Co se stane po kliknutí na odkaz?

Po kliknutí na podvodný odkaz jsou uživatelé přesměrováni na další webový obsah. Záleží přitom, jaký operační systém (Android, iOS, macOS, Windows) využívají a na zemi, ze které k obsahu přistupují.

V případě mobilního zařízení se s největší pravděpodobností jedná o podvodnou a zavádějící propagaci aplikace Express VPN nebo VPN Super Speed. Uživateli se může po kliknutí na odkaz otevřít stránka podobná přehrávači YouTube, pro shlédnutí videa je ale vyzván k instalaci právě této aplikace.

V některých případech může dojít k přesměrování na zavádějící herní nebo výherní portály s povinnou registrací. Pokud uživatel projeví zájem o tuto službu, je přinucen uhradit fixní týdenní poplatek formou pravidelné SMS. Uživateli se může strhnout nějaká částka v rámci jeho balíčku u operátora okamžitě, a pak se bude nepozorovaně strhávat každý měsíc. Pokud zjistíte nějaké dodatečné transakce na vašem účtu u operátora, kontaktujte ho a společně platbu zakažte.

V případě chatovací aplikace používané na počítači se zobrazil nejčastěji obsah pro dospělé, například na video portálech, placených chatech a seznamkách. Ve všech případech se útočníci snaží přimět uživatele k zaplacení.

Jak se můžeme před podvody v chatu bránit?

Spousta z nás si myslí, že se to stát nemůže. Akorát, že útočníci moc dobře vědí, kdy nám odvádí pozornost nějaká aktuální událost, nebo že zrovna v nějakém období budeme více online, například o svátcích nebo o dovolené. Pokud navíc taková zpráva přijde od našich přátel na Facebooku, bezmyšlenkovitě kliknout může každý z nás.

Útočníci moc dobře vědí, kdy jsme nejvíce online a naši pozornost odvádí nějaká aktuální událost, nebo si užíváme volna o svátcích a dovolených.

Správně je ale rozhodně neklikat. Pokud už na odkaz kliknete, nestahujte žádné aplikace, ani se nepřihlašujte k odběru žádných služeb, které se pod odkazem skrývají. Pokud se zpráva začne šířit i z vašeho účtu, upozorněte své přátelé, že odkaz ve skutečnosti nepochází od vás.

Na podvodnou komunikaci vás upozorní také úroveň používané češtiny, a to jak gramatika, tak tón jazyka, kterou váš přítel používá. Pokud se vám styl komunikace zdá podezřelý nebo vám zpráva přišla od přítele, se kterým si na dané sociální síti běžně nepíšete, zeptejte se, co se pod odkazem skrývá.

Nezapomínejte ani na kvalitní bezpečnostní software, který včas varuje před potenciálně nechtěnými aplikacemi (tzv. PUA) a podvodnými phishingovými webovými stránkami, které mohou být právě zneužity k různým podvodům a k šíření malwaru.

Nebezpečím se dnes také stává takzvané sociální inženýrství. Jedná se o podvodnou manipulativní komunikaci na internetu, jejímž cílem je okrást nás o peníze nebo získat naše citlivé údaje. Ty mají samy o sobě svou cenu například na černém trhu. Obětí může být kdokoli z nás – aby se takový útok podařil, stačí, že jsme lidé a máme emoce. Sociální inženýrství totiž velmi obratně využívá naši zvědavost nebo strach.

Podvody na Bazoši, Sbazaru, Vinted a Marketplace

Jednou z nejčastějších forem sociálního inženýrství jsou phishingové zprávy. Klasicky je můžeme najít především ve svém osobním nebo pracovním e-mailu, objevují se ale čím dál častěji i na sociálních sítích a v chatovacích aplikacích.

Nechvalně proslulým trendem posledních měsíců a aktuálním případem phishingu jsou podvody na internetových bazarech, jako je Bazoš, Vinted, Sbazar nebo Marketplace na Facebooku.

Cílem těchto podvodů jsou samotní prodejci. V chatovací aplikaci, nejčastěji WhatsApp, Viber nebo Messenger, je podvodník osloví z českého anonymního telefonního čísla. Tváří se přitom jako zájemce o koupi zboží a nabídne prodejci, aby si spolu zboží předali přes přepravce, jako je například  DPD, GLS nebo Zásilkovna. Zašle prodejci odkaz na platební bránu, přes kterou má obdržet platbu za prodávané zboží.

Pokud prodejce na tuto nabídku kývne, nabere celý podvod rychlý spád. Po kliknutí na odkaz je prodejce přesměrován na falešnou webovou stránku, kde zadává údaje ze své platební karty nebo dokonce k bankovnímu účtu. Tím ale útočníkovi bohužel otevírá dveře ke svým penězům. Výjimkou v podvodech na internetových bazarech nejsou ani případy, kdy se útočníkům podařilo odcizit obětem z účtu veškeré finanční prostředky.

Aktuální situaci dokládá i nedávný průzkum společnosti ESET, podle kterého se s podvodem na internetových bazarech již osobně setkala téměř třetina všech dotázaných (31 %). Necelé desetině vznikla škoda do výše 1000 korun, 5 % dotázaných uvedlo finanční škodu do 5000 korun. Dle zjištěných dat necelých 5 % respondentů uvedlo, že podvod do 24 hodin nahlásilo na Policii ČR, pětina z nich ale uvedla, že vzniklou škodu dosud nehlásila.

Podvodníci své maskování stále zdokonalují

Podvodná komunikace má obecně vždy několik společných rysů. Zprávy se nás snaží buď něčím ohromit a podnítit v nás zvědavost, nebo nás vyděsit a přinutit k unáhlené reakci. Výjimkou tak nejsou sdělení, že jsme zdědili nějaký majetek po vzdáleném příbuzném nebo senzační nabídky investic do kryptoměn.

Druhým a o něco známějším případem jsou potom zprávy, které nás vyzývají k okamžitému přihlášení do internetového bankovnictví či jiného online účtu (např. na sociálních sítích), nebo k zaplacení faktury. Přihlašovací stránky jsou ale v tomto případě falešné a útočníci přes ně mohou získat přístup k našemu účtu a našim penězům.

Manipulativní komunikace přitom již dnes nekončí pouze u e-mailu nebo chatu. Setkat se můžeme i s podvodnými telefonáty, takzvaným vishingem, nebo tradičnější formou podvodných zpráv přes SMS, které dostaly označení smishing.

Jak nenaletět podvodníkům na internetových bazarech?

• Pokud se vám ozve zájemce o zboží, věnujte pozornost češtině. Zdá se vám komunikace nápadně strojově přeložená? Zájemce o zboží neskloňuje a má špatný slovosled? Kupující cizí národnosti vás bude spíše kontaktovat anglicky.
• Snaží se kupující obchod nápadně rychle vyřídit? Trvá na předání zboží přes dopravce a posílá vám odkaz na platební bránu? Opakovaně se vás ptá, zda jste už údaje vyplnili? Zpomalte a pořádně si komunikaci znovu pročtěte.
• To, zda není odkaz v komunikaci podvodný, si ověřte na webových stránkách přepravních společností, jako je například DPD, GLS nebo Zásilkovna.
• Vsaďte na svou intuici a pokud se vám cokoli na komunikaci nezdá, klidně ji ukončete. V tomto případě se rozhodně vyplatí opatrnost nad ziskem.
• Udržujte všechna svá zařízení vždy aktuální. Aktualizace operačního systému a programů i aplikací instalujte co nejdříve, obsahují také opravy chyb z předešlých verzí.
• Používejte na svých zařízeních včetně chytrých telefonů spolehlivý antivirový software. Ani ten nezapomínejte pravidelně aktualizovat.
• Pokud jste se stali obětí, nahlaste podvod na internetu Policii ČR na lince 158.