Vědkyně Michaela Slussareff, která se moderním technologiím věnuje, před zákazy varuje. Jednou totiž děti vyrostou a zákazy na ně už platit nebudou. Zdůrazňuje, že je potřeba naučit děti vyznat se v džungli internetu a naučit se regulovat sebe sama. (Celý inspirativní rozhovor najdete na konci článku.)

Úplný zákaz technologií znamená i odstřihnutí od kolektivu spolužáků.

Spíše doporučujeme domluvit se na pravidlech. Do zařízení, které děti používají, můžete nainstalovat rodičovské aplikace, které pomáhají čas u zařízení limitovat. Děti vás po vyčerpání denního času mohou požádat o přídavek, třeba pomocí SMS. Ale ani aplikace nejsou všemocné.

6 tipů, jak naučit děti zacházet s technologiemi zodpovědně?

Podělíme se o několik tipů a pravidel, která můžete doma zavést, abyste vy a především vaše děti měli používání chytrých zařízení a hraní pod kontrolou. Díky tomu zbyde dostatek času na učení nebo koníčky.

Velmi důležité je vybrat si ta pravidla, která budou vyhovovat vaší rodině a budete ochotni je dodržovat všichni.

#1 Zaveďte si no-tech zóny

O tom, že modré světlo z monitorů a displejů narušuje spánek jste slyšeli jistě mnohokrát. Znáte to, nemůžete usnout, tak si dlouhou chvíli zkrátíte u Instagramu… Prohlédnete si pár příspěvků a o 2 hodiny později stále nespíte. Lákadlo je to prostě silné.  Ideální je „zakázat si“ používání telefonů v ložnici úplně. Případně zkuste telefon umístit alespoň daleko od nočního stolku.

Stejně tak je zdravější nepoužívat telefony u jídla. Společné večeře jsou skvělý rodinný čas, který můžete věnovat jeden druhému a mluvit třeba i o rizicích internetu a sociálních sítích. Možná ale vaše no-tech zóna bude i jinde – u pracovního stolu, v koupelně, či v autě?

#2 Věnujte se aktivitám bez obrazovek

Technologie nás okrádají především o pozornost. V rámci vaší běžné rutiny si vymezte čas nebo konkrétní aktivity, kterým se věnujte pravidelně, při kterých se prostě telefony používat nebudou. V případě dětí to patrně bude příprava do školy. Ale může to být i společné stavění LEGA, hraní deskových her nebo procházky. Jistě považujete za velmi nezdvořilé, když s někým mluvíte a on u toho kontrolujete oznámení v telefonu. Pokud se domluvíte na takových aktivitách, nereagujte ani na pracovní hovory (pokud to vaše profese umožňuje).

#3 Pomozte dětem plánovat den

Obzvláště menší děti se teprve učí nakládat s časem. Pomáhá, pokud dítě názorně vidí, kolik času mají a co musí stihnout. Vynikající jsou k tomu různé plánovací kalendáře aktivit nebo vizuální kola dne.

V takovém plánovači bude jistě čas ve škole, čas určený spánku, kroužkům, domácím povinnostem, hraní, hygieně a tak dále.

Nová pravidla nebudou možná fungovat z hodiny na hodinu. Nezoufejte, děti potřebují čas si zvyknout.

#4 Nastavte si limity

Při používání sociálních sítí nebo hraní her nám čas utíká rychle a je těžké si uvědomit, kolik minut už jsme u nich strávili. Nastavte si proto s dětmi v zařízeních limity pro různé aktivity.

Pomáhá to naučit se seberegulaci. V počítači totéž nastavíte snadno přes rodičovskou kontrolu pomocí Microsoft Family Safety nebo Google Family Link. V telefonu je možné přímo v nastavení.

Pokud vaše děti tráví momentálně u obrazovek hodně času, asi nedokáží ze dne na den čas radiálně omezit.

Zkuste se domluvit na postupném omezování (třeba každý týden o hodinu méně až na čas, který považujete za přijatelný).  Ostatně limit se může lišit ve všední den a o víkendu.

#5 Místo zákazů zkuste nabídnout aktivity

Pro děti nebývá internet nejoblíbenější zábava, ale rozšiřuje offline zážitky. Pokud se vaše děti neumí poprat s nudou, zkuste jim připravit seznam jiných aktivit.

Na takovém seznamu mohou být třeba aktuální zajímavé akce dětského centra ve vašem městě, nový kroužek, vycházka na hřiště s kamarády, společná “deskovka” nebo vaření milovaného jídla. Ostatně takový seznam můžete vytvořit jako rodina společně podle vašich vlastních zájmů.

Totéž ale platí o aktivitách online, které se vám nezdají. Možná by místo hraní Candy Crush mohli zkusit kreativnější Minecraft, místo pasivního sledování zkusit pomocí DIY návodu něco vytvořit nebo shlédnout dokument o Napoleonovi, ze kterého mají mít referát?

Internet je plný skvělého obsahu, jen děti nasměrovat.

#6 Zaměřte se na úspěchy a ne na selhání

Je samozřejmé, že se některá nová pravidla neujmou,. Dodržování některých může být pro děti velice náročné. Proto se zaměřte na pozitiva a to, co se vám daří. Možná někdy nedodržíte pravidla vy sami – i to je skvělá příležitost mluvit o tom, že se občas nedaří, a ocenit pevnou vůli děti. Nikdo neposlouchá rád „že to se ti zas nepovedlo“, za to každý ocení pochvalu, posilujte tím i sebejistotu dítěte.

Všechna pravidla si po čase zrevidujte. Možná, že limit času je u vás zbytečný, za to potřebujete přesnější seznam jiných aktivit? Nebo naopak. Dodržujte jen to, co vám doma dává smysl.

Univerzální pravidla neexistují

Úmyslně neuvádíme žádné přesné minuty, ani neradíme, jak všechno dětem zablokovat. Pravidla pro technologie musejí vycházet z vašich zvyků. Pokud se živíte jako programátoři budete celá rodina přirozeně u různých zařízení trávit daleko více času, než  rodiny profesionálních atletů kde se den točí kolem sportu.

Takoví rodiče jen učí děti s technologiemi zacházet jinak, konstruktivněji. A není na tom nic nezdravého nebo škodlivého. Proto všechna nová pravidla tvořte jako tým celá rodina. Ostatně týkají se všech.

Poslechněte si celý rozhovor s Michaelou Slussareff o technologiích a dětech v podcastu Vinohradská 12:

Desatero kybernetické bezpečnosti

Je velmi důležité umět se na internetu chovat bezpečně. Základní pravidla by měli dodržovat všichni stejně. Naprostým základem je aktualizovat, používat bezpečnostní software (lidově antivir) a dbát na používání spolehlivých hesel. Dále je potřeba si aktivně chránit soukromí, tedy zejména úmyslně nesdílet zbytečné množství osobních informací.

Odpovědi na zvídavá „A proč?” k desateru bezpečnosti

Jak nastavit limit?

Nejčastější obavou rodičů je, jak zařídit, aby děti netrávily všechen čas přilepení k herní konzoli nebo k telefonu. Domluvte se, kolik volného času budete u her, telefonů a dalších zařízení trávit. Čas potřebný k napsání referátu nebo práci se do toho samozřejmě nepočítá.

Důležité je, aby výsledek byl kompromis přijatelný pro všechny. I pro dospělé.

Dodržování pravidel můžete kontrolovat pomocí aplikací rodičovské kontroly. Například Family Safety od Microsoft, Family Link od Google nebo ESET Parental Control. O jejich používání by děti měly vždy vědět.

Domluvte se také, v kolik hodin budete všechna zařízení vypínat, aby vám ani dětem nenarušovala kvalitu spánku. Ideální je, pokud telefony vůbec nepoužíváte v ložnici a přes noc jsou všechny na jednom místě.

Důležitou součástí digitální hygieny jsou fyzické zážitky a soustředěná pozornost. Domluvte se proto, kdy nebudete zařízení používat, ale budete se soustředit jeden na druhého nebo na danou činnost. Doporučujeme telefony odkládat u jídla, práci na domácích úkolech a při společných zážitcích. Zbytek je na vás.

Proč potřebujeme limity pro používání obrazovek?

Sociální sítě a komunikace

Instagram, TikTok, BeReal dělají rodičům obvykle starosti. Podle některých průzkumů je používají už i osmiletí. Sociální sítě jsou zpravidla určené dětem od 13 let. Proč? Protože jsou návykové a protože se na nich setkáte s rizikovým chování nebo šikanou. Malé děti nemusejí být ještě schopné kriticky vyhodnotit takový obsah.

Některé sociální sítě lze používat pasivně – tedy nemít profil a jen listovat. Sociální sítě jsou velmi atraktivní a nemá smysl je démonizovat. Spíše, než je striktně zakázat, o nich s dětmi otevřeně hovořte. Pokud trvají na tom, že profil mít budou, je lepší, když ho mají pod vaším dozorem. Proto v dohodě doplňte kolonku, s kým má dítě probrat nový profil.

V každém případě trvejte na tom, aby dítě mělo profil soukromý a velmi pečlivě si schvalovalo přátelé a sledující. Ideálně by mělo ke svému profilu pustit jen lidi, které zná z fyzického světa (z táborů, školy, kroužků a podobně). V případě mladších dětí se domluvte, že na síť i do zpráv budete mít přístup, pokud o něj požádáte. Možná to nikdy neuděláte, ale je fajn mít předem dohodu, než potom v očích dítěte zradit jeho důvěru a „lézt“ mu do soukromí.

Nejdůležitější je vytvořit doma vzájemnou důvěru, aby se dítě nebálo přijít svěřit, pokud se setká s něčím problematickým.

Učte děti od začátků na sociálních sítích vybírat obsah, který je zajímavý, posouvá ho, motivuje. A naopak blokovat a skrývat nevhodný obsah. Důležité je budovat si sebevědomí a mít odvahu zablokovat klidně i nejpopulárnějšího influencera. Učte děti vždy nahlásit administrátorům kyberšikanu a takový obsah mazat. Zlepšují tak prostředí i pro další uživatele.

Sociální sítě jsou zrádné, máme tendenci sdílet příliš mnoho. Proto v dohodě výslovně vyjmenujte, jaké informace o sobě dítě nikdy sdílet nemá. Řiďte se 2 pravidly:

• Pravidlo autobusové zastávky: Mohlo by toto veřejně viset na vývěsce na zastávce? Ne? Tak to nepatří na internet. Typicky nedáte veřejně své telefonní číslo.
• Babiččino pravidlo: Mohla by si tohle babička vytisknou na lednici? Ne? Nepatří to na internet. Typicky toto pravidlo vyloučí fotky z divoké oslavy narozenin.

Odpovědi na nejčastější otazníky jsme připravili spolu se slovenskou psycholožkou Jarmilou Tomkovou.

Jak mluvit s dětmi o tom, co dělají online, aniž by se rodiče cítili vlezle a děti jako u výslechu?

Mít přehled o dětských online aktivitách je důležité, protože tak lze případně včas přijít na rizikové chování nebo je včas varovat co a jak (ne)dělat. Zákazy podle psychologů moc nefungují, je proto potřeba o věcech spíše otevřeně mluvit.

Pokud jde o technologie, stačí o nich hovořit přirozeně, jako by šlo o jakékoli jiné běžné téma. Nedělejme z toho vědu. Není nutné striktně rozlišovat co je online a offline (obzvláště děti spoustu věcí prožívají na obou frontách stejně). Propojujte výchovné zásady napříč fyzickým i online světem. Například pravidlo „nemluv s cizími lidmi“ platí všude stejně.

Mluvme o technologiích s podobným tónem a s podobným zaujetím, s jakým mluvíte o jiných věcech, které se dějí ve vašem životě nebo které vás překvapují. To je základ pro budování důvěry.

Kdy začít s dětmi mluvit o bezpečnosti a technologiích?

Začínejte už od předškoláků, kteří tráví nějaký čas s obrazovkami sami. Stejně jako už na odrážedlech postupně učíte pravidlům silničního provozu. Naučte se také společně s dětmi mluvit o tom, co zažili online (stejně jako se ptáte na zážitky ze školky).

Je nutné řešit bezpečnost i u dětí?

Rozhodně ano. Malé děti možná máte pod dohledem a používáte technologie společně, ale je důležité, aby děti rizika v rámci možností chápaly a věděly, jak mají postupovat, pokud používají počítač či chytrý telefon bez vašeho dozoru.

Jak vysvětlit dětem online prostředí, které si nedovedou tak docela představit?

Zkuste sáhnout po analogii, dětem to pomůže představit si situaci a vám ji přesněji popsat. Typicky: určitě dětem vysvětlujete, že nemají otevírat cizím lidem. Úplně stejně můžete dětem vysvětlit, proč je lepší neklikat na stránky, které neznají. Prostřednictvím této analogie jim můžete ukázat, že i vy jako dospělí byste se na člověka nejprve podívali kukátkem, a pokud byste situaci nedůvěřovali, dveře byste také neotevřeli. A pokud nechceme otevřít dveře cizímu člověku v reálném životě, neměli bychom to dělat ani na internetu.

Má smysl omezovat dětem čas, který tráví u obrazovek?

Spíše má smysl mít pravidla. U těch větších totiž těžko rozlišíte, kdy na počítači dělají něco produktivního do školy. Navíc je těžko ohlídáte. Kolik času je optimum pro jaký věk, jsme rozebírali v tomto článku.

Pravidla pomáhají vytvořit dětem bezpečný prostor. Je ale důležité dobře vysvětlit, proč jaké pravidla dodržujete. Můžete využít další analogii – jistě už jste doma vysvětlovali, proč si čistit zuby.

Je důležité, stát si za svým i když vaše dítě „vyvádí“. Pomáháte mu vytvářet si zdravé životní návyky a dobrý vztah k technologiím.

Co když se dítě zlobí a nechce přestat obrazovku používat?

Podle psychologů je dobré sestavit domácí rozvrh, který dětem řekne, kdy, jak dlouho a co budou dělat, včetně vyznačení volného času. Volný čas pak mohou trávit, jak chtějí, tedy klidně u televize nebo hraním her. U dětí je na místě nechat rodinný počítač ve společných prostorách (třeba v obýváku). Do jisté míry, tak trávíte i volný čas společně. Vy jako rodiče máte přehled a můžete snadno navázat konverzaci o dětských zájmech. Starších už budou vyžadovat soukromí.

Pokud se dítě zlobí, je možné, že jen nestihlo dokončit nějakou aktivitu – třeba úkol ve hře nebo dokoukat video. To je pochopitelné, i dospělé štve, pokud nemohou dokončit nějakou činnost. Zkuste je předem postupně připravit na to, že čas pro hru či sledování pohádky končí.

Jak dětem vysvětlit, že je čas zvednout se od monitoru nebo televize?

Pokud děti třeba sledují na Youtube jednu pohádku za druhou, můžete mu vždycky říct: „Tohle je čtvrtý díl pohádky. Bude už jen jedna.“ Dítě tak ví, na čem je. Pokud budete důslední a další pohádku už opravdu nedovolíte, nebude to příště takový boj. Vysvětlete jim, proč omezujete čas strávený u obrazovky. Například, že by je bolely oči a hlava, kdyby se na monitor dívaly příliš často. Dětem, ale nelžete.

Často také pomáhá dětem rovnou nabídnout jiný program, kde mohou vybít energii. Stává se, že po hraní her zůstává v těle nadšení a vzrušení, které děti potřebují ventilovat.

Jak vytvořit doma důvěrnou atmosféru, aby dítě vědělo, že se může svěřit i s negativními zážitky?

To je běh na dlouho trať. Ale je důležité, aby se na vás dítě nebálo obrátit. Kyber šikana nebo třeba sdílení explicitních fotografií jsou velmi vážná témata. I dospělí by si těžko věděli rady, natož děti.

Je důležité s dětmi budovat partnerský vztah. Jak? Zajímejte se o to, co dítě dělá. Neodsuzujte aktivity, i když to u některých videí na TikToku bude těžké. Nechte si zájmy dětí vysvětlit, klidně si i prohoďte role. Dnešní děti to s technikou umí skvěle, mnohdy lépe než rodiče. Vaši autoritu nijak nenaruší, když si necháte vysvětlit třeba jak fungují Reels na Instagramu. Nenechte si ujít příležitosti učit se společně s vašimi dětmi něco, čím ony žijí.

Co by měli rodiče udělat, pokud mají pocit, že se něco děje?

Není dobré děti konfrontovat, ale můžete se jich otevřeně zeptat, proč nejsou ve své kůži nebo zda neprožívají nějaké těžkosti. Můžete je povzbudit i tím, že se svěříte sami jako první. A rovnou jim i řeknete, co děláte proto, abyste špatný den zvládli. Jejich pozornost můžete také přepnout směrem k jejich vlastním mechanismům zvládání tím, že jim položíte jednoduchou otázku: „Co ti pomáhá vyrovnat se se špatnou náladou nebo špatným dnem?“

Poradit se s konkrétním problémem můžete také na Rodičovské lince.