Sexting ale představuje vážné riziko, a to i pokud taková konverzace probíhá mezi přítelem a přítelkyní. Pětina dětí má zkušenost s nějakým zneužitím takto zaslaných fotek (a to jsou jen případy, kdy dítě svou fotku poslalo dobrovolně, také ji z něj mohl někdo získat manipulací nebo se nabourat do dětského zařízení). Pro představu poradna projektu E-bezpeci.cz řeší asi 330 dotazů ohledně sextingu ročně, zhruba polovinu položí dítě mladší 18 let. Většinou se uživatelé táží právě na možné zneužití, vymazání fotek a podobně.

Existuje také tzv. sextortion scam. Zpravidla se jedná o falešný e-mail, který vyhrožuje neexistujícími materiály. Takovýto e-mail tvrdí, že vás útočník natočil při sledování pornografie. Vyhrožuje zveřejněním nahrávky, pokud nezaplatíte výkupné v kryptoměnách. Jde ale o podvod, žádná nahrávka neexistuje. Tento spam se může objevit i ve schránkách dětí. Více jsme psali zde.

Sextorze v případě dětí může přerůst v kyberšikanu. Obzvláště, pokud vyděrač skutečně fotografie zveřejní mezi spolužáky. Jen v loňském roce se na Linku bezpečí obrátilo přes 1400 dětí, které se s kyberšikanou potýkaly. Reálných případů bude ale mnohonásobně více. Děti se často bojí svěřit, ale samy si neví rady.

Sextorze není vtip, může být i trestná

Počet vydírání, jakým je sextorze, spíše roste. Pravděpodobně je to způsobené tím, jak snadné je dostat se k intimním materiálům a jak je zneužít například prostřednictvím sociálních sítí. Terčem se častěji stávají i mladiství, jsou totiž důvěřivější a nevyhodnotí všechna rizika předtím, než nějaké intimní materiály pošlou.

Sextorze se týká sice častěji dívek, ale o šikaně chlapců se méně mluví, o to těžší pro ně může být se svěřit dospělému.

Často sextorze začne jako hloupý žertík, který se zvrtne. Nejčastěji totiž mladí lidé posílají intimní fotografie svým protějškům, se kterými zrovna chodí. Typicky zapracují emoce, jako žárlivost nebo vztek poté, co se pár rozejde.

Důsledky takového vydírání, i když začne jen mezi známými vrstevníky, mohou být velmi vážné. Psychické následky pro oběti vydírání asi není nutné jmenovat, ty si dokážeme snadno představit. V minulosti už takové případy bohužel dopadly i tragicky: v květnu si po takovém vydírání v USA vzal život 17letý mladík a tento případ nebyl jediný.

Vyděrač může čelit trestnímu stíhání, a to i v případě, že vyděračem je jiné dítě. Pokud navíc jde o explicitní materiály nezletilých, bude je policie velmi pravděpodobně považovat za nakládání s dětskou pornografií. Fakt, že zmíněnou dětskou pornografii uchovává jiné dítě, na věci nic nemění.

„Pokud sexting přejde do tzv. sextorze, kdy se intimní materiály stávají předmětem vydírání, hovoříme nejčastěji o trestném činu nazvaném Sexuální nátlak. Případy, kdy materiály zachycují děti, jsou nejčastěji kvalifikovány jako Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií a často i dalších skutků. Vždy samozřejmě záleží na posouzení všech okolností daného případu,“ vysvětluje vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR plk. Zuzana Pidrmanová.

Jak děti před sextorzí ochránit

Mnoho rodičů se snaží omezit svým dětem přístup k internetu v naději, že tak budou v bezpečí. To ale není jisté. Víte, jak to je s tím zakázaným ovocem. Proto doporučujeme spíše s dětmi upřímně mluvit o tom, čeho se obáváte a proč. Asi se shodneme, že puberťáci jsou velmi citliví na zákazy, a také na soukromí. Je ale velmi důležité, aby k vám cítili důvěru, že se mohou svěřit s jakýmkoliv problémem, aniž byste se jako rodiče zlobili.

Důležitým preventivním krokem, je pečlivě zvážit, s kým si chci psát a o čem. Děti by měly být opatrné zejména, pokud se seznámí s někým, koho z fyzického světa neznají. V takovém případě doporučujeme si dopisovat jen o konverzačních tématech, ale čemukoliv osobnímu se striktně vyvarovat.

Všechny účty na sociálních sítích by měly děti mít nastavené jako soukromé. Tak je pro cizí lidi obtížnější je oslovit.

Zakázat zcela sexting dost dobře nejde (i když sdílení intimností nedoporučujeme). Ale vaše děti by měly velmi pečlivě zvážit, zda si osoba na druhé straně zaslouží takovou důvěru. Jakmile takovou fotku jednou pošlou ztratí nad ní kontrolu. Smazat už možná nikdy nepůjde. Stojí to vzrušení za takový risk?

Doporučujeme zcela ignorovat nevyžádané zprávy, které obsahují intimní fotky nebo vyzývají děti k tomu, aby je samy posílaly.

Jak postupovat, pokud mé dítě někdo vydírá?

Obecně nedoručujeme v čemkoli vyděrači vyhovět. Požadavky se budou spíše stupňovat a problém se nevyřeší. Děti by neměly cokoli vyděrači platit, ani mu posílat žádné další snímky. Pokud dojde k zveřejnění intimních materiálů, musí je provozovatel platformy smazat, v takovém případě také kontaktujte Policii ČR. Nasdílené fotky a videa ale sociálních sítě a komunikační aplikace nemažou ze soukromých konverzací (tady se ctí soukromí účastníků konverzace).

Nikdy neslibujte vyděrači, že uděláte cokoliv. Naopak nic mu neposílejte.

Samotnou komunikaci okamžitě ukončete a uložte si printscreeny nebo celé konverzace, nahrajte telefonáty, uložte e-maily a podobně. Čím více důkazů o jednání druhé strany budete mít, tím lépe. Pokud komunikace s útočníkem probíhala na sociálních sítích, neblokujte jej, tím byste o historii konverzace, a tedy i důkazy přišli.

Neváhejte vyděrače upozornit, že se dopouští trestného jednání. Pokud je na druhé straně jiné dítě nejspíše jej to vyděsí. V případě sextorze se může jednat například o tyto trestné činy:

• Vydírání podle § 175 trestního zákoníku ČR.
• Výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií podle § 192 trestního zákoníku ČR. Podle § 126 trestního zákoníku ČR se dítětem rozumí osoba mladší osmnácti let.
• Sexuální nátlak podle § 186 trestního zákoníku.

Naopak požadujte po vyděrači smazání všech intimních materiálů. Několik argumentů máte výše. Chce to pevnou vůli a hodně sebevědomí. Ale vy (nebo vaše dítě) jste v právu a taháte za delší konec lana.

Ostatně, máte-li důkazy, můžete vydírání ohlásit Policii ČR. Přesně to doporučuje Zuzana Pidrmanová z oddělení prevence Policejního prezidia: „V okamžiku, kdy se zdánlivě neškodná výměna intimních materiálů začne měnit v nátlakovou aktivitu, je potřeba okamžitě konat. Takové jednání je nutné ohlásit Policii České republiky. Stud není v těchto případech na místě ani u dětí, ani u dospělých. Komunikaci, ve které vás někdo do něčeho nutí, vydírá apod., je vhodné zálohovat prostřednictvím snímku obrazovky. V první fázi není vhodné útočníkovu komunikaci blokovat, přestože se to jeví jako nejlepší okamžité opatření. Pro potřeby dokazování by následně mohly chybět potřebné podklady.“

Podle dat nadace Internet Watch Foundation pandemie problém spíše zhoršila. V roce 2021 nadace potvrdila 252 000 URL adres, které obsahovaly videa nebo snímky sexuálně zneužívaných dětí, o rok dříve jich bylo „jen“ 153 000.

Často si groomer dítě zpracuje do té míry, že mu pošle intimní snímky dobrovolně. V takových případech mluvíme o konsensuálním sextingu. Svoji intimní fotku nebo video poslalo někdy 14 % mladistvých, pětina z nich má zkušenosti se zneužitím zaslaných materiálů.

Své intimní fotky poslala čtvrtina českých dětí někomu, koho zná jen z internetu.

Jak vysvětli dětem, že se nemají bavit s cizími lidmi? Pomoci může i video a rady pejska PUGa.

Jak probíhá grooming?

1. Vyhledání oběti

Internetoví predátoři často zneužívají sociální sítě, aby o svých obětech získali různé informace, například věk, zájmy nebo školu, kterou oběť navštěvuje. Na internetu mohou predátoři využívat svůj věk jako nástroj k vytvoření dominance, nebo mohou zvolit jinou taktiku a pokusit se splynout s dětmi tím, že si vytvoří falešný účet a budou se vydávat za dítě.

Také děti by měly chránit své soukromí aktivně a veřejně o sobě sdílet co nejméně informací.

Predátoři se často zaměřují na mladé dívky, ale obětí se mohou stát i chlapci. Útočník často přebírá úlohu „učitele“ či průvodce, díky čemuž se dítě cítí uznávané, atraktivní nebo oceňované.

2. Zrcadlení a komplimenty

Když má predátor dostatek informací, oběť osloví. Konverzace se obvykle řídí jedním ze dvou vzorců:

Někdy okamžitě začnou komunikovat na erotická témata a žádají od dítěte sexuální služby (například zaslání fotografie bez spodního prádla). Pokud dítě na takové pokusy nereaguje, jednoduše přejdou na jinou oběť.

Druhý typ se považuje za nebezpečnější. Jejich cílem je totiž navázat trvalý vztah. V prvních fázích komunikace jsou laskaví a pozorní, aby si získali důvěru oběti. Typickým znakem je až extrémní zájem a pochvaly. Groomer v takových případech souhlasí se vším, co dítě řekne, tváří se, že sdílí všechny zájmy nebo dokonce životní zkušenosti.

Tato zdánlivá laskavost, může zahrnovat celou řadu manipulačních technik. Predátoři často používají tzv. zrcadlení. V praxi tedy mluví o nevinných tématech, diskutují o dětských trendech, snaží se působit naivně a podobně. V podstatě se mění na dětské charaktery. Díky tomu se zdají být neškodní a důvěryhodní.

Predátoři používají přátelské chování k upevnění své pozice. Často se zajímají o trápení a obavy obětí. A když je dítě citově zranitelné, chovají se jako zodpovědní dospělí, naslouchají jeho obavám a uklidňují ho. Groomeři doufají, že si takto vytvoří pouto, ve kterém budou dominovat, a tak mohou oběť snadno dotlačit do nevhodných aktivit.

3. Izolace dětí

Hned na začátku se predátoři často ptají obětí na rodinné vztahy a zvyky rodiny. Děti se tak setkají pokaždé s dotazy jako „jsi sám/sama?“, „ Jsou vaši už doma?“ a podobně.

Predátoři mají tendenci vybírat si děti, jejichž rodiče nejsou příliš angažovaní v životě dítěte nebo kteří se s dětmi odcizili. Nepřítomnost rodiče (ať už fyzická či emocionální), činí oběť zranitelnější a snižuje možnost, že násilníka přistihnete.

Děti se pokoušejí dál izolovat degradováním rodičům nebo snižováním hodnoty ostatních kamarádů. Typické jsou fráze jako „oni by ti nerozuměli, ale já tě chápu“.

4. Gradace požadavků

Po navázání vztahu groomer obyčejně žádá oběť o zaslání nějakého důkazu náklonosti, jako jsou fotografie nebo videa. Na oplátku může predátor nabízet osobní fotografie, aby děti přesvědčil, že na vzájemném sdílení sexuálního obsahu není nic špatného. Pokud se groomer od začátku vydává za mladšího, je možné, že takové fotky ukradne z internetu.

Než si predátoři explicitně vyžádají erotický materiál, často se snaží svou oběť „znecitlivět“ tím, že do rozhovoru vnesou sexualitu, ptají se například na předchozí sexuální zkušenosti dítěte a posílají sexuálně orientované vtipy nebo dokonce pornografický obsah.

Predátor může online vztah přenést i do fyzického prostoru a požádat dítě o osobní setkání. Pokud se někdo chce s vaším dítětem setkat o samotě, měli byste to vždy považovat za varovné znamení.

Pokud dítě odmítne, může se predátor pokusit získat osobní údaje oběti, například adresu bydliště či školy. Predátoři často kontrolují účty dětí na sociálních sítích a poté sledují jejich přátele a rodinu, aby získali potřebné údaje. Mohou také dítě nenápadně přimět ke sdílení těchto informací. Mohou se například ptát: „Žiju v tomhle městě. Už jsi tam někdy byl? Je ti tohle místo povědomé?“ Jakmile získají citlivé údaje, mohou je použít k „náhodnému“ obcházení míst, kde chtějí dítě naoko překvapit.

5. Výhrůžky a manipulace

Počáteční vstřícnost postupně nahrazují výhružky a manipulativními požadavky. Predátoři mohou své oběti šikanovat tím, že jim vyhrožují zveřejněním nebo zasláním soukromých fotografií rodině nebo přátelům dítěte. Mohou také tvrdit, že přijdou k dítěti domů nebo do školy a fyzicky mu ublíží.

V těchto situacích se jako zbraň běžně používá psychické vydírání. Predátor může tvrdit, že je nemocný nebo má bolesti a že mu má oběť pomoci, například poskytnutím konkrétních obrázků.

Predátor se může občas vrátit ke svému předchozímu soucitnému chování, aby oběť přesvědčil, že přátelství je upřímné, nátlak tak nemyslel a podobně. Mohou dokonce přímo popírat své zlovolné chování a zlehčovat je tvrzením, že jsou příliš daleko na to, aby byli nebezpeční, nebo že jsou také rodiči/prarodiči a nikdy by dítěti neublížili.

Predátoři také někdy manipulují s dětmi tím, že jim nabízejí dárky výměnou za konkrétní informace nebo obsah. Návrhy mohou zahrnovat peníze, technologie, oblečení, šperky nebo dokonce zakázané produkty, jako jsou drogy, cigarety nebo alkohol.

Jak zjistíte, že je dítě obětí predátora?

Zjistit, že se vaše dítě setkalo online s groomerem není vůbec jednoduché. Jak bylo řečeno, predátor se pokusí dítě od vás odcizit. Signálem, že něco není v pořádku, může být:

• Dítě je tajnůstkářské, nechce mluvit o tom, jak tráví čas.
• Přestává se s vámi bavit, jaký mělo den.
• Tráví více času o samotě.
• Má mnohem staršího přítele/přítelkyni.
• Najednou má věci a peníze, které ale nedostalo od vás a nechce říci odkud je má.
• Experimentuje s alkoholem či cigaretami.
• Zničehonic se výrazně změnil čas, která tráví online.
• Je smutné, bez nálady, ve stresu…
• Výrazně sexualizované chování (jazyk, vtipy) nebo výraznější zájem a znalosti této oblasti.
• Často začne nadšeně mluvit jen o jednom člověku, se kterým si píše a dostává od něj vzkazy.

Možná, že výše uvedené jsou u vašeho dítěte jen znakem puberty. Pokud máte obavy, že prožívá cokoli, co by mohlo představovat riziko, podpořte jej, ať se baví s kýmkoli dalším – pomoci může i Linka důvěry, učitel nebo kamarád. Možná se před vámi jen cítí trapně, má pocit viny anebo neví, jak začít.

Jak ochránit dítě před groomingem?

Klíčová je komunikace. Aniž byste démonizovali online prostor, mluvte se svými dětmi o internetu, sociálních sítích, které používají, a o lidech, které sledují nebo se kterými mluví. Stejně jako ve fyzickém světě existují online lidé, kteří prostě nejsou poctiví.

Internetu i fyzickém světě můžete mluvit s dětmi stejně – s cizími lidmi se prostě nemají bavit a už vůbec nikam chodit.

Diskutujte o nebezpečích internetu, o chování predátorů a o tom, že veškeré informace, fotografie nebo videa sdílená online mohou být použita proti nim. Se staršími rozhodně můžete shlédnout dokument V Síti (doporučili bychom spíše dětskou verzi).

Snažte se jim vysvětlit, co je to grooming, například pomocí vzdělávacích videí nebo příkladů ze života, aby vaše děti dokázaly rozpoznat predátorské chování, pokud se s ním někdy setkají. Pokud je někdo tlačí do čehokoliv, co jim není příjemné, měly by komunikaci ukončit. I kdyby šlo jen o kamaráda nebo jejich partnera.

Seberte všechnu odvahu a mluvte s dětmi o sexualitě.  Je normální, že ji chtějí v určitém věku zkoumat. Ale jistě si nepřejete, by tak činily s cizími lidmi nebo u pornografie.

Pravidelně si s dětmi povídejte a sledujte změny v jejich chování, abyste diskusi přizpůsobili jejich vlastním zkušenostem. I když to může být nepříjemné, rozhovory o citlivých tématech a poskytnutí bezpečného prostoru pro jejich prozkoumání vám mohou pomoci předcházet rizikovým situacím a rychle je řešit. Pokud máte pocit, že se vaše dítě nachází ve fázi vzdoru vůči vám jako rodiči, ujistěte se, že má někoho jiného, komu se může svěřit – sourozence nebo kamaráda