Co to přesně je grooming?

Online predátor je dospělý, který se snaží navázat kontakt s nezletilým dítětem. Většinou chce tento dospělý navázat sexuální vztah, někdy jen online, někdy se může pokusit vylákat dítě i na schůzku.

Jako grooming se označuje proces, kdy si tento dospělý snaží získat důvěru dítěte. Zpravidla si dopisují o koníčcích, škole, dítě se svěřuje s problémy nebo třeba s neshodami doma a podobně.

Menším dětem můžete vysvětlit takové chování pomocí videa s pejskem Pugem. Starším dětem lze doporučit dokument V Síti.

Online i offline fungují stejná pravidla

Pokud by děti dodržovaly online pravidla, která je učíte pro fyzický svět, bylo by po problému. Snad každý rodič učí děti, aby se nebavily na ulici s cizími lidmi, a už vůbec ne, pokud jim cokoli nabízí (ať už „chceš sladkost“ nebo „pojď se podívat na štěňátka“). Bohužel v praxi jen málo útoků na děti probíhá takto okatě.

Riziko  výrazně sníží několik jednoduchých pravidel. O těch je ale s dětmi velmi důležité otevřeně mluvit. Pokud děti nebudou chtít vaše pravidla dodržovat, dřív nebo později je nějak obejdou.

S predátory se děti nejčastěji setkají na sociálních sítích a na chatech. Proto doporučujeme všechny profily nastavit jak soukromé a velmi pečlivě si vybírat, koho si přidám mezi přátele či followery. Děti by ideálně měli mít mezi online přáteli, kteří jejich profil uvidí, jen ty osoby, které znají z fyzického světa.

Toto pravidlo je sice omezující, ale pokud jej budete striktně dodržovat, nemá predátor jak dítě oslovit. Problém jsou situace, kdy se dospělý vydává na internetu za dítě, nebo se schovává za falešný či ukradený profil.

V těchto případech si na sociálních sítích predátor zjistí něco o dítěti dopředu. Typicky pak dítěti napíše vzkaz jako „Ahoj, narazil/a jsem na tvůj profil. Taky chodím na flétnu k Dvořákový. Je na tebe taky tak přísná?“ nebo „Ahoj, chodím do 4. C na stejné škole. Obě se kamarádíme s Alicí. Víš o tom, že…..“. Zkrátka vezme informaci, kterou nalezne na veřejném profilu a zkusí s ní získat důvěru dítěte.

Proto naučte děti, aby o sobě veřejně nesdílely vůbec nic nebo absolutní minimum. V kombinaci se soukromým profilem, pak nejde o dětech nic osobního zjistit. Stejně tak by rodinní příslušníci a přátelé neměli o dětech nic sdílet.

Pokud dítě osloví online nějaký „známý“, je postup velmi prostý. Než odsouhlasí žádost o přátelství mělo by si ověřit, že dotyčného či dotyčnou skutečně zná. V příkladu výše se stačí zeptat Alice, jestli opravdu zná novou kamarádku a jestli je na TikToku.

Pokud přijde žádost opakovaně, je otravná nebo jinak v nepořádku, prostě odesílatele zablokujte. Pokud máte pocit, že profil je falešný, můžete ho také nahlásit správci sítě.

Pravidla pro online komunikaci se budou měnit podle toho, jak dítě dospívá a dokáže samo lépe odhadnout, co je a co není vhodné.

Smyslem těchto pravidel není vyvolat v dítěti strach z cizích lidí, ale spíše naučit obezřetnosti. Protože na monitor prostě nevidí. Platí staré dobré: „Důvěřuj, ale prověřuj“.

Možnost mluvit s kýmkoli o čemkoli je obrovská výhoda internetu. Proto naučte děti ještě jedno pravidlo: nikdy nemluv online s někým cizím o osobních věcech, o sexu, násilí a ilegálních věcech. To, že internet je anonymní médium, je iluze! V žádném případě by děti neměly sdílet své jméno, adresu domů či do školy, telefonní čísla, intimní fotografie.

Při sdílení dodržujte tato pravidla:

• Pravidlo autobusové zastávky: Mohlo by toto veřejně viset na vývěsce na zastávce? Ne? Tak to nepatří na internet. Asi nikdo nechce takto veřejně vyvěšenou svojí adresu a telefonní číslo.
• Babiččino pravidlo: Mohla by si tohle babička vytisknout a pověsit na lednici? Ne? Nepatří to na internet. Typicky toto pravidlo vyloučí diskuzi o sexu nebo fotky z divoké oslavy narozenin.

Pravidla vs. nezávislost: budujte důvěru

Je možné, že se vašim dětem tato pravidla budou zdát omezující. Obzvláště, pokud už jsou na internetu aktivní a dosud nic takového řešit nemusely. Proto zdůrazňujeme, že je nutné o pravidlech doma diskutovat a nastavit kompromis přijatelný pro všechny.

Cílem pravidel není omezit svobodu, ale dát dětem nástroje, jak si užívat vymoženosti internetu bezpečněji.

Než zákazy a pravidla je důležité budovat si vzájemnou důvěru. To je totiž to nejdůležitější, co můžete pro jejich ochranu udělat.

Pokud dítě cítí, že může o svých zkušenostech nebo obavách mluvit s rodičem, aniž by ho někdo potrestal, odsoudil nebo se mu vysmál, nemá predátor skoro šanci. Jako dospělí spíše poznáte, zda je něco podvod nebo jen hloupý žert nebo třeba neohrabaný pokus o flirt (což může mezi vrstevníky být v pořádku).

Internet je pro dospívající děti nevyčerpatelným místem objevování, včetně vlastní sexuality . Je přirozené, že děti toto téma zajímá a jsou zvědavé. Přirozené je i to, že se cítí trapně komunikovat s rodiči, pedagogy a dalšími dospělými. Mnohdy tak využívají anonymní internetové prostředí. Online  se ale častěji než ve fyzickém světě mohou setkat s nevhodnou reakcí jiných uživatelů, která může hraničit až s obtěžováním. Rozhodně ale neplatí, že každá intimní fotografie v inboxu dítěte je obtěžování, může se totiž jednat i konsenzuální sexting.

Na co mohou mladí uživatelé narazit?

• Sexting
  Označuje posílání intimních fotografií či zpráv prostřednictvím moderních komunikačních nástrojů. Slovo pochází z angličtiny ze slov sex a textování. Často jde o konsenzuální sexting – tedy že obě strany mají zájem takovýto obsah sdílet. Typicky dívka posílá příteli fotografii v prádle nebo spolu důvěrně flirtují.
  Pozor: v krajním případě může být sexting považovaný i za dětskou pornografii.
• Nevyžádané explicitní fotografie/videa
  Obzvláště dětem v pubertálním věku mohou do inboxu přistát nemravné fotografie jejich potenciálních protějšků. Proč takovou fotografii poslat bez předchozí domluvy? Těžko říci, důvodem může být sázka i exhibicionismus.
• Grooming (Kybergrooming)
  Pojem grooming označuje chování uživatelů, kteří se snaží vylákat své oběti prostřednictvím online komunikačních nástrojů na osobní schůzku. Groomeři používají manipulaci, falešné identity i zavádějící informace a argumenty. V mnoha případech je cílem takové schůzky navázat sexuální poměr.
• Propagace pornografie
  Kromě čistě pornografických serverů se mohou děti setkat i s tím, že podobný internetový obsah sdílí někdo z jejich okolí.

Víte, že podle dat dostala třetina českých dětí mezi 12 a 16 rokem zprávu se sexuálním obsahem? Čtvrtina dětí se s negativním zážitkem online nikomu nesvěří. Proto je velmi důležité o rizicích vědět a dát dětem najevo podporu.

Jak reagovat na obtěžující sexuální obsah?

Jakmile dítě obdrží jakoukoli nevyžádanou zprávu, může odesílatele zablokovat. To platí zejména pro nevyžádaný pornografický obsah. Některé sociální sítě a konverzační nástroje umožní zablokovat náhodné zasílaní zpráv – tedy v praxi může dítěti pak napsat jen někdo, koho mají v přátelích. Toto je výborná prevence.

Prevencí groomingu je zejména nekomunikovat s cizími uživateli. Pokud dítě jakákoli konverzace obtěžuje nebo má pocit, že chování toho druhého je nevhodné, může ho zablokovat, aby jej nemohl v budoucnu kontaktovat. Pokud máte vy nebo dítě pocit, že nějaké jednání překračuje hranu, uložte si vzkazy, stránky a kontakty jako důkaz. Grooming může přerůst ve stalking a to je trestný čin. Neváhejte se obrátit na poskytovatele stránek a na Policii ČR.

Stanovte si jasná pravidla

Rodiče by měli vědět nejen to, jaká rizika dětem hrozí, ale i jak jim předcházet. Existuje samozřejmě řada programů, které vám pomohou monitorovat chování dětí a blokovat nevhodný obsah.

Dětem nejde dost dobře technologie zakázat, stejně by si cestičku našly. Stejně tak je to se zákazy. Zaměřte se spíše na pravidla a vzdělávání o bezpečném používání internetu.

Vaše děti dospějí, a i poté se mohou setkat s nevhodnými narážkami. Díky dobře nastaveným pravidlům si ale už budou vědět rady.

Do dětského telefonu i počítače stáhněte spolehlivý antivir, který chrání před podvody a škodlivým kódem, ale také pornografií.

Když se dítě teprve seznamuje s technologiemi, je dobré mít přehled, jak čas u monitoru tráví. Nastavte si korektní pravidla tak, aby dítě nemělo pocit, že jej příliš kontrolujete. Některým rodinám vyhovuje mít jeden počítač v obýváku, kde je na dítě vidět. Někdo má s dětmi domluvu, že může po jejich svolení nahlédnout do jejich soukromých zpráv. Nikdy nečtěte soukromé zprávy dětí bez dovolení. Důležitá je oboustranná upřímnost.

Co budete fungovat vám, musíte teprve zjistit. V pravidlech, která nastavíte, by se ale měli „najít“ všichni. Vy se jistě nechcete cítit jako bachař  a dítě jako podezřelý u křížového výslechu. Jak nastavit kontrolní pravidla se můžete podívat zde.

Důležité je zejména vybudovat důvěrné prostředí, aby (pokud se cokoli stane) mělo dítě odvahu se svěřit.

Jakmile dítě nahraje fotku, možná už ji nikdy nepůjde smazat. Příjemce fotky si ji může stáhnout a a sdílet dál.

Ne každý na internetu je přítel

Vysvětlete dětem, že je nejlepší přátelit se online jen s kamarády, které znají i z fyzického světa. V případě, že se online seznamují, tak nedoporučujeme dětem sdílet nic osobního (tedy například adresu školy, narozeniny, profese rodičů, bydliště a podobně) – jinými slovy zůstat u nezávazného klábosení. S neznámými lidmi, včetně vrstevníků, by se nikdy neměly bavit o násilí, sexu nebo čemkoliv nelegálním.

Naučte své děti, aby neprozrazovaly osobní údaje, jako je adresa, telefonní číslo nebo adresa školy. Absolutně nikdy by neměly sdělovat přihlašovací údaje, údaje o kreditních kartách ani telefonní PIN kódy, a to ani dobrým kamarádům. Ne každý na druhé straně musí být tím, za koho se vydává. Je proto mnohem bezpečnější, pokud si děti online píší jen s lidmi, které znají z fyzického světa.

Na téma sexuálního obtěžování online debatoval náš kolega Peter Košinár vloni na festivalu Pohoda On The Ground 2021. Celou debatu včetně doporučení můžete vidět zde (rozhovor je ve slovenštině).