Narušení bezpečnosti účtu se může projevit hned několika způsoby:

• Nemůžete se přihlásit.
• Váš profil se plní příspěvky, které jste nikdy nezveřejnili a které nabádají vaše přátele, aby klikli na odkaz nebo si stáhli aplikaci.
• Vaši známí od vás obdrželi zprávu nebo e-mail, který jste nikdy neodeslali.
• Z vašeho bankovního účtu zmizely peníze.

Pokud se nemůžete přihlásit, doporučujeme chvíli počkat, může jít jen o obyčejné technické problémy. Pokud jste ale zaznamenali nějakou další z výše uvedených situací, je nutné okamžitě jednat.

Jak postupovat při krádeži hesla?

Ověřte si, že pořád máte přístup ke svému účtu. Pokud ano, okamžitě si nastavte vícefázové ověření, například pomocí telefonního čísla. Pokud totiž útočník zjistí, že se snažíte změnit heslo, může vás předběhnout a nastavit si vlastní ověřovací metodu. Následně si změňte heslo.

Opakujte tento postup u všech služeb, pro které používáte stejné heslo.

Doporučujeme měnit heslo na jiném zabezpečeném zařízení (například jiný mobilní telefon, který není připojený k veřejné Wi-Fi síti). Pokud útočník získal vaše heslo pomocí malwaru typu keylogger a škodlivý program je stále ve vašem zařízení, může se dostat i k novému heslu.

Na všech svých zařízeních spusťte kontrolu antivirovým programem.

Štít, přes který se hackeři nedostanou

Předcházejte malware díky jedinému řešení. ESET
spolehlivě ochrání vaše zařízení i data. 

VYZKOUŠET

Spojte se se všemi přáteli a známými, kteří obdrželi podezřelé zprávy z napadeného účtu. Upozorněte je, aby v žádném případě neklikali na přiložené odkazy a nestahovali přílohy ze zpráv.

Nemůžete se přihlásit do svého online účtu?

Spojte se s provozovatelem služby a nahlaste účet jako napadený. Většina online služeb má připravený postup pro nahlašování napadených účtů, který vám pomůže obnovit legitimní přístup.

Pokud máte podezření, že jsou v ohrožení vaše platební údaje nebo finance, ihned kontaktujte svou banku. Podezřelé transakce ještě někdy jde zastavit a některé banky při nich klientovi dokonce samy automaticky volají.

Jak předcházet odcizení hesla?

• 1. Používejte jiné heslo pro každý účet. K jejich zapamatování používejte správce hesel.
  2. Ujistěte se, že e-mailový účet, který používáte k přihlašování do online služeb, je chráněný jedinečným a silným heslem.
  3. Používejte bezpečná hesla, která neobsahují osobní informace (jako je například datum narození nebo jméno mazlíčka). Jak má vypadat správné heslo se dočtete zde.
  4. Neukládejte přihlašovací údaje na zařízeních, která nevlastníte nebo nepoužíváte pravidelně.
  5. Mějte aktivované dvoufázové ověření u každé služby, která tuto možnost nabízí.
  6. Nesdílejte na sociálních sítích osobní informace, které by mohly vést k uhodnutí vašeho hesla.
  7. Neklikejte na neznámé odkazy a nestahujte přílohy ze zpráv od neznámých osob.
  8. Neotvírejte svůj účet nebo jiné stránky s finančními údaji na veřejné Wi-Fi síti.
  9. Používejte bezpečnostní program, který kromě ochrany před škodlivým kódem nabízí i antispamovou ochranu a technologii Anti-Phishing. Tyto nástroje vás chrání před únikem hesel a dalších citlivých dat prostřednictvím falešných webových stránek, které napodobují skutečné stránky institucí.

Užitečné odkazy:

• • Postup při prolomení účtu na Facebooku
  • Postup při prolomení účtu na Instagramu
  • Postup při prolomení účtu na Youtube
  • Postup při prolomení účtu na Google
  • Postup při prolomení účtu na Spotify

Jak se vlastně krade heslo?

Existuje hned několik způsobů, jak se můžou útočníci dostat k vašim osobním údajům. Jednou z nejčastěji používaných technik je phishing. Pro únik hesla stačí jen odpovědět na podvodný e-mail nebo vyplnit přihlašovací údaje na falešné stránce, která připomíná legitimní web, a neštěstí je na světě.

Další možností je malware, např. už zmiňovaný keylogger nebo infostealer, který v České republice patří mezi nejrozšířenější hrozby. Šíří se zejména pomocí phishingu, podvodných stránek a aplikací z neoficiálních zdrojů.

Existují také metody, které stojí na bezprostřední blízkosti útočníka a jeho oběti. Mezi ty se řadí zachycení síťové komunikace odposloucháváním na veřejné Wi-Fi, tzv. „shoulder surfing“, tedy odpozorování hesla při jeho zadávání, nebo prosté opsání hesla zanechaného na viditelném místě. Třeba na lístečku v kanceláři.

V neposlední řadě jde heslo také jednoduše uhodnout. Této metodě se říká útok hrubou silou (bruteforce attack) a útočníci při něm používají program, který zkouší různé kombinace písmen a znaků tak dlouho, až se trefí.

Osobní hesla jsou základním obranným prvkem na internetu, a proto je důležité dbát na to, aby byla kvalitní a spolehlivá. Pokud ale budete dodržovat základní bezpečnostní pravidla, věříme, že vaše hesla ani data se do rukou hackerů nikdy nedostanou.

Mohlo by vás zajímat:
➡️ 6 nejčastějších kyberútoků na uživatelská hesla
➡️ Děti podceňují hesla. Naučte je, jak se přihlašovat bezpečně
➡️ Hlavně si je dobře pamatovat – jak moc riskujeme s hesly?

U zařízení ovšem příliš neřešíme jejich zabezpečení. Antivir uživatelé používají nejčastěji na notebooku (76 %), méně častěji na osobním počítači (65 %) nebo chytrém telefonu (59 %). Tablet chrání jen čtvrtina uživatelů (27 %).

Případy kybernetických hrozeb přitom mluví jasně. Letošní rok se u nás nejčastěji vyskytoval spyware, hlavní hrozba pro operační systém Windows, a bankovní malware Cerberus, který cílí na uživatele platformy Android. Zabezpečení našich zařízení bychom tak rozhodně neměli brát na lehkou váhu.

Zajímá vás, co při online nakupování nepodcenit a jak nenaletět podvodníkům? Podívejte se na naše video:

Jak jsme na tom s hesly?

Téměř polovina uživatelů (45 %) stále používá stejné nebo podobné přihlašovací údaje ke svým účtům v různých e-shopech. Hesla jsou v České republice nejžádanějším cílem kybernetických útoků. Z jiných průzkumů navíc vyplývá, že na správu hesel tak trochu rezignujeme.

Uživatelé si obvykle tvoří slabší a krátká hesla, které si mohou dobře pamatovat, využívají k tvorbě hesel oblíbené logické posloupnosti nebo své osobní údaje a používají jedno heslo pro stejné služby, jako je právě online nakupování nebo účty na sociálních sítích. A to vše bohužel zvyšuje riziko, že se útočníci dostanou k jejich osobním údajům.

Značka a osobní zkušenost vítězí

Při výběru e-shopu je pro uživatele nejdůležitějším kritériem dřívější dobrá zkušenost s obchodem, podmínky nákupu, a zda máme důvěru v jeho bezpečnost. Důvěryhodnost přitom nejvíce hodnotíme právě podle osobní zkušenosti (83 %), síly značky (72 %) a recenzí (63 %). Naopak lokalita obchodu, dovoz zdarma nebo nejnižší cena zboží nemají na výběr e-shopu dle průzkumu zásadní vliv.

U bezpečnostních prvků pak zhruba 36 % z nás kontroluje především šifrovanou komunikaci (https). Webové prohlížeče ji typicky vyznačují pomocí ikony zámku na začátku adresního řádku.

Hlavním způsobem platby v e-shopech zůstává online platba kartou. V průzkumu tuto možnost uvádělo více než 67 % dotázaných uživatelů. Dále následuje také platba při osobním vyzvednutí a platba převodem z bankovního účtu. S ohledem na bezpečnost plateb má většina z nás na kartě nastavený limit a využívá při placení dvoufázové ověření, a to buď prostřednictvím aplikace, nebo SMS kódu.

Zhruba 16 % dotázaných však uvedlo, že sdílí platební kartu v rámci rodiny. Doporučení bezpečnostních expertů je ale jasné. Ideální je mít oddělený účet s vlastní kartou pouze pro online platby, se kterou nemáte přístup ke všem svým financím. Nově lze vyžívat také jednorázové virtuální platební karty, které jsou funkční pouze pro jednu konkrétní platbu.

S podvodem se setkalo přes 8 procent z nás

Přes 8 % z nás má vlastní zkušenost s krádeží, která souvisí s nakupování nebo platbou v e-shopu. Většinou se jedná o zkušenosti staré dva roky až pět let a jednalo se nejčastěji o částku do 5 000 korun. Dotázaní uživatelé také uvedli, že skoro vždy incident reklamovali, své peníze však dostali zpět v necelých 70 % reklamací.

Průzkum společností ESET a Seznam.cz se uskutečnil formou online dotazníku mezi 23. a 29. listopadem 2021.

Útočníci opět vsadili na český název e-mailové přílohy, která tentokrát nesla označení faktura 2021NOV-INV_IX_08799.exe. Kampaně vedené v češtině tak potvrzují, že Česká republika patří i nadále k jejich hlavním cílům. Věrohodný název přílohy může uživatele zmást, aby ve chvíli nepozornosti soubor z e-mailové zprávy spustil.

Malware ukrývá také příloha s názvem účtenka

V českém prostředí se dlouhodobě objevuje i spyware Formbook. Stejně, jako v případě spywaru Agent Tesla, se i tento malware zaměřuje na uživatelská hesla uložená v internetových prohlížečích.

V říjnu byl spyware Formbook vysoce aktivní. Česká republika byla po Japonsku, Turecku a Španělsku čtvrtou zemí, na kterou se útočníci celosvětově zaměřili. Největší aktivitu zachytili bezpečnostní experti 29. října.

Česká republika byla po Japonsku, Turecku a Španělsku čtvrtou zemí, na kterou se útočníci celosvětově zaměřili.

I v tomto případě byla zdrojem malwaru e-mailová příloha s českým názvem Účtenka.exe. Pro všechny spustitelné soubory s příponou .exe platí následující doporučení. Pokud obdržíte soubor od neznámého zdroje nebo e-mailem, za žádných okolností ho nespouštějte.

Pokud obdržíte soubor s příponou .exe od neznámého zdroje e-mailem, za žádných okolností ho nespouštějte.

Password stealer Fareit, který byl v říjnu třetí nejčastější hrozbou v Česku, svou aktivitu oproti minulému měsíci nezvýšil. Šířil se anglicky psanými e-maily, ve kterých se útočníci vydávali za pracovníky zásilkových společností.

Pomůže správce hesel i dvoufaktorové přihlašování

Uživatelská hesla jsou v České republice nejohroženějšími citlivými údaji a bezpečnostní specialisté opakovaně radí, jak jejich odcizení zabránit.

Důležité je neukládat hesla do prohlížečů, které nejsou v tomto ohledu řádně zabezpečené. Vítanou pomocí může být například správce hesel. Jedná se o speciální program, ve kterém jsou hesla uložená v šifrované podobě.

Neukládejte svá hesla do prohlížečů, nejsou řádně zabezpečené.

Další možností, jak zvýšit bezpečnost přihlašování, je zapnutí dvoufázového ověření. Tento princip je známý z elektronického bankovnictví nebo sociálních sítí. Součástí prevence jsou také pravidelné aktualizace a instalace bezpečnostního programu.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice za říjen 2021:

1. MSIL/Spy.AgentTesla trojan (32,79 %)
2. Win32/Formbook trojan (23,03 %)
3. Win32/PSW.Fareit trojan (2,72 %)
4. DOC/Agent.GU trojan (2,49 %)
5. Win32/Rescoms trojan (0,84 %)
6. MSIL/ClipBanker trojan (0,76 %)
7. Win64/Farfli trojan (0,65 %)
8. MSIL/Agent.CFQ trojan (0,64 %)
9. MSIL/Spy.Agent.DFY trojan (0,55 %)
10. BAT/CoinMiner.ARV trojan (0,54 %)

Uživatelé produktů ESET jsou proti těmto hrozbám chráněni.

Podívejte se na shrnutí nejčastějších hrozeb v České republice za září:

Nebezpečí ukrývaly e-maily v češtině

V srpnu se mohli čeští uživatelé setkat s nevyžádanými e-maily s přílohami v portugalštině a španělštině. V září se pak útočníci vrátili k češtině. Uživatel tak nemusel nebezpečí na první pohled postřehnout a nebezpečnou přílohu mohl otevřít.

V září se útočníci vrátili k češtině a uživatel tak nemusel nebezpečí na první pohled postřehnout.

Uživatelé v e-mailech během zářijových útoků viděli povědomé soubory jako Skenovat kopii_003931738187_24_09_2021.exe nebo Kopie dokladu o transakci_14_09_2021.exe. Samotná e-mailová zpráva byla úplně bez textu, nebo obsahovala pouze výzvu k potvrzení. To mohlo uživatele alespoň částečně varovat.

Vždy ověřujte odesílatele e-mailu

Stejně jako u spywaru Agent Tesla, tak i v případě druhého nejčastějšího malwaru Formbook hrály roli česky psané e-maily. Formbook se objevil na začátku a koncem září. Jednalo se o česky psané e-maily s přílohou Detaily účtu.exe.

Většina uživatelů soubor s příponou .exe zná a ví, že těmito soubory se spouští nějaká konkrétní aplikace. Z bezpečnostních důvodů ale nadále platí, že byste neměli soubory spouštět, pokud je obdržíte z neznámého zdroje nebo e-mailem, u kterého neznáte odesílatele.

Nespouštějte soubory, které obdržíte z neznámého zdroje nebo e-mailem od neznámého odesílatele.

Pokud přijde uživateli podezřelý e-mail s přílohami do firmy, měl by se obrátit na bezpečnostní autoritu v dané společnosti, zpravidla IT specialistu, který je v tomto směru informován a k dispozici.

Nakonec se v září prostřednictvím e-mailů šířil také třetí nejčastější malware, password stealer Fareit. Ačkoli je nyní tento typ spywaru na ústupu, stejně jako v předešlých případech se ukrýval v e-mailových přílohách. Útočníci je vydávali za zprávy od dopravce nebo platební příkaz z banky.

Klíčem k ochraně jsou především silná hesla

Malware, který se v září nejčastěji šířil českým prostředím, aktivně vyhledává uložené přihlašovací údaje, které následně odesílá útočníkům. A právě hesla jsou v České republice dlouhodobě hlavním terčem kybernetických útoků.

Nejlepším doporučením pro uživatele je neukládat si hesla do prohlížečů. Ke správě hesel existují speciální programy zvané password managery. Ty ukládají hesla v šifrované podobě, takže je potenciální útočník nedokáže zneužít.

Velmi spolehlivou ochranou před odcizením citlivých údajů je silné heslo. Doporučeným postupem při tvorbě hesel je využívat delší kombinace různých znaků nebo několikaslovné fráze a mít pro každou službu unikátní přístupy.

Dalším krokem k vyššímu zabezpečení přihlašování je zapnutí dvoufaktorové autentizace, kdy uživatel každé přihlášení potvrzuje v aplikaci nebo kódem z SMS. Na místě je také opatrnost při používání elektronické pošty, protože malware se šíří nejčastěji e-maily. Podezřelé zprávy by uživatelé neměli vůbec otevírat, ale rovnou mazat nebo přesouvat do spamu.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice za září 2021:

1. MSIL/Spy.Agent.AES trojan (45,57 %)
2. Win32/Formbook trojan (14,42 %)
3. Win32/PSW.Fareit trojan (2,30 %)
4. WinGo/RanumBot trojan (1,18 %)
5. Win32/Agent.TJS trojan (0,94 %)
6. Win32/Delf.NBX virus (0,86 %)
7. MSIL/NanoCore trojan (0,78 %)
8. BAT/CoinMiner.ARV trojan (0,76 %)
9. MSIL/Spy.Agent.DFY trojan (0,65 %)
10. Java/Adwind trojan (0,65 %)

Uživatelé produktů ESET jsou proti těmto hrozbám chráněni.

Phishing

Phishing je typ podvodu, který kybernetičtí útočníci využívají již dlouho a stále se k němu vracejí. Jediným cílem phishingu je odcizit vaše osobní nebo přístupové údaje. Pachatelé je pak využívají k dalším nelegálním činnostem, a to buď k odcizení vaší identity nebo k prodeji na černém trhu.

Strategie podvodu je poměrně dobře známá. Podvodník vás kontaktuje prostřednictvím e-mailu, ve kterém vám sdělí, že se někdo neoprávněně snaží přihlásit do vašeho účtu. E-mail většinou obsahuje falešný odkaz pro resetování hesla. Jakmile na něj kliknete, budete přesměrováni na falešnou přihlašovací stránku k účtu na Instagramu. Útočník prostřednictvím falešné stránky získá přihlašovací údaje a přístup k vašemu účtu.

V jiném případě mohou pachatelé v e-mailu tvrdit, že uživatel porušil autorská práva a je nutné se přihlásit prostřednictvím odkazu v e-mailu. Pokud to ale uživatel udělá, bude opět přesměrován na falešnou přihlašovací stránku. Někdy se podvodníci zkoušejí vydávat za podporu Instagramu a kontaktovat uživatele přímo přes zprávy v aplikaci.

Útočník vás kontaktuje prostřednictvím e-mailu, ve kterém vám sdělí, že se někdo neoprávněně snaží přihlásit do vašeho účtu.

Podvod může uživateli prozradit například špatná gramatika nebo použití vygenerovaných pozdravů namísto osobních. Uživatel si také může vyhledat e-mailovou adresu odesílatele. Pokud není propojena s oficiální e-mailovou adresou služby, jde s největší pravděpodobností o podvod.

Klony profilů

Při prohlížení profilů celebrit, influencerů nebo oblíbených sportovních týmů můžete narazit na zdvojené účty. Naklonované profily nepředstavují riziko jen v případě populárních herců, zpěváků nebo sportovců.Kybernetičtí zločinci klonují také účty běžných uživatelů Instagramu. Cílem je napodobit jejich chování a získat vliv na jejich přátele a sledující.

Podvod je jednoduchý. Útočník, který se vydává za uživatele, bude tvrdit, že jeho účet byl napaden, musel si založit nový, a navíc přišel o všechny peníze na svém účtu. Jinou taktikou může být smyšlený příběh o tom, že se uživatel dostal do finančních potíží. S pomocí sociálního inženýrství a trochou štěstí se pachateli podaří přesvědčit přátele a příbuzné oběti a vylákat od nich finanční pomoc.

Nejrychlejší cestou, jak prověřit, zda jste nebyli kontaktováni naklonovaným účtem, je spojit se se svým přítelem alternativní cestou, například mu zatelefonovat. Svůj účet udržíte v bezpečí, pokud ho budete mít v soukromém módu a budete si vybírat, komu povolíte sledování.

Podvod se štítkem ověření

Pokud u účtu na Instagramu uvidíte modrý štítek se zatržítkem, znamená to, že se jedná o oficiální ověřený profil. Instagram tímto způsobem rozlišuje významné a autentické účty od těch ostatních a fanoušci tak poznají, jaké účty mají sledovat. Ověření otevírá také dveře k dalším možnostem, jako je sponzorství či spolupráce s dalšími značkami.

Podvod je v tomto případě poměrně přímočarý. Útočník vás kontaktuje, pravděpodobně prostřednictvím přímé zprávy u vašeho profilu, a nabídne vám získání ověření za poplatek. Nejjednodušší cestou, jak se tomuto podvodu vyhnout, je pamatovat si, že k ověření se můžete dostat jen přes oficiální proces na Instagramu.

Milostné podvody

Ačkoli většina lidí má tyto podvody spojené s aplikacemi na seznamovaní, vyskytují se i na sociálních sítích jako je Instagram. Podvodník v tomto případě potřebuje hodně času, aby si získal důvěru oběti. To obvykle zahrnuje dlouhé dvoření v podobě reakcí na příspěvky, komentářů a zasílání zpráv oběti. Jakmile si je svou hrou jistý, začne prosit o peníze. Žádost často zdůvodní zdravotními potížemi nebo zaplacením letenky, aby se se svou obětí mohl setkat.

Podvodník v tomto případě potřebuje hodně času, aby získal důvěru oběti.

Falešného milence lze odhalit několika způsoby. Prostřednictvím vyhledávání na internetu můžete udělat rychlý průzkum a podle fotek určit, zda je nápadník opravdu tím, za koho se vydává. Pokud se nechce osobně setkat a neustále hledá důvody, jak se schůzce vyhnout, měli byste zpozornět a na jeho opravdové záměry se zeptat. Stejně tak může odmítat videohovory, aby nebylo vidět, jak doopravdy vypadá.

Podezřelí prodejci

Instagram umožnuje značkám propagovat jejich produkty prostřednictvím služby Marketplace. Stále častěji se tak můžete setkávat s vyskakujícími nabídkami nového zboží nebo výprodeje.

V případě některých reklam se může opět jednat o podvod. Zde by měla fungovat vaše přirozená zvědavost a bdělost. Pokud jste o značce či prodejci nikdy neslyšeli, neznamená to okamžitě, že se jedná o podvod, ale měli byste zpozornět. Reklama vám má prodat vysoce kvalitní zboží za nízkou cenu. V případě, že se jedná o podvod, vám zboží vůbec nedorazí, bude velmi nekvalitní nebo obdržíte úplně něco jiného, než jste si objednali.

V tomto případě je moudré opět využít vyhledávání a kouknout se na recenze o výrobci i výrobku. Pokud se ostatní uživatelé setkali s podvodem, své negativní zkušenosti budou sdílet prostřednictvím recenzí na různých fórech. Buďte ostražití ale také před falešnými recenzemi. Obsahují například gramatické chyby a překlepy, snaží se usilovně vyvrátit negativní komentáře a výrobce nebo výrobek popisují v tom nejlepším světle.

Bezpečí je v rukou uživatele

Odhalit podvody, které mohou uživatele připravit o citlivá data a finance, je pro správce sítí poměrně složité. Pokud ale uživatel zůstane ostražitý a informovaný, může podvod rozeznat už z dálky. Zacházejte opatrně s nevyžádanými e-maily. Pokud se vám cokoli nezdá, vyhledejte si více informací. A pokud něco vypadá až příliš dobře, tak se s největší pravděpodobností jedná o podvod.

Musí být heslo složité?

Podle odpovědí musí být bezpečné heslo je složité (67 %) a unikátní (40 %), podobně jako v loňském roce. Překvapivě ale jen 29 % lidí věří dlouhému heslo, loni takto odpovědělo 40 % respondentů. Češi také čím dál méně považují za bezpečná zapamatovatelná hesla a ta, která jde logicky odvodit.

S odpověďmi našich respondentů lze v zásadě souhlasit. Unikátní hesla jsou bezpečnější. Složitá a dlouhá, nebo chcete-li komplexní hesla jsou odolnější proti řadě útoků. Je ale důležité s nimi také správně nakládat.

Nejbezpečnější je komplexní unikátní heslo, které uživatel správně ukládá.

Nejhorší variantou jsou jednoslovná hesla nebo za sebou jdoucí řady znaků (například qwertz nebo 12345). Ta v podstatě účty nechrání vůbec. Stejně tak je velmi riskantní používat hesla s jakoukoli osobní informací  třeba datem narození nebo jménem domácího mazlíčka.

Útočníci často zkoušejí tzv. slovníkové útoky. Při takovém útoku hacker využije slovník slov a obratů, včetně třeba citátů nebo textů písní a následně zkouší stovky variant za minutu pomocí předem vytvořené sítě infikovaných počítačů. Slovníky navíc reflektují i specifika češtiny, na dark netu seženete i slovníky s četou diakritikou.

S unikátností hesel pomůže generátor

Ačkoli Češi správně dali důraz na unikátnost, v praxi tak jedná jen třetina z nás. Není divu. Používá desítky různých online služeb a časem prostě všem dojde fantazie.  Pomoci může generátor hesel, třeba ten náš.

Necelá čtvrtina využívá jiná hesla pro různé služby – například jedno mají pro sociální sítě a jiné pro online nákupy. Jedno jediné heslo využívá 7 % respondentů. Jistě není potřeba podotýkat, že docela riskují.

Paměť může zklamat, vyzkoušejte radši správce hesel

Pamatovat si hesla je lepší než je mít na papírku pod klávesnicí, ale na druhou stranu pak lidé spíše vytvářejí jednoduchá hesla.

Pokud si skutečně vytváříte unikátní hesla, jistě řešíte otázku, jak si tolik údajů zapamatovat. Rozhodně nedoporučujeme hesla ukládat v prohlížečích – na takto uložená hesla se v České republice dlouhodobě útočí nejčastěji.

Jak hesla vytvořit a uložit shrnula naše kolegyně Bára ve videu: 

Celkem 61 % uvádí, že si hesla pamatuje, třetina lidí má na hesla notýsek a správce hesel využívá asi čtvrtina z nás. Jen posledně jmenovanou čtvrtinu  můžeme pochválit. Správce hesel je snadno dostupný program, najdete jej i v některých anti-malware produktech.  Jak přesně takové programy fungují se dočtete zde.