Musíme si ale připomínat, že technologie mají i svá rizika. Dnes už víme, že i nadužívání má negativní dopad na psychické zdraví, snižuje kvalitu spánku a úzce souvisí i s nedostatkem pohybu u dospívajících. Pomáhá, pokud má používání technologií o malička pravidla. Tipy jak, najdete v naší digitální dohodě.

Skutečná závislost, tak jak ji definuje lékařská věda, je velmi vzácná. Nemáme k dispozici diagnostická kritéria, ale nezdravě používá internet asi 10 % dospívajících.

Jak poznám závislost od nadužívání?

Fakt, že vaše dítě tráví dlouhé hodiny u počítače, ještě neznamená, že je závislé. Podle letošní zprávy o digitálních závislostech technologie nezdravě užívá okolo 10 % dětí a dospívajících. Zároveň zpráva uvádí: „V oficiálních klasifikacích duševních poruch zatím internetová závislost či porucha spojená s užíváním internetu není zařazena.“ To znamená, že ani lékaři nemají přesně daná kritéria, jak určit, zda už je někdo závislý.

Běžnější je nadužívání technologií. I to má ale důsledky. Například víme, že nadměrné používání platforem sociálních sítí a dlouhodobé používání chytrých telefonů snižuje množství šedé hmoty v orbifrontální kůře mozku. Tato část zodpovídá za regulaci emocí a rozhodovací procesy.  Zároveň vědci spojují prodlužování doby usínání kvůli používání smartphonů s funkčními změnami v části mozku, které zodpovídá za vnímání emocí. V důsledku jsme tak impulzivnější.

Čas navíc, který děti stráví s telefony, počítači nebo televizí, je i podle dat na úkor fyzické aktivity. Což může vést k dalším zdravotním problémům.

Jaké negativní důsledky má nadužívání technologií?

• Fyzické zdraví: snižuje fyzickou aktivitu dětí, což může vést ke zdravotním problémům, jako je obezita a kardiovaskulární choroby,
• Duševní zdraví: existuje souvislost mezi zvýšeným časem stráveným u obrazovky a nárůstem depresivních příznaků a sebevražd,
• Narušení spánku: negativně ovlivňuje jejich zdraví a studijní výsledky.

Při nadužívání pomůže režim

Nadužívání někdy nevyhovuje ani samotným dětem.

„Zkraje léta se mi někteří dospívající začali svěřovat s tím, že jim vlastně vadí trávit čas u obrazovek. Sami říkají, že vlastně nic nedělají. Přijdou ze školy, udělají úkoly, splní povinnosti doma a potom si pustí Netflix nebo TikTok a tam stráví skoro celý den až do večera. Tento čas komentují jako promarněný, ale neví, co s tím. Chybí jim něco smysluplného, necítí se dobře nebo by si přáli trávit čas s přáteli venku, ale neví, jak si je najít nebo jak je oslovit, aby společně šli ven,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Dnešní doba na nás všechny klade vysoké nároky na výkon. Máme pocit, že není v pořádku, strávit odpoledne sledováním televize.

Pokud mají vaše děti tuto vnitřní motivaci, často stačí zavést režimová opatření – například zavést limity pro používání aplikací, nebrat si telefon do ložnice a podobně. Případně pomáhá najít si jiný zájem.

„Technologie přináší našemu mozku okamžité uspokojení. Tudíž už nejsme nucení vyvíjet takové úsilí pro hledání zájmů a koníčků, které by nám přinesly podobnou odměnu jako právě technologie. Je pro nás tedy přirozeně lákavější sáhnout po mobilu a dosáhnout odměny hned a nečekat delší dobu,“ popisuje Kamila Ryšánková.

„Potom je tu přetížení možnostmi. Dnešní doba jich přináší neomezené množství, a to nás může zahltit a vést k rozhodovací paralýze. Neustálé vybírání a možnost volby může vyvolat stres a úzkost.“

Typy nezdravého chování online

Jak předejít závislosti na telefonu a jeho nadužívání?

Nejdůležitější je, být si vědom toho, že technologie mohou být i nějaké negativní dopady.

Od útlého věku je důležité mít jasně nastavené hranice tak, aby se už malé děti učily zdravému vztahu k technologiím. Stejně jako je učíme pohybovat se v provozu, měly bychom je učit pohybovat se online. A podobně bychom neměli očekávat, že děti budou stoprocentní (komu nikdy nevběhlo dítě do cesty bez rozhlédnutí, že?)

Doporučujeme nastavit si, kolik času chcete doma trávit volný čas zábavou na internetu, telefony by neměly mít místo u jídla a před spaním. Konkrétní tipy, co si pohlídat, najdete zde.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Jedno staré přísloví říká: „všeho s mírou“. S technologiemi je to stejné. Velmi důležité je nabídnout dětem jiný způsob, jak trávit volný čas. Něco, co bude zkrátka lepší než displej.

V článku Vše, co jste chtěli vědět o závislosti a neměli jste se koho zeptat, jsme se dotkli toho, jak poznat závislost od nadužívání. A najdete v něm také doručení na preventivní kroky.

Pokud máte obavu, že se vašemu dítěti situace vymyká z rukou, můžete také oslovit odborníky. Obrátit se na ně můžete třeba zde:

💚 Online adiktologická poradna
💚 Linka bezpečí
💚 Rodičovská linka
💚 Linka důvěry Dětského krizového centra
💚 Poradna E-bezpečí

Je důležité si uvědomit, že technologie jsou nedílnou součástí moderního života a mohou být užitečným nástrojem, pokud slouží nám a ne my jim. Najít zdravou rovnováhu mezi časem stráveným u obrazovek a jinými aktivitami je těžké, ale nezbytné, aby si děti vytvořili zdravé návyky i do dospělosti. Věříme, že to ale všichni společně zvládnete.

Dobrou zprávou je, že Češi mají své užívání technologií poměrně dost pod kontrolou. A jen velmi malá část vykazuje rizikové znaky závislosti. Závislost na technologiích se ale vždy hodnotí v kontextu – musí být splněna široká škála kritérií, nestačí jen, že momentálně hrajete vynikají hru takřka nonstop nebo experimentujete s nějakou aplikací. Zda už vaše užívání hraničí se závislostí, si můžete ověřit v testu Kliniky Adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Online jsme příliš, myslí si mladí lidé

Kolik času stráveného online je „tak akorát“ se výrazně liší podle profese a zájmů člověka. Závislost nedefinuje nijak čas. Úspěšný programátor nebo etický hacker může strávit u počítače i deset hodin denně, ale závislý není.

Polovina Čechů se domnívá, že tráví u obrazovek adekvátní množství času, celkově 43 % se ale domnívá, že je to moc. Zejména se jedná o mladé lidi do 24 let (60 %) a uživatele s vysokoškolským vzděláním (54 %).

Třetina lidí se kvůli času online cítí občas provinile, pětina se tak cítí velmi často nebo pořád. Výrazně častěji se takto cítí mladší uživatelé a uživatelé z Moravy.

Bez mobilu ani ránu

Nejčastěji tráví Češi čas online s telefonem, v průměru téměř 4 hodiny, na druhém místě je počítač (3 hodiny), u televize sedí průměrný Čech necelé 2 hodiny denně. Preferované zařízení pro relax se hodně liší podle generace uživatele. Zatímco mezi mladými uživateli jsou to jednoznačně telefony, mezi uživateli nad 55 let dominuje televize. Užívání herních konzolí je nejčastější v generaci 25-34 let.

Lze také říci, že televizi výrazně méně sledují obyvatelé Prahy (jen 1,3 hodiny), zato u ní více času tráví středoškolsky vzdělaní bez maturity (3,3 hodiny).

Polovina uživatelů řeší smutek online

Jedním z typických příznaků problematického používání internetu je to, že online hledáme emocionální útěchu, namísto, abychom se svěřili blízkým. Když jsou Češi smutní nebo nervózní tráví více času online jen necelých 60 % z nich. Typicky proto, aby našli rozptýlení.

Toto chování je opět typičtější pro mladší uživatele, 12 % uživatelů do 24 let dokonce připouští, že je pro ně snazší se svěřit online. Lidé od 45 let už útěchu online vyhledávají jen málo.

V případě psychické nepohody jsou častěji online lidé z Olomouckého, Karlovarského a Středočeského kraje, nejméně naopak lidé z Královehradeckého. Obecně se to dotýká zejména lidí z velkých měst.

Závislostí na technologiích Češi netrpí

Pokud je někdo závislý na technologiích, ztrácí u nich pojem o čase a zapomíná na společenský život.

Jen desetina lidí přiznává, že by někdy nestihla nějakou událost s rodinou nebo přáteli kvůli virtuálním aktivitám, často se to stává pouhému 1 procentu lidí.

Polovina lidí ztratí u obrazovek pojem o čase jen výjimečně nebo vůbec, třetina občas; pětině českých uživatelů se to ale stává pravidelně. Platí, že častěji se takto „zapomínají“ ženy. Riziku nadužívání z této perspektivy čelí také mnohem častěji mladí uživatelé do 24 let.

Digitální detox zvládáme dobře

Pravidla digitální hygieny radí být jednou za čas také offline. To vadí jen desetině Čechů. Digitální detox (tedy úmyslný čas online) si ordinuje 60 % z nás. Většině lidí to nevadí, byť třetina přiznává, že offline jsou neradi (a to pro případ, že by došlo ke kritické situaci).

V porovnání s loňským rokem se téměř polovina uživatelů pokusila snížit čas trávený u obrazovek. Nejčastěji omezovali čas surfování online (20 %), odhlašovali aplikace či služby (18 %), stanovovali si časový limit (13 %) nebo cíleně vyhledávali offline aktivity (12 %).

Typičtější je takovéto omezení času u uživatelů pod 34 let. Hlavní motivací bylo právě nadužívání (69 %) nebo osobní zkušenost s nějakým negativním důsledkem užívání internetu (26 %).

Češi dokáží najít cestu z digitálního labyrintu

Nadužívání a závislost na technologiích je téma, o kterém se stále více hovoří a zdá se, že v českých uživatelích toto rezonuje. Podle aktuálních dat umějí vyladit čas online a offline a odpojit se, je-li to třeba. Zvláště mladá generace je si vědoma svého digitálního chování a věnuje pozornost digitální hygieně.

Důvodem k optimismu je i to, že mnozí uživatelé se snaží snižovat čas strávený u obrazovek a upřednostňují offline aktivity. Co se týče digitálního detoxu, dvě třetiny Čechů ho praktikují a necítí se při tom nepříjemně.

V případě technologií mluvíme o nelátkových závislostech (oproti tomu látková je na alkoholu nebo drogách). Mezi typické příklady patří závislost na hraní her, nomofobie nebo FOMO. Mezi ty z fyzického světa může patřit třeba závislost na nakupování nebo jídle.

8 hodin denně není závislost

Pro dnešní děti je zcela běžné, že se jejich online a offline životy prolínají. Neustále online sledují své přátele a samy sdílejí momentky. Podle nedávného průzkumu používá čtvrtina  mladých uživatelů nad 15 let mobil i více než 10 hodin denně. I když se nám to zdá nezdravé, nemusí to nutně představovat problém. Spíše než o závislost se bude jednat o nadužívání.

Přesto nejsou digitální závislosti něco, co je radno podcenit. Počet dospívajících, kteří mají vážné problémy s chorobným nadužíváním technologií roste. Potvrzují to i zkušenosti předního českého odborníka na nelátkové závislosti Mg. Tomáše Jandáče, který mezi pacienty dětské a dorostové ambulance zaznamenal narůst digitální závislosti z 30 na 50 %.  Už neplatí, že by zavilostí trpěli více chlapci, ale poměr se bohužel dorovnává. U chlapců se častěji jedná po problémy s hraním online her, u dívek o nutkavou potřebu sledovat sociální sítě.

„Závislost na technologiích je podobná ostatním závislostem. Hlavními charakteristikami je změna nálady při dané činnosti, abstinenční příznaky, zvyšující se čas u technologií, myšlenky spojené s technologiemi, kdy se člověk se závislostí soustředí jen na to, aby co nejdříve mohl být u telefonu nebo hrát. Postupně závislost začíná narušovat vztahy s okolím,“ vysvětluje příznaky @dětská_psycholožka Kamila Ryšánková.

Skutečná závislost se projevuje touhou dělat nezdravou činnost, i když vím že mi škodí a chci přestat. Nemocný má problém věnovat se čemukoliv jinému. Složité na nelátkových závislostech je bohužel to, jak jsou dostupné. Zejména to platí pro technologie, které používáme každý den ve škole i doma a tudíž na ně pohlížíme jako na něco běžného až nezbytného pro život.

Mezi typické symptomy závislosti patří:

• Ztráta zájmu o dříve oblíbené hry a koníčky
• Podrážděnost nebo úzkost, když nemá dítě přístup k digitálním zařízením
• Záchvaty pláče nebo hněvu, když nemá dítě přístup k digitálním zařízením
• Ztráta kontroly nad časem u obrazovky
• Zanedbávání školních povinností
• Fyzické potíže jako bolesti hlavy, zhoršený zrak
• Izolace od rodiny a přátel
• Poruchy spánku

Než diagnostikujete dítěti závislost, ujistěte se, že netrpí pouze projevy puberty.

Žádný ze symptomů neznamená sám o sobě problém, důležitý je kontext.  Nejdříve je vždy důležité ptát se a vědět, co dítě na daném zařízení dělá a jaká je jeho motivace. Nudí se? Našel si v online hře kamarády, se kterými si rozumí? Píše si se spolužáky? Potřebuje počítač ke škole a tráví tak značnou část vypracováním domácích úkolů a teprve potom se věnuje něčemu, co ho zajímá? Dokazuje si hraním her, že je v něčem dobrý? Zvládá být bez technologií? Soustředí se při návštěvě na své okolí? Tyto otázky můžou pomoct rozklíčovat, co se děje.

Nadměrné používání technologií nám kazí spánek i vztahy

Většina z nás, dětí i dospělých, technologie spíše nadužívá. Náš mozek ale není na neustálé vystavování displejům stavěný a škodí mu to.

„Při užívání technologií jsou hranice velmi důležité. Rodiče by si je měli od začátku používání technologií nastavovat společně s dětmi tak, aby to vyhovovalo jejich rodinným zvykům. Zároveň by se s dětmi od začátku mělo mluvit i o možných rizicích technologií. Je na místě dětem vysvětlit důvody, proč nějaké pravidlo máme. Neměla by to být pravidla, která jsme si jen tak vymysleli,“ radí Kamila Ryšánková. „Není cestou démonizovat technologie, ale spíš ukázat dětem, jak s nimi zacházet zdravě. U dospívajících potom postupně předáváme odpovědnost za to, jak online fungují a můžeme se s nimi dál bavit o tom, co vnímají v kontextu technologií jako těžké nebo naopak, co je zajímá.“

To, co budeme považovat za nadužívání je velmi těžké definovat. Rozdíl bude u dětí, které milují programování a dětí, které hrají fotbal za českou repre. Zvážit byste měli i věk nebo zvyky ve vaší rodině.  Důležité není jen to, jak dlouho dítě zařízení používá, ale také jak. Možná má zájmy, které se dají provozovat jen díky technologiích (třeba se zabývá programováním nebo filmovými efekty). Zvážit můžete několik kritérií níže.

Důsledky nadužívání technologií:

• Zhoršení soustředění

Děti, které tráví hodně času u obrazovky, mohou mít potíže s dlouhodobou koncentrací na jednu věc, protože jsou zvyklé na rychlý přepínání mezi různými úkoly a stimuly.

• Problémy s regulací emocí

Přemíra stimulace prostřednictvím digitálních médií může způsobit, že děti budou mít problémy s regulací svých emocí, protože se neučí, jak zpracovávat frustraci nebo nudu v reálném světě. Typicky tento problém řeší menší děti předškolního věku, takto malé  děti jsou na nadmíru stimulace náchylnější.

• Poruchy spánku

Expozice modrému světlu z obrazovek může narušovat cirkadiánní rytmy a způsobovat problémy se spánkem, což má nepříznivý vliv na celkový rozvoj mozku.

• Zvýšené riziko vzniku duševních onemocnění

Existují důkazy, že nadměrné používání digitálních médií může být spojeno s vyšším rizikem duševních onemocnění, včetně úzkostných poruch a deprese. Čím více sociální sítě používáme, tím ohroženější jsme.

Jak závislostem předcházet?

Nejlepší prevencí je naučit se dodržovat pravidla digitální hygieny. Pro děti je důležité vědět, kdy je čas odložit telefon nebo vypnout počítač. Proto je na místě nastavit si doma pravidla, kde a kdy budeme offline.

Stanovování hranic je základním stavebním kamenem v prevenci závislosti na technologiích.

„Vždy jde o dlouhodobé fungování s dítětem než nárazové zavedení pravidel. Velmi pomůže, pokud je dítě aktivně zapojeno. Společně si můžeme dát čas, kdy se každý pokusíme najít, co nejvíce k danému riziku nebo přínosu technologií a společně to probrat. Cílem rodičů by neměla být jednostranná pravidla směrem k dítěti, ale vzájemná komunikace,“ zdůrazňuje Kamila Ryšánková. „A především – pokud dítěti vysvětluji, že si nepřeji, aby používalo telefon u jídla nebo při návštěvě a potom to sám jako rodič udělám, tak už nejdu dítěti vzorem a v tuto chvíli ztrácí pravidla na svém významu. Kromě hranic a pravidel totiž nejvíce nastavujeme vztah k technologiím my jako rodiče, a to, jak je sami využíváme.“

Dohodnutá pravidla by měli dodržovat všichni v domácnosti, i dospělí. Pro naše děti jsme vzorem a budou vždy napodobovat naše chování a zvyky.

Čas online je samozřejmě vhodné vyvážit offline aktivitami a pohybem. Možná už jste četli, že dnes vědci považují sedavý životní styl a za stejně škodlivý jako kouření.