Všechny tyto údaje jsou shromažďovány a použity k vytvoření celkového obrazu o našem životě. Poskytujeme je přitom sami našim chováním na internetu. Rozhodující je hlavně to, jak přistupujeme ke svému soukromí a jaké jsou naše zvyky na internetu a sociálních sítích.

Zneužití digitální stopy je běžnější, než byste si možná pomysleli. Údaje o nás přitom nemusí být využívány jen k lepšímu cílení reklamy, ale můžou skončit také v rukou útočníků nebo být prodány na černém trhu. Informace může využít i stalker, mohou se stát základem pro kyberšikanu nebo různé podvody. Útočníci nás dnes již nemusí ohrozit pouze škodlivým kódem, ale také manipulací s našimi emocemi, tzv. technikami sociálního inženýrství. Jak praví jedna internetová moudrost: Každý jsme cíl.

Máme ale dobrou zprávu. Naší digitální aktivitu můžeme docela dobře zmapovat a svůj digitální nepořádek si uklidit.

Krok 1: Kontrolujeme profily na sociálních sítích

Dobré je začít s nastavením soukromí u svých účtů na různých sociálních sítích, včetně toho, kdo může účty prohlížet a kolik informací může vidět. Bude tak nutné projít seznam různých nastavení, protože každá sociální síť ho má trochu jiné. Za tu námahu to ale stojí.

Další na řadě je kontrola všech minulých i současných příspěvků. Opravdu dnes ještě někdo potřebuje vidět, jak jste se měli o dovolené v roce 2009? Pokud jste na sociálních sítích hodně aktivní, budete mít hodně práce. Získáte ale skvělý přehled o tom, co a kolik toho na sociálních sítích sdílíte, a možná do budoucna zvážíte, co se vyplatí ukazovat a co ne.

A nakonec vás čeká úprava seznamu přátel. Není přitom nutné své přátele hned mazat, i když i to je ve své podstatě v pořádku, pokud s daným člověkem nejste vůbec v kontaktu a už si ani nevzpomenete, proč jste si ho mezi přátele přidali. Jde o úpravu seznamu lidí, kteří mají přístup k vašim osobním příspěvkům a profilu. Rozdělte své přátele na známé, lidi, se kterými se moc nebavíte, a pokračujte dále až k nejbližším přátelům. Vaše příspěvky mohou odhalit nepovolaným očím opravdu mnohé. Můžete se stát terčem podvodníků nebo dokonce zlodějů, kteří z fotek mohou poznat, kde bydlíte a kdy nejste doma. Neváhejte tak využít také nástroj od Facebooku Prohlídka soukromí.

Krok 2: Digitální stopa a její kontrola v dalších účtech

Většina z nás má desítky a možná stovky různých online účtů. Jedná se o účty na e-shopech, v různých fitness aplikacích, aplikacích na vaření, online hrách a seznam by mohl dlouho pokračovat. Každá ze služeb pravděpodobně ukládá osobní informace od jmen, dat narození a tělesných rozměrů až po telefonní čísla.

Právě zde naše soukromí sabotuje naše pohodlnost. Abychom si to usnadnili, obvykle se přihlašujeme pomocí jednotného přihlášení, takzvaného SSO (například přes účty na sociálních sítích) nebo e-mailové adresy. Jednotné přihlášení SSO nám ale může s úklidem naší digitální stopy pomoct. Ať už jste použili Google, Facebook nebo přihlášení pomocí Apple, všechny tyto účty dávají možnost se podívat, které aplikace třetích stran k nim mají přístup.

Ze seznamu tak jednoduše odstraníte účty, které nepoužíváte nebo které nestojí za to si ponechat. Pokud jste však k přihlášení k různým účtům použili svou e-mailovou adresu, můžete všechny tyto účty zkontrolovat tak, že ve své e-mailové schránce přes vyhledávač najdete výrazy jako „odhlásit“, „přihlaste se“, „vítáme“ atd.

Krok 3: Zrušte pasivní odběry newsletterů

Když už budete u vyhledávání e-mailů v doručené poště, dalším způsobem, jak můžete svoji digitální stopu vyčistit, je odhlásit se od různých newsletterů, které dostáváte, ale nečtete.

Většina z nás při registracích nečte sdělení drobným písmem, ale chce mít co nejrychleji hotovo. Proto v doručené poště najdeme spoustu e-mailů, které jsme v rychlosti odsouhlasili a které si přitom nikdy nepřečteme. U každého hromadného e-mailu musí být možnost se odhlásit, obvykle bývá na konci v takzvané patičce. Pokud chybí, rovnou daný e-mail hlaste jako spam.

Můžete si ale vytvořit speciální e-mailovou adresu, kterou budete používat pouze pro jednorázové nákupy na internetu. To přináší hned dvě výhody: Váš hlavní e-mail bude vyhrazen pro důležitou korespondenci a citlivé osobní informace (například pro komunikaci s lékařem nebo právníkem), a v tom druhém budete mít přehled o všech účtech pro jednorázové nákupy. Svůj hlavní e-mail nezapomeňte opatřit opravdu silným heslem.

Chraňte svou digitální identitu pomocí VPN

V rámci svého digitálního úklidu můžete zvážit i používání virtuální privátní sítě (VPN). Sítě VPN šifrují internetové aktivity, chrání naše soukromí při pohybu na internetu a zabraňují sledování. VPN využívají především firmy, aby umožnily zaměstnancům pracujícím na dálku přístup k zabezpečeným sítím. Přečtěte si, jak VPN fungují. 

Co se stane po kliknutí na odkaz?

Po kliknutí na podvodný odkaz jsou uživatelé přesměrováni na další webový obsah. Záleží přitom, jaký operační systém (Android, iOS, macOS, Windows) využívají a na zemi, ze které k obsahu přistupují.

V případě mobilního zařízení se s největší pravděpodobností jedná o podvodnou a zavádějící propagaci aplikace Express VPN nebo VPN Super Speed. Uživateli se může po kliknutí na odkaz otevřít stránka podobná přehrávači YouTube, pro shlédnutí videa je ale vyzván k instalaci právě této aplikace.

V některých případech může dojít k přesměrování na zavádějící herní nebo výherní portály s povinnou registrací. Pokud uživatel projeví zájem o tuto službu, je přinucen uhradit fixní týdenní poplatek formou pravidelné SMS. Uživateli se může strhnout nějaká částka v rámci jeho balíčku u operátora okamžitě, a pak se bude nepozorovaně strhávat každý měsíc. Pokud zjistíte nějaké dodatečné transakce na vašem účtu u operátora, kontaktujte ho a společně platbu zakažte.

V případě chatovací aplikace používané na počítači se zobrazil nejčastěji obsah pro dospělé, například na video portálech, placených chatech a seznamkách. Ve všech případech se útočníci snaží přimět uživatele k zaplacení.

Jak se můžeme před podvody v chatu bránit?

Spousta z nás si myslí, že se to stát nemůže. Akorát, že útočníci moc dobře vědí, kdy nám odvádí pozornost nějaká aktuální událost, nebo že zrovna v nějakém období budeme více online, například o svátcích nebo o dovolené. Pokud navíc taková zpráva přijde od našich přátel na Facebooku, bezmyšlenkovitě kliknout může každý z nás.

Útočníci moc dobře vědí, kdy jsme nejvíce online a naši pozornost odvádí nějaká aktuální událost, nebo si užíváme volna o svátcích a dovolených.

Správně je ale rozhodně neklikat. Pokud už na odkaz kliknete, nestahujte žádné aplikace, ani se nepřihlašujte k odběru žádných služeb, které se pod odkazem skrývají. Pokud se zpráva začne šířit i z vašeho účtu, upozorněte své přátelé, že odkaz ve skutečnosti nepochází od vás.

Na podvodnou komunikaci vás upozorní také úroveň používané češtiny, a to jak gramatika, tak tón jazyka, kterou váš přítel používá. Pokud se vám styl komunikace zdá podezřelý nebo vám zpráva přišla od přítele, se kterým si na dané sociální síti běžně nepíšete, zeptejte se, co se pod odkazem skrývá.

Nezapomínejte ani na kvalitní bezpečnostní software, který včas varuje před potenciálně nechtěnými aplikacemi (tzv. PUA) a podvodnými phishingovými webovými stránkami, které mohou být právě zneužity k různým podvodům a k šíření malwaru.

Efektivnější ochrana soukromí

Mazat příspěvky šlo samozřejmě i dříve, ale procházet časovou osou několik let nazpět kvůli jednomu příspěvku, který chcete smazat, nebylo snadné. Při vybrání možnosti archivovat bude aktivita dostupná pouze vám a po 30 dnech se smaže natrvalo. Během této doby můžete příspěvek obnovit, po uplynutí lhůty se obsah odstraní definitivně.

„Ať už po škole nastupujete do zaměstnání, nebo se dostáváte ze starého vztahu, víme, že v životě se věci mění a my vám chceme usnadnit vaší přítomnosti na Facebooku, aby přesněji odrážela, kdo jste. Proto spouštíme funkci správa aktivit, která vám pomůže z jednoho místa archivovat nebo smazat staré příspěvky,“ stojí v oznámení. Jednotlivé příspěvky můžete filtrovat podle data, nebo podle typu.

Zatím jen v aplikaci

Novinka zatím funguje jen v mobilní aplikaci Facebooku, pokud ji ještě nemáte, dočkáte se jí při nejbližší aktualizaci. Stejně jako jiné změny i tuto zavádí Facebook postupně. Nicméně se zavedením se v budoucnu počítá i pro klasickou verzi.

O ochraně soukromí píšeme i my na Dvojkliku hodně. Přes všechny vychytávky na kontrolu a mazání příspěvků je vždy lepší sdílení pečlivě zvážit. Sociální sítě jsou naše digitální stopa a mohou nám i uškodit – třeba v případě zájmu o prestižní zaměstnání. Přečtěte si článek o tom, co a jak sdílet.

Škodlivý obsah se na sociálních sítích šíří různě

Jedním z nejrozšířenějších způsobů šíření malware v prostředí sociálních sítí jsou škodlivé odkazy. Ty se nejčastěji objevují ve formě příspěvků, reklamy nebo jako zpráva. „Škodlivý kód se může šířit jako soukromá zpráva, kterou vám může někdo poslat prostřednictvím Messengeru nebo jiného chatu. Uživatelé na odkaz neuváženě kliknou a do zařízení si tak nevědomky stáhnou škodlivý kód,“ vysvětluje Ondrej.

Riziko představují i phishingové útoky, které jsou mezi útočníky oblíbené, protože jejich cílem je uživatel, který je považován za nejslabší článek celého bezpečnostního systému. „Ve spojení se sociálními sítěmi uživatelé často mohou narazit na phishingové útoky, které se snaží vymámit jejich přístupové údaje. A to prostřednictvím falešných stránek a přes falešné mobilní aplikace, které jsou věrnými kopiemi originálu přihlašovacích stránek na sociální sítě,“ hovoří Ondrej.

Takto dokonale může vypadat phishingový útok, jeho cíl: vaše přihlašovací údaje do Facebooku. Jediné, co uživateli napoví, že se jedná o podvod, je chybná URL adresa.

Dalším problémem je bezhlavé klikání uživatelů na všechno, co se na sociálních sítích objeví. To samé platí o zapojování se do aktivit promovaných online či různých soutěží. Jistě jste viděli nejrůznější testy osobností, nebo kvízy jaké celebritě se podobáte. Podobné aktivity mohou sbírat vaše osobní údaje a poskytovat je třetím stranám.

Jak Ondrej podotýká, „kritické myšlení je klíčem jak při používání a nastavování sociálních sítí, tak při čtení a konzumaci jejich obsahu“. Kromě hrozeb v podobě škodlivého kódu jsou stále rozšířenější i rizika týkající se psychologické stránky. Hoaxy, nebo jiné nepodložené zprávy, které se snaží zmanipulovat příjemce, patří mezi rozšířený typ obsahu.

Také falešné zprávy, které pomocí upravených nebo zkreslených informací manipulují čtenáře a jejich názory. Velmi rozšířeným rizikem na sociálních sítích je kyberšikana, stalking, vydírání nebo sexting. V poslední době se hodně mluví o internetových predátorech, kteří představují problém především pro mladší děti, které si neuvědomují všechna rizika, která internet přináší.

Ne vše patří na internet, a to i v případě, kdy obsah vidí jen přátelé

Na sociálních sítích platí stejné pravidlo jako na celém internetu: vše, co uživatel jednou zveřejní, může zůstat online napořád. Mnohé informace i po odstranění mohou zůstat uložené na vzdálených serverech, nebo se objevit v jiné podobě například jako screenshot nebo součást jiné formy digitálního obsahu.

Ne vše patří na internet, a to i v případě, kdy sdílený obsah vidí jen přátelé. „Mnozí uživatelé ještě nemají nastavená soukromý profil a sdílí příliš mnoho informací se všemi svými kontakty na sociálních sítích bez toho, aby tento obsah mentálně filtrovali. Jednoduchý příklad takového filtru je, pokud nechci, aby něco viděla babička/dědeček, rodiče nebo sourozenci, tak bych to asi na internet neměl vůbec dávat,“ radí Ondrej.

Jak bezpečně používat sociální sítě?

1. Mějte vždy aktualizovaný operační systém a používejte prověřený bezpečnostní software.
2. Vytvořte si silné heslo unikátní pro každou platformu/službu.
3. Chraňte své účty dvoufaktorovou autentizací.
4. Přistupujte na sociální sítě přes zabezpečený a aktualizovaný prohlížeč, důvěryhodná zařízení a oficiální aplikace.
5. Zkontrolujte si nastavení soukromí.
6. Zveřejňujte minimum soukromých informací o sobě a svých blízkých.
7. Nepřidávejte si mezi přátele lidi, které neznáte.
8. Neklikejte na všechno, co se objeví na sociálních sítích. Řiďte se pravidlem: dvakrát měř, jednou řež.
9. Nezapojujte se bez váhání do různých aktivit promovaných online. Sledujte jen ověřené stránky a prodejce.

Aplikace měla přinést bezpečné prostředí pro děti od 6 do 12 let, ale hned krátce po představení začala být značně kontroverzní. Řadě rodičů se totiž nelíbí představa, že by si děti již od první třídy měly zvykat na mobilní telefon a vytvářet si závislost na sociální síti již od první třídy.

Nové bezpečnostní funkce v aplikaci Messenger Kids

Facebook do své komunikační aplikace pro děti nyní přidává nové nástroje a funkce. Nově mohou rodiče nahlédnout do historie chatů za posledních 30 dní. Uvidí nejnovější odeslané i přijaté obrázky, které mohou odstranit nebo nahlásit. Dále mohou zkontrolovat zablokované nebo odblokované kontakty. Uvidí také zařízení, ze kterých se děti v poslední době přihlašovaly nebo mohou stáhnout kopii informací o aktivitách v aplikaci.

Facebook dětem rovněž zjednodušil proces blokování nevhodných kontaktů a celkově zjednodušil správu toho, s kým děti v aplikaci interagují. Zároveň ujišťuje, že data získaná z dětské aplikace nebude využívat k reklamním účelům. V aplikaci tak nebudou žádné reklamy, ani placené funkce.

Sociální síť tyto informace získá pomocí Facebook pixelu nebo Facebook přihlášení a používá je k zobrazování relevantních reklamních příspěvků na Facebooku a návrhům příspěvků, které by vás mohly zajímat.

Nastavte si, co chcete sdílet

Není důvod k panice, zmíněné aktivity nejsou bezpečnostním rizikem. Přesto je na místě zkontrolovat, komu jste udělili oprávnění a zde je stále chcete, aby o vašich webových návštěvách daná společnost uchovávala data. Zkontrolovat si aktivitu mimo Facebook můžete na adrese www.facebook.com/off_facebook_activity/.

Podívejme se na celou záležitost z širší perspektivy. Reklamy jsou pro Facebook obrovskou obchodní příležitostí a není tedy divu, že společnosti přináší hlavní zdroj příjmů.

Reklamám se na Facebooku nevyhnete, proto je lepší, pokud se vám zobrazují relevantní reklamní příspěvky, které vás mohou zajímat. Například matka na mateřské dovolené pravděpodobně raději uvidí reklamy na dětské pleny než video s nejnovější akční hrou.

Smazáním historie aktivit mimo Facebook však o reklamní preference nepřijdete, stále je můžete upravit v samostatném nastavení. Pojďme se tedy podívat na to, jak můžete zjistit která data mimo Facebook sdílíte a jak můžete jednotlivé položky zkontrolovat nebo smazat.

Jak si zkontrolovat aktivitu mimo Facebook:

1. Vpravo nahoře na Facebooku klikněte na šipku a potom na Nastavení.
2. Ve sloupci vlevo klikněte na Vaše informace na Facebooku.
3. Klikněte na Aktivita mimo Facebook a zkontrolujte si ji. Tady můžete také kliknout na Správa vaší budoucí aktivity mimo Facebook a získat další informace. Budete vyzváni, abyste znovu zadali své heslo.

Zde je důležité si uvědomit, že toto opatření je reaktivní, nikoli proaktivní. Pokud chcete vypnout sdílení i pro všechny budoucí návštěvy, postupujte podle návodu níže.

Jak vypnout budoucí aktivitu mimo Facebook pro všechny aplikace a weby:

1. Vpravo nahoře na Facebooku klikněte na a potom na Nastavení.
2. V levém sloupci klikněte na Vaše informace na Facebooku a pak na Aktivita mimo Facebook.
3. Klikněte na Další možnost > Správa budoucí aktivity > Správa budoucí aktivity.
4. Klikněte vedle Budoucí aktivita mimo Facebook, a pak na Vypnout pro vypnutí budoucí aktivity mimo Facebook.

Ochrana soukromí je v dnešním přetechnizovaném světě důležitější než kdy dřív. Ujistěte se, že s Facebookem sdílíte jen to, co doopravdy sdílet chcete.

Co je to klonování profilů?

Podvodníci při klonování profilů odcizí fotografie, jména a jiné konkrétní osobní informace z legitimních profilů, falešné profily jsou tak často od skutečných téměř k nerozeznání.

Proč to dělají?

Po vytvoření falešného profilu se zpravidla podvodníci obvykle snaží získat nějaké přátele, kterým poté odešlou nevyžádané zprávy. Tyto zprávy (a žádosti o přátelství) odesílají přátelům původního profilu, kteří často nepoznají, že jde o duplicitní profil. Nejčastější druhy podvodných zpráv:

• Podvod 419 (známý také jako Nigerijský scam, nebo Nigerijský dopis) – zpráva, kdy odesílatel žádá zaslání poplatku předem. Jako důvod je často zmiňována pomoc s převodem peněz z výhry, nebo dědictví, příjemci je slíbena finanční odměna.
• Phishingový útok – zpráva s odkazem na podvodné stránky, která napodobuje legitimní web, má však jediný cíl: oklamat návštěvníka a po vyplnění formuláře odcizit jeho citlivé údaje.
• Clickjacking (přesněji clickbaiting) – zpráva s odkazem, který směřuje na zajímavé, neobvyklé nebo dramatické video, novinky, bulvár, nápadně výhodné nabídky nebo výhry. Podvodníci poté mají zisk z návštěv webu nebo z akce provedené na webu.

Proč lidé na falešné žádosti o přátelství odpovídají?

Existuje samozřejmě mnoho důvodů, které mohou být individuální, ale mezi nejčastější lze zmínit tyto:

• Někteří lidé potvrzují všechny žádosti o přátelství, často odesílatele ani neznají. Možná si myslíte, že lidé jsou obezřetní a přidávají si jen známé. Bohužel Facebook nejrůznějšími způsoby ponouká uživatele, aby si přidali další a další přátelé a podvědomě tak nabádá, aby lidé měli více uživatelů v seznamu přátel.
• Lidé, kteří mají hodně přátel si ani nevšimnou, že už danou osobu v přátelích mají, nebo si myslí, že si založila nový profil.

Co dělat, když vám někdo známý pošle druhou žádost o přátelství?

Jak již bylo naznačeno v předchozím odstavci, vždy si zkontrolujte, že původní profil je skutečně neaktivní. Ideálně kontaktujte známého pomocí telefonu, e-mailu nebo jiné komunikační platformy a ověřte si, že si skutečně založil nový profil. V opačném případě žádost odmítněte a profil nahlaste administrátorům.

Jak postupovat, když máte podezření, že někdo vytvořil falešný profil s vaší identitou?

Nepanikařte. Pokud falešný profil s vaší identitou skutečně existuje, nemusíte se bát, že by byl váš stávající účet hacknutý. Podvodníci pouze odcizili vaše fotografie a okopírovali vaše soukromé údaje, které použili pro vytvoření falešného účtu.

• V první řadě informujte vaše přátelé, aby nepotvrzovali případné žádosti o přátelství nebo neklikali na zprávy, které podvodníci z falešného profilu odešlou.
• Zkuste duplicitní profil vyhledat a nahlásit, administrátoři Facebooku jej zablokují. Více informací najdete na Facebooku v centru nápovědy.

Jak zjistit, zda někdo hacknul váš profil na Facebooku?

V nastavení přejděte na záložku Zabezpečení a přihlášení, kde najdete informace o posledním přihlášení. Zkontrolujte, na jakém zařízení a kde se uskutečnila poslední přihlášení k vašemu účtu. Pokud máte jakékoliv pochyby, změňte přihlašovací údaje a aktivujte dvoufaktorovou autentifikaci.

Jak zabránit klonování profilů?

Bohužel to není možné. Facebook trvá na tom, že některé informace o uživatelích jsou veřejné. Není ve vašich silách, abyste někomu zabránili soukromé informace opsat nebo stáhnout fotografie.

Správným nastavením však můžete minimalizovat případná rizika. Vhodné je upravit nastavení soukromí. Čím více informací a fotografií máte veřejně dostupných, tím snazší je pro podvodníky tato data zneužít.

Messenger už dnes umožňuje mazat konverzace, zpráva se však odstraní pouze ze zařízení odesílatele. Stačí přidržet prst na odeslané zprávě a objeví se vám možnosti zkopírovat, přeposlat nebo smazat.

Podle serveru techcrunch.com se toto menu změní, nově zde budou možnosti smazat nebo smazat pro všechny. Novinka se tradičně spouští postupně, mezi prvními zeměmi je Polsko, Bolívie, Kolumbie a Litva.

Mazání zpráv v Messengeru bylo velké téma již od dubna letošního roku, kdy společnost Facebook přiznala, že potají odstranila zprávy odeslané zakladatelem a CEO Markem Zuckerbergem. Staré zprávy tehdy z messengeru zmizely a zůstaly jen odpovědi.

V případě odstranění zprávy uvidí příjemce pouze upozornění, že byla zpráva odeslána.

Funkce mazání odeslané zprávy bude limitována časem 10 minut od odeslání, oceníte jí především při nechtěném odeslání zprávy nebo při odeslání nevhodné zprávy. Ve druhém případě mějte na paměti, že i když zprávu stihnete odstranit, příjemce si mohl vytvořit snímek obrazovky.

V online konverzaci proto z bezpečnostních důvodů nikdy neposílejte nic, co byste neřekli veřejně. Předejdete tak případnému vydírání, kyberšikaně nebo jiným problémům, které by mohly nastat, kdyby někdo manipuloval s vašimi citlivými informacemi.

Stejná vrstva ochrany je z bezpečnostních důvodů součástí některých dalších webových aplikací, včetně sociálních sítí. Právě tento proces, při kterém bylo dříve nutné registrovat telefonní číslo, nyní Facebook zjednodušuje.

„Dříve jsme k aktivaci dvoufaktorového ověřovaní z bezpečnostních důvodů požadovali telefonní číslo. Nyní jsme celý proces upravili, aby bylo snazší k ověření využívat aplikace třetích stran, například Google Authenticator nebo Duo Security. Obě aplikace fungují na počítači i mobilních zařízeních, takže telefonní číslo již není nutné,“ píše v oznámení Scott Dickens, produktový manažer ve Facebooku.

Pokud jste dvoufaktorové ověřování nepoužívali, zapnete ho v nastavení svého facebookového účtu na facebook.com/settings.

Podle organizace je to příliš velký nátlak na uživatele, kteří by měli mít šanci obě služby používat, aniž by přitom byli jejich provozovateli sledováni. NOYB se domnívá, že poskytovatelé služeb nesmí v rámci jednoho souhlasu nutit uživatele souhlasit se všemi novými podmínkami. Jedna věc jsou podle něj data potřebná k provozu služby a druhá monitoring chování uživatele na sociálních sítích nebo internetových vyhledávačích, který lze využít k lepšímu zacílení reklamy. Tyto dva účely je třeba podle žalující strany odlišit a vyžádat si k nim samostatné souhlasy.

Zatímco Facebook čelí žalobě za 3,9 miliardy euro, Google by měl podle NOYB v případě prohry zaplatit 3,7 miliardy euro za zneužívání dat uživatelů jeho operačního systému Android. Žaloby organizace podala u úřadů v Německu, Rakousku, Belgii a Francii. Půjde o důležitý precedent, podle něhož poté budou postupovat i další národní úřady pro ochranu osobních údajů v členských zemích Evropské unie. NOYB si stěžuje také na Instagram a WhatsApp.

GDPR platí od pátku 25. května a vyžaduje účinnou ochranu osobních údaj před jejich případným zneužitím při hackerském útoku, ztrátě nebo krádeži zařízení nebo datového úložiště.