S hoaxy jste se nejspíš setkali jen tento týden několikrát. A podobně jsou jim vystaveny i děti. Dost možná se podle některých i rozhodujete. Pojďme se detailně podívat, co přesně hoax je, jak jej poznat a jak vysvětlit tento pojem dětem.
Hoax poznačuje jakoukoli nepravdivou či zkreslenou informaci. Většinou si pod pojmem hoax představíme zprávy, které šíří paniku. Pojem ale označuje i satirické zprávy nebo úsměvné články, které vychází na apríla, smyšlené petice, řetězové e-maily a další online podvody.
Spousta hoaxů vychází 1. dubna pro legraci, kriticky číst zprávy musíme ale celý rok.
Z komára velrybu, aneb znáte tyhle hoaxy?
Hoaxů se objevuje pravidelně řada. Mapuje je například portál. Pro představuje přinášíme několik příkladů, které se týkají dětí.
Únos holčičky v obchodním domě
Tento hoax byl spojován s obchodními domy IKEA. Ve zkratce: během nákupů se rodičům ztratila malá dcerka. Ostraha nechala neprodyšně uzavřít celý obchod (což je dle autora důkaz, že se takové incidenty dějí často). Děvčátko bylo nalezeno na toaletách, mělo ostříhané vlasy a bylo oblečené jako chlapec. V některých verzích bylo dítě ještě zfetované a v bezvědomí. Takový incident se ale nikdy ve jmenovaném obchodě nestal.
Jehly na sedačkách MHD
Dalším příkladem je městská legenda o tom, kterak si někdo v MHD sedl na sedačku a zabodl si tak do jistých partií jehlu se vzkazem „Nyní jste infikováni virem HIV“. Jde o velmi starý hoax, který se ale objevoval i v tisku. Mimochodem, zkuste si v praxi představit injekční jehlu – jak by k ní asi šel připevnit jakýkoli papírek se vzkazem?
Modrá velryba
Podobně nesmyslná byla i hra „Modrá velryba“. Údajně se měli děti na sociálních sítích a fórech dávat úkoly, včetně těch sebedestruktivních – například vyřezat si na předloktí velrybu. Dramatické zprávy převzala média a „varovala“ rodiče. Jistě se někde na internetu děti hecují, ale nikdy neexistovala žádná organizovaná hra či síť, která by vedla k masovějšími sebepoškozování u dětí. Po medializaci ale došlo k jevu, který se nazývá Thomasův teorém (jev, kdy nepravdivá informace ovlivní reálné chování lidí). Některé děti koncept hry Modrá velryba oslovil a skutečně hru začali hrát, ačkoli do té doby o ní nikdy neslyšely .
Zákaz písmene Ř či Velikonoc
Skandální zpráva z roku 2017 hlásala „Evropská lingvistická rada EU od července ruší písmeno Ř“, údajně je písmeno složité a používá jej jen minimum občanů EU. Zpráva vyšla na satirickém webu, šlo o hloupý žertík. Napálit se nechala ale řada uživatelů Facebooku i jeden senátor.
Prakticky každý rok na apríla se také objeví zpráva, že EU nebo nějaká lidskoprávní organizace brojí proti českým Velikonocům. Vždy jde o hoax, který ale pokaždé naštve zástup diskutujících na internetu.
Samostatnou kapitolou jsou nepravdivé informace o společenském dění či veřejných osobnostech. K takovým patří třeba fotomontáže vlaku plného uprchlíků, který údajně přijel do Chebu, nebo třeba informace o tom, že prezident Zeman má rakovinu.
V době koronaviru se zase objevovaly zaručené recepty, jak na nemoc vyzrát. Včetně rad, aby lidé pili dezinfekční prostředky. Takové zprávy mohou mít značný vliv na realitu, případně i na vaše děti. Přinejmenším totiž vytvářejí atmosféru strachu nebo nedůvěry.
Cílem hoaxů je nejčastěji vyvolat paniku.
Jak poznat hoax?
Většina hoaxů má společné rysy, které mohou vám i dětem napovědět, že se jedná o nesmysl.
- Snaží se vás přesvědčit o důležitosti a urgentnosti
Popisuje nějaké šokující dění, nové nebezpečí, proti kterému musíte okamžitě něco podniknout. - Odkazuje se na důvěryhodné zdroje
Pokud čtěte, že „FBI doporučuje“ nebo „WHO zjistila“, tak by v renomovaném médiu měl být odkaz na to, kde přesně daná organizace toto říká. - Sdílí tajnou informaci
Autor píše o tajné aktivitě, kterou se elity a média pokouší skrýt, jde o pravdu, která má být umlčena. Podle výzkumů nelze utajit konspiraci, jakmile o ní ví příliš mnoho lidí. Například pokud by přistání Američanů na Měsíci byl podvrh, provalilo by se to už po 3 letech. - Obsahuje výzvu ke sdílení
Hoaxy obvykle obsahují výzvu typu „tohle musí vědět co nejvíce lidí.“ - Podsouvá vám názor
Až radikálně vám vnucuje svůj postoj. - Obsahuje provokativní či šokující titulek
Často psaný KAPITÁLKAMI, který ale obvykle nevystihuje celý článek. Takový titulek se také označuje jako clickbait. - Používá zkreslené ilustrační fotky či videa
Někdy dokonce i výzkumy, kterým ale chybí kontext.
Jak naučit děti ověřit si informaci?
V hoaxovém článku často chybí relevantní odkazy na zdroje. Média někdy své zdroje necitují – obvykle pokud jde o nutnost zdroj chránit, třeba pokud upozorňuje na korupci. Pro děti tak může být náročné odlišit, kdy je zdroj anonymní pro jeho bezpečí a kdy jde o historku ve stylu „jedna paní říkala“. Takže jak poznat, co je pravda a co nesmysl?
I dospělí mají tendenci spíše věřit zprávám, které podporují jejich světonázor. Je to trik, který si na nás evoluce přichystala. Proto je důležité podporovat v dětech kritické myšlení.
Pokud je zpráva, kterou děti čtou, neobvyklá, šokující nebo v nich vyvolá jiný silný pocit, měli by si ji ověřit. Pro začátek stačí projít tyto kroky.
#1 Nečtěte jen titulky nebo krátké popisy na sociálních sítích, ale vždy si šokující zprávu přečtěte celou.
#2 V článku by měl být uveden autor. Stejně tak by mělo být jasně uvedeno, kdo provozuje web či noviny, kde článek vyšel. Pak zvažte, zda je to relevantní zdroj k problému. Karikaturu také nepovažujeme za věrohodný portrét.
#3 Názor vs. Zpravodajství: Podívejte se, v jaké rubrice text vyšel. Pokud jde o komentář (tedy názor autora) bude to jasně vyznačeno. Takový text nemusí být nezávislý, autor jen popisuje svůj pohled nebo osobní zkušenost.
#4 Máte zdroje? A můžeme je vidět? Článek by se měl odkazovat na autory tvrzení či dat. Někdy to mohou být světové tiskové agentury (Reuters, Associated Press, nebo česká ČTK), jindy vystupují svědci události. Novinář by si měl zprávu vždy ověřit ze dvou nezávislých zdrojů. Důležitý je zejména primární zdroj (tedy očitý svědek), opatrně na sekundární zdroje jako „babička tety mojí kamarádky“.
Zvažte také, zda je daný zdroj odborný. Komentář populárních herců na vývoj inflace není zpravidla hodnotný zdroj informací. To samé platí pro různé influencery, které sledují vaše děti.
#5 Prověřte fotky. Často se stává, že článek obsahuje fotku, která je ale z jiného místa nebo z jiné doby než popisovaná událost, takže váš dojem značně zkreslí. Jak na to? Nahrajte obrázek na stránky TinEye.com nebo do vyhledávače obrázků od Googlu.
#6 Ověřte, zda nejde o vyvrácený hoax. Nepravdivé zprávy sledují portály jako hoax.cz, manipulatori.cz, nebo demagog.cz.