Od falešných policistů k podvodným kryptoměnovým peněženkám. Jak používat Android bezpečně?

Přijde vám SMS s informací, že zásilka nemohla být doručena. Zpráva vypadá normálně a vy jeden balíček zrovna čekáte, takže v klidu otevřete zaslaný odkaz. Otevře se vám stránka dopravní společnosti a žádá po vás malý poplatek za změnu doručení. Je to jen pár korun, takže neřešíte a zaplatíte…

Vzhledem k nadpisu článku je jasné, co přijde pak. Peníze zmizí na účtech podvodníků a vás čeká pěkná migréna. Něco takového už zažila většina z nás, ale ostražitost by neměli ztrácet ani ti, kterým se zatím podařilo podvodům vyhnout. S novými technologiemi se totiž dají čím dál hůř rozeznat a podvodníci rozhodně nemají žádnou motivaci polevovat.

Podle Statcounter Global Stats totiž mobilní telefony s operačním systémem Android využívá 69,5 % českého obyvatelstva. Když navíc připočítáme, že vlastními financemi začíná disponovat i nejmladší generace, která ve svém digitálním světě žije hlavně skrz obrazovky mobilních telefonů, čeká na podvodníky pořádná výplata.

Jak můžeme zajistit, aby odešli s prázdnou?

Jakým způsobem podvodníci útočí na uživatele Androidu?

Kyberútočníci útočí na majitele mobilních telefonů s operačním systémem Android pomocí dvou hlavních technik, a to:

• Vishingu (phishing pomocí hlasu). Podvodník se po telefonu vydává za představitele důvěryhodných institucí (banky, pojišťovny, státní úřady apod.) a manipuluje oběť k odevzdání citlivých informací nebo převodu peněz.
• Smishingu (phishing pomocí SMS). Podvodník pošle SMS, ve které se vydává např. za kurýra a snaží se oběť přimět kliknout na odkaz k potvrzení údajů či sledování balíčku. Ten vede ke krádeži přihlašovacích nebo platebních údajů.

Podvodníci využívající vishing často sahají také po tzv. spoofingu ID volajícího. Tato technika spočívá v tom, že se na displeji oběti objeví například „Policie ČR“, ačkoliv útočník z příslušného čísla nevolá. Cílem je především vzbudit důvěru u oběti.

Jaké typy podvodů na uživatele Androidu jsou nejčastější?

Konkrétní technické provedení je jen jedna část podvodů. Tou druhou, a z hlediska obrany možná důležitější, je konkrétní „pohádka“, kterou nám podvodníci vyprávějí, aby nás přiměli ke kýžené akci. Nejčastěji se setkáváme s následujícími podvody:

• Zprávy od „rodiny“ na chatovacích aplikacích. Podvodníci se vydávají za příbuzné nebo přátele oběti, kteří si údajně pořídili nové číslo. Tvrdí, že jsou v nouzi a potřebují finanční pomoc. Oblíbený je i podvod s hlasováním v anketě, který se šíří na WhatsAppu.
• Podvody ve spamových hovorech. Nevyžádané hovory jsou otravné, ale nemusí jít vždy o podvody. Některé typy podvodů však začínají spamem a teprve pozvolna přejdou ke strašení a manipulacím. Rozdíly mezi spamem a podvodnými telefonáty už jsme popisovali zde.
• Podvody s bankami. Podvodníci se po telefonu, v e-mailech nebo zprávách vydávají za zástupce bank a tvrdí, že na vašem účtu probíhá podezřelá aktivita. Snaží se oběť manipulovat ke sdílení přihlašovacích údajů, jednorázových kódů nebo potvrzování podvodných transakcí.
• Podvod NGate. Jde o velmi sofistikovaný podvod, který kombinuje sociální inženýrství s malwarem zneužívajícím technologii využívanou k bezkontaktním platbám. Útočníci nutí oběti stahovat novou bankovní aplikaci, která je ale ve skutečnosti NGate. Jakmile je malware nainstalovaný, útočníci můžou přes bankomat vybírat peníze z účtu oběti.
• Podvody s výhrami v soutěži nebo loterii. Útočníci obětem tvrdí, že vyhráli v loterii, ale než si výhru vyberou, musí zaplatit poplatek nebo odvést daň. Žádná výhra ale samozřejmě neexistuje.
• Podvody se službami. Podvodníci se vydávají za zaměstnance poskytovatelů elektřiny, plynu atp. a hrozí zastavením dodávky, pokud oběť okamžitě nezaplatí údajnou pohledávku nebo nepodepíše novou, méně výhodnou smlouvu.
• Podvody s nabídkami práce nebo brigády. Podvodníci oběti nabídnou pracovní pozici, ale požadují platbu za školení a další úkony spojené s nástupem do zaměstnání. Známé jsou i pracovní inzeráty, které obětem nabízí „testování aplikací“ či „drobné úkony na internetu“, ale ve skutečnosti jde o páchání trestné činnosti.
• Podvody Nomani. Tento podvod stojí na falešných reklamách na sociálních sítích, které využívají deepfaky známých osobností k propagování falešných investičních příležitostí, nefunkčních doplňků stravy apod. Většinou ale vedou k falešným webům a formulářům, které kradou vložená osobní data.

• Milostné podvody. Útočníci předstírají, že mají o oběť romantický zájem, na seznamovacích aplikacích nebo sociálních sítích si získají její důvěru a teprve pak začnou chtít peníze nebo citlivá data.
• Podvody s falešnými aplikacemi. Útočníci pod různými záminkami přimějí oběť nainstalovat falešné škodlivé aplikace, které ji buď špehují, nebo rovnou kradou peníze. Sem patří například mobilní „čističe“, falešné kryptoměnové peněženky, podvržené hry nebo seznamovací a chatovací aplikace (např. GhostChat).

• Prozvánění aneb podvod wangiri. Podvodníci používají automatizovaný systém vytáčení velkého množství čísel a zavěsí po prvním zazvonění. Oběť zavolá nazpět, ale protože je číslo ze zahraničí, hovor vyjde draho. Podvodníci v tomto případě vydělávají na propojovacích poplatcích.

Jak se vyhnout podvodům přes telefon?

Ačkoliv jsou dobrá informovanost a přehled základem efektivní prevence, následujících 8 tipů vám pomůže se ochránit bez ohledu na to, zda se o vás pokouší milostný nebo bankovní podvodník.

1. Nezvedejte neznámá čísla. Pokud hovor nepřijmete, podvodníci vás nemůžou manipulovat.
2. Nezávisle si potvrzujte identitu volajícího. Pokud se někdo tváří, že je z banky nebo úřadu, zavěste a zavolejte na oficiální číslo uvedené na jejich webu.
3. Nikdy nesdílejte osobní nebo finanční údaje. Poctivé firmy a legitimní organizace se nebudou ptát na heslo, PIN nebo čísla platebních karet po telefonu.
4. Dávejte si pozor na strašení nebo výhružky. Podvodníci na vás budou tlačit („klikněte hned“ nebo „váš účet bude zrušen“), aby vás donutili jednat bez přemýšlení.
5. Ignorujte příliš výhodné nabídky. Na internetu platí, že pokud je něco příliš dobré na to, aby to byla pravda, pravda to není. Nenechte se utáhnout na vařené nudli.
6. Nepostupujte podle instrukcí bezmyšlenkovitě. Nestahujte aplikace, nesdílejte kódy a nepřevádějte nikam peníze jen proto, že vás o to někdo telefonicky požádal.
7. Používejte komplexní ochranu pro Android. Kvalitní kyberbezpečnostní řešení vám pomůže protřídit spamové hovory, rozpoznat phishing a chránit před malwarem.
8. Důvěřujte svým instinktům. Pokud máte z rozhovoru divný pocit, okamžitě zavěste nebo přestaňte odpovídat. To nejhorší, co se stane, je, že vás někdo bude považovat za nezdvořáka.

Shrnutí: podvodníci útočí hlavně na uživatele, Android je jen prostředek

Podvodné hovory a SMS s různým scénářem na uživatele Androidu cílí hlavně pro jeho otevřený ekosystém (tj. možnosti instalovat neprověřené aplikace stažené mimo Google Play) a širokou uživatelskou základnu.

Ochrana proti podvodnému chování se skládá z informovanosti o současných podvodech, dodržování bezpečnostních pravidel výše a pořízení komplexního bezpečnostního řešení, které vás pomůže ochránit v případě, že váš úsudek selže.

To nejdůležitější je ale připustit si, že na podobný podvod se může chytit skutečně každý, a neztrácet tak obezřetnost. To, že se nám to zatím nestalo, neznamená, že se to stát nemůže.

Mohlo by vás zajímat:
🤖 Dobrý den, tady policie aneb podvodné telefonáty nové generace
🤖 Jak nenaletět na milostné podvody
🤖 Vánoce přicházejí a AI podvody útočící na Android s nimi