinečných biometrických znaků výměnou za (slibované) zvýšení bezpečnosti? V článku se dnes podíváme na některé nejznámější typy biometrického ověřování a prozkoumáme výhody a nevýhody této technologie.

Typy biometrického ověření

1. Rozpoznání otisku prstu

V mnoha zemích se otisky prstů používají v souvislosti s průkazy totožnosti a žádostmi o cestovní víza a úřady již dlouho používají různé biometrické údaje k identifikaci pachatelů trestné činnosti a k vyšetřování trestných činů. Otisky prstů používáme již po staletí. Jako technologie se otisk prstu rozšířila až poté, co společnost Apple v roce 2013 zabudovala snímač otisků prstů do svého iPhonu 5S.

V průběhu let se tato technologie iPhonu vyvinula z fyzického domovského tlačítka s integrovaným kapacitním snímačem, který dokáže při kontaktu s otisky prstů generovat elektrický náboj, na mapování a rozpoznání prstu uživatele.

V poslední době jsou však snímače otisků prstů úspěšné zejména v telefonech se systémem Android. Různé značky používají u svých modelů různé přístupy. Používají podobné kapacitní snímače, optické snímače pod displejem, které využívají světlo k vytvoření obrazu otisku prstu, nebo nejnovější ultrazvukové snímače, které odrážejí impulsy neslyšitelného zvuku od povrchu prstu a vytvářejí komplexní 3D obraz.

Rozpoznávání otisků prstů je jednou z relativně bezpečných metod ověřování, pokud vám někdo neukradne otisk prstu (nebo prst). Vše závisí na spolehlivosti používaného zařízení. Pokud jde o ochranu dat, většina velkých výrobců, jako je Apple, Google nebo Samsung, ukládá otisky prstů lokálně, nikoli online. I když se tedy otiskem prstu přihlásíte ke službě nebo účtu v telefonu, aplikace obdrží pouze digitální klíč, nikoli údaje o otisku prstu.

2. Rozpoznání obličeje

Díky rysům obličeje můžeme také otevírat dveře, odemykat smartphony, ověřovat platby a přistupovat ke všem přihlašovacím údajům uloženým v aplikacích pro správu hesel. Rozpoznávání obličeje funguje různými způsoby – může jít o jednoduché porovnávání obrázků, videosekvence, 3D data nebo skládání obrazu pomocí více kamer.

Nejjednodušší systémy, které se obvykle nacházejí v levnějších chytrých telefonech, dokáží pouze porovnat váš obličej s dříve uloženým obrázkem. Jiné systémy používají metriky, jako je vzdálenost mezi očima, vzdálenost od čela k bradě nebo tvar kontur rtů, ale ne vždy se to obejde bez problémů.

Technologie může být ale použita i s jinými záměry. Ačkoli je na nás, zda budeme tuto technologii v telefonu používat nebo ne, může být obtížné vyhnout se kamerovým systémům spravovaným různými společnostmi nebo vládou, což vede ke ztrátě anonymity na veřejných místech.

Mezi klady tohoto typu biometrického ověření patří spolehlivost a vyšší bezpečnost oproti klasickým heslům, snadné rozpoznání a identifikace osob a víceúčelové použití u různých služeb. Díky této technologii je také snadné vyhledat ztracené osoby například na velkých shromážděních. Mezi zápory však patří právě snadné sledování pohybu občanů, ztráta anonymity, možnost vládního dohledu nebo komerční profilování chování, které může být prodáváno pro reklamní nebo jiné účely bez našeho souhlasu. Negativem a rizikem je zde také možnost úniku dat a neoprávněného přístupu k citlivému obsahu.

3. Rozpoznání hlasu

„Hej, Google“ nebo „Hej, Siri“ jsou jednoduché fráze, kterými můžete spustit hlasového asistenta v chytrém telefonu. Jedná se o systémy rozpoznávání hlasu, které reagují pouze na vaše konkrétní hlasové příkazy. Při nastavování telefonu stačí nahlas vyslovit několik frází, aby se algoritmus naučil hlasové vzory, které se bude dále učit během praktického používání. Čím více tak s virtuálním asistentem, jako je Google, Siri nebo Alexa, mluvíte, tím lépe rozpoznává vaše hlasové vzorce.

Biometrika představuje nové bezpečnostní výzvy

Všechny zmíněné technologie sice mohou nahradit dlouhá a těžko zapamatovatelná hesla, ale jejich používání také může zpřístupnit naše osobní údaje, aniž bychom vždy věděli, jak budou použity.

Únikem dat mohou hackeři získat přístup k citlivým informacím a prodat je na černém trhu různým škodlivým aktérům, kteří mohou například simulovat naše otisky prstů a použít je k přístupu do budov nebo zařízení bez našeho vědomí nebo souhlasu.

Článek vznikl v týmu autorů webu

Dnes se podíváme na několik rychlých řešení, která vám pomohou snížit účty za elektřinu a udělat zároveň krok ekologičtějším směrem.

Když pracujete doma, spotřeba elektřiny roste

Počet připojených zařízení v našich domácnostech v posledních letech prudce vzrostl. Bývaly doby, kdy jsme mezi zařízení, která jsme doma pravidelně připojovali, mohli počítat pouze notebooky a stolní počítače, chytré telefony a tablety. Nyní k nim můžeme přidat obrovskou škálu chytrých domácích spotřebičů a zařízení včetně hlasových asistentů s umělou inteligencí, chytrých televizorů a připojených videozvonků. Odhaduje se, že průměrná evropská domácnost jich má nyní přibližně 17 a v USA až 20.

Kvůli většímu rozšíření práce z domova z předešlých dvou let pandemie koronaviru je také více využíváme. Zatímco dříve mohly být naše stolní počítače po většinu týdne vypnuté, protože jsme pracovali z kanceláře, nyní můžeme mít několik dní v týdnu nepřetržitě připojený počítač, notebook i mobilní telefon. Přičtěte další členy domácnosti a náklady rostou.

Nejlepší tipy, jak ušetřit za elektřinu

Vedle investic do solárních panelů nebo jiných alternativních zdrojů jsou změny v používání domácích spotřebičů a zařízení nejrychlejším řešením. Co tedy můžete udělat, abyste snížili spotřebu elektřiny a ušetřili?

#1

Pokud kupujete nové přístroje, podívejte se po energeticky úsporných zařízeních a zkontrolujte, zda mají certifikaci Energy Star nebo dobré hodnocení prostřednictvím energetických štítků v rámci systému energetického štítkování EU. Počítače s označením Energy Star mají spotřebovat o 30–65 % méně energie než jiná zařízení.

#2

Jakmile je notebook nebo mobilní zařízení plně nabité, odpojte je od sítě a využívejte baterii.

#3

Používejte raději notebooky než stolní počítače – odpojený notebook od sítě spotřebuje méně elektrické energie.

#4

Vyhněte se spořičům obrazovky – reálnou úsporu energie nezajistí, naopak mohou spotřebovat víc.

#5

Využijte raději režim spánku s nízkou spotřebou energie. Zařízení zkrátka „vypnete“, když ho nepoužíváte. Případný mírný nárůst spotřeby energie potřebný k uvedení do aktivního režimu bude zastíněn úsporami v porovnání s neustále běžícím přístrojem. Častější uspávání může také prodloužit jeho provozní životnost.

#6

I když jsou zařízení vypnutá, mohou spotřebovávat elektřinu už jen tím, že jsou zapojena do sítě (v tzv. standby neboli pohotovostním režimu). Tato „upíří energie“ může zvýšit měsíční účty za energie odhadem o 5-10 %. Odpojte tedy ze zásuvky všechna zařízení, která nepoužíváte.

Orientační srovnání spotřeby ve standby režimu:

Zdroj a více informací: Lupa.cz

#7

Zvažte používání moderních prodlužovacích kabelů, které jsou navrženy tak, aby přestaly odebírat energii, když se nepoužívají. Výhodou je, že jsou vybaveny také praktickými funkcemi, jako jsou časovače a monitory aktivity.

#8

Pro streamování videa zvolte nejmenší možné zařízení v závislosti na počtu sledujících osob. Herním konzolím se vyhněte, spotřebovávají odhadem desetkrát více energie než tablety nebo notebooky. Zařízení pro streamování obsahu s certifikací Energy Star by mohla spotřebovat o 25-30 % méně energie než standardní zařízení.

#9

Na televizoru přepněte na úsporný režim, který ztlumí podsvícení a mohl by pomoci snížit spotřebu energie až o třetinu.

#10

Spotřebu můžete také měřit a mít tak přehled o vynaložených nákladech – chytrý měřič může v reálném čase sledovat, kolik energie se v domě spotřebovává, a pomůže lépe pochopit, jak různé spotřebiče ovlivňují spotřebu. Samotné měřiče spotřebovávají velmi málo elektřiny a v konečném důsledku by vám mohly ušetřit peníze.

Máte chytrou domácnost? Nezapomeňte ji zabezpečit:

Podle výzkumu z roku 2021 má takové zařízení v České republice  69 % domácností. Mezi spotřebiči vlastníme nejčastěji robotický vysavač, meteostanici či pračku. Naprostým hitem jsou ale hodinky, fitness náramky, sluchátka a samozřejmě herní konzole.

Co o vás ví internet věcí?

Aby jakékoliv zařízení mohlo plnit svou funkci, potřebuje informace. Chytrý vysavač si tak ukládá výměru a dispozice bytu, aby uklízel efektivně nebo jste mohli navolit úklid jen konkrétní místnosti, kávovar si pamatuje, v kolik pijete své ranní espresso, a termostat v kolik má zatopit a na kolik stupňů.

Tato data o vás říkají, kdy jste doma, jak velký máte dům, nebo třeba zda máte děti – obvykle malým dětem topíme na vyšší teplotu. Tyto informace nejsou bezcenné. V minulosti se objevily případy, kdy výrobci tato data prodávali reklamním společnostem.

Data z chytrých spotřebičů se stávají cennou komoditou.

Je důležité zvážit, co se děje s daty, která spotřebič zpracovává. Stačí dodržovat pár základních pravidel, které bezpečnosti výrazně pomohou. Klíčové je, aby je dodržovali všichni členové domácnosti. Doporučujeme s nimi postupně seznamovat i děti, ony ostatně budou s těmito doplňky vyrůstat a je nutné, aby chápaly i jejich případná rizika.

Riskujeme s chytrými spotřebiči soukromí?

Jakékoliv nové zařízení připojené do vaší domácí internetové sítě může hypoteticky představovat riziko. Jde jen o to, jak vážné. Bohužel pro chytré spotřebiče (s výjimkou televizí) zatím neexistují bezpečnostní programy. Důležité je tedy mít dobře zabezpečený vlastní router a pravidelně aktualizovat firmware chytrých zařízení (ten vydává výrobce).

V minulosti se například podařilo útočníkům nabourat lednice a kávovary, aby rozesílaly spam. To je spíše úsměvné a odrazí se to maximálně na účtu za elektřinu. Na váš úkor, ale útočník vydělává nemalé peníze.

Asi největším rizikem jsou různé chytré kamery. V roce 2019 například skrz takto prolomenou kameru hacker strašil malé děvčátko. Na podobný incident s průmyslovými kamerami v obchodech jsme upozornili i v Česku. Obzvláště při výběru chytrých spotřebičů pro děti, je potřeba být opatrný. Pokud plánujete například chůvičku spravovat ze svého mobilního telefonu, nepodceňujete ani jeho zabezpečení.

Co učíme děti o technologiích?

Podle našich dat si Češi si s bezpečností těžkou hlavu nedělají, například téměř 60 % lidí vůbec neví, jaká data jejich zařízení shromažďuje. Na druhou stranu si ale rizika většina připouští. Ostatně o bezpečnostních incidentech a ochraně dat obecně s čím dál více mluví.

Prozatím s dětmi o chytrých technologiích mluví jen 44 % rodičů (z těch, kteří doma nějaké takové zařízení mají). Nejotevřenější jsou rodiče dětí od 6 do 10 let a rodiče, kteří se starají o 3-4 ratolesti.

Dobrou zprávou je, že o tom, jak technologie fungují, chtějí v budoucnu s dětmi mluvit dvě třetiny (65 %) lidí, kteří uvedli, že děti jsou zatím příliš malé.

Chytré spotřebiče jsou velmi sofistikovaná zařízení. Málokterý dospělý chápe, jak přesně funguje, natož, aby to dovedl vysvětlit malým dětem. Přesto je dobré zdůraznit, že nad nákupem takového spotřebiče je nutné kriticky přemýšlet.

Jak si pohlídat bezpečnost v internetu věcí?

1. Vyberte si výrobce, který podporuje zařízení po co nejdelší dobu. Přednost by měly mít renomované značky, protože ty si pravděpodobně nedovolí s daty nakládat lehkomyslně a případné zranitelnosti budou bez prodlení opravovat. Zde platí, že za málo peněz, dostanete velmi málo muziky.
2. Využívejte v domácnosti dvě různé sítě. Jednu pro vaše počítače a telefony a druhou pro IoT zařízení.
3. Zařízení aktualizujte pravidelně.
4. Nastavte si k zařízení vlastní heslo, pokud jej vyžaduje. Heslo by mělo být silné a unikátní.
5. Používejte dvoufaktorové ověření, pokud je to možné.
6. Jestliže je to možné, zapněte šifrování mezi propojenými zařízeními.
7. Zařízení, která nepoužíváte, odpojte.
8. Kontrolujte, jaká zařízení jsou k síti připojená. S tímto vám bezpečnostní programy s funkcí monitoringu domácí sítě.
9. Uvažte, zda dané zařízení musíte ovládat na dálku, nebo stačí nastavit pravidla pro funkci lokálně přímo v samotném chytrém zařízení.

Chytré hodinky a fitness náramky patří mezi takzvané wearables. Jedná se zařízení, která nosíme přímo na těle. A právě nositelná elektronika o nás sbírá stále více informací. Hodinky monitorují náš zdravotní stav, mohou být synchronizované s naší e-mailovou schránkou, nebo s nimi můžeme platit u pokladen v obchodech. A čím víc roste jejich chytrost, tím víc roste i riziko pro naše citlivé údaje.

Sledují každý náš krok

Čím víc služeb a zařízení může s hodinkami sdílet data, tím více se otevírají dveře pro útoky zvenčí.

Kromě platebních údajů nebo obsahu konverzací může být pro útočníky cennou informací také naše poloha. Díky tomuto údaji si mohou vytvořit přesnou mapu našeho pohybu během dne. To jim otevírá mimo jiné příležitost zjistit, kdy jsme a nejsme doma. Nic jim potom nebrání, aby ve vhodný okamžik napadli naši domácnost i fyzicky.

Prostřednictvím některých zařízení je dokonce možné odemknout vchodové dveře. To představuje riziko zejména v případě, kdy nám zařízení někdo odcizí, nebo je ztratíme.

Klíčem k bezpečnosti je více úhlů pohledu

Veškeré zabezpečení začíná samozřejmě u samotných chytrých hodinek a fitness náramků. I zde je potřeba pravidelně aktualizovat jejich firmware / operační systém. Jedná se ale jen o jeden střípek ve stále větší skládačce.

Přístup k našim citlivým údajům mohou útočníkům poskytnout i aplikace v chytrém telefonu, se kterým jsou hodinky nebo náramky spárované. Riziko zvyšuje především stahování služeb a nástrojů z neoficiálních obchodů a různých fór, kde mohou uživatelé s aplikacemi stáhnout i škodlivý kód. Z hlediska bezpečnosti bychom tak měli aplikace stahovat vždy z oficiálních obchodů – tedy App Store nebo Google Play.

A nakonec také platí, že bychom v případě chytré nositelné elektroniky neměli koukat na cenu a investovat do dražší a známější značky. Budeme mít zkrátka větší jistotu, že výrobci na jeho dobrém jménu záleží a bude brát přístup k zabezpečení a nakládání s našimi daty vážně.

Hlavní doporučení, jak chránit citlivé údaje:

• Vyberte si renomovaného výrobce, který podporuje zařízení po co nejdelší dobu, a pravidelně aktualizujte.
• Citlivé údaje v chytrých hodinkách a náramcích chraňte zámkem obrazovky. Upravte nastavení tak, aby se vaše zařízení nemohlo neoprávněně spárovat s jiným.
• Aplikace do svého telefonu stahujte ideálně pouze z oficiálního obchodu, jako je Google Play a App Store.
• Udržujte všechny aplikace ve svém chytrém telefonu i jeho operační systém aktualizovaný.
• Odeberte aplikacím ve svém telefonu oprávnění, která nepotřebují.
• Chytrý telefon chraňte kvalitním bezpečnostním softwarem.
• Změňte hesla továrního nastavení všech svých chytrých zařízení.
• Pokud to neomezuje jejich funkčnost, nepřipojujte IoT zařízení doma do stejné Wi-Fi sítě jako mobilní telefony a notebooky, ale k připojení využijte síť pro hosty (Guest Wi-Fi).

#1 Vyhledejte si k vybranému modelu co nejvíce informací

Při výběru modelu jsou velkým pomocníkem uživatelské recenze. Do internetového vyhledávače zadejte název značky, případně i název modelu, a přidejte slovní spojení jako „bezpečnostní zranitelnost” nebo „aktualizace”. Rychle a jednoduše tak zjistíte, jak výrobce přistupuje k otázkám bezpečnosti.

#2 Je pro výrobce důležitá kybernetická bezpečnost?

Je komunikace mezi zařízením a serverem šifrovaná? Pokud ne, měla by vás tato skutečnost od nákupu hodinek odradit.

Některé bezpečnostní zranitelnosti by dokonce mohly útočníkům umožnit dítě kontaktovat.

Chytré hodinky jsou připojeny k serverům. Pokud nejsou řádně zabezpečeny, mohou být pro útočníky nejjednodušším způsobem, jak se do zařízení dostat a získat přístup k informacím, od aktuální polohy a jména, až po telefonní čísla a konverzace. Některé bezpečnostní zranitelnosti by dokonce mohly útočníkům umožnit dítě kontaktovat.

#3 Má produkt bezpečnostní zranitelnosti?

Došlo v souvislosti s chytrými hodinkami nebo jejich výrobcem k úniku dat? Potýkala se značka s bezpečnostními incidenty? Pokud ano, jak se výrobce zachoval? Byly tyto potíže vyřešeny? A jak rychle?

Pokud společnost jednala správně a o problémech zákazníky a veřejnost informovala, není důvod si celý nákup hned rozmýšlet. K bezpečnostním zranitelnostem dochází poměrně často. Důležité ale je, aby výrobce v takovém případě zareagoval okamžitě. Zkontrolujte, zda lze software zařízení aktualizovat a zda výrobce v takovém případě poskytuje aktualizace pravidelně.

#4 Na značce záleží

V tomto případě se opravdu nevyplácí kupovat zařízení od neznámých značek. Tím spíše, pokud nelze ověřit, jakým způsobem výrobce citlivá data zabezpečuje, nebo kam je nahrává. Úspora v podobě nižší pořizovací ceny hodinek se může v budoucnu prodražit, pokud dojde k jejich odcizení.

#5 I chytré hodinky je třeba aktualizovat

Nejen výrobce, ale v tomto případě i rodiče by měli pravidelně aktualizovat chytré hodinky na nejnovější dostupné verze. Vydané aktualizace by měly být ihned nainstalovány, protože jsou obvykle zaměřeny na zvýšení bezpečnosti zařízení a opravy chyb v předešlých verzích. V opačném případě mohou útočníci zneužít zranitelnosti k přístupu do zařízení.

#6 Jaké funkce s dětmi využijete?

Chcete prostřednictvím chytrých hodinek telefonovat a komunikovat s dětmi přes videohovory? Hledejte zařízení se zabudovanou kamerou, reproduktorem a mikrofonem. Nebo by vám stačila jednoduchá funkce SOS, která v případě nouze kontaktuje někoho z předem nastaveného seznamu kontaktů? A jak moc je pro vás důležitý geofencing?

Existují i modely, které umožňují poslouchat rozhovory a okolní zvuky. Takové funkce mohou být užitečné v případě, že dítě začne komunikovat s cizí osobou. Některé hodinky obsahují také různé hry a výzvy. V každém případě platí, že čím více funkcí chytré hodinky mají, tím kratší bude pravděpodobně výdrž jejich baterie.

Méně je zkrátka někdy více a pokud je to naopak, je důležité mít kvalitní zabezpečení. Čím více funkcí budou chytré hodinky mít, tím více příležitostí nabídnou možným útočníkům. Kvalitní zabezpečení je tak klíčové. Pak se chytré hodinky mohou stát skvělým pomocníkem pro vás i vaše děti.

Článek vyšel v rámci projektu Safer Kids Online.

Jakékoli chytré zařízení vlastní tři čtvrtiny Čechů, nejčastěji ale v českých domácnostech najdete tzv. wearables – tedy něco, co lze nosit – třeba chytré hodinky nebo sluchátka. Právě hodinky jsou čím dál populárnější. Podle dat z nákupního rádce Zboží.cz se poptávka zvýšila od loňska o 47 %.

Pojem internet věcí zná jen 20 % respondentů, a to včetně těch, kteří podobné vybavení vlastní.

Pomyslné stříbro získaly chytrá audiovizuální zařízení (konzole, promítačky, reproduktory) a bronz obsadilo příslušenství k počítačům, jako jsou například chytré tiskárny či skenery. Z hlediska spotřebičů nejvíce roste zájem o robotické vysavače.

Nepřekvapí, že prozatím jde  spíš o doménu mladší generace. Přesto ale vlastní nějaké IoT zařízení i polovina lidí nad 55 let.

Chytré spotřebiče ovládáme telefonem

Možnost ovládat chytré doplňky na dálku je v podstatě definuje. Nejčastěji lidé volí aplikaci (71 % uživatelů), desetina pak využívá online portál v prohlížeči a několik málo procent používá jiný způsob ovládání. Desetina uživatelů je neovládá nijak, a tudíž nevyužívá všechny funkce svých (chytrých) spotřebičů.

Pro bezpečný provoz je důležité aplikaci dobře vybrat. Ideální je ji stáhnout z Google Play.

Jen polovina uživatelů stahuje ovládací aplikaci naprosto bezpečně z oficiálního obchodu. Část uživatelů si však stahuje aplikaci z oficiálních webových stránek výrobce, což lze doporučit jen u opravdu důvěryhodných značek. Necelá desetina riskuje tím, že ji prostě zkusí vygooglit.

Jak provozovat IoT spotřebiče bezpečně poradí kolegyně Bára:

Jak zařízení připojit online?

Chytrá zařízení zpracovávají řadu dat, která jim umožňují plnit svou funkci – například vysavač zná výměru bytu, hodinky ví, kolik km a kudy denně běháte. Proto je důležité zaměřit se na bezpečnost těchto dat, zároveň ale může takové zařízení být vstupní branou k dalším datům.

Doporučujeme si doma vytvořit minimálně dvě internetové sítě a chytré zařízení připojovat k jiné, než počítače a telefony. Tak se vysavač vůbec nedostanete do blízkosti nejcitlivějších dat, jakými je třeba bankovnictví. Vlastní síť pro chytré doplňky má jen 5 % Čechů.

Stejně tak většina majitelů IoT zařízení podceňuje jejich aktualizace. Veškerá zařízení doma aktualizuje jen 39 % Čechů. Počet takto uvědomělých uživatelů nicméně od loňska o 8 % vzrostl. Alarmující je, že desetina lidí neaktualizuje, protože to nepovažuje za důležité nebo neví jak.

Zařízení vybíráme podle poměru ceny/výkon

Chytrých zařízení samozřejmě existuje nepřeberné množství. Češi si tedy vybírají hlavně podle funkcí (55 %), ceny (53 %) a pověsti výrobce (47 %). Bezpečnost zařízení a dostupnost aktualizací předem zvažuje jen pětina zákazníků.

Většina uživatelů považuje své chytré zařízení za bezpečné.  Ačkoliv 60 % lidí neví jistě, jaká data konkrétní zařízení shromažďuje, a 75 % neví, jak se s jejich daty nakládá.

Informace o zpracování dat nejsou snadno dohledatelné. Bohužel. Podle dat z  loňského průzkumu by to zajímalo 38 % lidí.

Vysavač se dá hacknout, tvrdí Češi

Jen čtvrtina uživatelů se domnívá, že zařízení nelze nijak zneužít. Ostatní jsou si vědomi toho, že útočníci na chytrá zařízení cílí. Ostatně antiviry pro vysavače nejsou, takže se jako cíl nabízejí.

Polovina lidí ví, že data z těchto spotřebičů lze prodat. Dále uváděli respondenti sledování domácnosti, zapojení do botnetu nebo rozesílání spamu. Se všemi případy už jsme se v minulosti setkali.

Výrazný problém, nejen streamovacích portálů, je phishing. V prvním čtvrtletí byl Netflix 12. nejčastěji falšovanou značkou. Na konci roku 2019 existovalo 6x více phishingových URL stránek, které napodobovaly Netflix. V období karantény se ale útočníci více zaměřili na pracovní cloudové platformy jako Microsoft, Adobe či Dropbox. Nelze vyloučit, že útoků na streamovací portály zase přibude.

Častým trikem phishingových útoků je výzva k aktualizaci hesla. Útočníci spoléhají na to, že řada uživatelů v nepozornosti heslo prozradí, a navíc nepoužívá heslo unikátní.

E-mailové adresy v kombinaci s hesly tvoří databáze, které mají na černém trhu značnou cenu.

Moderní útoky jsou velmi propracované. Níže vidíte příklad z počátku roku. E-mailem obdržíte varování, že účet je pozastaven a výzvu pro verifikaci hesla. Z e-mailu se prokliknete na falešnou přihlašovací stránku, která je k nerozeznání podobá té legitimní. Tento podvod dokonce vyzýval i obnovení informací o platební kartě. Útočník, tak získal obrovské množství citlivých informací. Chybu přitom vidíte už v adrese odesílatele, adresa @emailer.com není oficiální.

Pokud služba žádá e-mailem nestandardní přihlášení nebo verifikaci údajů, na nic neklikejte, ale přihlaste se přímo na oficiálních stránkách.

Co dělat, když jsem obětí phishingu?

Pokud máte obavu, že jste na podobný podvod naletěli, není třeba panikařit. Nejprve ve svém účtu odpojte všechna připojená zařízení a pak změňte heslo na nové bezpečnější. Pokud jste odcizené heslo využívali i u jiných online služeb, změňte jej také u nich.

Heslo bylo, je a bude základním ochranným prvkem vašich online služeb. Zvolte tedy heslo, které je dostatečně odolné a unikátní.

Pokud došlo ke kompromitaci účtu, ve kterém jste měli zadané údaje k platební kartě, zvažte, zda nebude bezpečnější kartu zablokovat a v bance si zažádat o novou.

Je sdílení účtu bezpečné?

Oficiálně vzato Netflix ani HBO GO nepodporuje sdílení účtů. Jelikož, lze ale jeden účet používat na vícero zařízeních, lidé to tak dělají. Portály sice často nabízejí různé rodinné předplatné, které lze sdílet bezpečně, to je ale dražší.

Mnohem typičtější je, že uživatel předá svůj e-mail a heslo přátelům či někomu z rodiny. Streamovací portály to často tolerují, protože z jejich perspektivy je to >vlastně výborná reklama. Z hlediska kybernetické bezpečnosti je to riziko. Už jen proto, že málokterý uživatel používá unikátní hesla. Namísto sdíleného účtu na sledování Stranger Things, tak možná sdílí i přístup k e-mailu nebo sociálním sítím. Nemluvě o tom, že takový obdarovaný má přístup ke změně plánu nebo informacím o platební kartě, které jsou v účtu uložené. Ačkoli je to lákavé, z hlediska bezpečnosti takové sdílení účtů nelze doporučit.

Co když mám chytrou televizi?

Podle průzkumu, který jsme letos realizovali s agenturou Median, vlastní chytrou televizi 58 % Čechů. Řada těchto televizí umožňuje Netflix připojit přímo (dokonce má i tlačítko na dálkovém ovládači).

Tyto televize mají vlastní software, který jim umožňuje připojit se do sítě, zapamatovat si předvolbu filmů a tak dále. Tím se ale stávají zranitelnými. Na chytrých televizích proto používejte antivir, který je určený speciálně pro ně.

Sedmero rad, jak používat Netflix bezpečně

1. Ke svému účtu si nastavte silné a unikátní heslo, které nepoužíváte nikde jinde.
2. Pravidelně aktualizujte operační systém a prohlížeč.
3. Máte-li chytrou televizi, nainstalujte si do ní bezpečnostní program.
4. Dávejte si pozor na phishingové e-maily, které se vydávají za zprávy od streamovacích portálů. Raději, než klikat na e-mailové odkazy, se vždy přihlaste přímo do služby
5. Zapněte si upozornění na přihlášení nových zařízení. Pokud se přihlásí někdo jiný než vy, dostanete bezprostředně informaci e-mailem. Pokud se přihlásí někdo nepovolaný, stačí změnit heslo.
6. Svůj účet s nikým nesdílejte.
7. Vyhýbejte se sledování filmů zdarma mimo placené portály. Bezplatné portály často obsahují škodlivou reklamu, která odkazuje na infikované či phishingové stránky.

Podle průzkumu Medianu má nějaké chytré zařízení doma 71 % Čechů. Nejčastěji vlastní každý jedno až dvě zařízení, ovšem čtvrtina respondentů jich doma napočítala více než 6.

Mluvíme o IoT, neboli Internet of Things (internetu věcí). Existuje řada definic, ale řekněme, že jde o různá chytrá zařízení, které lze vzájemně propojit a ovládat, třeba pomocí aplikace v telefonu. Typický příklad je fitness náramek propojený s aplikací na hubnutí. Na trhu najdete řadu chytrých domácích spotřebičů: kamery, zvonky, zámky; elektroniku, kterou nosíte na sobě (wearables) – tedy hodinky, sluchátka, chytré náramky, zubní kartáčky, váhy, televize, zábavní systémy, systémy aut, navigace a mnoho dalších.

Tato zařízení sbírají řadu dat, bez kterých by nemohla plnit funkci. A je na majitelích těchto zařízení, aby si svá data chránili. Bohužel zde nenainstalujete  antivirový program. Prozatím existuje jen bezpečnostní software pro televize.

Bezpečnost je nejlepší řešit ještě před nákupem zařízení.

Jak chytrá zařízení fungují?

Mnozí uživatelé přesně neví, jak tato zařízení fungují a komunikují mezi sebou. Výborně to shrnul náš kolega Pavel v tomto videu.

Proč neřeší bezpečnost výrobce?

Detailní vysvětlení najdete ve videu výše. Ale je to otázka konkurenceschopnosti. Testovat bezpečnost zařízení trvá dlouho. A pokud bude výrobce s novinkou dlouho otálet, může dojít k úniku informací a výrobek může vydat konkurent. Podobné je to s vydáváním aktualizací – čím déle bude výrobce udržovat stará zařízení, tím méně prodá nových.

Bohužel zákazníci zpravidla nemají na bezpečnost velké nároky. Neexistují jednotná pravidla jako u jiných produktů. V případě potravin musí výrobci uvádět přesné složení nebo jisté složení dodržet.Zákazník tak má přesné informace o tom, co si kupuje. Nic podobného ale zatím pro internet věcí neplatí.

Jak mít bezpečné chytré zařízení?

Než si koupíte nové zařízení, projděte si zveřejněné recenze. Řadu informací e-shopy a prodejní katalogy nesdělují, budete tak muset pátrat na vlastní pěst. Zjistěte si, jak vybraný výrobce chrání data a zda se pro vybrané zařízení neobjevily nějaké zranitelnosti.

Obecně doporučujeme vybírat zařízení od renomovaného výrobce. Ti si s největší pravděpodobností nedovolí s daty nakládat lehkomyslně a případné zranitelnosti budou bez prodlení opravovat. Jako vždy platí, že za málo peněz dostanete málo muziky.

Vytvořte si doma dvě různé sítě (většina routerů to umožňuje) – jednu používejte pro připojení počítačů, druhou pro IoT. Nejcitlivější data (třeba daňová přiznání) tak budete řešit zvlášť od slabších článků zabezpečení. Pokud zařízení přestanete používat, odpojte jej od sítě.

Nastavte si k novému zařízení silné a unikátní heslo. Jak vytvořit kvalitní heslo se dočtete zde. Jakmile je to možné, používejte dvoufaktorové zabezpečení.

Vstupní branou k vašim běžným zařízením, tak těm chytrým, je vždy router. Pokud tedy na otázku: změnil jsem si výchozí heslo k routeru? Odpovídáte: Nevím? Pak je čas si zkontrolovat nastavení routeru. Kontrolujte, jaká zařízení jsou k síti připojená. S tímto vám pomůže bezpečnostní program s funkcí monitoringu domácí sítě. A v neposlední řadě router pravidelně aktualizujte.