Možná vám dojde, že jde o podvodný telefonát a zavěsíte, ale možná taky ne. A rozhodně v tom nebudete sami, nakonec podle Masarykovy univerzity má vishing (neboli phishing pomocí telefonu) v rukou dobře organizované kriminální skupiny až 77% úspěšnost.

Není spam jako spam

Hned z kraje je dobré si ujasnit, že ne všechny nevyžádané hovory jsou automaticky škodlivé. Něco z toho je tzv. navolávání, tedy starý dobrý telemarketing.

Ačkoliv se telemarketing od podvodných telefonátů technicky příliš neliší, hlavní rozdíl je v záměru a zákonnosti. Legitimní společnosti totiž podle GDPR potřebují náš souhlas, aby nás mohly kontaktovat, a pokud ho odvoláme, musí to respektovat. Podvodníkům jsou ale zákony úplně ukradené. A nejen ty naše.

„Skupiny podvodníků často operují ze zemí s nedostatečnými zákony o kyberbezpečnosti a/nebo policejními složkami, které postrádají potřebnou úroveň technických znalostí. K jejich narušení nebo zastavení je tedy nutná mezinárodní spolupráce,“ vysvětluje náš bezpečnostní expert Ondrej Kubovič.

Vishing nové generace

Pryč jsou doby osamělých podvodníků, kteří ručně vytáčejí číslo za číslem a kvůli neadekvátnímu vyjadřování se často nedostanou ani za pozdrav, nebo obrovských call center, jejichž operátoři jedou podle jednoho společného scénáře.

Dnešní podvodné organizace spoléhají na software pro automatické vytáčení (anglicky autodialing), díky kterému jsou denně schopní uskutečnit miliony telefonických hovorů. Tento software funguje tak, že bleskovým tempem prochází seznam telefonních čísel a volá. Na odpověď přitom nečeká, prostě jede.

Seznam telefonních čísel můžou podvodníci získat např.:

• náhodným vygenerováním čísel;
• nakoupením od třetí strany, která je získala stažením z veřejných webů;
• využitím uniklých nebo kradených dat (např. infostealerem) z dark webu.

Šance, že oběť hovor přijme, si zvyšují tzv. spoofingem telefonních čísel, čímž ještě podpoří zdání oficiálního kontaktu seriózní instituce, který se obvykle snaží vyvolat.

„Technologické novinky jako spoofing telefonních čísel, autodialing a levný Voice over Internet Protocol (VoIP) nejen zvyšují počet podvodných hovorů, ale dělají je i hůř odhalitelné,“ shrnuje Ondrej Kubovič. „To samé platí pro generativní umělou inteligenci. Příkladem jejího využití pro vishing je nedávný investiční podvod zvaný Nomani, který hojně využívá deepfaků v podobě videí a škodlivých reklam na sociálních sítích.“

Haló, tady podvodník

Po zvednutí telefonu nastává druhá fáze útoku. V té podvodníci využívají buď nahrané zprávy, nebo nás rovnou spojí se svým operátorem, který to teprve pořádně rozjede. A „to“ se v tomto případě téměř vždy rovná psychologické manipulaci.

Cílem podvodných hovorů je totiž vyvolat paniku, která oběť donutí napřed jednat a až potom myslet. Čím víc nás totiž vyděsí, tím větší šanci mají, že ve snaze rychle zamezit škodám uděláme přesně to, co po nás chtějí.

Většinou jim jde hlavně o následující:

• bankovní detaily a informace o kreditních kartách;
• hesla a bezpečnostní kódy;
• další osobní data zneužitelná k finanční podvodům.

Pokud hovor prostě jen nepřijmeme, nijak zvlášť si nepomůžeme. Už jen fakt, že telefon zvoní, totiž útočníkům potvrdí, že mají funkční telefonní číslo, které buď začnou vytáčet opakovaně, nebo ho prodají jiné podobné skupině. A kolotoč začíná nanovo.

Jak se podvodům po telefonu efektivně bránit?

Prvním a nejdůležitějším krokem je zbavit se přesvědčení, že nám se to stát nemůže. Podvodníci totiž nespoléhají na naši hloupost, ale na základní lidské instinkty, které umí moc dobře zneužít. Nejefektivnější obrana je tedy telefon vůbec nezvedat. To ale není vždy možné, takže…

Jak poznat podvodný telefonát?

1. Neznámé nebo podezřelé číslo. Pokud číslo nepoznáváte, ale není označené jako spam, zkuste si ho napřed vygooglit.
2. Spěch nebo výhružky. Volající, kteří po vás chtějí okamžitě provést nějakou akci, např. něco zaplatit nebo ověřit účet, jsou většinou podvodníci.
3. Žádost o peníze nebo osobní informace. Žádná seriózní firma nebo státní úřad po vás nebude chtít vaše bankovní informace po telefonu.
4. Robotické hlasy nebo nahrávky. Pokud hovor začíná s automatickou zprávou, je velká šance, že jde minimálně o spam.

Nezvednutím nebo zavěšením to ale nekončí, důležité je začít důsledně blokovat. Podvodníka to sice nezastaví, ale z vás to udělá o dost méně atraktivní cíl. K blokování můžete například využít:

• Základní funkce mobilního telefonu. Na Androidu obvykle stačí podržet záznam v aplikaci „Telefon“ a vybrat „Zablokovat nebo nahlásit“. Na iPhonu se podobná možnost objeví při otevření kontaktu.
• Vestavěný spamový filtr telefonu. iPhone umožňuje ztišení neznámých volajících, které příchozí hovor pošle přímo do hlasové schránky. Na Androidu podobné opatření najdeme pod „Identifikace volajícího a spam“, ale hodně záleží na značce telefonu.
• Aplikace třetích stran, které příchozí hovory analyzují proti číslům v globální databázi a chytí i to, co vestavěný filtr pustí. Příkladem je třeba komplexní bezpečnostní řešení, které umožňuje nejen blokaci, ale i stanovení vlastních pravidel pro jakákoliv telefonní čísla.

Nahlásit, či nenahlásit – to je oč tu běží

Vzhledem ke spoofingu telefonních čísel se nabízí otázka, zda má nahlašování podvodných telefonátů vůbec smysl. Odpověď je ale překvapivě jednoduchá: smysl to má. A velký.

„Telekomunikační společnosti se proti podvodným telefonátům snaží bojovat, a to například SPAM nálepkami, AI boty, kteří plýtvají časem podvodníků, nebo pokročilými protokoly, které ověřují autentičnost volajícího,“ upřesňuje Ondrej Kubovič. Tím, že jim pokus o podvod nahlásíme, je v tomto boji aktivně podporujeme.

Závěrem…

Špatná zpráva je, podvodné telefonáty jsou díky novým technologiím čím dál sofistikovanější a tím i úspěšnější. Dobrá zpráva je, že pokroky ve strojovém učení a behaviorální analýze přispívají k vývoji lepších detektorů spamu a odhalování vzorců v podvodném chování, což ho umožňuje rychleji identifikovat.

Ačkoliv se nám vishing nejspíš nepodaří úplně zastavit, informovanost, zdravá skepse a vysoká obezřetnost nám v boji proti němu hodně pomůžou. Naší nejmocnější zbraní ale i nadále zůstává možnost hovor prostě a jednoduše zavěsit.

Mohlo by vás zajímat:
📱 Vishing: Podvodné telefonáty nás připraví o peníze i data
📱 Jak dokáží podvodníci získat vaše telefonní číslo?
📱 Proč chtějí kyberútočníci váš telefon?

Okolo podvodných hovorů se točí velký byznys. Cílem útočníků jsou nejčastěji vaše bankovní účty. Šikovnou manipulací se vás pokoušejí přimět, abyste jim sami své peníze převedli, nebo jim dali údaje z karet.

Telefonní čísla patří mezi osobní údaje a jsou cenným zdrojem pro identifikaci i reklamu. Toto spojení si vysvětlíme na příkladu, který popsala televize CNBC:

Baseballový  fanda vložil vstupenky do košíku ve speciální aplikaci, ale nákup nedokončil. Přesto mu krátce po zavření aplikace zavolá prodejce a nabídne slevu na vstupenky. Náš fanoušek bude asi trochu zmatený, protože své číslo nikam nezadával. Odkud tedy jeho číslo mají?

Odpověď zní – prostřednictvím sledování. Některé trackery mohou shromažďovat konkrétní informace z webové stránky. Například pokud vyplníte své telefonní číslo do formuláře, tracker jej uloží a vytváří tak to, čemu se často říká personalizovaný obsah. Existuje celý obchodní model známý jako „zprostředkování údajů“ a špatnou zprávou je, že stačí málo, aby se údaje staly veřejnými.

Zprostředkovatelé dat a úniky informací

Zprostředkovatelé dat získávají vaše osobní údaje z veřejně dostupných zdrojů (veřejné rejstříky), komerčních zdrojů (obchodní partneři, jako jsou poskytovatelé kreditních karet nebo obchody) a také sledováním vašich online aktivit (aktivity na sociálních sítích, kliknutí na reklamu atd.) a poté vaše údaje prodávají dalším subjektům. Většinou se tato data využívají k cílení reklamy  a prodeji služeb.

Toto není nelegitimní. Určitě si ale říkáte, jak se k takovým datům dostanou podvodníci.

Čím více společnostem, webům a aplikacím své osobní údaje poskytujete, tím podrobnější je váš osobní „marketingový profil“. Tím se také zvyšuje vaše riziko úniku dat, protože u samotných zprostředkovatelů dat může docházet k bezpečnostním incidentům. Zprostředkovatel údajů by také mohl vaše údaje prodat jiným subjektům.

Zprostředkovatelé údajů nebo úniky, které se jich týkají, však nejsou jediným zdrojem telefonních čísel pro podvodníky.

5 způsobů, jak se zločinci mohou dostat k vašemu telefonnímu číslu

1. Veřejné zdroje: Na sociálních sítích nebo na pracovních portálech se může objevit vaše telefonní číslo jako způsob, jak vás kontaktovat. V případě, že nemáte správně nastavenou ochranu osobních údajů nebo jej dokonce sami sdílíte, může být vaše číslo dostupné komukoli, dokonce i AI robotům.
2. Ukradené účty: Různé online služby vyžadují vaše telefonní číslo, ať už k potvrzení vaší totožnosti, k zadání objednávky nebo jako ověřovací faktor. Pokud dojde k prolomení vašich účtů kvůli slabým heslům nebo dojde k úniku dat, může snadno uniknout i vaše číslo.
3. Automatické vytáčení: Automatické vytáčení volá na náhodná čísla, a jakmile hovor přijmete, můžete se stát terčem podvodu. Někdy tyto automatické vytáčecí služby volají jen proto, aby potvrdily, že číslo někdo používá a jde tedy o relevantní cíl potenciálního útoku.
4. Pošta: V některých případech může být vaše číslo nebo e-mail vytištěné na balíku.
5. Phishingové a podvodné účty: V neposlední řadě svá čísla můžeme odevzdat sami v různých chatovacích aplikacích. A to v účtech, jejich jediným cílem je sběr takových to údajů. Pár ukázek najdete níže.
   V chatovacích aplikacích se útočníci vydávají za firmy nebo se s vámi jinak snaží navázat konverzaci. Krom čísla se pokusí zjistit pár dalších údajů, které lze použít pro sociální inženýrství.

Jak chránit své telefonní číslo

Jak tedy můžete chránit sebe a své číslo? Zde je několik tipů:

#1. Dávejte si pozor na phishing. Nikdy neodpovídejte na nevyžádané zprávy/volání z cizích čísel, neklikejte na náhodné odkazy v e-mailech a nezapomeňte zachovat chladnou hlavu a přemýšlet, než zareagujete na zdánlivě naléhavou situaci.

#2. Chraňte své účty dvoufaktorovým ověřováním, ideálně pomocí speciálních bezpečnostních klíčů, aplikací nebo biometrických údajů namísto ověřování pomocí SMS. Ty mohou být poměrně snadno zachyceny hackery.

#3. Dobře zvažte, zda  webové stránce poskytnete své telefonní číslo. Je sice užitečné, mát jej vyplněný v e-shopu nebo zadaný pro obnovu účtu, když zapomenete heslo, ale není to nejbezpečnější varianta.

#4. Při online nákupech na nespolehlivých e-shopech zvažte použití předplacené SIM karty nebo služby VoIP místo svého běžného telefonního čísla.

#5. Používejte mobilní bezpečnostní řešení s filtrováním hovorů a také se ujistěte, že jsou ve vašem webovém prohlížeči zablokovány soubory cookies třetích stran, a prozkoumejte další nástroje a technologie zvyšující soukromí.

Je důležité dbát na správnou kybernetickou hygienu a být si vědom, jaká data o sobě sdílíme. Ostražitost je na místě, zejména pokud vezmeme v úvahu důsledky tohoto nového světa poháněného umělou inteligencí.

Pojďme se podívat na to, proč jsou telefonní čísla vyhledávaným cílem  kyberútočníků, a probrat rizika spojená s jejich vyzrazením.

$cam jako předmět podnikání

Neradi to říkáme, ale kyber zločin pořád ohromně vynáší. Tolik, že vznikají celé zločinecké gangy, které vymýšlejí propracované způsoby, jak uživatele okrást. Typickým příkladem může být budování falešného vztahu nebo volání falešného pracovníka technické podpory nebo bankéře.

Jádrem mnoha takových scénářů je phishing a další útoky zneužívající postupy sociálního inženýrství. Útočníci se snaží vyvolat emoce (typicky strach) a pracují s naléhavostí. Zkrátka musíte teď hned něco udělat, abyste zabránili katastrofě.

Stáhněte si příručku
o sociálním inženýrství

Poznejte techniky sociálního inženýrství a naučte se, jak se proti nim úspěšně bránit.

STÁHNOUT PŘÍRUČKU

Navzdory nárůstu digitální komunikace telefonní hovory a zprávy zůstávají pro mnoho lidí důvěryhodnou metodou výměny informací. Často máme dojem, že když slyšíme druhého a vidíme na displeji jeho číslo, je všechno tak, jak má být.

Jak lze zneužít vaše telefonní číslo?

Vishing

Pokud útočník zná vaše telefon číslo, může zkusit tzv. vishing. Jde o podvodný telefonát, jehož cílem je vylákat z vás osobní, platební nebo přístupové údaje. Patrně vás kontaktuje jménem nějaké autority. Často se zločinci vydávají za pracovníky bank, policisty nebo státní úředníky. Často argumentují tím, že vás zrovna někdo okrádá a abyste své úspory zachránili, musíte okamžitě převést peníze jinam, nebo nahlásit do telefonu své heslo k internetovému bankovnictví.

Smishing

Typickým podvodem je smishing, kdy útočníci rozesílají SMS zprávy s infikovaným nebo škodlivým odkazem, který odkazuje na phishingové stránky. Typicky přijde jménem nějaké renomované společnosti, často takto zneužívají platební službu PayPal nebo přepravní společnosti. Evidujeme třeba také zprávy, které přišly zdánlivě z finančního úřadu.

Cílem je vylákat z vás přihlašovací údaje nebo jiné osobní údaje na phishingových webových stránkách nebo si stáhnout nějaký malware.

Přesměrování hovorů

K podvodům lze využít přesměrování hovorů. Jak to funguje? Ozve se vám podvodník a vydává se za nějakou autoritu, třeba pracovníka technické podpory vašeho operátora. Vyzve vás, abyste vytočili specifické telefonní číslo (většinou začíná *).

Jakmile oběť toto číslo vytočí, neúmyslně přesměruje volání na útočníky. Ti teď budou za vás přijímat hovory a v nich mohou odposlouchávat cenné informace.

Výměna SIM karet

Podvodníci se mohou pokusit přimět operátora, aby aktivoval vaši starší SIM nebo vám vydal novou. Nejdříve si sežene potřebné informace a poté kontaktuje mobilního operátora a požádá o přenos telefonního čísla na SIM kartu, kterou vlastní pachatel. Podvodník nejčastěji tvrdí, že je nutné SIM vyměnit kvůli krádeži nebo ztrátě telefonu

Po provedení tohoto procesu oběť ztratí přístup k mobilní síti a telefonnímu číslu, zatímco útočník  bude nyní přijímat hovory a textové zprávy oběti. Tohoto podvodu byste si ale rychle všimli, protože v jeho důsledku ztratíte přístup k telefonní síti.

Spoofing

Podvodníci mohou maskovat svou identitu a vydávat své číslo za jiné, známé.  Této metodě se říká spoofing. V praxi se to projeví tak, že vám místo náhodného čísla vyskočí telefonní číslo, které znáte. V takovém případě na straně oběti odpadá prvotní podezřívavost.

Na vašem soukromém telefonu loví útočníci služební data

V dnešní době mnoho zaměstnanců používá ke kontrole služebních e-mailů mobilní telefony. Vzniká tím pro útočníky zcela nový prostor. I oni totiž vědí, že mobilní telefony máme méně zabezpečené než počítače.

Útočník si dá více práce s rešerší a podvod cílí na konkrétní firmu (tomu se říká spearphishing). Takže si spojí telefonní číslo a veřejně dostupné informace (například jména vedoucích pracovníků, interní software nebo výše obratů). A tyto informace využije, aby se vydával za někoho, s kým pracujete nebo třeba za dodavatele.

Konečným cílem mnoha podvodníků je totiž získat přístup k podnikovým systémům a finančním prostředkům.

CEO fraud

Specifickým typem spear phishingu je takzvaný CEO fraud. V takovém případě se útočník vydává za vysoce postaveného managera (například výkonného ředitele, anglicky CEO).

Představte si, že jste účetní ve velké společnosti. Právě řešíte mzdy, práce máte nad hlavu a do toho, vám zavolá šéf šéfa a požádá vás o převod peněz. Jde o urgentní záležitost. Je potřeba zaplatit zálohu na akvizici, o které se už dlouho šušká. Musíte ale jednat ihned. Obchodní partner čeká.

Sice víte, jak se vedení firmy jmenuje, ale běžně s ním nejednáte. Nechcete jej ztrapnit na tak důležitém obchodním jednání. Navíc má informace, která dávají smysl: oslovil vás jménem, volal na služební číslo. A šéfům s přece neodmlouvá. Tak transakci provedete.

Bohužel i když se jedná o telefonát, může to být podvod. Existují AI nástroje, které například z veřejných rozhovorů umí napodobit tón hlasu.

Jak se před telefonními podvody chránit?

1. Prověřujte, prověřujte, prověřujte
   Nikdy nereagujete na nezvyklé požadavky ihned, ani když jsou od vašich blízkých. Nejdříve vždy sami kontaktujte tazatele a ověřte si, že opravdu potřebuje pomoci. V případě, že vám volá kolega, můžete jej kontaktovat prostřednictvím interních komunikačních nástrojů. Blízkým klidně zavolejte na jejich číslo. Naklonovat číslo tak, aby podvodník uměl i přijímat hovor, zatím možné není. Zeptejte se na něco, co nikdo nepovolaný nemůže vědět.
2. Obraťte se na poskytovatele služby
   Pokud vám volá bankéř, policista nebo jiný důvěryhodný pracovník, neplňte požadavek hned. Zavěste zpět na číslo poskytovatel služby, které běžně používáte. Doptejte se, zda vám skutečně volal někdo s urgentním požadavkem, případně poskytovatele informujte, že někdo zkouší podvést jejich zákazníky.
3. Nebuďte slušní
   Útočníci s vámi po telefonu budou manipulovat, často jsou hrubí a vydírají své oběti argument na jako „Jsem policista, nespolupracovat je trestný čin.“ „To opravdu chcete přijít o všechno, jak vám to mám jako vysvětlit.“
   Klidně telefon uprostřed věty típněte a vraťte se k předchozímu kroku a volejte sami zpět na vám známé číslo.
4. Dávejte pozor na to, co sdílíte
   Abyste zabránili podvodníkům ve shromažďování dalších údajů o vás, dávejte si pozor na to, co o sobě sdílíte online. Impersonizace spočívá v tom, že útočník použije veřejně dohledatelné informace, aby vás přesvědčil že je váš kamarád, šéf nebo kolega.
5. Používejte vícefaktorovou autentizaci
   Povolte ve všech službách vícefaktorové ověřování. Upřednostněte raději aplikace namísto SMS. Je to bezpečnější
6. Zabezpečte si telefon
   Phishing, ať už prostřednictvím zpráv nebo hovorů, lze odhalit pomocí spolehlivého mobilního bezpečnostního softwaru. Podnikům může obrana proti mobilním hrozbám a bezpečné ověřování pomoci takové hrozby překonat.

Pro útočníky jsou takové podvody poměrně nízkonákladové, potenciální zisk vysoký. Navíc je velmi složité najít a usvědčit skutečného viníka. Ke všemu může stačit jeden „úspěšný“ telefonát, aby se celá operace vyplatila.

Proč jsou všechny tyto podvody takovou hrozbou? V dnešní době se mnoho online služeb spoléhá při ověřování a obnově účtu na mobil. Kompromitace telefonního čísla může vést k obejití bezpečnostních opatření, včetně dvoufaktorového ověřování (2FA). Podvodníci se navíc mohou vydávat za vás a podvést vaše přátele nebo vašeho zaměstnavatele.

Bohužel útočníci nejsou hloupí a v některých případech volají i uprostřed noci. Základní informace už o oběti vědí, takže dokáží být velmi přesvědčiví. Jak takový podvod v reálu vypadá, se můžete podívat například v tomto videu.

Proč uvěříme vishingu?

Útočníci používají k manipulaci techniky sociálního inženýrství. Zpravidla se vydávají za zástupce nějaké důvěryhodné instituce – ať už jde o banku, policii či velkého poskytovatele internetových služeb.

Tito lidé volají standardně z neznámých čísel, včetně mobilních, takže nevyvolávají podezření. Mohou ale využít i metodu zvanou spoofing, kdy dokáží napodobit jakékoli číslo, a to i ta existující a oficiální.

Dále proti vám zneužijí nějakou emoci – pro stávající zákazníky například nabízejí obrovskou slevu nebo vás naopak zkusí vylekat zmínkou, že vaší kartou právě platí někdo na Srí Lance. Právě nebezpečí ztráty financí platí na oběti jako spolehlivé zaklínadlo. Strach je velmi silnou a přesvědčivou emocí.

Aby bylo možné nabídku využít nebo vyřešit problémovou situaci, útočníci potřebují ověřit vaši totožnost. Volající vás tedy požádá o rodné číslo, datum narození, údaje o kartě a podobně. Mohou si dokonce vyžádat i vícero údajů.

Útočníci manipulují emocemi. Snaží se nás po telefonu nalákat nebo vyděsit.

S vishingem se ale můžete setkat i v práci. Známé jsou například podvodné telefonáty, které byly „od technické podpory Microsoftu“. V těchto případech volala falešná technická podpora účetním, recepčním a dalším zaměstnancům, kteří mají údaje veřejně vyvěšené na stránkách firem. Programy Word či Excel (případně cloudové verze Microsoft 365) se používají prakticky všude. Pokud útočník použije pár odborných slovíček, je snadné oběť oklamat. Volající argumentuje, že v programech Office je problém a potřebuje od vás vzdálený přístup, aby ho vyřešil.

Podobné podvody je prakticky nemožné sledovat. Útočníci mohou mít stovky či tisíce telefonních čísel, které mohou rychle měnit. Výjimkou již nejsou ani gangy, které se sdružují k tomu určených call centrech. Mohou volat z Česka i ze zahraničí. Liší se čas, kdy hovor probíhá, i argumenty, které útočníci používají.

Úspěch vishingu závisí na tom, jaké informace už útočník má a jak přesvědčivě je použije. Podvodníci proto shromažďují uniklé databáze s různými daty, jako jsou jména, kontaktní údaje, adresa bydliště a tak dále. Jednotlivě se jedná o nedůležité údaje, ale společně tvoří přesvědčivou iluzi, že vás útočník zná.

Jak na načekaný telefonát s urgentním požadavkem reagovat?

Podvody po telefonu jsou dnes velmi rozšířené, proto si neváhejte identitu volajícího ve vší zdvořilosti ověřit. Sledujte také, jak volající reaguje. Pokud dlouho váhá nebo se vám zdá nervózní, klidně zavěste.

Ověřte si, kdo volá. Své údaje také nedáte jen tak někomu na ulici.

Mějte na paměti, že renomované instituce nepožadují citlivé informace po telefonu. Pokud ověřují identitu klienta po telefonu, požádají například jen o určité číslovky z rodného čísla.

Během legitimního telefonátu vám zpravidla nabídnou další produkt, chtějí vědět, zda jste provedli určitou transakci, ale po telefonu nikdy nepožadují aktivní operaci, jako je například převod, autorizace platby a podobně. Pokud je něco takového nutné, odkáží vás do internetového bankovnictví, aplikace nebo na některou z poboček.

Pokud máte podezření, že konkrétní hovor je podvod nebo volající vyžaduje data, která nechcete poskytnout, informujte volajícího, že raději zavoláte na standardní infolinku, kterou běžně používáte.

Jak se před vishingem chránit?

V první řadě nikdy neprozrazujte po telefonu citlivé údaje jako PIN, hesla, CVV kód k platební kartě, čísla dokladů nebo rodné číslo. To platí také pro různé potvrzovací kódy k platbám.

Zvažte, zda je vhodné po telefonu uzavírat složité smlouvy, například půjčky. V takovém případě se operátor legitimní instituce musí vyptávat na řadu důvěrných informací, u půjčky to bude třeba plat. Předem důsledně nastudujte podmínky, včetně možnosti zrušení daného produktu.

Ověřte si identitu volajícího, případně zavěste a spojte se s infolinkou, na kterou jste zvyklí. Není vaše povinnost se s kýmkoli bavit.

Pokud jste si jistí, že šlo o podvod, incident ohlaste dotčené instituci nebo policii.

Pokud vám volající zašle v SMS nebo e-mailem odkaz, buďte obezřetní. Můžete se jednat o falešnou stránku, která má jen dokončit dílo zkázy. V tomto případě doporučujeme dbát na pravidelné aktualizace systému a využívat v počítači i telefonu spolehlivý bezpečnostní program s aktivní anti-phishingovou službou, která vás na riziko na internetu upozorní.

Nebezpečím se dnes také stává takzvané sociální inženýrství. Jedná se o podvodnou manipulativní komunikaci na internetu, jejímž cílem je okrást nás o peníze nebo získat naše citlivé údaje. Ty mají samy o sobě svou cenu například na černém trhu. Obětí může být kdokoli z nás – aby se takový útok podařil, stačí, že jsme lidé a máme emoce. Sociální inženýrství totiž velmi obratně využívá naši zvědavost nebo strach.

Podvody na Bazoši, Sbazaru, Vinted a Marketplace

Jednou z nejčastějších forem sociálního inženýrství jsou phishingové zprávy. Klasicky je můžeme najít především ve svém osobním nebo pracovním e-mailu, objevují se ale čím dál častěji i na sociálních sítích a v chatovacích aplikacích.

Nechvalně proslulým trendem posledních měsíců a aktuálním případem phishingu jsou podvody na internetových bazarech, jako je Bazoš, Vinted, Sbazar nebo Marketplace na Facebooku.

Cílem těchto podvodů jsou samotní prodejci. V chatovací aplikaci, nejčastěji WhatsApp, Viber nebo Messenger, je podvodník osloví z českého anonymního telefonního čísla. Tváří se přitom jako zájemce o koupi zboží a nabídne prodejci, aby si spolu zboží předali přes přepravce, jako je například  DPD, GLS nebo Zásilkovna. Zašle prodejci odkaz na platební bránu, přes kterou má obdržet platbu za prodávané zboží.

Pokud prodejce na tuto nabídku kývne, nabere celý podvod rychlý spád. Po kliknutí na odkaz je prodejce přesměrován na falešnou webovou stránku, kde zadává údaje ze své platební karty nebo dokonce k bankovnímu účtu. Tím ale útočníkovi bohužel otevírá dveře ke svým penězům. Výjimkou v podvodech na internetových bazarech nejsou ani případy, kdy se útočníkům podařilo odcizit obětem z účtu veškeré finanční prostředky.

Aktuální situaci dokládá i nedávný průzkum společnosti ESET, podle kterého se s podvodem na internetových bazarech již osobně setkala téměř třetina všech dotázaných (31 %). Necelé desetině vznikla škoda do výše 1000 korun, 5 % dotázaných uvedlo finanční škodu do 5000 korun. Dle zjištěných dat necelých 5 % respondentů uvedlo, že podvod do 24 hodin nahlásilo na Policii ČR, pětina z nich ale uvedla, že vzniklou škodu dosud nehlásila.

Podvodníci své maskování stále zdokonalují

Podvodná komunikace má obecně vždy několik společných rysů. Zprávy se nás snaží buď něčím ohromit a podnítit v nás zvědavost, nebo nás vyděsit a přinutit k unáhlené reakci. Výjimkou tak nejsou sdělení, že jsme zdědili nějaký majetek po vzdáleném příbuzném nebo senzační nabídky investic do kryptoměn.

Druhým a o něco známějším případem jsou potom zprávy, které nás vyzývají k okamžitému přihlášení do internetového bankovnictví či jiného online účtu (např. na sociálních sítích), nebo k zaplacení faktury. Přihlašovací stránky jsou ale v tomto případě falešné a útočníci přes ně mohou získat přístup k našemu účtu a našim penězům.

Manipulativní komunikace přitom již dnes nekončí pouze u e-mailu nebo chatu. Setkat se můžeme i s podvodnými telefonáty, takzvaným vishingem, nebo tradičnější formou podvodných zpráv přes SMS, které dostaly označení smishing.

Jak nenaletět podvodníkům na internetových bazarech?

• Pokud se vám ozve zájemce o zboží, věnujte pozornost češtině. Zdá se vám komunikace nápadně strojově přeložená? Zájemce o zboží neskloňuje a má špatný slovosled? Kupující cizí národnosti vás bude spíše kontaktovat anglicky.
• Snaží se kupující obchod nápadně rychle vyřídit? Trvá na předání zboží přes dopravce a posílá vám odkaz na platební bránu? Opakovaně se vás ptá, zda jste už údaje vyplnili? Zpomalte a pořádně si komunikaci znovu pročtěte.
• To, zda není odkaz v komunikaci podvodný, si ověřte na webových stránkách přepravních společností, jako je například DPD, GLS nebo Zásilkovna.
• Vsaďte na svou intuici a pokud se vám cokoli na komunikaci nezdá, klidně ji ukončete. V tomto případě se rozhodně vyplatí opatrnost nad ziskem.
• Udržujte všechna svá zařízení vždy aktuální. Aktualizace operačního systému a programů i aplikací instalujte co nejdříve, obsahují také opravy chyb z předešlých verzí.
• Používejte na svých zařízeních včetně chytrých telefonů spolehlivý antivirový software. Ani ten nezapomínejte pravidelně aktualizovat.
• Pokud jste se stali obětí, nahlaste podvod na internetu Policii ČR na lince 158.