Právě s tím, jak sítě používáme, se pojí jedno nejvýraznější riziko – s nadměrným sdílením. V horším případě může nadměrné sdílení vést k odcizení identity či hesel, v případě dětí také k šikaně. Obecně jste tak snadnější terč pro všechny, kteří nemají poctivé úmysly.

Nijak nepomáhá, že nejpopulárnější sociální sítě u nás jsou založené na sdílení:

Source: StatCounter Global Stats – Social Media Market Share

Shrnuli jsme pro vás, jaké informace byste nikdy neměli sdílet (a už vůbec ne, pokud máte veřejné profily). Na rizika spojená s jejich sdílením upozorněte zejména své děti a starší příbuzné, kteří jsou důvěřivější a v kybernetických rizicích se neorientují tak dobře.

Chránit soukromí si musí každý uživatel sám

Za ochranu soukromí je odpovědný především každý uživatel. Jakkoli to zní banálně, není to snadné. Sociální sítě jsou na sdílení založené, dokonce se nás svými algoritmy snaží přimět sdílet více a více. Zároveň tvoří prostředí, které nadměrné sdílení normalizuje. To je riziko hlavně pro děti nebo uživatele v seniorském věku.

Snažte se proto mít kontrolu nad tím, jakou komunitu přátel a sledujících si online vytváříte. Jak na to? Nastavte si profily jako soukromé a pečlivě zvažujte, koho si mezi sledující přidáte. V případě dětí doporučujeme, aby všechny své online přátele znaly i z fyzického světa.

I přesto, že máte profily takto uzavřené, není rozumné sdílet všechno a se všemi. Platí, že co jednou nahrajete na internet, to už online zůstane. Proto raději nesdílejte:

#1 Osobní údaje

Na internet nikdy nepatří osobní údaje, které vás identifikují. Typicky jde o adresu domů, do školy či zaměstnání a telefonní čísla. Nikdy také nesdílejte fotografie dokladů a dokumentů, i když jste na své úspěchy opravdu hrdí. Například na vysvědčení dětí je rodné číslo, na prvním řidičském průkazu také.

Opatrní buďte také při sdílení informací ze soukromí. Nějaké takové informace totiž polovina z nás používá při tvorbě hesla.  Typicky jde o jméno mazlíčka, datum narození, oblíbenou knihu, barvu či destinaci. Z těchto údajů tvoří útočníci obrovské databáze, které následně používají k prolomení hesel. Některé dříve populární kvízy na Facebooku sloužily přesně k takovému sběru údajů.

#2 Plány na dovolené a cestování

Jasně, že se na dovolenou těšíte a chcete se o své nadšení podělit s přáteli na internetu. Bohužel tím, ale také říkáte zlodějům, že nebudete doma. Je lepší být nekonkrétní. Například: „V létě pojedeme na Bali, už se moc těšíme.“ Fotky a zážitky raději sdílejte až po návratu domů.

#3 Údaje o poloze v reálném čase

Ze stejného důvodu byste nikdy neměli sdílet informaci o tom, kde přesně se nacházíte. Dalším důvodem je také osobní bezpečnost. Sdílení polohy totiž usnadňuje stalking nebo šikanu. Je vhodnější říci: „Jsem v Praze.“ než „Jsem v Praze na Václaváku.“ Důležité je také vypnout geolokaci, pokud ji právě nepoužíváte k navigaci.

#4 Nákupy luxusního zboží

Rozmyslete si také zveřejňování fotek drahých šperků nebo nového luxusního auta. Jednak to může zbytečně vyvolat závist a také můžete opět upozornit případné zloděje.

#5 Fotografie dětí

Možná patříte mezi rodiče, kteří rádi sdílejí fotografie svých dětí na internetu. Rozumíme tomu, děti jsou naší pýchou. Fenoménu, kdy rodiče sdílí informace o svých dětech, říkáme sharenting. Ten má řadu rizik.

Časem mohou informace sloužit k odcizení online identity nebo šikaně. Pokud sdílíte fotky, na kterých se děti koupou, může bohužel dojít i k tomu, že se tyto fotky dostanou k pedofilům.

Radíme proto o dětech sdílet naprosté minimum informací, například jen v soukromých konverzacích s rodinou. Pokud máte větší děti, ptejte se jich, zda to či ono sdílet smíte.

#6 Pracovní nebo studijní problémy

Sociální sítě sledují i naši kolegové a spolužáci. Pokud tedy řešíte nějaký osobní problém v zaměstnání nebo při studii a potřebujete ventilovat vztek, raději si s někým promluvte v soukromí.

#7 Finanční údaje

Podvodníci z vás často zkouší vylákat údaje z platební karet. Takto zneužít se dá i fotka, na kterém je karta rozmazaná nebo daleko od objektivu. Typicky tyto údaje požadují podvodníci při podvodech na online bazarech. Číslo karty a CVV kód nikdy nikomu neříkejte. Pokud ho po váš žádá, chce vás okrást. Detaily se dočtete v tomto článku.

#8 Soukromí rodiny a přátel

To, co jednou na sociální sítě nahrajete, na nich zůstává.   (v Evropě je to možné jen se souhlasem uživatele). Ne každý s tím souhlasí. Proto si vždy vyžádejte souhlas, než cokoli nasdílíte. Děláte to pro své blízké, chráníte tím je samotné a jejich soukromí.

#9 Soukromé rozhovory

Sociální sítě jsou ze své podstaty veřejným fórem, i když je váš účet relativně uzavřený. Proto nikdy nesdílejte to, co vám někdo řekl v soukromé zprávě nebo osobním rozhovoru. Pokud se zpráva netýká přímo vás, nesdílejte ji.

#10 Intimní fotky

Nahotu obvykle sociální sítě zakazují a fotky nelze zveřejnit, nebo vám je dodatečně síť smaže za porušení pravidel. Sdílet byste je ale neměli ani ve zprávách. Vždy existuje riziko, že druhá strana materiál zneužije.

#11 Nenávistné a diskriminační příspěvky

Zveřejňování urážlivých nebo diskriminačních příspěvků může mít vážné důsledky. Bývá proti pravidlům používání sociální sítě. Hrozí tedy, že na nějaký čas nebo i natrvalo přijdete o svůj účet. (Pokud uživatel opakovaně porušuje pravidla, může jej síť zablokovat.) Mohou ale také poškodit vaši pověst nebo zkomplikovat situaci při hledání zaměstnání (ano, HR čtou veřejné profily na sociálních sítích).

#12 Nepravdivé informace

Stejně striktní pravidla mají sociální sítě pro sdílení lží a dezinformací. Můžete dočasně nebo trvale přijít o svůj účet. Může se to podepsat také na vaší reputaci. V kontextu kybernetické bezpečnosti se často setkáváme se lživými reklamami, které občas lidí v dobré víře sdílí. Vždy si ověřte šokující nabídku nebo kontroverzní zprávu, než ji budete sdílet se svými přáteli.

Jak si chránit soukromí na sociálních sítích

• Vždy pečlivě zvažte, co zveřejnujete. Dokonce, i když máte soukromé profily. Platí, že nad vším, co jednou zveřejníte na internetu, ztrácíte kontrolu a už to nejde odstranit.
• Čas od času si zkontrolujte, koho máte v přátelích nebo sledujících. Pořád chcete být s tímto uživatelem v blízkém kontaktu? Není na škodu seznam přátel čas od času pročistit a odstranit z něj lidi, které neznáte nebo nechcete, aby si prohlíželi vaše příspěvky.
• Omezte, kdo může zobrazovat váš seznam přátel a příspěvky. Snížíte tak pravděpodobnost, že někdo zneužije informace, které sdílíte.
• Omezte přístup ke svým fotografiím. V ideálním případě by je měli mít možnost vidět pouze známí přátelé a členové rodiny.
• Zapněte si dvoufaktorové ověřování (2FA) a používejte silná a jedinečná hesla. I když se útočníkovi podaří heslo uhodnout nebo prolomit, díky další vrstvě zabezpečení bude méně pravděpodobné, že se mu podaří ovládnout celý váš účet.
• Prověřte si různé formuláře a aplikace, než do nich zadáte své osobní údaje. Často je totiž zneužívají podvodníci k phishingu, neboli sběr citlivých údajů. Spoléhají na to, že nebudeme příliš pozorní.

Anti-phishing

Zabraňuje pokusům o získání citlivých informací, jako jsou uživatelská jména a hesla či údaje o kreditních kartách a účtech. Blokuje podvodné webové stránky.

VYZKOUŠET

Sociální sítě se staly nedílnou součástí našich životů. Je úžasné, že nám pomáhají být v kontaktu s přáteli nebo příbuznými i po letech a na dálku. Důležité je sdílet vždy s rozvahou a zvažovat, jaké důsledky může sdílení mít.

Kde je hranice mezi vzpomínkou a sharentingem

Podle různým průzkumů rodiče informace o dětech sdílejí především z hrdosti a lásky. Chtějí se pochlubit narozením miminka, jeho prvními krůčky nebo třeba krásným vysvědčením. Je důležité říct, že děti potřebují cítit, že jsou na ně rodiče pyšní.

Ale je rozdíl, zda chceme vyjádřit hrdost svému dítěti nebo se pochlubit dítětem svému okolí. Hrdost dítěti můžeme ukázat různě, že se s ním radujeme, pochválíme, nasloucháme mu. Dnes je přirozené je nahrát na Facebook nebo Instagram, kde zůstanou ještě dlouho poté, co vaše miminko odmaturuje a založí třeba vlastní rodinu.

„Pokud rodiče sdílí vytištěné rodinné fotky ve fotoalbu třeba na oslavě narozenin, tak lze rovnou vidět i reakci dítěte. To pak může rovnou vstoupit do toho, zda chtějí nebo nechtějí, aby se jejich fotky prohlížely, je zde určitým způsobem limitovaný obsah i dosah toho, kdo to může vidět. Tohle však online sdílení fotografií na sítích postrádá. Dítě často nemá možnost se k obsahu na sítích dospělých vyjádřit a zveřejněný obsah může vidět v podstatě kdokoli,“ vysvětluje úskalí @dětská_psycholožka Kamila Ryšánková.

Dlouhodobé dopady sharentingu

Velký problém sdílení je právě to, kdo všechno může fotografie vidět a také tvoří digitální stopu, která ve virtuálním prostředí už zůstává. To může být velký problém, až děti nastoupí do školy nebo dokonce do zaměstnání.

Sharenting může odstartovat šikanu

Zapadnout mezi spolužáky může být těžké. Bohužel je třeba si přiznat, že posmívání a dokonce šikana jsou mezi dětmi dost běžné. Šikanu může odstartovat nejen fotka z dětství, který je v pubertě prostě jen trochu trapná. Ale klidně i vkusná fotka z dovolené – zde může hrát roli závist.

Nadměrné sdílení detailů za života dítěte tak může dát posměváčkům další a další materiály. Typickým příkladem mohou být fotky z raného dětství, na kterých jsou děti obnažené, na nočníku nebo v silných emocích. Šikana se může projeví například formou urážlivých přezdívek.

Posměch ze strany spolužáků může odstartovat i nevinná fotka z dětství. Je důležité si uvědomit, že šikana nikdy nesouvisí s obětí, spíše reflektuje osobní problémy agresora.

Psychologické dopady sdílení dětí

O  (ne)sdílení rozhodují rodiče. Děti tak mohou mít pocit, že je jejich soukromí zcela mimo jejich kontrolu. Pokud je vaše dítě citlivější, může to vést k úzkostem.

„Úzkost dítěte se projevuje různými způsoby. Od obav v kolektivu, kdy dítě přemýšlí nad tím, co si o něm asi myslí spolužáci nebo pocit z nadměrného tlaku na splnění nějakého dokonalého ideálu, o kterém si myslí, že o něm ostatní vrstevníci mohou mít. Dítě může úzkostlivě kontrolovat obsah svých rodičů na sociálních sítích, hlídat si počet lajků a komentářů. Projevovat se může i obava z kritiky okolí,“ popisuje Kamily Ryšánková.

Profesní dopady sharentingu

Fotky z dětství mohou mít vliv na kariéru. V praxi se s takovými případy setkáváme čím dál častěji.

Zaměstnavatelé zcela běžně prověřují kandidáty i na sociálních sítích. Fotky z dětství, které najdou tak mohou být přinejmenším trapné. Pokud rodiče sdílejí informace o názorech rodiny nebo třeba zdraví, může to vést k nepochopení nebo dokonce diskriminaci při náborovém procesu.

Negativní digitální stopa, může omezit přístup k některým profesním příležitostem, zejména v oborech, kde je důraz kladen na důvěryhodnost, profesionální image a soukromí.

Dramatický rozvoj umělé inteligence umožňuje i fotografie z dětství zneužít a následně dospělého diskreditovat. Je možné někomu přidat roky, natočit „s ním“ pornografický materiál, nebo mu vložit do úst například kritiku zaměstnavatele a takové video poslat konkurenci.

Nadměrné sdílení může porušovat zákon

Ústava nám všem zajišťuje právo na soukromí. V České republice dále platí Úmluva o právech dítěte, která práva dětí ještě přesněji definuje. Legislativa jen pro online sdílení neexistuje, ale aplikují se stávající předpisy.

Obecně legislativa apeluje na nejlepší zájmy dítěte a ochranu jeho podoby a soukromí.

Ochranu osobnosti, včetně soukromí, cti a důstojnosti, zaručuje také § 11 občanského zákoníku. Pokud rodiče nadměrně sdílejí data o svých dětí, může docházet k poručení tohoto paragrafu. Zejména pokud fotografie sdílí bez odpovídajícího zvážení nebo souhlasu. Paragraf 90 dále jasně říká, že ke sdílení podoby člověka je podmíněno jeho svolením, v případě dětí pak svolení zákonného zástupce.

V zahraničí už se soudní spory ohledně sharentingu objevily. Pokud bude častěji docházet ke zneužití fotografií, třeba i za pomoci umělé inteligence, lze předpokládat, že takových sporů přibude.

Babi, tohle nefoť

Velká zodpovědnost leží na rodičích (zákonných zástupců). To oni rozhodují, jaké fotografie smí třeba sdílet škola a případně sami tvoří digitální stopu. A to oni musejí svá rozhodnutí vysvětlovat – nejen dětem, ale také zbytku rodiny. Širší příbuzenstvo má totiž často na výchovu jiný názor.

Může být těžké vysvětlit prarodičům, proč si nemohou s vnukem udělat selfie z výletu a sdílet ji. Samozřejmě  – i oni si chtějí zachovat vzpomínku nebo vyjádřit hrdost.

„Při komunikaci v rámci rodiny jde vždy o vzájemné vztahy a hranice. Neexistuje jediný správný způsob, který bude fungovat ve všech rodinách. Co však lze vyzkoušet z pozice rodiče? Nejdřív si promyslíme, co vlastně po prarodičích chceme a jaké hranice si přejeme ve sdílení dětí na internetu nastavit. Je velmi komplikované nastavit hranice prarodičům, pokud sami pravidelně fotografie a videa našich dětí na naše vlastní profily vkládáme. Pokud tohle přehodnotíme a půjdeme prarodičům příkladem, tak lze začít prvními kroky,“ radí Kamila Ryšánková.

Ptejte se: líbí se ti tak fotka?

Základní otázkou v sharentingu je soukromí a souhlas. Mnohdy máme tendenci nad zeptáním se trochu mávnout ruku, protože „Elišce je 8, tomu ještě nerozumí.“ Malé děvčátko nebude chápat právní definice soukromí nebo kybernetická rizika. Ale dokáže posoudit, jestli se jí fotka líbí a chce jí někomu ukázat. Bohužel na souhlas se ptá minimum rodičů, kteří nějaké záznamy sdílejí.

Zároveň tak od útlého věku učíme děti přemýšlet na tím, co a jak chtějí o sobě sdílet online. Jaký dopad na ně to či ono může mít. Brzy přijde čas, kdy budou mít vlastní sociální sítě a budou se pohybovat online bez dozoru.

„Když se dítěte ptám, zda si přeje nebo nepřeje zveřejnit jeho fotku, tak mu dávám najevo, že na jeho názoru záleží a buduji tím jeho sebevědomí a sebehodnotu. Učím ho o svých rozhodnutích přemýšlet a diskutovat je. Kromě toho, že dítě dostane prostor být vyslechnuto a přijato s jeho emocemi, tak se setkává i s vyjádřením názoru druhého. To vždy nutně neznamená, že názor rodiče musí být stejný jako názor dítěte a otevírá to prostor pro diskusi a vzájemné hranice. Často se setkávám s tím, že z dětí chceme vychovat sebevědomé a samostatné jedince, ale odmítáme přijmout, že mohou mít vlastní názor, který se neslučuje s tím rodičů,“ říká Kamila Ryšánková.

Jak sdílet fotky dětí bezpečněji:

1. Profily mějte soukromé a poštou posílejte fotky jen lidem, kterým opravdu důvěřujete.
2. Nesdílejte portréty. Lepší jsou fotky z dálky, kde není vidět do tváře.
3. Diskutujte s dětmi o sdílení.
4. Nikdy, ale opravdu nikdy nesdílejte fotografie nahých dětí, během koupele nebo na nočníku. A to ani těm nejbližším.
5. Nesdílejte fotky z výletů a dovolené v reálném čase, ale až po návratu domů.
6. Nesdílejte fotografie veřejně.
7. Vždy se sami sebe zeptejte, jaké pocity snímek asi v dětech vyvolá za pár let – budou pozitivní?

Už malé děti totiž mívají svou digitální stopu, kterou ale nelze zpětně nijak změnit. Digitální stopa je něco, co vytváříme každým svým krokem na internetu. Jde o informace, které za sebou necháváme – fotky, tweety, recenze, komentáře pod videem, naše nákupy – to vše jsou data, které se někde ukládají.

V případě malých dětí jejich digitální stopu tvoří často rodiče. Vezměte si, kolik vašich přátel sdílelo fotku z ultrazvuku nebo novorozeňátka z porodnice.

Proč je důležité, jakou stopu za sebou necháváme?

• Je trvalá. Jakmile je něco online, je velmi těžké se toho zbavit, což znamená, že je to poměrně trvalé a téměř jistě je to někde uložené.
• Vytváří digitální reputaci. Ať se nám to líbí, nebo ne, naše přítomnost online je součástí naší osobnosti a lidé ji mohou používat jako reálný zdroj informací o nás.
• Online obsah je navždy veřejný. Jakmile je něco sdíleno online, mohou to další aktéři zneužít, pozměnit atd. Bohužel nadměrné sdílení usnadňuje kyberšikanu.
• Digitální stopa může být zneužita. Někteří kyberzločinci využívají veřejné údaje a digitální stopu lidí, přičemž nejčastějšími přístupy jsou phishing a krádež identity.

Svou digitální stopu si tvoříme

Digitální stopu má každý, kdo využívá internet, to je zkrátka nevyhnutelné. Ale je na nás, kolik údajů a jakých bude obsahovat. Pokud chcete sdílet něco veřejně, vždy zvažte tyto 4 faktory. Není důležité, zda dítě sdílí selfie, video s kamarádkou nebo sdílíte vy jako rodiče například jeho úspěchy. To vše formuje digitální stopu dotčených osob způsobem, který se jim nemusí líbit.

Sdílecí manuál pro děti, aneb „co teda můžu“?!

Online svět, to je říše divů, kdy se jeden občas nestačí divit. Proto je dobré vždy přemýšlet, co a jak o sobě sdílím. Doporučujeme mít soukromé profily a fotografie opatřit heslem. Dětem při sdílení nejdříve asistujte. Ukazujte jim, komu a co posíláte. Vysvětlujte, proč nějaká fotka není vhodná a ptejte se na jejich názory a pocity.

My rodiče jsme jejich vstupní branou do zdravého vztahu k sobě samým a k online světu. Tvoříte si tak s dětmi také otevřenější vztah, aby se cítily bezpečně a mohly za vámi přijít, ptát se a vyjadřovat své obavy ohledně čehokoli online i offline.

Pětina rodičů má fotky uložené v e-mailu, pětina používá úložiště typu Dropbox, Google Disk nebo OneDrive. Zcela běžně čeští rodiče posílají fotky příbuzným a přátelům. Nabízí se otázka – kde je hranice rodičovské hrdosti a sharentingu?

Rodiče nasdílí stovky fotek ročně

Do pátých narozenin nasdílí průměrně rodiče 1500 fotografií dítěte, nejčastěji na Facebook a Instagram. Třetina rodičů přitom neví, že je možné nastavit pro každé album jiná pravidla, kdo je smí vidět. To je téměř každý den jedna fotka. Sharenting přitom může mít negativní vliv na vývoj dětí.

Podle průzkumu Centra pro digitální média UCLA touží děti ve věku 9-13 let, které mají své účty na sociálních sítích, více po slávě než jejich vrstevníci. Děti, jejichž rodiče rádi sdílejí okamžiky ze svého života, tráví na sociálních sítích více času, protože kopírují chování dospělých. Získávání lajků, pozitivních komentářů a uznání od ostatních se může snadno stát jejich největší životní motivací.

V některých případech může sharenting vést i k různým formám zneužití informací, například někdo může ukrást identitu dítěte a vydávat ji na internetu za svou vlastní. Nebo ještě hůře, snímky dítěte se mohou dostat do rukou online predátorů, se kterými se pak obchoduje na darkwebu. Zní to děsivě, ale i to se bohužel může stát.

Kde začíná právo na soukromí?

Online informace zůstávají trvale na internetu jako naše digitální stopa.

Pokud si uvědomujeme, jak moc můžeme ovlivnit digitální stopu našich dětí, můžeme je nejen ochránit před kyberšikanou a dalšími psychickými problémy. Rodiče mají také vliv na společenský status svých dětí jakožto digitálních občanů – mohou je tak názorně učit, jaké typy fotografií chtějí sdílet a jakou veřejnou image chtějí vytvářet.

Pokud sdílíte příspěvky, na kterých jsou vaše děti, utváříte také jejich digitální stopu. Kromě toho spoluvytváříte jejich digitální identitu.

Jak sdílet rodinné momenty zodpovědně

Sdílení fotek vaší rodiny se nemusíte vzdát, pokud nechcete. Stačí dodržovat tato pravidla:

• Ptejte se dětí, zda můžete daný snímek sdílet. Vybírejte s nimi fotky, se kterými jsou ony samy spokojené. Učíte je tak také respektu.
• Nikdy nesdílejte fotky cizích dětí, bez domluvy s jejich rodiči. Zejména opatrní buďte při focení narozeninových oslav, dovádění na hřištích a podobně.
• Pravidelně kontrolujte nastavení soukromí veškerého obsahu, který sdílíte. Vždy se ujistěte, kdo může nasdílené příspěvky vidět. Nikdy nesdílejte fotografie veřejně.
• Pokud používáte úložiště a fotky s kýmkoli sdílíte, zaheslujte album. Jako heslo využijte nějakou informaci, kterou nelze jen tak zjistit. Pokud posíláte babičce album z dovolené, můžete jako heslo zadat společný zážitek. Heslo by mělo být, co nejsilnější.
• Nesdílejte citlivé informace, jako data narození, adresu školy a podobně. Vypněte si sledování polohy (poloha se pak propisuje do metadat fotek).
• Vyvarujte se sdílení jakýchkoli explicitních fotografií svých dětí, na kterých jsou zcela nahé, vhodné nejsou ani fotky v plavkách. Bez ohledu na to, jak malé jsou vaše děti. Pokud možno, takové fotografie ani nefoťte. Riziko zneužití takovýchto fotek je obrovské. Navíc za pár let by se kvůli takovým snímkům vaše děti mohli cítit trapně.
• Žádný zákon nedokáže úplně eliminovat riziko, že někdo pořídí snímek obrazovky nebo fotku uloží na svém zařízení. Nemusí za tím být ani zlý úmysl. Typicky prarodiče si takto fotky stahují pro radost. I když smažete původní nasdílený příspěvek, už mohou existovat kopie.
• Vždy zvažte, jak byste se cítili, kdybyste na fotografii byli vy sami. Je značný rozdíl, zda sdílíte snímek dítěte v kočárku z výletu nebo během učení na nočník.
• Sociální sítě vám umožní při každém sdílení vybrat konkrétní publikum. Využívejte tuto funkci. Příspěvky s dětmi by mělo vidět co nejméně lidí, například jen blízká rodina. Také vždy zakažte sdílení, pokud to na dané síti možné je.

Jak posílat fotky dětí bezpečně přes WhatsApp a Messenger?

Možná nechcete fotografie vyloženě sdílet, ale váháte, zda by je nešlo bezpečně poslat v nějakém chatu. Při odesílání osobních informací obecně, nejen fotek, dbejte na tato pravidla:

• Ve skupinových konverzacích, vždy nejdříve zkontrolujte členy. Často se stává, že do rodinné skupiny přidá někdo svého partnera, vzdálenou sestřenici a podobně a uvažte, že všichni členové skutečně mají vaši důvěru.
• Využívejte v aplikaci koncové (end-to-end) šifrování. Tuto funkci má třeba populární WhatsApp zapnutou již ve výchozím nastavení. U jiných aplikací ji najdete v nastavení soukromí.
• Využívejte mizející konverzace. Při zavření chatovacího okna příspěvky zmizí hned nebo po určitém čase. Funkci najdete buď v nastavení konkrétní konverzace (například u Messengeru) nebo v nastavení soukromí vašeho účtu (například u WhatsAppu).
• Dbejte na obecná pravidla kybernetické bezpečnosti.
• I v tomto případě platí – neposílejte explicitní fotky, na kterých jsou děti bez oblečení, ani fotografie, které jsou pro děti spíše trapné.
• U starších dětí se na odeslání fotek příbuzným vždy domlouvejte.

Často se doporučuje sdílet zážitky až po návratu domů. Pokud máte veřejné profily, může se totiž váš byt či dům stát snadným terčem zlodějů.

Na sdílení zážitků není nic špatně, pokud se děti (i dospělí) drží pravidla, že všeho moc škodí.  Ještě než odjedete na prázdniny, zkontrolujte si nastavení profilů. Všechny by měly být soukromé – příspěvky pak vidí jen předem schválení přátelé. Na tomto pravidle u dětí trvejte.

Na sociální sítě se raději přihlašujte prostřednictvím mobilních dat, než přes veřejnou Wi-Fi síť. Je to bezpečnější. Přečtěte si i další tipy, jak si chránit soukromí na cestách.

Co nikdy nesdílet?

Vulgarity

Sociální sítě děti obklopují a každý uživatel vytváří jejich atmosféru. Proto na nich obvykle všichni používáme stejný jazyk jako mezi přáteli. Nějaký ten peprnější výraz není zločin, ale jazyk vytváří virtuální identitu. Navíc je na uživatelích, do jaké míry budou diskuze kultivované. Děti mohou sledovat také jejich kamarádi, učitelé a další dospělí a měli by uvážit, jak před těmito lidmi chtějí vystupovat. Je také důležité uvědomit si, že některé diskuzní platformy sprostá slova zakazují a příspěvky s nimi mohou mazat.

Podobně je to i s gramatikou. Úroveň vyjadřování sice neohrozí soukromí, ale děti budou vypadat hloupě. Navíc v mnoha diskuzích si na nich jiní uživatelé smlsnou a vysmějí se jim.

Nelegální obsah

Pokud váš potomek nasdílí fotku, na které se řítí na okresce stopadesátkou, nebo na které na oslavě 13. narozenin pije nebo kouří, může  mít vážné problémy. Právě sám proti sobě zveřejnil důkaz. Každý uživatel je za vše, co sdílí, odpovědný a na internetu také platí zákony. Nemluvě o trojce z chování, kterou mu škola může napařit.

Nepravdivé nebo nenávistné příspěvky

Toto pravidlo souvisí s předchozím. Za nenávistné příspěvky i sdílení dezinformací může přijít od sociální sítě zablokování. Jaký vliv dezinformace mají si přečtete zde. Sociální sítě ve svých pravidlech zakazují projevy rasismu, sexismu, diskriminaci i šíření hoaxů. Mimochodem i lež má krátké nohy – byť uživatel jen vydává fotku z Lipna za exotické Malawi. Jiní uživatelé umí často manipulaci a filtry odhalit, a pak je to jednoduše trapas.

Výhrůžky, šikana, obtěžování

Asi není potřeba vysvětlovat proč. I takové příspěvky mohou vést k velmi reálným problémům, jako jsou výchovné postihy. Přečtěte si, jak naopak poznat, že zažívají šikanu online, nebo jak se zachovat, pokud je někdo obtěžuje.

Vyzývavé fotky nebo fotky, které lze vytrhnout z kontextu

Děti by nikdy neměly sdílet příliš vyzývané fotografie nebo dokonce nahotu. Takové fotky by neměly být nikde veřejně, jejich posílání nelze doporučit ani v soukromé konverzaci. Příjemce si může udělat screenshot fotky, stáhnout ji a pak už nad ní dítě nemá žádnou kontrolu.

Cokoli, co jednou dítě nahraje na internet, už nemusí jít nikdy smazat.

Zlaté pravidlo zní: nesdílet nic, co nemohou vidět lidé veřejně. Opatrnost je na místě také u fotek, které lze vytrhnou z kontext a uškodit třeba jen dobé pověsti.

Je důležité uvážit i to, že veřejné fotky mohou jednou zkomplikovat situaci na střední či vysoké škole, v zaměstnání, ale i ve vztazích nebo volnočasových aktivitách.

Citlivé a soukromé informace

Na selfie ani ve videích nikdy nesdílejte informace, které by mohly být příliš osobní. Co je příliš osobní? To záleží vždy na kontextu. Může to být číslo popisné domu v pozadí selfíčka, telefonní číslo, adresa školy i čísla karet. Naučte své děti přemýšlet o tom, jaké informace na fotce či videu mohou být.

Zneužít lze i pouhou fotografii platební karty. Samozřejmě nikdy nesdílejte žádné osobní doklady, ani například rodné listy dětí.

Běžným lákadlem, jak z dětí „vytáhnout“ osobní informace, jsou zábavné kvízy.  Tyto informace lze zneužít pro hádání hesel, protože mnoho z nás má v hesle například jméno domácího mazlíčka nebo různá data. Psali jsme o tom zde.

Přesnou polohu v reálném čase

Absolutně nikdy by dospělí ani děti neměli sdílet, kde přesně se v daném okamžiku nacházejí. Přijatelné je například označit příspěvek „právě teď v Praze“, raději než „právě teď ve Vodičkově ulici“. Zbytečně tak děti prozrazují cizím uživatelům, kde jsou a co přesně dělají.

Důležité je také vypnout geolokaci, pokud ji právě nepoužíváte k navigaci.

Fotky jiných dětí

Děti určitě fotí skupinová selfíčka, vy úchvatné momentky s dětmi. Optimálně by se děti měly svých přátel zeptat, jestli si je mohou fotit a nikdy tak neučinit proti vůli kamarádů. V žádném případě není možné sdílet fotku bez souhlasu lidí na nich. V případě malých dětí je lepší se zeptat i rodičů. Mnoho z nich totiž fotky svých dětí na sociálních sítích vůbec nechtějí kvůli ochraně jejich soukromí.

Samozřejmě na focení a natáčení vašich ratolestí není nic špatně. Naši rodiče také ve velkém fotili a natáčeli. Ale tyhle vzpomínky zůstávaly v rodinném albu, maximálně vás pak s nimi rodiče ztrapňovali před partnery. Než ale kliknete na tlačítko sdílet, zeptejte se sami sebe: Potřebují to vědět všichni? Veřejné sdílení na sociálních sítích bez správného nastavení soukromí může vaše děti nebo celou rodinu vystavit rizikům, o kterých jste možná ani neuvažovali.

Jakmile jednou něco zveřejníte, už to nejde vzít zpátky. Vy sice můžete fotku smazat, ale nemáte jistotu, že si jí někdo nestáhnul do svého počítače nebo neudělal snímek obrazovky. Kolik lidí máte v přátelích na Facebooku nebo Instagramu? Nejspíš několik stovek, možná i tisíců. Většinu patrně znáte spíše od vidění, ze školy nebo z práce.

Babičce ano, spolužákům ne! Mějte přehled komu co ukazujete

Rozhodně není nutné přestat po dnešku sdílet fotky z rodinných výletů a úspěchy vašich dětí, na které jste právem hrdí. Jen před každým sdílením zkontrolujte nastavení ochrany osobních údajů. Sociální sítě například umožňují z vašich přátel tvořit skupiny – například pro členy rodiny nebo sousedy z místa vašeho bydliště. Podle nastavení profilů se tyto skupiny dají tvořit i automaticky.

Pokud je to možné, zakažte možnosti sdílení mimo tuto skupinu. Takto vaše příspěvky uvidí pouze vámi vybrané osoby. Výsledek? Fotku Emy z první hodiny plavání ve školce uvidí jen vaši příbuzní, ale už ne zvědavá sousedka. A tak to má být. Ostatně fotka malého děvčátka v plavkách sdílená zcela veřejně může skončit i v rukou pedofilů.

Radost na sítě patří, stud ne

Nezveřejňujte nic, co by mohlo vaše dítě ztrapnit. Pro vás je virtuální realita jen online, ale děti dnes vyrůstají v prostředí zcela propojeném s internetem, čímž se hranice mezi offline a online světem stírá. Uvažte jestli fotky na nočníku, během hysterického záchvatu pláče nebo různé zobrazení nešikovnosti vůbec sdílet.

Na internet vůbec nepatří fotky nahých dětí, a to ani miminek. Řada portálů takové fotky automaticky blokuje nebo maže.

Vám možná připadá dítko, které poprvé zápasí se lžičkou roztomilé, ale vaše děti s jednou mohou za takové fotky stydět. Sdílejte raději jen takové fotky, u nichž by vám nevadilo, kdyby zachycovaly vás. Větších dětí se neváhejte zeptat, jestli fotku smíte poslat babičce nebo sdílet. Navíc je tím učíte respektu k jiným lidem.

Uvažte také, že takovou dětskou fotku mohou snadno získat i spolužáci dítěte a vysmívat se mu kvůli ní. Bohužel s kyberšikanou má zkušenosti polovina dětí.

Stáhněte si příručku
Jak chránit děti na internetu

Tento průvodce vám a vašim dětem pomůže zorientovat se na internetu tak, aby na něm byli malí uživatelé v bezpečí.

STÁHNOUT PŘÍRUČKU

Fotky vysvědčení? Nikdy!

Na fotkách mohou být i velmi citlivé informace, takovými informacemi je adresa, kontaktní údaje nebo dokonce rodné číslo. Typickým příkladem mohou být fotografie vysvědčení se samými jedničkami, diplomů nebo třeba prvního pasu před odletem na vysněnou rodinnou dovolenou. Nedovolte, aby takovéto informace visely kdekoli na internetu.

Doporučujeme také nezveřejňovat adresu školy a mimoškolních aktivit, kam dítě dochází. To by měli vědět jen nejbližší příbuzní a přátelé.

Virtuální já patří dětem

Pokud sdílíte příliš mnoho detailů, mohou se i malé děti nebo puberťáci stát terčem krádeže identity. Někdo může vytvořit jejich jménem falešný profil. Možná to zní banálně, ale je to trestný čin. Opět se vracíme k tom, že naše děti žijí offline stejně jako online a podobná záležitost jim může (alespoň v jejich představě) „zničit život“. Děti si často s takovými situacemi a veřejným posměchem nevědí rady. Bohužel je velmi obtížné falešné profily ze sociálních sítí zcela odstranit.

Pokud podvodník získá rodné číslo vašeho dítěte, může mu opravdu hodně zatopit. Jsou známy i případy kdy si jménem nic netušícího dítěte útočník založil účet a půjčil peníze.

Opatřete fotky heslem

Pokud používáte nějaké úložiště, jako je třeba Rajče, Dropbox nebo i Google Disk, a posíláte fotoalbum známým, vždy jej opatřete heslem. Nic nepublikujte veřejně.

Možnost přidat heslo tyto služby bez výjimek umožňují. Heslo pro přístup ale nezasílejte spolu s odkazem na album. Stačí poslat vzkaz „Tady jsou fotky z dovolené, heslo je název vlaku, kterým jsme jeli / jméno Elišky oblíbeného plyšáka apod.“ Heslo v tomto případě může být snazší, ale dbejte, aby jej znal jen příjemce.

Platformy Fotky Google, Dropbox i OneDrive umožní sdílet fotky jen s korektními lidmi a tak kdykoli sdílení daného souboru či složky zrušit, využívejte tuto možnost.

Při sdílení fotek prostě platí, že méně je více. Rozhodně foťte a natáčejte důležité rodinné momenty. Ale fotky si nechávejte jen pro sebe a své blízké.