Jak poznat kyberšikanu?

Poznat, že dítě je šikanované, není snadné. Většina náznaků je spíš nenápadná, někdy zase náznaky přičítáme pubertě.

Povídejme si s dětmi
o technologiích...

... protože, kde panuje důvěra, tam je i online bezpečno. Stáhněte si ZDARMA konverzační karty, které vám pomohou otevřít složitá témata.

CHCI KARTIČKY

Celkově bychom se měli zaměřit na to, zda se dítě chová vystresovaně nebo nervózně, případně zda není chladné nebo pasivní. Toto chování – nebo jakákoli jiná výrazná změna v povaze dítěte – může signalizovat, že něco není v pořádku. Šikanované děti se také často stávají samotářskými, opouštějí své koníčky a vyhýbají se většině společenských situací.

Dětská psycholožka Kamila Ryšánková doporučuje postupovat hlavně citlivě k dítěti: „Když se napřímo zeptám, jestli jej někdo nešikanuje nebo budu s otázkami hodně tlačit, tak je vysoká pravděpodobnost, že se dítě stáhne. Nejlepší je navázat rozhovor u nějaké činnosti, u které se dítě uvolní, a která jej baví – při procházce, u sportu, společné hře, před spaním… To jsou chvíle, kdy děti začnou někdy povídat i samy. Můžete začít obecnými otázkami, co říká na školu, co se mu ve škole líbí nebo nelíbí, co kamarádi. Můžeme reflektovat: Vidím, že jsi poslední dobou smutná. Všímám si, že se něco děje. Jsem tady, kdybys o tom chtěla mluvit. Někdy nás dítě opakovaně odmítne předtím, než se svěří.“

Někdy pomáhá udržet si jistý emoční odstup, zkuste vyměnit pozici dítěte. V podstatě si můžeme sednout a popsat situaci, ve které je šikanovaný někdo jiný. Můžeme mluvit o lidech, které znají, nebo o celebritách, vlivných osobnostech, a dokonce i o vymyšlených postavách třeba z knih. Pak se můžeme dítěte zeptat: „Co by podle tebe měla tahle osoba udělat? Co podle tebe potřebuje?“

Takto mají situaci a své pocity děti pod větší kontrolou. Jakmile je pak téma na stole, můžeme s dítětem mluvit otevřeněji a ptát se ho na jeho vlastní situaci.

Vždy bychom měli jednat klidně a nepropadat přílišným emocím nebo stresu, protože to nijak nepomůže situaci vyřešit. Stejně tak není namístě říkat věci jako „ Já ti říkala, že sociální sítě jsou špatné“ nebo „To máš za to, že jsi tak často online“. Nepomohou ani zákazy technologií.

Jak pomoci dítěti vyrovnat se s kyberšikanou?

Pro šikanované děti je důležité znovu získat pevnou půdu pod nohama. Můžete jim pomoci se online zase cítit v bezpečí. Podívejte se na komentáře společně s nimi a nastavte zrcadlo. Ujistěte je, že cokoli, co o nich šikanující píší nebo říkají, není pravda.

Pomozte jim shromáždit důkazy pro případ, že byste chtěli kontaktovat školu nebo rodiče šikanujících, a pak je vymažte. Můžete pomoci změnit nastavení soukromí tak, aby obrázky, které zveřejňují, mohli vidět pouze jejich přátelé, a ukázat jim, jak mazat komentáře, nebo dokonce zablokovat profily, které je šikanují.  Možnost blokovat profily a mazat komentáře je důležitá. Dává dětem pocit kontroly nad tím, co online uvidí.

Je důležité, abyste všechny kroky domluvili předem s dítětem. Možná považujete za důležité řešit kyberšikanu se školou (a my souhlasíme). Ale je důležité, aby dítě souhlasilo s takovým postupem.

„Souhlas dítěte je důležitý, protože je klíčový pro vytvoření bezpečného prostředí a dítěti dá pocit kontroly nad situací. Zároveň se však dítě může obávat, že zásah dospělého situaci naopak zhorší, a proto nabídku pomoci odmítá. V případě vážného ohrožení bezpečí dítěte nebo eskalování šikany rodič musí jednat i přes nesouhlas samotného dítěte. Důležité je i v této situaci naše kroky komunikovat a být k dítěti otevřený,“ radí Kamila Ryšánková.

7 tipů, jak pomoci při šikaně

1. Požádejte o pomoc
   Podpořte dítě, aby si řeklo o pomoc školy, školního psychologa, terapeuta nebo kohokoliv, kdo může poskytnout emocionální vedení a poradenství.
2. Promluvte si
   Svěřit se někomu, komu dítě důvěřuje, může být účinný mechanismus, jak zvládnout šikanu.
3. Odpojte se
   Pokud je šikana hodně zlá, může pomoci se na pár dní či týdnů odpojit od dané sociální sítě úplně. Dítě tak má prostor si od stresu trochu odpočinout.
4. Pečujte o své zdraví
   Podpořte dítě, aby se věnovala aktivitám, které mu dělají radost a zlepšují náladu. Může jít například o cvičení, poslech hudby, kreativní činnosti nebo pobyt venku s přáteli a rodinou.
5. Na šikanu nereagujte
   Reakce a obhajoba sebe sama může někdy šikanu i zhoršit. Nejlepší je kruté příspěvky ignorovat a komentáře nebo zprávy mazat.
6. Buďte emoční podporou
   Dítě vyslechněte bez zasahování do toho, co říká. Nemusíme ani hodnotit, co nám chce říct. Stačí vyjádřit, že to, čím si dítě prochází musí být těžké.
7. Ujistěte jej
   Ujistěte dítě, že ono samo za šikanu nemůže, že není viníkem. Stejně tak potřebují děti slyšet, že se na ně nezlobíme, i když se třeba delší dobu nesvěřilo a přišli jsme na to až po nějaké době.

Jak pečovat u duševní zdraví šikanovaných dětí

Při řešení kyberšikany je zásadní věnovat se péči o sebe sama. Nic z toho neslouží k vyřešení šikany, ale pomáhá to vyrovnat se se situací a najít sílu. Je řada možností, jak k péči o své duševní zdraví přistoupit. Některé mohou zahrnovat stanovení hranic, odpojení se od sociálních sítí, zklidňující aktivity, jako je jóga nebo cvičení mindfulness, trávení času s přáteli a rodinou, dostatek spánku a tak dále.

Jak dodat šikanovanému dítěti naději?

Pokud se někdo potýká s kyberšikanou, připadá si, že je v bezvýchodné a zoufalé situaci. Než mu z ní pomůžeme dostat se ven, měli bychom projevit pochopení a uznat, že negativní pocity  a bolest, kterou dítě cítí, je validní. Uznání pocitů, zní jako banalita, ale už jen tohle je obrovský balzám pro duši.

Kyberšikana je mnohdy škodlivější než ta klasická. Dříve totiž takovéto týrání skončilo s příchodem domů, to se u kyberšikany ale neděje, před tou se děti nemají kde schovat a oddechnout si.

Děti si také nejsou jisté, kdo šikanu viděl – zda  to bylo jen několik lidí, nebo celá třída, a zda si tito lidé hanlivý obsah dokonce uložili nebo šířili dál. Proto je důležité učit děti reagovat na kyberšikanu a povzbuzovat je, aby se svých kamarádů zastávaly, a to i na internetu. To neznamená, že by měly se šikanujícím komunikovat, ale mohou šikanovaného kontaktovat a vyjádřit mu podporu.