Snadná dostupnost informací je bezpochyby přínosná, avšak zároveň přináší nové výzvy, které dřívější generace neznaly. Fenomény jako informační zahlcení, rozhodovací paralýza a zejména doomscrolling tak začínají být významnou součástí života dospívajících.

Jak vypadá informační zahlcení?

Termín informační zahlcení (z anglického „information overload“) popisuje stav, při kterém je člověk vystaven tak velkému množství informací, že je přestává být schopen smysluplně zpracovávat, filtrovat nebo využít při rozhodování.

Představte si následující situaci: čtrnáctiletá Adéla se rozhodne, že chce začít dělat něco zajímavého ve svém volném čase. Otevře si mobil a hledá, co by ji bavilo. Začíná to nevinně – možná tanec, kreslení ji taky baví, třeba bojové umění…

Pak ale přijde záplava možností:

• Na Instagramu díky algoritmu uvidí fitness influencery s tipy na „nejlepší sport pro začátečníky“.
• TikTok Adéle podstrčí videa tanečníků, přičemž každý tančí úplně jiný styl.
• YouTube nabídne tisíc videonávodů „Jak začít s kreslením“, ale každý zde doporučuje jiný postup.
• Kamarádka Adéle říká, že běhání je nejlepší, ale další ji varuje, že běh ničí klouby.
• Webové stránky Adélina města nabízí přes 20 různých kroužků.
• Rodiče přidají svůj názor: „Zkus hudbu, to se hodí do života.“

Adéla teď místo nadšení najednou cítí stres. Ne protože by nic nechtěla, ale protože možností je tolik, že se nedokáže rozhodnout, která je ta „správná“. Prefrontální kortex, který řeší rozhodování a pozornost, se začne přetěžovat a postupně ztrácí schopnost třídit informace, hledat souvislosti a rozhodovat se.

Mozek se přepne do režimu přetížení, to zhorší paměť, klesne schopnost soustředit se a objeví se podrážděnost či pocit vnitřního tlaku. Následně stoupá hladina stresových hormonů, zejména kortizolu, což vede k tomu, že dívka jedná impulzivně, chaoticky nebo se naopak zasekne a nerozhodne vůbec nic.

A neděje se jen dospívajícím, ale samozřejmě i nám ostatním. Informační zahlcení je tak zvlášť účinný spojenec při internetových podvodech, kde útočníci doslova těží z toho, že pod stresem impulsivně klikneme na něco, co bychom si v klidovém režimu dvakrát rozmysleli.

Po přehlcení následuje rozhodovací paralýza

Doomscrolling nabízí jednoduchou a rychlou činnost a obzvlášť dospívající jsou na něj extrémně náchylní. A to jednoduše proto, že sociální sítě jsou navrženy tak, aby podporovaly co nejdelší sledování obsahu.

Každé nové oznámení nebo článek v nás vyvolá malou dávku dopaminu a mozek se proto rychle naučí, že scrollování „něco přináší“. Negativní obsah paradoxně zvyšuje pocit naléhavosti a významu, takže chceme nutkavě pokračovat dál.

Ale nemusí jít jen o negativní zprávy, ale i o jakýkoli nekonečný tok podnětů, který našemu mozku přináší pocit „novosti“.

Jak z tohoto „zacyklení“ ven?

Je to vcelku jednoduché. Čím víc možností máme, tím hůř se mozek rozhoduje. Jde o tzv. paradox volby, který popsal americký psycholog a sociolog Barry Schwartz. Ten konkrétně říká, že optimální počet možností je cca 5–7 a nad tímto číslem již mozek začíná selhávat.

6 tipů, jak se vyhnout rozhodovací paralýze:

Omezte si množství možností

Udělejte si seznam nejdůležitějších možností a zbytek vyřaďte. Na místě Adély si z 20 dostupných kroužků vytipujte jen 3, které vás opravdu zajímají.

Rozdělte si rozhodnutí na menší kroky

Místo paralyzující otázky „Musím vybrat nejlepší kroužek!“ naše Adéla postupuje následovně:
Krok 1: Vybere si 3–4 nejzajímavější kroužky.
Krok 2: Najde si jejich webové stránky.
Krok 3: Mrkne se, jak kroužek probíhá.
Krok 4: Sepíše si plusy a mínusy.

Naučte se, že chybovat je v pořádku

Někdy cítíme strach, že se rozhodneme špatně. Navíc nyní, se sociálními sítěmi, narůstá tlak na to, aby naše rozhodnutí vypadalo dobře před ostatními. Důležité ale je si uvědomit, že i z chyb se učíme.

Nastavte si digitální hygienu

Zkuste si nastavit časy na sociálních sítích a vypněte zbytečné notifikace, které vás rozptylují. Mějte zóny bez telefonu.

Pravidelné časy offline

Stanovte si pravidelné časy, během kterých budete úplně offline. Například během jedení, večer před spaním nebo o víkendech. Mozek si tak odpočine od neustálého toku informací.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Dělejte si kratší pauzy

Pokud se rozhodovací paralýza objeví, tak je lepší nechat rozhodnutí chvíli ležet a netlačit na něj. Vstaňte, projděte se, zacvičte si nebo si dejte pauzu.

Závěrem

Informační zahlcení, rozhodovací paralýza a nekonečně scrollování se mohou zdát jako lenost, ale jsou to přirozené reakce mozku na nepřirozené množství podnětů, které jsou pro moderní digitální věk typické. Regulovat je můžeme správně nastavenou digitální hygienou, pravidelným offline odpočinkem, nebo starým dobrým seznamem pro a proti.

Prospěšné může být i pořízení komplexního bezpečnostního řešení, které blokuje podvodné e-maily, zprávy a notifikace, a zabrání tak našemu přehlcenému mozku chytit se do jejich zločinné sítě.

Mohlo by vás zajímat:
👉 Nastavte pro teenagery digitální pravidla, proti kterým se nebudou bouřit
👉 Jak dostat děti od obrazovek?
👉 Digitální hygiena: 6 pravidel, která byste měli dětem zavést