Chceš to taky?

Sexting není zdaleka tak vzácný, jak bychom si možná přáli. Podle našich dat z roku 2022 poslalo takovou fotku či video 14 % dospívajících. Tato čísla potvrzují i závěry vědců z Masarykovy Univerzity, jim se k sextingu přiznalo 16 % dívek a 15 % chlapců.

Častěji jde o sexting konsenzuální – tedy takový, kdy je posílání intimních zpráv  se souhlasem druhé strany. Velmi často se tak děje ve vztazích nebo jako součást flirtu. Sexting se do určité míry stává normální součástí dospívání, u mladších dětí ale může hraničit i s dětskou pornografií.

Dívky dostanou častěji nevyžádaný 🍆

Čerstvá studie Masarykovy univerzity ukázala, že jen 4,5 % dospívajících sexting očekává. Neočekávanou sexuální zprávu – typicky nevyžádaný „dick pic“ (neboli foto penisu) – dostane měsíčně stejný podíl teenagerů; dívky jsou ale terčem  častěji (6 %) než chlapci (3 %).

„Kontext a předchozí dohoda mezi oběma stranami hrají klíčovou roli v tom, zda je takový obsah vnímán jako příjemný a žádoucí, nebo naopak jako nepříjemný a obtěžující. Neočekávané zaslání intimní fotografie penisu, tedy tzv. dick-pic, je ve většině případů ženami vnímáno negativně. Dívky je často popisují jako narušení jejich osobního prostoru, nevyžádaný nátlak či formu sexuálního obtěžování, která může vyvolat pocity znechucení, neúcty nebo dokonce ohrožení,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Tento druh zprávy je mnohdy vnímán jako nevyžádaný vpád do intimity, zejména pokud přichází od neznámé osoby či bez jakéhokoli předchozího kontextu, který by k výměně intimních materiálů vedl.

„Jen velmi malé procento žen uvádí, že by v takové situaci zažilo pozitivní pocity — a i to bývá obvykle vázáno na situace, kdy fotografie pochází od partnera nebo osoby, se kterou probíhá vzájemně konsensuální sexting,“ dodává.

Nejčastější motivace? Zvědavost, zábava, flirt nebo touha udržet erotickou atmosféru.

Jak se mladiství po sextingu cítí?

V nás rodičích představa sdílení intimních materiálů vyvolává patrně stud. U dospívajících to tak ale není. Sexting pro ně byl součástí osobního nebo partnerského vztahu. Prožívání se liší podle pohlaví.

„Chlapci zpravidla uvádějí, že po sextingu pociťují spíše spokojenost nebo vzrušení. Dívky častěji hlásí rozporuplné pocity — na jedné straně mohou cítit vzrušení nebo blízkost, na druhé straně obavy, stud či lítost. Rozdíly jsou dány pohlavím hlavně proto, že biologické pohlaví v kombinaci se společenskými normami zásadně ovlivňuje, jak se k sexuálním projevům přistupuje a jak jsou hodnoceny. Kluci jsou od dětství často vedeni k tomu, že projevy sexuality jsou pro ně „normální“ a někdy i žádoucí a sexuální iniciativa bývá pozitivně oceňována („jsi frajer“),“ popisuje rozdíly mezi dívkami a chlapci psycholožka. „Kdežto dívky jsou naopak socializovány k větší zdrženlivosti a opatrnosti. Když projeví sexualitu otevřeně, hrozí jim negativní nálepky (tzv. slut-shaming). Dívky také častěji čelí sexuálnímu obtěžování. Tyto zkušenosti vedou k tomu, že k sexuálnímu obsahu přistupují opatrněji a jsou citlivější na kontext.“

Pokud jde o očekáváné zprávy, jsou emoce pozitivnější. Zhruba polovina dívek se cítí spokojeně, u chlapců je to 60 %. Rozhozeně se nikdy necítí jen 16 % dívek, zatímco u chlapců je to 30 %.

Neočekávané zprávy jsou horší: Téměř tři čtvrtiny dívek (71 %) se nikdy necítí spokojeně po obdržení neočekávané zprávy (oproti 57 % chlapců).

Po odeslání se třetina cítí dobře. Do hry vstupuje i dvojí metr: když dívka sextuje, okolí ji snadno označí za „lacinou“, když nesextuje, je prý prudérní.

Rizika sexting? Hlavně veřejný posměch

Mladí lidé si uvědomuje, že posílat obnažené fotky není bezpečné. Přesto jen třetina teenagerů, kteří někdy sdíleli intimní fotku, toho lituje. A není divu: 18 % jich zažilo vydírání nebo šikanu spojenou s vlastním snímkem. Přesto je to od sdílení těchto materiálu neodradí.

„Mladí lidé často sextují i přesto, že si rizika dobře uvědomují, protože okamžité emoční a sociální přínosy pro ně převáží nad abstraktním nebezpečím. Sexting může posílit pocit blízkosti, důvěry a atraktivity, přináší vzrušení a okamžitou pozitivní zpětnou vazbu, zatímco možné následky, jako je únik fotky či zneužití, se zdají vzdálené a málo pravděpodobné. Dospívající navíc čelí tlaku vrstevníků a často věří, že „jim se to nestane“, zejména pokud je obsah sdílen v rámci vztahu, kde panuje zdánlivá důvěra. Biologicky se k tomu přidává i fakt, že mozek v tomto věku upřednostňuje okamžitou odměnu před racionálním vyhodnocením rizika, což vede k tomu, že i vědomí nebezpečí neodradí většinu od sdílení intimních materiálů,“ říká Kamila Ryšánková.

Typickým způsobem, jak je lze zneužít, je kyberšikana nebo sextorze – tedy vydírání spojené s intimními snímky. V takových případech nastupuje stud, úzkost a ztráta důvěry.

Hrozba sextingu spočívá ve ztrátě kontroly nad tím, kam se snímek nebo video dostane.

Jak s dětmi o sextingu mluvit, aby jej nemusely tajit?

Mnoho dětí se bojí svěřit kvůli reakci rodičů. Což je obzvláště v situaci, kdy dojde k nějakému zneužití fotek nebo důvěry dítěte, problém.

Když zjistíte, že si vaše dítě vyměňuje intimní fotky, nepanikařte. V první řadě je důležité, zda se jedná o vzájemné dopisování se souhlasem. Mladí lidé by měli vědět, že jakýkoliv nátlak není znakem citů, ale prachsprosté vydírání. Dětem pomáhá vědět, že mají právo říct ne.

Když už dítě fotku poslalo a někdo ho vydírá, uložte komunikaci (snímky obrazovky, detail profilu) a kontaktujte policii.

Jak překonat pocit studu a trapnosti:

Pocit trapnosti u témat jako sexting je mezi rodiči běžný, ale dá se překonat, když se na rozhovor podíváte spíš jako na podporu a prevenci, ne jako na „zakázanou lekci o sexu“. Pomáhá:

• Začít dřív a po kouskách – Místo jedné „velké vážné debaty“ vést sérii kratších, přirozených rozhovorů, které se navážou na situace z filmů, zpráv nebo sociálních sítí.
• Začít rozhovor u běžné činnosti – Pro dospívajícího i pro vás může být trapné, pokud budete rozhovor vést z očí do očí, proto můžete téma nadhodit na procházce, při běžných domácích pracích nebo u něčeho, kde zaměstnáváte ruce.
• Pomoct si konkrétním případem – Aby nebylo téma tolik abstraktní, tak je možné použít případ z internetu, aby dítě mělo informace založené skutečné události.
• Mluvit otevřeně a bez moralizování – Děti se víc svěří, když necítí, že je někdo soudí. Rodič může mluvit o rizicích i o tom, proč je pro ně důležité chránit si soukromí, aniž by kázal.
• Použít otázky místo monologu – Např. „Co bys udělal/a, kdyby ti někdo poslal takovou fotku?“ nebo „Proč myslíš, že lidi posílají intimní fotky?“ Odpovědi pak otevřou cestu k hlubší debatě.
• Přiznat vlastní rozpaky – Dospívající ocení, když rodič řekne: „Hele, tohle téma je pro mě trochu trapné, ale je důležité o něm mluvit.“ Tím se sníží napětí a rozhovor působí autentičtěji.

Stáhnout Konverzační karty pro děti a rodiče

Chci odebírat magazín Safer Kids Online. Praktické tipy pro  bezpečnost dětí na internetu.  

Chci kartičky

Je potřeba mít na paměti, že na internetu není anonymní nic. A že nad čímkoli co odešlou ztrácí absolutní kontrolu. Před odesláním intimního materiálu by si měly položit otázku, zda příjemci důvěřují. Pokud se rozhodnou fotku poslat, ať je na ní raději nepoznáte (bez obličeje, tetování či pihy).

Sexting není automaticky známkou „zkažené mládeže“. Je to spíš projev toho, že děti zkoumají svou identitu v digitálním světě. Zvědavost a flirtování jsou přirozené, stejně jako touha vyzkoušet zakázané ovoce. Zásadní je, aby se děti nebály o sextingu mluvit a aby rodiče nehráli roli soudců, ale partnerů. Protože když dítě ví, že může doma cokoliv říct, má o hodně větší šanci zvládnout i náročné situace online.

Rádi bychom si mysleli, že naše malé holčičky a chlapečci mají na sex ještě čas. Pravda ale je, že děti dospívají rychleji a o svou sexualitu se přirozeně zajímají. Zatímco my jsme pokoutně četli pikantní příběhy v Bravíčku, dnešní děti se online k dostanou k obsahu, který by byl šokující i pro mnohé dospělé. Obecně také děti dopívají rychleji než v minulosti.

„Dřívější nástup puberty se stále zkoumá. Zvažují se jak fyzické faktory, na které má vliv výživa, zvýšený podíl tělesného tuku nebo chemické a stresové vlivy. Tak psychické faktory, na ty má vliv naše doba a s ní větší dostupnost informací. Tělesnou pubertu ovlivňují hormony, ta psychická je více o dozrávání mozku a psychosociálním vývoji. To, že je připravené tělo, však neznamená, že je dospívající připravený emočně. Oblasti mozku, které jsou odpovědné za plánování, pochopení dlouhodobých důsledků, zvládání emocí a sebekontrolu dozrávají až kolem 25. roku života. Psychická a emoční zralost přináší porozumění svému tělu, dovednost mluvit o vztazích a komunikovat v rámci nich, pochopení důsledků sexu, udělat rozhodnutí bez nátlaku či manipulace a další. Fyzická a emoční oblast nejde ruku v ruce,“ upozorňuje @detska_psycholozka Kamila Ryšánková.

Podle některých studií se k obsahu pro dospělé dostávají i děti do 10 let. , Pokud je vašemu potomkovi 11 či 12 už má patrně s pornografií nějakou zkušenost. Podle nedávné australské studie nadace Our Watch třetina dospívajících využívá pornografii jako formu vzdělávání. Čtvrtina 16 a 17letých ji považuje za realistickou. Je na místě zopakovat, že mladiství do 15 let by dle českých zákonů k pornografii neměli mít přístup vůbec.

Jedním z důvodů je také to, že okolo 11. roku se teprve začíná vyvíjet části mozku zodpovědné za kritické myšlení. Takto mladí lidé mnohem snáze přijmou doktríny a vzory ve videu. Australští teenageři ve zmíněné studii se v 73 % shodli, že pornografie zobrazuje agresi a násilí vůči ženám.

Cest, jak děti objeví pornografii, je řada. Někdy je v tom pouhá zvědavost či pocit zakázaného ovoce, někdy jim ukáže video kamarád, jindy na ně vyskočí reklama. Zcela vyhnout se takovému obsahu je dost náročné.

Závislost na pornu vzniká nenápadně

Jedním z problémů pornografie je jak ovlivňuje naše dopaminová centra v mozku (ta jsou zodpovědná za pocit štěstí a uspokojení). Zdravý proces je, že vyvineme nějakou snahu a překonáme nějaké úskalí, a poté máme dobrý pocit. (Například riskujeme odmítnutí, pozveme protějšek na několik schůzek, začneme na letmém polibku a až po nějakém čase se propracujeme na třetí metu).

Rizikem je levný dopamin, kdy pocit štěstí přichází bez jakékoliv snahy na pár kliknutí. Protože poté máme méně důvodů absolvovat útrapy kvůli tomu samému pocitu.

„Závislost na internetové pornografii většinou začíná nenápadně. Prvotním cílem je zahnat nudu, odreagovat se nebo uvolnit napětí a stres. Postupně přestávají stačit běžně dostupné možnosti a daná osoba hledá obsah, který je intenzivnější. A i ten časem ztrácí na svém efektu,“ vysvětluje Kamila Ryšánková.

„Rozdíl v nadužívání a v závislosti je v dopadu na život jedince. Při nadužívání tráví člověk u pornografie sice větší množství času, ale například při návštěvě nebo na dovolené ho dokáže odložit. Závislost už má vliv na běžné fungování člověka, kdy zasahuje do běžných vztahů. Závislý o ně ztrácí zájem, přestávají jej bavit věci, které rád dělal dřív. Postupně se zvyšuje čas, který u pornografie tráví, jak v četnosti, tak délce. Mění se sledovaný obsah, je potřeba, aby byl pořád extrémnější. Když k pornografii daný jedinec nemá přístup, tak je nervózní, podrážděný, úzkostný a soustředí se na to, kdy se k ní dostane. Dochází k zanedbávání běžných povinností a potřeb. Zpravidla osoba vynechává spánek a jídlo, zanedbává pracovní povinnosti a upřednostňuje pornografii před intimním vztahem s partnerem.“

Proč pornografie škodí

Problém pornografie je, že nijak neodpovídá realitě. My dospělí to dobře víme, ale pro děti je to mnohdy první informace o tom, jak sex vypadá a probíhá. A na filmech pro dospělé je z tohoto pohledu špatně úplně všechno.

Herci mají často plastické operace, berou při natáčení stimulující léky – jejich těla a výkony tak mohou dětem říkat „ty nejsi dost dobrý.“ Jistě existují i láskyplné snímky, kde se partneři jeden druhého ptají na souhlas, věnují se předehře a podobně, ale je mnohem pravděpodobnější, že si děti ze zvědavosti pustí nějaký extrém.

„Děti a dospívající se učí chápat intimitu, orientovat se ve vztazích, a tak na ně pornografie může mít vliv i do budoucího života. Dochází ke zkreslené představě o sexu, který je prezentován nerealisticky, z tohoto důvodu dochází k nereálným očekáváním. Při častějším sledování pornografie občas dochází k obtížnějšímu navázání intimních a partnerských vztahů. Není výjimkou snížení sebedůvěry u dítěte. To se může propsat i do budoucího intimního života,“ říká o vlivu pornografie Kamila Ryšánková.

Co dělat, pokud mé dítě sleduje porno online?

Přiznejme si, že mluvit o sexu s dětmi na kraji puberty je vždy trochu trapné. Pro všechny. Proto je lepší tuhle náplast strhnout rychle. Je velmi důležité, aby pro vás pornografie nebyla tabu.

Nezdravé sledování pornografie se týká srovnatelně chlapců i dívek.

Otevřeně s dětmi mluvte o tom, že jde jen o film nebo divadlo. A neměli by se jím pro své vlastní vztahy inspirovat. Stejně tak není nutné sledování pornografie zcela zakázat (u starších teenagerů samozřejmě). Oni ji stejně sledovat budou. Spíše klaďte důraz na to, aby sami budovali hodnotné vztahy plné respektu.

„Že existuje pornografie a dítě se s ní v internetovém prostředí může setkat, je dobré otevřít, když dítě začíná internet více používat. Jako rodič lze vysvětlit, že na něj někdy můžou vyskočit obrázky nebo videa, které dítěti nemusí být příjemné. U dospívajících je nejjednodušší mluvit třeba někde na procházce nebo u nějaké společné činnosti, aby to pro něj nebylo tolik trapné. Není nutné dítěti ukazovat, jak pornografie vypadá, ale jen vysvětlit, o co jde. Že jde o „film“, který má předem daný scénář, nic z toho není reálné. Nepředstavuje reálné vztahy, emoce ani situace. Také v pornografii chybí souhlas,“ radí Kamila Ryšánková.

„Pokud už dítě s pornografií zkušenost má nebo ho přistihnete, jak ji sleduje, tak není třeba se na něj zlobit, právě naopak využít situaci k rozhovoru o specificích pornografie a jak se liší od reálného života. Čím více se tématu budete vyhýbat a dělat z něj tabu, tím méně se vám dítě bude chtít později svěřit s něčím, co ho bude zajímat nebo trápit.“

Jak pornografický obsah zakázat? Těžko. Můžete na zařízení dětí nainstalovat aplikaci rodičovské kontroly a nastavit jim operační systém jako dětský. Systém pak sám nevhodný obsah blokuje. Nicméně tyto technologické bariéry obvykle padnou ve 13. roku dítěte. Tou dobou už ale musí vědět, že porno opravdu není návod ale spíše karikatura vztahu.

Podle našeho výzkumu z loňského roku má téměř pětina mladých lidí zkušenost s tím, že druhá strana materiály zneužila (z těch, kteří někdy nějakou takovou fotku sdíleli) . Nejtypičtější zneužití je sextortion („pokud mi nepošleš další fotky, tak to, co už mám, zveřejním“) nebo kyberšikanu.

Zneužít takovéto materiály může i žárlivý ex přítel/přítelkyně jako pomstu, šikanující spolužák, ale existují i organizované gangy. Tyto gangy se spíše zaměřují na dospělé uživatele. Dětských obětí je i podle amerického Národního centra pro pohřešované a zneužívané děti minimum (jedná se zhruba o 10 případů na 350 reportů).

Sociální sítě: Je to proti pravidlům, ale neřešíme to

Jakékoli pořizování intimních záznamů dětí  je proti pravidlům všech sociálních sítí. Ty ale nemají žádné efektivní postupy, jak tyto fotky a videa mazat. Ke sdílení totiž dochází v soukromých zprávách, zejména na Instagramu a Snapchatu. Sociální sítě se zde často hájí respektováním soukromí uživatelů.

Profesor Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí, k tomu dodává: „V poradně E-Bezpečí velmi často analyzujeme záznamy sextingové komunikace obsahující intimní fotografie, která proběhla právě prostřednictvím různých druhů messengerů, přičemž nikdy nezasáhl provozovatel sociální sítě a citlivý materiál automaticky nevymazal.“

Děti volí anonymní poradny

Zneužití dobrovolně poskytnutých materiálů je sice (podle dat) relativně nízké, ale je o to závažnější. Podobné vydírání je nesmírně psychicky náročné i pro dospělé. V dětech se mísí obavy z reakce okolí a často se snaží situaci zvládnou vlastními silami.

„Může jít o strach z trestu, z výčitek nebo i obavy o to, aby dítě nezklamalo své rodiče, případně aby se rodiče kvůli dítěti netrápili. Anonymní linka je pro dítě jednodušší cestou, kde může ventilovat své obavy a domluvit se na prvních krocích, které podnikne,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Jednou z největších anonymních poraden, která se specializuje na problémy spojené s technologiemi, je poradna na e-bezpeci.cz. Naopak školy nebo pedagogicko-psychologické poradny řeší velmi malý počet všech incidentů.

„Můžeme říci, že v tuto chvíli např. 70-75 % případů (cca 400 případů ročně), které řeší online poradna E-Bezpečí, obsahuje sexuální komponent a týká se sextingu, přičemž v cca polovině případů jde o sexting provozovaný mladšími 18 let,“ uvádí Kamil Kopecký.

Výčitky nepomohou, snažte se spíše dítě pochopit

Vydírání může mít na křehkou psychiku dítěte dlouhodobé dopady.

„Mezi takové následky patří deprese nebo úzkost, nízké sebevědomí, stud, vyhýbání se lidem, psychosomatické obtíže jako bolesti břicha nebo hlavy, ale třeba i výčitky a sebeobviňování,“ upozorňuje Kamila Ryšánková.

Problém ale bývá přijít na to, co se děje. Děti se totiž často uzavřou do sebe a vzdalují se rodičům. Podle Kamily Ryšánkové takové chování rodiče často přičítají pubertě, nevědí, jak se zeptat nebo se nechtějí příliš vyptávat.

„Pokud se dítě svěří, že po něm někdo fotky chce a je mu to nepříjemné, tak je na místě probrat s dítětem další strategii – dítě by mělo přerušit komunikaci s daným člověkem. Doporučuje se uložit si historii komunikace, fotografií, videí, ale i detaily profilu agresora na sociálních sítích a vše nahlásit na policii. Pokud se rodiče bojí situaci řešit přímo na policii, tak jde využít anonymních poraden, které s policií spolupracují,“ říká Vladimíra Žáčková, naše bezpečnostní specialistka.

Je vždy důležité ocenit odvahu se svěřit. Pro dítě je totiž klíčová naše reakce. Rodiče někdy zareagují (vcelku pochopitelně) podrážděně – dítě odsoudí, podezřívají nebo kritizují. Tím samozřejmě jen narůstá stres dítěte a hrozí, že se jen více uzavře.

Pokud se vašemu dítěti děje něco podobně nepříjemného, pokuste se zachovat klid. Dítě vyslechněte, přijměte jeho obavy i to, co právě prožívá, a nabídněte podporu.

O rizicích internetu je potřeba mluvit

Zcela zakázat internet ani sexting dost dobře nejde. Znáte teenagery, čím víc jim kladete na srdce, že něco nemají dělat, tím spíš to zkusí. Přesto doporučujeme už od malička s dětmi mluvit o stinných stránkách internetu. Začít můžete třeba pomocí našich konverzačních karet, které si můžete teď hned stáhnout zdarma.

Nenechte se mýlit, že sexting je jen doménou teenagerů. Podle jedné zahraniční studie se týká i dětí do deseti let. Takto malé děti pochopitelně nemyslí na nic erotického, jsou jen zvědavé a zkoumají své tělo. Jedná se často o explicitní vzkazy, ne fotografie. Někdejší hra na doktory se prostě přenesla do virtuálního prostoru. V tomto věku je vhodné mluvit o hranicích, že je nikdo nesmí k ničemu nutit, ani online ani offline. Nebo o tom, co je a není přijatelné říkat nebo si psát. Nepůjde jen o nahotu, ale také třeba o bodyshaming, šikanu nebo nenávistné komentáře.

Často se stává, že někdo starší děti do zasílání intimní materiálů nutí. Třeba větami „dokaž mi, že mě máš ráda“, „nestyď se a buď chlap“ a podobně. To je manipulace a děti každého věku by měly vědět, že to si k nim online nikdo dovolit nesmí. Tipy, jak si s tím poradit, najdete třeba ve vynikající příručce „Řekni NE!“ od Policie.

Zasílání intimních fotek dobrovolně nelze doporučit ani ve vztahu. Riziko zneužití je příliš vysoké.

Podle trestního zákoníku je intimní fotografie kohokoliv pod 18 let zkrátka dětská pornografie, i když ji vyfotí dítě či mladistvý. Pokud tedy mladík vyfotí svou nezletilou přítelkyni a přijde se na to, čekají ho problémy. A to i když nejednal se zlým úmyslem. Vysvětlovat to na služebně Policie bude zřejmě hodně trapné a nepříjemné a dvojka z chování ve škole prakticky jistá.

Mladí uživatelé si musejí uvědomit, že internet není anonymní médium. Jakmile něco nasdílí (byť v soukromé zprávě) ztrácí nad tím kontrolu a nikdy to již nepůjde vymazat. Tak by měly k jakékoli komunikaci přes internet přistupovat.

„Často se domníváme, že mluvit o sexu s dětmi se tak nějak nepatří, že jsou na to ještě malé. Nechceme je zbytečně zatěžovat „dospěláckým“ tématem. Faktem ale je, že někdy sexting provozují i osmiletí. V takovém případě jde spíše o hru, děti takové fotky nevnímají nutně ještě sexuálně. A už vůbec nemohou domyslet důsledky,“ vysvětluje bezpečností expertka Vladimíra Žáčková. „Myslím, že bez ohledu na věk, je velmi důležité mluvit s dětmi o hranicích soukromí a také souhlasu. Zasílat jakýkoliv obsah bez vyžádání nebo pod nátlakem, není v pořádku, zejména pokud jde o obsah intimní.”

Podle našeho výzkumu z loňska má se sextingem zkušenost každé sedmé dítě. Většinou jde o zábavu, ale desetina teenagerů přiznala, že z nich fotku někdo vymámil.

Jak reagovat, pokud vaše dítě někomu intimní fotky poslalo?

Pokud zjistíte, že si vaše dospívající dítě s někým dopisuje, zachovejte klid. V první řadě je třeba jasně říct, že nejde o nic špatného. Je naprosto přirozené, že sexualita děti v pubertě zajímá. Je možné, že také už viděly nějakou pornografii. Možná vám to připadá brzo nebo s tím nesouhlasíte, ale pokud budete sex online zcela stigmatizovat, hrozí, že se vám děti nesvěří, pokud by se stalo něco nepříjemného. To je ale přesně to, před čím je chcete ochránit.

Rozhovor o sexualitě je pro ně nejspíše stejně trapný jako pro vás, ale je velmi důležité, aby takový rozhovor byl upřímný a otevřený.

„Děti v této otázce nedospívají v určitém věku přes noc. Sexualita pod sebou zahrnuje mnohem víc jako například intimitu, doteky, tělo a další, a je to spíše o vrůstání v průběhu vývoje k sexualitě. Někdy rodiče trochu vyděsí to označení sexuální, protože si pod tím ihned představí pohlavní styk,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková. „Vyplatí se od útlého věku zodpovídat zvídavé otázky o lidském těle, pojmenovávat správnými názvy jednotlivé části těla a s tím se samozřejmě pojí i to, že se děti přirozeně začínají zajímat i o témata spojená se sexem. Už ve školce si jde u dětí všímat zvědavosti o těle druhých a „hry na doktora“.“

Rizika sextingu a jak jim předcházet

Nejčastěji probíhá sexting mezi partnery. Někdy, jde o flirt, někdy reakci na stejný vzkaz či milostnou předehru. Většinou jej ale mladiství posílají dobrovolně, bez nátlaku.

Jenomže kdo bude, když je zamilovaný, přemýšlet nad tím, zda bude svému protějšku důvěřovat i za rok? Může se snadno stát, že se pár rozejde ve zlém a druhá strana takovou fotku zneužije. Třeba ji někomu ukáže nebo bude vyhrožovat jejím sdílením. Jeden příklad na všechny najdete na webu tonevymazes.cz.

Ve vztazích hrozí narušení důvěry. Příjemce si může intimní fotku či video stáhnout, udělat snímek obrazovky, někomu ukázat či sdílet. Jako odesílatel nemáte absolutně žádnou kontrolu nad tím, že pozítří nebude vaše fotka ve spodním prádle kolovat po škole jako rádoby dobrý vtip. Podobné snímky bohužel často zakládají důvod k šikaně.

„I s partnerem, kterému dospívající plně věří může dojít k hádce nebo nějaké křivdě a pod tlakem silných emocí může citlivé fotky zveřejnit. Partnerské vztahy jsou v dospívání velkým tématem, kdy dospívající získává první zkušenosti s navazováním vztahů a intimitou. Vztahy prožívají velice intenzivně a mají silnou potřebu někam patřit. Proto je pro ně náročnější získat náhled, pokud vztah nefunguje nebo je dospívající tlačen do něčeho, do čeho se mu nechce,“ upozorňuje Ryšánková. „Podobné je to, ale i u dospělých lidí, že ne vždy jde odhalit, že mi ve vztahu není úplně dobře. Základními charakteristikami může být, že je partner hodně žárlivý, vadí mu přátelé partnera a dospívající se s nimi tak stýká méně a méně, pokud v krátkém čase neodpoví partnerovi na zprávy, tak mu volá nebo píše vulgární zprávy a dospívající tak může být nervózní pokaždé, když nemá plný přístup k telefonu.“

Další způsobem, jak lze snímek použít proti dítěti je sextorze. Jde o vydírání sexuálním obsahem. Typicky „pokud teď neuděláš, co ti řeknu, pošlu tuhle tvoji fotku všem.“ Proti tomu je těžké se bránit. Pamatujte si, že v takovém případě je dítě oběť. Je dokonce možné, že se vyděrač dopouští trestného činu.

„Pokud sexting přejde do tzv. sextorze, kdy se intimní materiály stávají předmětem vydírání, hovoříme nejčastěji o trestném činu nazvaném Sexuální nátlak. Případy, kdy materiály zachycují děti, jsou nejčastěji kvalifikovány jako Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií a často i dalších skutků. Vždy samozřejmě záleží na posouzení všech okolností daného případu,“ vysvětluje vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR plk. Zuzana Pidrmanová.

Na to můžete vyděrače upozornit. Je možné, že druhá strana pohrůžku myslí jen jako hloupý žert.

V některých případech mohlo vaše dítě poslat explicitní fotku jako důsledek groomingu. Jako grooming označuje manipulaci ze strany dospělého, který si snaží delší dobu získat náklonnost a důvěru dítěte. Cílem groomera je obvykle sexting a tudíž získat velmi odvážná videa a fotky.

„Cestou, jak se bránit manipulaci je učit dítě od dětství rozhodovat o svém těle. I když se to nezdá, tak to začíná už u dětského: Dej pusu, tetě. No tak snad by ses nestyděl. Vždyť je to teta, tetu máme rádi. Už tady je vhodné nechat dítě rozhodovat a tím se vymezit dospělým. Tato témata by neměla být tabu a s dítětem by se o těchto situacích opakovaně mluvte. Pomoct můžou i různé příběhy, kdy s dítětem společně řešíte, jak by se jiné dítě/fiktivní postavička mohla zachovat, když na ni někdo,“ radí Ryšánková.

Sextovat s mladistvým může být trestné

Intimní snímky mladistvých do 18 let lze za určitých okolností považovat za dětskou pornografii. Před tou ale zákon děti chrání.

V případě zneužití intimních fotek může docházet k některému z těchto trestných činů:

• Vydírání podle §175 trestního zákoníku ČR.
• Výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií podle §192 trestního zákoníku ČR. Podle § 126 trestního zákoníku ČR se dítětem rozumí osoba mladší osmnácti let.
• Sexuální nátlak podle §186 trestního zákoníku.

Nikdo nejspíš nebude trestat dva čtrnáctileté za dětské porno. Ale na tenký led se dostáváme, pokud už jen jeden z partnerů je plnoletý a druhému je třeba jen 16.

Pokud dochází k nějakému nakládání s intimními fotkami ze strany jiných dětí, velmi pravděpodobně rodinu vyděrače navštíví také pracovnice z OSPOD. Byť by šlo jen o „klukovinu“ je taková návštěva krajně nepříjemná všem. I tento argument může agresora odradit.

Sexting bezpečněji? Jde to!

Nejlepší by samozřejmě bylo, aby nikdo nikdy nesdílel žádné důvěrné fotky. Ale zakažte něco puberťákům, že? Sexting je zkrátka vzrušující, i když nejde o zakázané ovoce. Existují ale možnosti, jak sdílet podobné snímky alespoň o trochu bezpečněji.

V první řadě by si děti měly položit otázku, zda si opravdu druhá strana zaslouží takovou důvěru. Ani to, že dostaly podobný snímek je nezavazuje stejně explicitně odpovídat. Jejich tělo – jejich soukromí!

Vhodnější je posílat fotky či videa, kde dětem není vidět do tváře a nelze je jasně identifikovat, třeba podle výrazné pihy či tetování.

Pokud se vám dítě svěří, že někdo mu někdo vyhrožuje, postavte se za něj. Není cílem ho ponížit nebo ještě víc utápět v tom, co se stalo. Ale naopak – vyslechnout si ho, přijmout jeho emoce a pomoct najít řešení, jak z toho ven.

Konkrétní rady, jak postupovat,
pokud dítě už fotku sdílelo
nebo kam se obrátit pro pomoc,
najdete na tonevymazes.cz.

Mluvte se svými dětmi o sextingu, ale i o vztazích a sexu obecně. Rodiče, se kterým se lze bavit o všem, je pro dítě ta největší bezpečnostní pojistka. Snažte se nekritizovat, ale pochopit i jejich perspektivu.

Naopak jim můžete pomoci si přestavit, jaké by to mohlo být, kdyby se intimní fotky dostaly k jejich vrstevníkům. Pokud se budou chtít vyhnout konverzaci, je to v pořádku, ale měli byste ji stejně vést. Jen nečekejte, že bude trvat dlouho, a respektujte jejich reakce.

Od pondělí jsou všechny nové profily náctiletých uživatelů  Facebooku a Instagramu automaticky nastavené jako „Soukromé“. Stávající uživatelé musejí přepnout nastavení ručně.

Toto nastavení má vliv na následující interakce:

• Kdo může vidět seznam přátel uživatele
• Kdo může vidět jaké lidi, stránky a skupiny sledují
• Kdo může vidět příspěvky, na kterých jsou děti označené
• Kdo může komentovat jejich veřejné příspěvky
• Ověření příspěvků, na kterých je někdo označí před zveřejněním na jejich profilu.

Meta testuje ochranná opatření před groomingem

Jedním z největších rizik online je seznamování. Online děti mohou narazit také na groomery – dospělé, kteří si manipulací získají jejich důvěru a následně se je pokusí zneužít. Sociální sítě se pokoušejí mladistvé uživatele chránit před nevyžádanými zprávami.

V testovacím režimu spouští Meta nové nástroje, které mají zabránit nevhodnému zasílání zpráv mezi teenagery a podezřelými dospělými – tedy takovými, se kterými nemají jinak nic společného. Pokud vašemu dítěti přes Facebook napíše jeho teta, tatínek kamaráda nebo rodinný známý, se kterým má řadu společných přátel, nestane se nic. Mezi podezřelé dospělé patří také ti uživatelé, které si nějaký jiný teenager už zablokoval nebo je nahlásil. V rámci opatření například Meta na Instagramu testuje, že takovým podezřelým dospělým skryje tlačítko pro psaní soukromých zpráv při prohlížení účtů nezletilých uživatelů.

Meta dále pracuje na vývoji nástroje, který umožní teenagerům nahlásit nevhodné chování. Jakmile si mladý uživatel někoho zablokuje, objeví se na obrazovce okno s návrhy, jak dál postupovat. Podstatou tohoto kroku je usnadnit nalezení těchto nástrojů.  Na svém blogu Meta uvádí, že díky tomuto došlo k nárůstu nahlášení nevhodného chování o 70 %.

„Z našeho posledního průzkumu víme, že 53 % mladistvých blokuje odesílatele, od kterých obdrželi nevyžádaný sexting. To jen dokládá, že mladá generace ví, jak se na sítích pohybovat a že umí lépe ovládat komunikační aplikace.  Meta tímto opatřením jde ještě dále v digitální osvětě a připomíná, že nestačí chránit jen sebe, ale připomíná uživatelům, že dává smysl udělat ještě krok navíc a ochránit tak před nevyžádaným, nevhodným a potenciálně nebezpečným chováním i další uživatele.“ hodnotí toto opatření naše bezpečnostní expertka Vladimíra Žáčková.

Meta chce zastavit sexting dospívajících

Sexting, neboli erotické dopisování, se stává poměrně běžnou součástí moderních vztahů. Problém nastává, když si intimní fotky či videa posílají mladiství nebo dokonce ještě děti. Ti jsou také mnohonásobně zranitelnější vůči zneužití intimního obsahu (byť ho třeba původně poslali dobrovolně).

Podle našich dat ke zneužití dochází zejména na Instagramu  a Snapchatu (v obou případech 57 %), následovaných Messengerem (43 %) a příspěvky na Facebooku (41 %).

Meta se chce v preventivních krocích zaměřit na sextorzi, tedy jednání, kdy někdo uživateli vyhrožuje, že explicitní snímky zveřejní či jinak zneužije. Konkrétně se společnost spojila s několika americkými organizacemi, cílem partnerství je předcházet takovému zveřejnění a zároveň mladé uživatele edukovat.

Podle dat společnosti Meta 75 % uživatelů, kteří zveřejnili intimní materiály dětí, to myslelo jako žert, učinila z vzteku či závisti. Nově je má platforma upozornit, že mohou někomu ublížit. Může se to zdát zřejmé, ale k sextorzi se často uchylují také vrstevníci dětí – ať už jde o špatný vtip nebo šikanu. Skutečně se často stává, že mladiství skutečně nedomyslí důsledky.

„Nejlepším řešením samozřejmě je takový obsah blokovat rovnou, když se někdo pokusí o jeho zveřejnění, což pro platformy znamená vylepšování nástrojů pro detekci a filtrování závadného obsahu. Vylepšování technologií jde ale vždy ruku v ruce s osvětou uživatelů. Určitě je tedy na místě náctiletým  připomenout, že dalším sdílením intimních materiálů dětí problém pouze prohlubují, a zároveň se také mohou dopouštět protiprávního jednání,“ uzavírá Žáčková. Podobné informace, proč je sexting rizikový a jak se chránit najdete na www.tonevymazes.cz

Sexting ale představuje vážné riziko, a to i pokud taková konverzace probíhá mezi přítelem a přítelkyní. Pětina dětí má zkušenost s nějakým zneužitím takto zaslaných fotek (a to jsou jen případy, kdy dítě svou fotku poslalo dobrovolně, také ji z něj mohl někdo získat manipulací nebo se nabourat do dětského zařízení). Pro představu poradna projektu E-bezpeci.cz řeší asi 330 dotazů ohledně sextingu ročně, zhruba polovinu položí dítě mladší 18 let. Většinou se uživatelé táží právě na možné zneužití, vymazání fotek a podobně.

Existuje také tzv. sextortion scam. Zpravidla se jedná o falešný e-mail, který vyhrožuje neexistujícími materiály. Takovýto e-mail tvrdí, že vás útočník natočil při sledování pornografie. Vyhrožuje zveřejněním nahrávky, pokud nezaplatíte výkupné v kryptoměnách. Jde ale o podvod, žádná nahrávka neexistuje. Tento spam se může objevit i ve schránkách dětí. Více jsme psali zde.

Sextorze v případě dětí může přerůst v kyberšikanu. Obzvláště, pokud vyděrač skutečně fotografie zveřejní mezi spolužáky. Jen v loňském roce se na Linku bezpečí obrátilo přes 1400 dětí, které se s kyberšikanou potýkaly. Reálných případů bude ale mnohonásobně více. Děti se často bojí svěřit, ale samy si neví rady.

Sextorze není vtip, může být i trestná

Počet vydírání, jakým je sextorze, spíše roste. Pravděpodobně je to způsobené tím, jak snadné je dostat se k intimním materiálům a jak je zneužít například prostřednictvím sociálních sítí. Terčem se častěji stávají i mladiství, jsou totiž důvěřivější a nevyhodnotí všechna rizika předtím, než nějaké intimní materiály pošlou.

Sextorze se týká sice častěji dívek, ale o šikaně chlapců se méně mluví, o to těžší pro ně může být se svěřit dospělému.

Často sextorze začne jako hloupý žertík, který se zvrtne. Nejčastěji totiž mladí lidé posílají intimní fotografie svým protějškům, se kterými zrovna chodí. Typicky zapracují emoce, jako žárlivost nebo vztek poté, co se pár rozejde.

Důsledky takového vydírání, i když začne jen mezi známými vrstevníky, mohou být velmi vážné. Psychické následky pro oběti vydírání asi není nutné jmenovat, ty si dokážeme snadno představit. V minulosti už takové případy bohužel dopadly i tragicky: v květnu si po takovém vydírání v USA vzal život 17letý mladík a tento případ nebyl jediný.

Vyděrač může čelit trestnímu stíhání, a to i v případě, že vyděračem je jiné dítě. Pokud navíc jde o explicitní materiály nezletilých, bude je policie velmi pravděpodobně považovat za nakládání s dětskou pornografií. Fakt, že zmíněnou dětskou pornografii uchovává jiné dítě, na věci nic nemění.

„Pokud sexting přejde do tzv. sextorze, kdy se intimní materiály stávají předmětem vydírání, hovoříme nejčastěji o trestném činu nazvaném Sexuální nátlak. Případy, kdy materiály zachycují děti, jsou nejčastěji kvalifikovány jako Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií a často i dalších skutků. Vždy samozřejmě záleží na posouzení všech okolností daného případu,“ vysvětluje vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR plk. Zuzana Pidrmanová.

Jak děti před sextorzí ochránit

Mnoho rodičů se snaží omezit svým dětem přístup k internetu v naději, že tak budou v bezpečí. To ale není jisté. Víte, jak to je s tím zakázaným ovocem. Proto doporučujeme spíše s dětmi upřímně mluvit o tom, čeho se obáváte a proč. Asi se shodneme, že puberťáci jsou velmi citliví na zákazy, a také na soukromí. Je ale velmi důležité, aby k vám cítili důvěru, že se mohou svěřit s jakýmkoliv problémem, aniž byste se jako rodiče zlobili.

Důležitým preventivním krokem, je pečlivě zvážit, s kým si chci psát a o čem. Děti by měly být opatrné zejména, pokud se seznámí s někým, koho z fyzického světa neznají. V takovém případě doporučujeme si dopisovat jen o konverzačních tématech, ale čemukoliv osobnímu se striktně vyvarovat.

Všechny účty na sociálních sítích by měly děti mít nastavené jako soukromé. Tak je pro cizí lidi obtížnější je oslovit.

Zakázat zcela sexting dost dobře nejde (i když sdílení intimností nedoporučujeme). Ale vaše děti by měly velmi pečlivě zvážit, zda si osoba na druhé straně zaslouží takovou důvěru. Jakmile takovou fotku jednou pošlou ztratí nad ní kontrolu. Smazat už možná nikdy nepůjde. Stojí to vzrušení za takový risk?

Doporučujeme zcela ignorovat nevyžádané zprávy, které obsahují intimní fotky nebo vyzývají děti k tomu, aby je samy posílaly.

Jak postupovat, pokud mé dítě někdo vydírá?

Obecně nedoručujeme v čemkoli vyděrači vyhovět. Požadavky se budou spíše stupňovat a problém se nevyřeší. Děti by neměly cokoli vyděrači platit, ani mu posílat žádné další snímky. Pokud dojde k zveřejnění intimních materiálů, musí je provozovatel platformy smazat, v takovém případě také kontaktujte Policii ČR. Nasdílené fotky a videa ale sociálních sítě a komunikační aplikace nemažou ze soukromých konverzací (tady se ctí soukromí účastníků konverzace).

Nikdy neslibujte vyděrači, že uděláte cokoliv. Naopak nic mu neposílejte.

Samotnou komunikaci okamžitě ukončete a uložte si printscreeny nebo celé konverzace, nahrajte telefonáty, uložte e-maily a podobně. Čím více důkazů o jednání druhé strany budete mít, tím lépe. Pokud komunikace s útočníkem probíhala na sociálních sítích, neblokujte jej, tím byste o historii konverzace, a tedy i důkazy přišli.

Neváhejte vyděrače upozornit, že se dopouští trestného jednání. Pokud je na druhé straně jiné dítě nejspíše jej to vyděsí. V případě sextorze se může jednat například o tyto trestné činy:

• Vydírání podle § 175 trestního zákoníku ČR.
• Výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií podle § 192 trestního zákoníku ČR. Podle § 126 trestního zákoníku ČR se dítětem rozumí osoba mladší osmnácti let.
• Sexuální nátlak podle § 186 trestního zákoníku.

Naopak požadujte po vyděrači smazání všech intimních materiálů. Několik argumentů máte výše. Chce to pevnou vůli a hodně sebevědomí. Ale vy (nebo vaše dítě) jste v právu a taháte za delší konec lana.

Ostatně, máte-li důkazy, můžete vydírání ohlásit Policii ČR. Přesně to doporučuje Zuzana Pidrmanová z oddělení prevence Policejního prezidia: „V okamžiku, kdy se zdánlivě neškodná výměna intimních materiálů začne měnit v nátlakovou aktivitu, je potřeba okamžitě konat. Takové jednání je nutné ohlásit Policii České republiky. Stud není v těchto případech na místě ani u dětí, ani u dospělých. Komunikaci, ve které vás někdo do něčeho nutí, vydírá apod., je vhodné zálohovat prostřednictvím snímku obrazovky. V první fázi není vhodné útočníkovu komunikaci blokovat, přestože se to jeví jako nejlepší okamžité opatření. Pro potřeby dokazování by následně mohly chybět potřebné podklady.“

Podle dat nadace Internet Watch Foundation pandemie problém spíše zhoršila. V roce 2021 nadace potvrdila 252 000 URL adres, které obsahovaly videa nebo snímky sexuálně zneužívaných dětí, o rok dříve jich bylo „jen“ 153 000.

Často si groomer dítě zpracuje do té míry, že mu pošle intimní snímky dobrovolně. V takových případech mluvíme o konsensuálním sextingu. Svoji intimní fotku nebo video poslalo někdy 14 % mladistvých, pětina z nich má zkušenosti se zneužitím zaslaných materiálů.

Své intimní fotky poslala čtvrtina českých dětí někomu, koho zná jen z internetu.

Jak vysvětli dětem, že se nemají bavit s cizími lidmi? Pomoci může i video a rady pejska PUGa.

Jak probíhá grooming?

1. Vyhledání oběti

Internetoví predátoři často zneužívají sociální sítě, aby o svých obětech získali různé informace, například věk, zájmy nebo školu, kterou oběť navštěvuje. Na internetu mohou predátoři využívat svůj věk jako nástroj k vytvoření dominance, nebo mohou zvolit jinou taktiku a pokusit se splynout s dětmi tím, že si vytvoří falešný účet a budou se vydávat za dítě.

Také děti by měly chránit své soukromí aktivně a veřejně o sobě sdílet co nejméně informací.

Predátoři se často zaměřují na mladé dívky, ale obětí se mohou stát i chlapci. Útočník často přebírá úlohu „učitele“ či průvodce, díky čemuž se dítě cítí uznávané, atraktivní nebo oceňované.

2. Zrcadlení a komplimenty

Když má predátor dostatek informací, oběť osloví. Konverzace se obvykle řídí jedním ze dvou vzorců:

Někdy okamžitě začnou komunikovat na erotická témata a žádají od dítěte sexuální služby (například zaslání fotografie bez spodního prádla). Pokud dítě na takové pokusy nereaguje, jednoduše přejdou na jinou oběť.

Druhý typ se považuje za nebezpečnější. Jejich cílem je totiž navázat trvalý vztah. V prvních fázích komunikace jsou laskaví a pozorní, aby si získali důvěru oběti. Typickým znakem je až extrémní zájem a pochvaly. Groomer v takových případech souhlasí se vším, co dítě řekne, tváří se, že sdílí všechny zájmy nebo dokonce životní zkušenosti.

Tato zdánlivá laskavost, může zahrnovat celou řadu manipulačních technik. Predátoři často používají tzv. zrcadlení. V praxi tedy mluví o nevinných tématech, diskutují o dětských trendech, snaží se působit naivně a podobně. V podstatě se mění na dětské charaktery. Díky tomu se zdají být neškodní a důvěryhodní.

Predátoři používají přátelské chování k upevnění své pozice. Často se zajímají o trápení a obavy obětí. A když je dítě citově zranitelné, chovají se jako zodpovědní dospělí, naslouchají jeho obavám a uklidňují ho. Groomeři doufají, že si takto vytvoří pouto, ve kterém budou dominovat, a tak mohou oběť snadno dotlačit do nevhodných aktivit.

3. Izolace dětí

Hned na začátku se predátoři často ptají obětí na rodinné vztahy a zvyky rodiny. Děti se tak setkají pokaždé s dotazy jako „jsi sám/sama?“, „ Jsou vaši už doma?“ a podobně.

Predátoři mají tendenci vybírat si děti, jejichž rodiče nejsou příliš angažovaní v životě dítěte nebo kteří se s dětmi odcizili. Nepřítomnost rodiče (ať už fyzická či emocionální), činí oběť zranitelnější a snižuje možnost, že násilníka přistihnete.

Děti se pokoušejí dál izolovat degradováním rodičům nebo snižováním hodnoty ostatních kamarádů. Typické jsou fráze jako „oni by ti nerozuměli, ale já tě chápu“.

4. Gradace požadavků

Po navázání vztahu groomer obyčejně žádá oběť o zaslání nějakého důkazu náklonosti, jako jsou fotografie nebo videa. Na oplátku může predátor nabízet osobní fotografie, aby děti přesvědčil, že na vzájemném sdílení sexuálního obsahu není nic špatného. Pokud se groomer od začátku vydává za mladšího, je možné, že takové fotky ukradne z internetu.

Než si predátoři explicitně vyžádají erotický materiál, často se snaží svou oběť „znecitlivět“ tím, že do rozhovoru vnesou sexualitu, ptají se například na předchozí sexuální zkušenosti dítěte a posílají sexuálně orientované vtipy nebo dokonce pornografický obsah.

Predátor může online vztah přenést i do fyzického prostoru a požádat dítě o osobní setkání. Pokud se někdo chce s vaším dítětem setkat o samotě, měli byste to vždy považovat za varovné znamení.

Pokud dítě odmítne, může se predátor pokusit získat osobní údaje oběti, například adresu bydliště či školy. Predátoři často kontrolují účty dětí na sociálních sítích a poté sledují jejich přátele a rodinu, aby získali potřebné údaje. Mohou také dítě nenápadně přimět ke sdílení těchto informací. Mohou se například ptát: „Žiju v tomhle městě. Už jsi tam někdy byl? Je ti tohle místo povědomé?“ Jakmile získají citlivé údaje, mohou je použít k „náhodnému“ obcházení míst, kde chtějí dítě naoko překvapit.

5. Výhrůžky a manipulace

Počáteční vstřícnost postupně nahrazují výhružky a manipulativními požadavky. Predátoři mohou své oběti šikanovat tím, že jim vyhrožují zveřejněním nebo zasláním soukromých fotografií rodině nebo přátelům dítěte. Mohou také tvrdit, že přijdou k dítěti domů nebo do školy a fyzicky mu ublíží.

V těchto situacích se jako zbraň běžně používá psychické vydírání. Predátor může tvrdit, že je nemocný nebo má bolesti a že mu má oběť pomoci, například poskytnutím konkrétních obrázků.

Predátor se může občas vrátit ke svému předchozímu soucitnému chování, aby oběť přesvědčil, že přátelství je upřímné, nátlak tak nemyslel a podobně. Mohou dokonce přímo popírat své zlovolné chování a zlehčovat je tvrzením, že jsou příliš daleko na to, aby byli nebezpeční, nebo že jsou také rodiči/prarodiči a nikdy by dítěti neublížili.

Predátoři také někdy manipulují s dětmi tím, že jim nabízejí dárky výměnou za konkrétní informace nebo obsah. Návrhy mohou zahrnovat peníze, technologie, oblečení, šperky nebo dokonce zakázané produkty, jako jsou drogy, cigarety nebo alkohol.

Jak zjistíte, že je dítě obětí predátora?

Zjistit, že se vaše dítě setkalo online s groomerem není vůbec jednoduché. Jak bylo řečeno, predátor se pokusí dítě od vás odcizit. Signálem, že něco není v pořádku, může být:

• Dítě je tajnůstkářské, nechce mluvit o tom, jak tráví čas.
• Přestává se s vámi bavit, jaký mělo den.
• Tráví více času o samotě.
• Má mnohem staršího přítele/přítelkyni.
• Najednou má věci a peníze, které ale nedostalo od vás a nechce říci odkud je má.
• Experimentuje s alkoholem či cigaretami.
• Zničehonic se výrazně změnil čas, která tráví online.
• Je smutné, bez nálady, ve stresu…
• Výrazně sexualizované chování (jazyk, vtipy) nebo výraznější zájem a znalosti této oblasti.
• Často začne nadšeně mluvit jen o jednom člověku, se kterým si píše a dostává od něj vzkazy.

Možná, že výše uvedené jsou u vašeho dítěte jen znakem puberty. Pokud máte obavy, že prožívá cokoli, co by mohlo představovat riziko, podpořte jej, ať se baví s kýmkoli dalším – pomoci může i Linka důvěry, učitel nebo kamarád. Možná se před vámi jen cítí trapně, má pocit viny anebo neví, jak začít.

Jak ochránit dítě před groomingem?

Klíčová je komunikace. Aniž byste démonizovali online prostor, mluvte se svými dětmi o internetu, sociálních sítích, které používají, a o lidech, které sledují nebo se kterými mluví. Stejně jako ve fyzickém světě existují online lidé, kteří prostě nejsou poctiví.

Internetu i fyzickém světě můžete mluvit s dětmi stejně – s cizími lidmi se prostě nemají bavit a už vůbec nikam chodit.

Diskutujte o nebezpečích internetu, o chování predátorů a o tom, že veškeré informace, fotografie nebo videa sdílená online mohou být použita proti nim. Se staršími rozhodně můžete shlédnout dokument V Síti (doporučili bychom spíše dětskou verzi).

Snažte se jim vysvětlit, co je to grooming, například pomocí vzdělávacích videí nebo příkladů ze života, aby vaše děti dokázaly rozpoznat predátorské chování, pokud se s ním někdy setkají. Pokud je někdo tlačí do čehokoliv, co jim není příjemné, měly by komunikaci ukončit. I kdyby šlo jen o kamaráda nebo jejich partnera.

Seberte všechnu odvahu a mluvte s dětmi o sexualitě.  Je normální, že ji chtějí v určitém věku zkoumat. Ale jistě si nepřejete, by tak činily s cizími lidmi nebo u pornografie.

Pravidelně si s dětmi povídejte a sledujte změny v jejich chování, abyste diskusi přizpůsobili jejich vlastním zkušenostem. I když to může být nepříjemné, rozhovory o citlivých tématech a poskytnutí bezpečného prostoru pro jejich prozkoumání vám mohou pomoci předcházet rizikovým situacím a rychle je řešit. Pokud máte pocit, že se vaše dítě nachází ve fázi vzdoru vůči vám jako rodiči, ujistěte se, že má někoho jiného, komu se může svěřit – sourozence nebo kamaráda

Animovaný seriál Hey PUG!  učí malé děti rozpoznat dětské nástrahy online světa a radí, jak se zachovat, když se setkají se stinnými stránkami internetu. V seriálu vystupují děti Miki, Finn, Alex a jejich rodiny a samozřejmě internetu znalý pes PUG.

Další epizody najdete v magazínu Dvojklik nebo na YouTube.

Nejčastěji intimní snímek nebo video posíláme jako dárek svému partnerovi či partnerce a jako odpověď na obdržené fotky a videa. Někteří z nás intimní obsah zaslali i neznámé osobě na internetu jako způsob flirtování a pokus o navázání kontaktu.

A zde se právě dostáváme k důležité skutečnosti. Za dobrovolný, tedy konsensuální sexting, můžeme považovat pouze případy, kdy odesílatel a příjemce souhlasí, že si takové fotky či videa budou vyměňovat. Nevyžádaná intimní fotka či nevyžádané intimní video někdy přišlo dvěma z pěti dospělých (40 %).

Největší zkušenosti se sextingem mají mileniálové ve věku 25-34 let, intimní fotky z nich sdílí nebo někdy sdílela polovina. O něco méně jsou v sextingu aktivní lidé ve středním věku (44 %) a dvacátníci neboli generace Z ve věku 18-24 let (41 %).

Většina považuje sexting za nebezpečný

Jestli někde určitě platí, že co vypustíme jednou na internet, už jen stěží ovlivníme a dokážeme kontrolovat, je to určitě v případě sdílení intimních fotek a videí.

I přestože polovina dospělých nevnímá podle průzkumu sexting jako něco špatného a každý třetí dospělý již nějakou takovou fotku nebo video někdy poslal, většina z nich (82 %) si myslí, že je rozhodně nebezpečný. Za bezpečný ho pak označila desetina dotázaných. O něco častěji pak jako nebezpečný vnímají sexting ženy.

Důvody, proč někdo bez dovolení zveřejní naši intimní fotografii nebo video, mohou být různé. Může se tak stát ze strany bývalého partnera nebo partnerky jako způsob pomsty nebo těch současných, kteří fotku či video ukáží mezi svými přáteli a ta se tak dostane k dalším lidem, které neznáme.

Dotázaní v průzkumu také uváděli, že by se o cizí fotku podělili jen se zcela důvěryhodnou osobou (14 %) nebo pouze v případě, že by na fotce nebylo vidět osobě do obličeje (10 %). Ať už ze zlého úmyslu nebo bez něj, existuje prostě možnost, že se z dárku pro našeho partnera nebo partnerku stane věc veřejná.

Kde jsou intimní snímky nejčastěji zveřejňovány?

Podle průzkumu jsou nejčastějšími místy neoprávněného šíření intimních fotek a videí Instagram a Snapchat, následovaný Messengerem a příspěvky na Facebooku.

Ať už používáme k posílání fotek jakoukoli sociální síť nebo chatovací aplikaci, je třeba počítat s tím, že sami rozhodujeme o úrovni soukromí, kterou si na ní nastavíme, ať už v případě sdílení fotek a videí na profilu a v příbězích, nebo zasílání do zpráv.

V tomto případě se vyplatí používat aplikace s koncovým šifrováním či aplikace umožňující tzv. mizející režim (fotka do několika sekund po odeslání zmizí z konverzace) nebo smazání obsahu jak na straně odesílatele, tak příjemce.

Moji fotku někdo bez dovolení zveřejnil – co s tím?

Zveřejněná intimní fotka nám může nadělat mnoho nepříjemností. V případě, kdy nám někdo zveřejněním naší intimní fotky nebo videa vyhrožuje nebo nás vydírá, je namístě obrátit se na Policii České republiky.

Je ale řešení s policií běžnou praxí? Nadpoloviční většina dospělých (60 %) by podle průzkumu situaci skutečně s policií řešila. Průzkum také ukázal, že čím byli dotazovaní starší, tím více převládala odpověď řešit situaci s orgány činnými v trestním řízení.

Nejčastěji nad takovou situací mávnou rukou muži (25 %). Na polici by se obrátilo 56 % z nich a 40 % z nich by neoprávněné zveřejnění řešila s administrátorem webu. Ženy pak na rozdíl od mužů také uváděly, že by se obrátily na svého partnera či partnerku (17 %) nebo přátele (14 %).

Jak snížit rizika?

Jak už bylo řečeno, k bezpečnosti je třeba i v tomto případě přistupovat z více úhlů pohledu, počínaje komunikací na sociálních sítích až po zabezpečení chytrého telefonu. Pokud si se svými protějšky po vzájemné domluvě budeme intimní fotografie a videa vyměňovat, je dobré vzít v úvahu několik doporučení a bezpečnostních pravidel:

#1

Na fotografii ani ve videu bychom nikdy neměli mít zobrazený obličej nebo tetování, aby nás nebylo možné identifikovat. To platí i pro prostředí, ve kterém snímek pořizujeme – na snímku by nemělo být poznat, kde bydlíme. Před pořízením snímku vypněte funkci sdílení polohy.

#2

Vhodné je využívat k zasílání intimních snímků aplikace s koncovým šifrováním a aplikace, které umožňují odstranit obsah pro obě strany, nebo ho zobrazí jen pár sekund v rámci funkce mizející zprávy. Nezapomínejte ale, že protistrana si i tak může pořídit snímek obrazovky i konverzace.

#3

Hlavním úložištěm bývá v takových případech chytrý telefon – mějte intimní fotky a videa v chráněné složce. V iPhonu k tomu slouží funkce „Skrýt fotografii“ a uzamknutí pomocí aplikace Poznámky, u ostatních telefonů vestavěná anebo jiná oficiální aplikace jako je AppLock, S Secure nebo Gallery Vault. Řešením je také fotku hned po odeslání smazat.

#4

Na celém zařízení používejte zámek obrazovky a potvrzování heslem, které nebudete sdílet ani se svými nejbližšími. Mezi ty nejbezpečnější možnosti patří potvrzování otiskem prstu nebo rozpoznáním obličeje.

#5

Vypněte si synchronizaci své fotogalerie do cloudu, aby se fotky neobjevily v nevhodný okamžik tam, kde nechcete. Taky se tím vyhnete riziku odcizení fotek při útoku hackerů na cloud.

#6

Kromě zabezpečení chytrého telefonu nepodceňujte ani zabezpečení sociálních sítí, které využíváte k zasílání intimních snímků. Služby jako Facebook nebo Instagram již nabízí také možnost vícefázového přihlášení kódem do SMS nebo aplikace, které známe například z internetového bankovnictví.

#7

Operační systém chytrého telefonu a všechny aplikace v něm pravidelně aktualizujte na nejvyšší možné verze. Aktualizace totiž obsahují i opravy zranitelností, kterých využívají kybernetičtí útočníci.

#8

Používejte na svém chytrém telefonu antivirový software. Včas vás bude varovat před mobilním malwarem a podvodnými odkazy nebo weby.

Pokud zjistíte, že někdo neoprávněně zveřejnil vaši intimní fotku nebo video, nenechte si situaci líbit a obraťte se na administrátora webu nebo sociální sítě s požadavkem na odstranění. Na základě obecně platných pravidel by vám měli vyhovět.

Pokud vám někdo vyhrožuje, že fotku nebo video s vámi zveřejnění a vydírá vás, obraťte se na Policii České republiky (158).

Zní vám to přehnaně? Není, přesně takový příběh se stal. Dotyčná slečna má nyní vážné problémy – oběma jim bylo 17 let. Takže čelí vyšetřování z držení dětské pornografie, protože její ex-partner nebyl ještě plnoletý, když se natáčel.

I takhle nešťastně může skončit na první pohled nenápadné dopisování mladých lidí. Své intimní fotky nebo video klidně sdílí 14 % mladistvých a 33 % dospělých nad 18 let. Takovým vzkazům se říká souhrnně konsenzuální sexting, tedy dobrovolné erotické dopisování. Zeptali jsme se teenagerů, komu takové fotky posílají a proč.

Mladí lidé dobře vědí, že je sexting rizikový. Za nebezpečný jej považuje 82 % dotazovaných, 69 % jej dokonce označilo za nepřípustný. Jenomže chuť zakázaného ovoce je zřejmě neodolatelná.

Dívky posílají fotky častěji

Mladé dívky sdílí své fotky v 17 % případů, chlapci ve 12 %; ti častěji posílají podobné snímky jako reakci. Přijatelnější je sexting pro mládež z Prahy, než ve zbytku Česka. Nejzdrženlivější jsou mladí lidé z Moravy. Sexting za nepřijatelný považuje 72 % mladých Moraváků ale jen 50 % Pražáků.

Podle psycholožky Jarmily Tomkové by rozdíl mohl být způsobený větší otevřeností a tolerancí k rozmanitosti, v takovém prostředí se děti během dospívání mohou cítit svobodnější v experimentování se svou identitou, sexualitou a vztahy a s postoji k nim.

Mladí lidé provozují sexting ve vztahu nebo během flirtování. Nejčastějším příjemcem fotek jsou bývalí či současní partneři a partnerky. Téměř čtvrtina mladých lidí ale pošle svou fotku i někomu neznámému, často jen proto, aby vyvolali nějakou reakci.

Motivací bývá zvědavost i touha vytvořit či udržet erotickou atmosféru při dopisování. Bohužel desetina teenagerů se setkala i s tím, že z nich někdo erotický snímek vymámil.

Pětinu fotek někdo zneužije

Celkem 18 % teenagerů zažilo nějakou situaci, kdy došlo ke zneužití jejich fotky, podobně jako v příkladu v úvodu. Pro srovnání stejnou negativní zkušenost mají pouhá 3 procenta dospělých.

Nejčastěji dětem někdo vyhrožuje zveřejněním nebo je kvůli fotce šikanuje. Zkušenost se zneužitím snímků měly častěji dívky-respondentky.

Pokud někdo neoprávněně zveřejnil fotky teenagerů, stalo se tak nejčastěji na Instagramu a Snapchatu, následovaných Messengerem a příspěvky na Facebooku.

 Třetina teenagerů, kteří někdy sdíleli svou intimní fotku, toho lituje.

Pokud dojde na nejhorší a skutečně někdo intimní fotku zneužije, obrátilo by se 60 % teenagerů na rodiče, 29 % na policii a 28 % na kamaráda. Necelá desetina by se ale styděla obrátit na kohokoliv.

„V okamžiku, kdy se zdánlivě neškodná výměna intimních materiálů začne měnit v nátlak, je potřeba okamžitě konat. Takové jednání je nutné ohlásit Policii České republiky. Stud není v těchto případech na místě ani u dětí, ani u dospělých. Komunikaci, ve které vás někdo do něčeho nutí, vydírá apod., je vhodné zálohovat prostřednictvím snímku obrazovky. V první fázi není vhodné útočníkovu komunikaci blokovat, přestože se to jeví jako nejlepší okamžité opatření. Pro potřeby dokazování by následně mohly chybět potřebné podklady“, popisuje nezbytné první kroky vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR plk. Zuzana Pidrmanová.

Bezpečnost při sextingu

Je třeba zdůraznit, že sexting je vysoce rizikový, a to i v případě, že chcete posílat fotografie někomu blízkému, komu důvěřujete. Protistrana totiž může snadno zradit vaši důvěru , ale jednou odeslaný obrázek už nevymažete. Opravdu pečlivě zvažte osobnost příjemce.

Sexting s nezletilým pod 18 let může být klasifikovaný jako držení dětské pornografie.

Pokud chcete posílání riskovat, je na místě posílat fotografie anonymizované, tedy upravené tak, aby nemohly být v budoucnu spojeny s vaší identitou. Nemělo by vám být vidět do obličeje, ani by neměla být patrná unikátní tetování, mateřská znaménka a podobně.

Pokud vám někdo pošle intimní snímek, není nutné reagovat stejně, někdy jde o manipulaci, jak obzvláště od dítěte podobný snímek získat.

Dají se také využívat aplikace, které umožňují snímek odstranit pro obě strany, nebo jej zobrazí jen na krátkou dobu v řádu sekund, případně dle jiného nastavení uživatele.