Aktivní tvorba obsahu je velmi výrazný ochranný faktor . Děti, které obsah tvoří, totiž lépe chápu, jak snadno lze přikrášlit realitu pomocí Photoshopu a filtrů, více vnímají, že obsah vzniká s nějakým cílem (například přesvědčit nebo prodat nějaký produkt), častěji také pečlivěji zvažují, co přesně ze svého soukromí chtějí sdílet.

„Když technologie dětem zakážu, tak pokud je technologie budou zajímat, tak si cestu k nim budou hledat jinak. A já jako rodič o tomto nemusím vědět. Rozumím důvodům, které rodiče vedou k tomuto kroku, ale restrikce většinou směřují k tomu, že „zakázané ovoce chutná nejlépe“. Myslím si, že lepší cestou je sdílet s dítětem naše poznatky, názory a současně naslouchat zase názorům dítěte. Technologie využíváme každodenně, téměř se bez nich nelze obejít a děti by měly znát jak negativa, tak pozitiva,“ doporučuje @dětská_psycholožka Kamila Ryšánková.

Staňte se pánem svého internetu

Náš mozek je nastavený, abychom vstřebávali maximum informací. V době kamenné to byla nepochybně důležitá věc, ale dnes nám příliš informací spíše škodí. Někdy ale z toho, že nejsme dost v obraze, máme špatný pocit. Je důležité naučit se „nesledovat nic“.

Podle psycholožky Kamily Ryšánkové je důležité o zprávách s dětmi hlavně mluvit: „Z internetu dostáváme každý den nepřeberné množství informací, a i my dospělí se jimi můžeme cítit zaplaveni. Proto je na místě přemýšlet nad tím, jaký obsah moje dítě konzumuje a v rozumné míře tento obsah omezit. Pokud se ve světě děje něco výrazného, co nás informacemi zahlcuje, tak bychom o těchto věcech měli s dětmi mluvit. Můžeme naslouchat tomu, co si o situaci myslí dítě, jak to vnímá, zda to v něm vyvolává nějaké emoce.“

Vybírejte si obsah, který vás obohacuje.

Děti veďte k tomu, aby si aktivně tvořily svoji bublinu a sledovaly jen ty profily a tvůrce, díky kterým se cítí lépe, inspirují je nebo třeba vzdělávají.

Pokud vaše děti například sledují digitální tvůrce, a kvůli jejich tvorbě si připadají nedostatečné, navrhněte jim, ať prostě přestanou takový obsah odebírat. Velmi pravděpodobně se stejnému tématu věnuje i někdo další.

Nenechme se mýlit, je snadné říct: „tak se na to nedívej.“ Ale děti často sledují určité tvůrce, protože jsou populární a chtějí držet krok s ostatními.

Jak si vybírat obsah?

Při výběru vhodných technologií a aktivit je důležité myslet na věk dítěte. Co baví a rozvíjí předškoláka, může být pro školáka příliš jednoduché. Hledejte aktivity, které vyžadují nějakou interakci raději než pouhé pasivní sledování.

Rozvíjet se může dítě třeba v těchto oblastech:

1. Kreativita: Nechte děti kreslit na tabletu či počítači, vytvářet jednoduchou hudbu nebo stříhat videa. Uvidíte, jak rychle se naučí ovládat různé nástroje a rozvinou svou představivost.
2. Logické myšlení: Existuje spousta her a hádanek, které nenásilnou formou učí děti řešit problémy. Některé aplikace dokonce představují základy programování hravou formou.
3. Jazykové dovednosti: Interaktivní příběhy nebo cizojazyčné hry mohou být skvělým způsobem, jak si trénovat slovní zásobu.
4. Motorika: Hry vyžadující přesné pohyby prstem nebo rukou pomáhají zlepšovat jemnou motoriku.
5. Kritické myšlení: Na internetu je třeba většinu informací ověřovat. Obzvláště tehdy, pokud děti čerpají zprávy hlavně ze sociálních sítí (což čerpají). Jak si informace ověřovat, se dočtete zde.
6. Mediální gramotnost: Děti musí vědět, že ne všechno, co vidí v médiích, je obrazem reality. Obzvláště mladší děti jsou manipulovatelnější reklamou nebo třeba podvodnými e-maily. Je důležité, aby uměly vyhodnotit, co je a není relevantní zdroj a nabídka. Díky tomu se snáze ochrání před kybernetickými útoku.

Nejdůležitější je, abyste v tom byli s dětmi společně. Zajímejte se o to, jak děti čas s technologiemi tráví. Hrajte hry spolu nebo diskutujte o tom, co zajímavého viděly.

„Pamatuji si několik dospívajících, kteří se svému technologickému zájmu věnovali i po škole a nyní si na svém zájmu v technologiích postavili živobytí. Jde o činnosti typu fotografování a jejich úprava, střih hudby, programování, vývoj počítačových her a další,“ vyjmenovává možnosti Kamila Ryšánková. „Každé dítě je zaujato na technologiích něčím jiným. Rozvíjet se lze třeba skrze jazykovou aplikaci jako je Duolingo nebo se můžou zdokonalovat v grafickém designu přes aplikace typu Canva, Illustrator a další. Některé děti zaujmou i aplikace, kde se učí programovat jako Scratch nebo MakeCode. A potom jsou tu čtečky knih nebo online databáze. Pokud se nebudeme omezovat na technologické dovednosti, tak jsou i šikovné aplikace, které učí děti meditovat jako Headspace nebo Calm či motivují k aktivnímu pohybu.“

Tvorba obsahu vs. nadměrné sdílení

Mnoho rodičů se obává, že pokud jsou jejich děti na sociálních sítích, budou o sobě sdílet neadekvátní množství informací. Nadměrní sdílení je jednoznačně rizikové. Proto je důležité s dětmi mluvit o tom, co na internet patří a co ne.

To, že autorství je ochranný faktor,  vůbec neznamená, že by děti měly vytapetovat TikTok videy ze svého pokojíčku. Doporučujeme veškerou tvorbu nechávat na uzavřeném soukromém profilu nebo se věnovat spíše prezentování nějakého koníčku, bez ukazování osobních zážitků. Mnohdy stačí si tvorbu uložit jen tak pro radost nebo jako vzpomínku.

Příručka pro rodiče: Jak ochránit děti na internetu

Chci dostávat aktuální informace o hrozbách, produktech a službách ESETu.  

Chci příručku

Jednoznačně je podporujte v tom, aby si libovolné technologie vyzkoušely, ale buďte jim trochu arbitrem. Pro použití řady nástrojů si musíte vytvořit profil. V takovém případě ale dáváte nějaké osobní údaje – například e-mail. Je dobré také zvážit, zda je moudré do aplikace nahrávat své vlastní fotky nebo jiná data.

Existují i plaiakce jejichž jediným cílem je získat data, která dále zneužívají. Příkladem může být třeba aplikace, která se objevila spolu s filmem Barbie a umožňovala vytvořit si vlastní „Barbie-avatar“.

Jak mohou děti využívat AI?

Když se bavíme o tom, jak mohou technologie rozvíjet dětskou mysl, nesmíme opomenout ani umělou inteligenci (AI).

„Z mé zkušenosti s ní děti rády experimentují a kladou mnohdy velmi zajímavé otázky, jako zda byla dříve slepice či vejce. To samozřejmě není vše, vytváří s pomocí AI obrázky, zkouší tvořit, snaží se ji využít produktivně. Někdy po umělé inteligenci sáhnou při domácích úkolech. Co vidím jako důležitější, je v případě AI rozvoj kritického myšlení a ověřování si informací i zdrojů,“ dodává Kamila Ryšánková.

Trochu kontroverzní téma je, zda by děti měly tyto technologie používat při psaní domácích úkolů. Na jednu stranu může AI chatbot inspirovat a pomoci se zdroji, na druhou stranu může úkoly zcela zpracovat za ně.

Umělá inteligence často tzv. halucinuje, to znamená, že odpovídá úplně špatně. Na odpovědi se tak nedá stoprocentně spolehnout. Učte děti být kritické. Rychlé ověření lze provést porovnáním informací z více zdrojů, jako jsou učebnice, ověřené webové stránky nebo konzultace s učitelem. Pokud data z nástrojů umělé inteligence využívají jen jako jeden ze zdrojů, nijak nevadí, pokud ji při výuce využívají.

V obecné rovině může AI podporovat kreativitu (například při návrhu vlastních obrázků) nebo nekonvenční myšlení, třeba filozofování o původu vajec a slepic. Je docela dobře možné, že AI nástroje budou nedílnou součástí pracovních aplikací a děti, které budou umět lépe zadávat dotazy, budou mít na pracovním trhu výhodu.

Je důležité nastavit hranice a nezapomínat na rovnováhu – kromě času s obrazovkami by měly mít děti dostatek pohybu, her venku a dalších aktivit.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Při používání internetu myslete na bezpečnost. Vysvětlete dětem základní pravidla bezpečného chování online a poučte je, jaké údaje nemají sdílet. S těmito dovednosti mohou směle experimentovat a hledat, co je baví a naplňuje.

Být hvězdou vypadá lákavě. Influenceři jsou slavní, cestují do exotických destinací, dostávají luxusní věci zadarmo a pokud jste opravdu dobří, jde o skvěle placenou práci. Všechno má ale i svá proti. Pojďme se podívat na kariéru snů kriticky.

Jak si influenceři vydělávají?

Digitální tvorba může skutečně někoho uživit. Těch, kteří ale žijí jen z tvorby, je málo. Například YouTube platí tvůrcům videa za shlédnutí – jde tedy v podstatě o podíl za reklamu, kterou YouTube prodává. Jindy platí tvůrce různé značky v rámci své propagace. Obvykle mají i jinou profesi – sport, herectví, moderování akcí, modeling. Řada influencerů také spravuje sociální sítě firmám, nebo se věnuje marketingu.

Proč děti touží po kariéře youtubera?

Kdo z nás nikdy nechtěl být slavným? Ať už umělcem nebo sportovcem? Někdy o tom sní asi každé dítě – mají hromady peněz, vydělávají si zábavou, mají luxusní věci, jezdí na samá zajímavá místa.

„Děti vidí konečný produkt – slavné influencery, kteří uspěli. Mají tedy zkreslený pohled a myslí si, že je to snadné. Ale není to snadné a ani oni se nestali populárními během prvního týdne, měsíce nebo roku od chvíle, kdy začali natáčet videa. Navíc existuje spousta rušivých faktorů, o kterých nevědí,“ vysvětluje psycholožka Jarmila Tomková, která se podílí i na projektu Safer Kids Online. Přiblížit realitu bychom měli teenagerům my dospělí, i sami influenceři.

To, co děti vidí na sociálních sítích, není skutečné. Většina příspěvků je zinscenovaná, využívá filtry nebo dokonce retuše.

Na první pohled může život influencerů vypadat jako sen. Jenomže být třeba profesionálním sportovcem vyžaduje tvrdý režim, ta ale za působivým profilem na TikToku vidět není. Nemluvě o tom, že nemáte soukromí a váš život je už napořád v hledáčku vlezlých bulvárních novinářů.

Influencerství je dřina, a pěkně tvrdá

Bavit pravidelně dav fanoušků zabere hodně úsilí. Každodenní tvorba nových a zajímavých příspěvků je náročná a vyčerpávající. Kreativní profese obecně jsou velmi náročné i pro dospělé. Obzvláště, když investujete čas a energii do přípravy příspěvků a vaši followeři je ignorují nebo se jim dokonce vysmějí.

Mnoho teenagerů odvozuje svoji vlastní hodnotu od toho, kolik pozitivních reakcí (lajků či srdíček) dokáží nasbírat a ubíjí je, pokud jich není „dost“. Takové sebehodnocení může vést k úzkostem, vyhoření a dalším obtížím.

Zakládat své sebevědomí na veřejném uznání je riskantní. Lajky nevypovídají nic o povaze nebo osobnosti.

Followeři nejsou reální přátelé

Děti často přehlíží fakt, že sledující nejsou totéž co skuteční přátelé. Anonymní online dav tu pro ně nebude, pokud budou potřebovat pauzu od online tvorby nebo se budou potřebovat svěřit s nějakým osobním problémem.

Reálné přátelé a rodinu nejde tak snadno nahradit. Rozhodně je nedoporučujeme zanedbávat kvůli digitálnímu životu.

Zlým komentářům se nelze vyhnout

Každý, kdo je na sociálních sítích na výsluní, se nevyhnutelně setkává s kritikou nebo dokonce nenávistí na internetu. Sekce komentářů mohou být doslova zaplavené urážlivými a jízlivými vzkazy. Během dospívání je složité vyrovnat se i s konstruktivní kritikou. Urážky mohou přerůst až v kyber šikanu, bohužel v online světě není kam utéct.

Pokud se s takovými reakcemi vaše děti setkávají, můžete jim pomoci komentáře moderovat a nahlásit hrubé chování. Příspěvky se nahlašují ručně, takže to je možné jen u omezeného množství fanoušků.

Děti málokdy uvidí smutek, nepříjemné momenty, náročnou práci nebo i frustraci, která s kreativní profesí influencera souvisí.

Hranice soukromí

Kim Kardashian patří mezi nejvlivnější influencery a sdílí všechny detaily ze svého soukromí i ze soukromí své rodiny. Už se ale i ošklivě spálila, a to během své návštěvy Paříže, kde ji přepadli a okradli o šperky v hodnotě 8 milion dolarů. Později se ukázalo, že zloději věděli, kde ji najít a co ukrást, právě díky příspěvkům na sociálních sítích.

To je jen jeden z mnoha příkladů. Mladí influenceři mnohdy nemají jasně nastavenou hranici, kde začíná jejich soukromý život. Vždyť dnes se běžně sdílí velmi osobní příběhy – o šikaně ve škole, coming-outy (veřejné přihlášení se k jiné sexuální orientaci) , vztahy a bolestné rozchody nebo i rodinné momenty. Pokud vaše dítě sdílí obsah, promluvte si o tom, kde by taková hranice ležet měla. Každý ji nepochybně bude mít jinde. Nicméně je důležité mít na paměti, že co internet schvátí, to už nenavrátí. Ten samý příspěvek bude vidět i za 10 let.

Platí to i naopak: to, že něco sdílí nějaká internetová hvězda, ještě neznamená, že je to dobrý nápad. Příkladem mohou být nebezpečné výzvy, například Tide Pod challenge.

Co dělat pokud se vaše dítě chce věnovat digitální tvorbě?

Je možné, že vaše dítě podniká první krůčky na sociálních sítích, vytváří vlastní obsah, sleduje trendy a v hloubi duše doufá, že by uspět mohlo. Ostatně proč to nezkusit? I když se vám to může zdát jako absurdní či dětinské, můžete stále být svým dětem koučem, který jim bude oporou.

Zkuste přijmout ambice svého dítěte stát se uznávaným tvůrcem obsahu. Podle psychologů nejlépe funguje s dětmi mluvit o problémech otevřeně: „nepřipadá mi to jako dobrý nápad, ale chci tě podpořit. Mám nějaké obavy, aby tě to nesemlelo. Pojďme se o nich pobavit.“ Podobné věty zmůžou více než zákazy.

„Je dobré s nimi mluvit o tom, co v životě prožívají. A to jak v offline, tak v online světě. Nejdůležitější jsou kroky, které se týkají běžného vzdělávání. Lidské vedení k otevřenosti a budování důvěry. Sociální média a influenceři by se měli stát součástí rodinných rozhovorů. Tímto způsobem rodiče do doby, než dítě dosáhne kritického věku před pubertou, nastaví model důvěry natolik, že s ním později budou moci otevřeně mluvit o kritických věcech. Například v situacích, kdy dítě čelí hecování nebo je smutné, že nikdo neodebírá jeho kanál nebo profil. Je třeba vést otevřený dialog a budovat vzájemnou důvěru. Tímto způsobem mohou rodiče postupně předávat know-how svým dětem,“ říká Tomková.