Lucie MudrákováVánoce mají v Česku silnou tradici, nějakým způsobem je oslavuje 96 % dotázaných. Významně častěji oslavy Vánoc probíhají v nejmenších obcích a v rodinách s dětmi. Samoživitelky a samoživitelé s dětmi slaví Vánoce méně, podobně jako lidé žijící v partnerství bez dětí. Nejméně ctí tradice spjaté s Vánoci ti, kdo žijí sami.
Nejvíce dotázaných si při štědrovečerní večeři pochutnává na kaprovi (58 %) s tradičním českým bramborovým salátem (91 %). Obliba kapra stoupá s věkem – mezi nejstaršími ho večeří 64 % dotázaných. Pouze 17 % dotázaných zabíjí kapra doma, a to nejčastěji v menších obcích a na Moravě. Druhým nejoblíbenějším pokrmem je kuřecí řízek, celkově ho večeří necelá polovina (48 %) Čechů. Na třetím místě je vepřový řízek, uvedlo ho 31 % dotázaných.
Celkem 88 % Čechů dává do bramborového salátu vařená vajíčka, tři čtvrtiny hrášek a polovina i šunku nebo salám. Hrášek se těší významně větší oblibě na Moravě, kde ho dává do salátu 82 % dotázaných, naopak šunku nebo salám přidává pouze 28 % Moravanů.
Smrček nebo jedle
Naprostá většina (93 %) Čechů uvedla, že v jejich domácnosti nosí dárky Ježíšek. Ve více než polovině případů naděluje dárky pod živý řezaný stromeček, na jehož vrcholku se pyšní vánoční špička. Vánočním stromečkům kraluje u Čechů jedle, kterou má doma čtvrtina dotázaných. Následuje smrk, který preferují obyvatelé menších obcí a lidé žijící mimo Prahu a Střední Čechy, v tomto regionu je naopak upřednostňovaná borovice.
Téměř všichni dotázaní darují k Vánocům fyzické dárky (93 %). Dárkové poukazy na zboží nebo službu daruje třetina dotázaných. Častěji se jedná o respondenty s vyšším vzděláním (34 % lidí s maturitou a 45 % vysokoškoláků). Peníze daruje 21 % dotázaných, častěji muži (24 %) a respondenti s nejnižším vzděláním ZŠ nebo SŠ bez maturity (30 %). Digitálními dárky, jako jsou digitální předplatné, e-knihy, online vzdělávací kurzy apod., obdarovávají své blízké nejčastěji mladší a vzdělanější respondenti.
Zhruba pětina všech respondentů uvedla, že dárky také vyrábí, častěji se jedná o ženy (28 %) a obyvatelé Čech (25 %), spíše než lidi žijící na Moravě (14 %).
Od večeře nevstávat
Z tradičních zvyků se nejvíce dodržuje nevstávání od stolu při večeři. Tuto tradici dodržuje 69 % lidí, o něco více pak ti, kteří žijí s partnerem/kou a s dětmi (76 %). U stolu během večeře také nemají telefon dvě třetiny dotázaných. Celkem 15 % lidí u stolu telefon má za účelem fotografování a filmování. A zhruba stejný počet respondentů má telefon u štědrovečerní večeře pro případ nouze s vypnutými upozorněními.
„Pověry a tradice nám umožňují najít smysl, ale taky mít věci pod kontrolou. Díky dodržování zvyklostí redukujeme naši vlastní úzkost při představě naplnění různých pověr. Druhý faktor naproti tomu je, že večeře je známkou pospolitosti a rituály pojící se s jídlem mají posílit mezilidské vztahy. I proto je možná udržují více rodiny s dětmi, kde může být kladený důraz na propojení rodiny u štědrovečerní večeře,“ hodnotí psycholožka Kamila Ryšánková.
Mezi trojici nejpopulárnějších tradic se dále řadí kapří šupiny pod talířem (48 %) a krájení jablka (40 %). V závěsu za nimi je ještě tradice vánočního půstu, který drží zhruba třetina respondentů. Na Moravě se postí na Štědrý den dokonce 45 % obyvatel.
Popelka ze záznamu?
Dle dat z průzkumu využívá na Štědrý den technologie ke komunikaci a konzumaci audiovizuálního obsahu stejně jako každý jiný den polovina Čechů. Zbývající polovina se dělí téměř přesně na dvě stejné části – respondenty, kteří používají technologie méně nebo drží digitální půst, a respondenty, kteří technologie využívají více. K digitálnímu půstu se hlásí významně častěji nejstarší respondenti (15 %). Rodiny s dětmi (16 %) deklarují využívání technologií více než obvykle, ale pouze pasivně (pouze sledování TV/online obsahu, poslech rádia, čtení e-knihy).
Necelé dvě třetiny dotázaných sledují na Štědrý večer filmy a pohádky v televizi v přesný čas uvedení. Zpětné přehrávání nebo záznam využívají častěji mladší respondenti (15–30 let 17 % a 31–50 let 16 %) nebo partneři bez dětí (19 %). Online platformy (YouTube, Netflix, Disney+, apod.) využívají především respondenti v mladší a střední věkové kategorii. 15 % respondentů nesleduje během Štědrého večera nic a tráví čas jinak, přičemž 12 % offline (hraním deskových her, procházkou, povídáním si) a 3 % online (na sociálních sítích, hraním online her apod.). Čas online bez sledování filmů a pohádek tráví významně nejčastěji nejmladší respondenti (15–30 let 7 %).
K tradičnímu půstu se přidává půst digitální
Oddych od sociálních sítí si dopřává 18 % Čechů a 32 % jich sdílí obsah méně než obvykle. Více než třetina dotázaných své chování na sociálních sítích na Štědrý den nemění.
Digitálním půstem chápeme období, kdy se vzdáme používání určitých druhů technologií. Může se jednat o určité dny v týdnu, měsíci nebo jen pár hodin v průběhu daného dne. Nadužívání chytrých telefonů s řadou sociálních platforem a různých komunikačních nástrojů je stále palčivější věc, se kterou se více či méně úspěšně perou mladší i starší generace.
Dodržování digitálního půstu od sociálních sítí stoupá s věkem. Nejstarší respondenti drží digitální půst častěji nebo nepoužívají sítě vůbec. Ovšem ti, kteří sociální sítě používají, je také častěji (4 %) používají během Štědrého dne více než nejmladší (2 %) respondenti.
Polovina přispívajících na charitu si ji neověřuje
Necelá polovina (44 %) Čechů během adventu přispívá na charitu, nejčastěji se jedná o jednorázové dárcovské SMS a koupi konkrétního zboží nebo služby (oba způsoby 14 %). Polovina (52 %) přispívajících na charitu během adventu si ji neověřuje, přispívá mediálně známým organizacím a věří jim. Pro dalších 8 % přispívajících není ověřování charity důležité.
Solidarity během adventu bohužel zneužívají i podvodníci, kteří mohou vytvářet falešné sbírky nebo podvržené QR kódy, platební brány či kopie webů známých charit. Vždy si tedy zkontrolujte, že číslo účtu adresáta odpovídá oficiálnímu bankovnímu účtu charity, zejména pokud využíváte k platbě QR kód nebo obecně platbu převodem. Pokud přispíváte přímo na webu charity, ujistěte se, že se jedná o její oficiální stránky. Neklikejte proto na náhodné odkazy z řetězových e-mailů, příspěvků na sociálních sítích či ve vyhledávačích, zadávejte adresu webu raději ručně. Ujistěte se, že je stránka bezpečná, tedy obsahuje na začátku adresy písmena „https“ a ikonu zámečku. U seriózní charity můžete také požadovat vystavení potvrzení o daru.
Tereza Malkusová
