Podle našich analýz se vloni počet investičních podvodů s kryptoměnami zvýšil o 335 %. A není divu, útočníci jdou vždycky tam, kde cítí peníze. Právě podvody související s investicemi patří podle policie mezi nejčastější zločiny v kyberprostoru.

„Kriminalita páchaná v kyberprostoru tvoří v současnosti přibližně 10,5 % celkového objemu trestné činnosti. Možná překvapivě se na předních příčkách z hlediska kvantity objevují právě útoky spojené s investováním – tedy podvodné nabídky výhodných investic, často do kryptoměn. Ročně evidujeme stovky takových případů, přičemž škody jdou řádově do stovek milionů korun,“ říká plk. Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.

Krypto scam organizuje celý gang

Za celým schématem nestojí jeden nebo dva hackeři, jde o velmi promyšlené schéma, které vyžaduje organizovanou skupinu. Zastavit takové gangy je problematické, neustále se objevují nové falešné stránky a podvodné platformy.

Podvodníci kombinují lákavou reklamu na sociálních sítích, zmanipulované články v renomovaných médiích (jde o falešné stránky, jak si záhy ukážeme) s přesvědčivou manipulací a psychologickým nátlakem. V některých případech mají k dispozici i call centrum a mohou vyústit až k falešnému telefonátu s útočníkem, tzv. vishingu.  Volající běžně hovoří velmi dobrou češtinou bez přízvuku.

„Pokud se lidé rozhodnou investovat do kryptoměn, doporučujeme využívat pouze prověřené platformy, které jsou členy České kryptoměnové asociace a prošly jejím certifikačním procesem,” radí František Vinopala, předseda České kryptoměnové asociace.

Jak probíhají investiční podvody do bitcoinu?

Typicky na takový podvod narazíte na sociálních sítích, zpravidla ve formě placené inzerce. Útočníci si totiž umějí spočítat, že se jim clickbaitová reklama vyplatí.

Zpravidla jde o nabídku lákavé investice s pohádkovým zhodnocením, ještě častěji jde ale o trik „zbohatněte jako celebrita“. Velmi často je v inzerátu uvedeno, že se nějaká známá osobnost prořekla a nyní čelí perzekuci, že umožnila Čechům zbohatnout. Zneužiti takto byli například Tereza Pergnerová, Petr Kellner, Andrej Babiš i Petr Fiala. Bohužel i když se tyto osobnosti brání, mají jen málo možností, jak přimět útočníky podvod stáhnout.

Zneužití jmen známých osob není náhoda. Podle našeho průzkumu dá na doporučení známé osobnosti desetina lidí.

„Pokud na reklamu člověk klikne, je přesměrován na webovou stránku, kde bývá falešný článek, který se tváři jako legitimní zpráva od nějakého známého média. Tato zpráva je zpravidla šokující a má za úkol manipulovat emocemi oběti a upoutat její pozornost. Na webové stránce je pak také falešný formulář. Jakmile do něj člověk zadá své údaje, kontaktuje ho následně někdo z podvodného call centra.  Cílem podvodníků je samozřejmě vždy přimět oběť k převodu peněz,“ popisuje aktuální podvodný scénář Novotný.

Podvodníci vám pošlou peníze, aby vás okradli

Existují i varianty, kdy je formulář už součástí reklamy nebo naopak vede člověka přímo na krypto burzu, kde má možnost zadat zkušební investici. Celý proces působí velmi důvěryhodně.

„Falešné investiční portály působí na první pohled důvěryhodně, jsou plné pozitivních recenzí a ukazují neustále rostoucí zisky. Tyto zisky jsou ale smyšlené a oběť je ve skutečnosti nikdy nezíská zpět. Někdy je dokonce zpočátku malá částka vyplacena, aby byl podvod ještě důvěryhodnější a oběť investovala víc,“ varuje plk. Zuzana Pidrmanová. „Evidujeme i případy, kdy vás pachatelé oslovují skrze romantický vztah v online prostředí. Investici vám pak doporučuje osoba, které důvěřujete. Pachatelé mohou svou oběť dokonce znovu kontaktovat jménem například advokátní společnosti, tentokrát s legendou, že za úplatu dokážou investici zachránit, přičemž takto škoda jen dál narůstá.“

Češi podvody poznají bez problémů

V rámci průzkumu jsme respondentům ukázali typický podvodný článek a zeptali se jich na názor. Jen 4 % podvod neodhalila, 15 % si nebylo jistých. Ostatní uživatelé se dívali na text pečlivě kriticky vyhodnotili, že jde o podvod, protože:

• 32 % gramatické chyby
• 29 % rozporu informací v titulku článku s tématem obrázku
• 20 % důvodné podezření, že by spolu Andrej Babiš a Petr Fiala nespolupracovali

„Ideální je se zaměřit na kombinaci ukazatelů – zkontrolovat URL adresu webu, na kterém se nacházím, pořádně si celou stránku prohlédnout a mít zdravou skepsi k šokujícím sdělením,“ radí náš bezpečnostní analytik Ondřej Novotný.

Jak poznat scam?

Důležité je být obezřetný a vědět, že podvody existují. Narazit na ně mohou i děti nebo senioři, kteří moou být důvěřivější. Jak tedy podvod poznat?

Nabídka je extrémně lákavá a musíte ji využít hned. Jde o nějaké tajemství, které známá osobnost nechtěně vyzradila. URL adresa není přesná nebo neodpovídá médiu, ze které se vydává.

Zda vám kryptoměny vydělají nevíme, ale víme, jak udržíte vaše kryptoměny v bezpečí:

1. Lákavou nabídku vždy nezávisle ověřte. Píše se o ní na oficiálních profilech nebo odborných médiích?
2. Ověřte si adresu URL média, burzy nebo služby.
3. Podívejte se, zda má vybraná burza certifikaci od České kryptoměnové asociace případně nějaké zahraniční autority.
4. Nikdy nezadávejte osobní nebo platební údaje, pokud si nejste stránkou absolutně jistí.
5. Nikdy nesdělujte po telefonu své přihlašovací údaje ani údaje k platební kartě.
6. Stahujte si aplikace a programy jen oficiálních zdrojů.
7. U kryptoměnových účtů si zapněte dvoufaktorové ověření.
8. Aktualizuje operační systém zařízení a programy.
9. Používejte na všech svých zařízeních spolehlivý antivirový program.

Co dělat, pokud jste se stali obětí scamu?

Pokud jste na nějaký podvod zareagovali a útočníkům zaplatili, neprodleně požádejte svou banku o zpětné zúčtování (chargeback). Vysvětlete bance situaci, tyto podvody znají, mapují. V některých případech lze získat peníze zpět. Podvod nahlaste na Policii ČR.

V některých případech požadují útočníci kopie dokladů nebo platebních karet. Což nemusí být překvapivé, dělají to i renomované banky, pokud komunikujete jen elektronicky. V takovém případě si nechte okamžitě vystavit nové doklady. Nebudete se tak muset obávat jejich případného zneužití.

Buďte obezřetní pokud vás kontaktuje někdo cizí. Pokud jste v podvodném formuláři vyplnili svůj e-mail nebo telefonní číslo, je pravděpodobné, že tyto údaje útočník prodá na černém trhu na dark webu. S tím se bohužel udělat nedá nic, leda změnit telefon či e-mail. Své údaje můžete monitorovat ve funkci Ochrana identity v úrovni zabezpečení ULTIMATE.

Štít, přes který se hackeři nedostanou

Předcházejte malware díky jedinému řešení. ESET
spolehlivě ochrání vaše zařízení i data. 

VYZKOUŠET

Kyber útočníci dobře vědí, že kryptoměny jsou lákavé, a tak na začínající i zkušené investory útočí. Nejčastěji se pokouší své oběti zmanipulovat, aby své peníze poslali na účty falešných krypto burz.

Kryptoměny Češi chtějí

Podle našeho nejnovějšího průzkumu mají Češi obecně kladný vztah ke kryptoměnám, jen necelá třetina je hodnotí negativně. Necelá třetina je už vlastní nebo někdy vlastnila. Zejména pak jde o uživatele z Prahy do 30 let, nejčastěji mají střední nebo vysokou školu.

Většina lidí, ale neplánuje s kryptoměnami platit při běžných nákupech. Spíše je považují za další typ spoření.

Nejvíce se bojíme podvodů

Na druhou stranu třetina Čechů kryptoměny nechce. Zeptali jsme se tedy, jak Češi vnímají rizika a zejména důvody, proč si kryptoměny nepořizovat. Nejčastěji se lidé bojí, že jsou příliš rizikové a jejich hodnota se bude příliš měnit. Dále jim lidé nerozumějí.

Až na třetím místě uváděli respondenti riziko podvodů a kyber útoků.

Popularita kryptoměn ale útočníky velmi láká. Podle zprávy ESET Threat Report H2 2024 přibylo loni investičních podvodů souvisejícími s kryptoměnami o 335 %. Mezi ohrožené země se bohužel zařadila i Česká republika.

„I když z dat můžeme vidět, že Češi jsou v pozitivním a negativním postoji ke kryptoměnám rozděleni prakticky na dvě stejné skupiny, obecně lze říct, že s kryptoměnami ve svém životě počítají – zhruba polovina uvažuje o jejich nákupu. Na otázku, co je pro ně důvodem si kryptoměny nepořídit, uváděla čtvrtina z nich vedle přílišné finanční rizikovosti a složitosti také obavu, že by byli následně příliš vystaveni kybernetickým podvodům a útokům,“ komentuje výsledky průzkumu Ondřej Novotný, náš bezpečnostní analytik.

V oblasti krypto podvodů jsou útočníci velmi vynalézaví a přesvědčiví. Podle našich zkušeností často používají více metod, mají rodilé české mluvčí i fiktivní callcentra. Cílem všech takových podvodů je přesvědčit uživatele, že se připravuje o životní příležitost zbohatnout.

„V případě kybernetických podvodů s tématikou investic se jedná o propracované podvodné scénáře, kdy útočníci zapojují více než jednu útočnou techniku. Součástí podvodů je například i manipulovaný vizuální obsah, který má oběti přilákat ke kliknutí na škodlivé odkazy. Podvodné webové stránky vnímá jako největší nebezpečí 16 % dotázaných, zatímco phishing jen 8 %, deepfake podvody 5 % a škodlivé kódy, tzv. cryptostealery, jen 3 % dotázaných. Třetina dotázaných uvedla, že netuší, co je největším rizikem pro kryptoměny,“ popisuje Ondřej Novotný.

Na jaké kryptoměnové podvody můžete nejčastěji narazit?

#1 Ponziho schéma aneb podvody typu Letadlo a Pyramida

Tato podvodná machinace dostala jméno po Charlesu Ponzim, který k podvodům využil mezinárodního chaosu po 1. světové válce. Oběti v tomto případě útočník naláká k tomu, aby investovaly do neexistujících společností nebo za účelem „rychlého zbohatnutí“. Výnosy takových investic jsou ale v tomto případě vypláceny z peněz dalších nešťastníků, kteří na podvod naletěli. Obchodování s kryptoměnami je pro tento účel bohužel ideální.

#2 Podvod Pump and Dump

Podvodníci na základě nepravdivých informací vybízejí investory k nákupu akcií málo známých společností. Cena akcií následně vzroste a podvodník své vlastní akcie rychle prodá. Akcie podvedených ale zůstanou bezcenné.

#3 Celebrity radí, jak investovat do kryptoměny

Podvodníci se také zmocňují účtů celebrit na sociálních sítích nebo vytvářejí jejich falešné účty a vybízejí fanoušky, aby investovali na základě výše uvedených taktik. V jednom případě si přišli na přibližně 2 miliony dolarů, přičemž zneužili jméno Elona Muska, aby tato lest působila důvěryhodněji.

#4 Neexistující kryptoměnové burzy

Podvodníci posílají e-maily nebo zveřejňují zprávy na sociálních sítích, kde slibují přístup k virtuální hotovosti uložené na kryptoměnových burzách. Jediným háčkem je, že uživatelé musí obvykle nejprve zaplatit malý poplatek. Burzy samozřejmě v tomto případě neexistují a oběti nemají v podstatě žádnou šanci získat vložené poplatky zpět.

#5 Podvody s aplikacemi

Kyberzločinci falšují legitimní aplikace pro kryptoměny a nahrávají je do obchodů s aplikacemi. Pokud si takovou aplikaci nainstalujete, můžete přijít o své osobní a finanční údaje nebo do svého zařízení stáhnout škodlivý kód. Prostřednictvím falešných aplikací mohou podvodníci uživatele přimět také zaplatit za neexistující služby, nebo se pokusit ukrást jeho přihlašovací údaje do kryptoměnových peněženek.

#6 Falešné tiskové zprávy

Někdy se podvodníkům podaří oklamat i novináře, kteří falešné informace zveřejní. To se stalo ve dvou případech, kdy legitimní zpravodajské weby napsaly články o tom, že se velcí prodejci chystají přijímat určité kryptoměny. Falešné tiskové zprávy, z nichž tyto příběhy vycházely, byly součástí strategie pump and dump.

#7 Phishing – nátlak k nákupu kryptoměn

Phishing je jedním z nejoblíbenějších způsobů podvodníků k získání citlivých údajů. Zprávy v e-mailech nebo na sociálních sítích jsou v tomto případě podvrženy tak, aby vypadaly jako odeslané z legitimního a důvěryhodného zdroje. V takových případech máme co dočinění s technikami tzv. sociálního inženýrství. Podvodníky poznáte dobře podle toho, že se na vás budou snažit vyvíjet nátlak a snažit se vás přimět k rychlé reakci, abyste jednali bez rozmyslu.

Jak se nestát obětí podvodníků s kryptoměnami?

Nejlepší zbraní v boji proti kryptoměnovým podvodům je nedůvěra a opatrnost. Nezapomínejte na pár základních bezpečnostních pravidel:

Anti-phishing

Zabraňuje pokusům o získání citlivých informací, jako jsou uživatelská jména a hesla či údaje o kreditních kartách a účtech. Blokuje podvodné webové stránky.

VYZKOUŠET

Jak NFT funguje?

NFT lze připodobnit k digitální verzi patentu, vodoznaku nebo ochranné známce. Je to kus digitálních dat vložený do souboru, který je jedinečný pouze pro jedno konkrétní dílo. Stejně jako ve fyzickém světě a v případě skutečného uměleckého díla nebo sběratelského kousku, i v této digitální podobě existuje pouze jeden exemplář svého druhu, který získává právě díky NFT vysokou hodnotu.

NFT je zkrátka digitální certifikát o vlastnictví uměleckého díla. Majitelé je podobně jako kryptoměny také uchovávají v kryptopeněženkách a obchod s nimi probíhá podobně jako ten s kryptoměnami v rámci databáze blockchain.

Jeden ze symbolů NFT – sběratelská kolekce Bored Ape Yacht Club neboli BAYC.

Největším rizikem pro NFT je phishing

Stejně jako kryptoměny, i NFT se aktuálně těší velké popularitě, slibuje rychlé zbohatnutí a trh s nimi je jen minimálně regulován. A to vše je živnou půdou pro různé podvody.

Jedním z nejčastějších podvodů je phishing (z anglického slova fishing, do překladu rybaření). V rámci této taktiky sociálního inženýrství se útočníci vydávají za investory, zaměstnance bank a dalších úřadů či organizací, a snaží se prostřednictvím manipulativní komunikace z oběti vylákat osobní data, nejčastěji přihlašovací údaje k jejich účtům. Využívají k tomu naše emoce. Snaží se nás vystrašit nebo podnítit naši zvědavost a přinutit k unáhlenému jednání. S phishingem se nejčastěji setkáme v e-mailu, ale není výjimkou ani na sociálních sítích, v chatovacích aplikacích nebo v podobě podvodného telefonátu, takzvaného vishingu.

NFT se navíc prodávají na digitálních obchodních platformách, které fungují podobně jako internetové obchody a mohou mít tak celou řadu bezpečnostních zranitelností. Útočníci mohou přes tyto zranitelnosti do těchto platforem nahrát dílo obsahující škodlivý kód, ukrást uživatelské účty, nebo obchodovat s NFT za nízkou cenu a dále je prodávat za účelem zisku.

Jak zvýšit zabezpečení a vyhnout se podvodům

Ať už NFT vlastníte nebo o pořízení teprve uvažujete, je dobré si připomenout několik základních bezpečnostních pravidel:

Snadný a rychlý zisk, hlavně pro podvodníky

Podvodníci velmi rádi využívají aktuální události i módní trendy, aby oklamali své oběti. Částečně za to mohou články v médiích a příspěvky na sociálních sítích, které celkový humbuk kolem virtuálních měn podporují.

Podvodů přibývá, protože:

• Na rozdíl od tradičního akciového trhu je ten s kryptoměnami pro investory regulován jen málo nebo vůbec žádnými předpisy;
• Obrovský zájem médií dělá z kryptoměn pravidelnou návnadu pro phishing a další podvody z oblasti sociálního inženýrství;
• Prudce rostoucí ceny kryptoměn přitahují lidi, kteří sní o rychlém zbohatnutí. Potřeba rychlých reakcí pak snižuje naši opatrnost, což útočníkům částečně usnadňuje práci;
• Sociální sítě pomáhají zesílit celkovou hysterii kolem kryptoměn. Ať už jsou příspěvky a zprávy skutečné, nebo fiktivní;
• Je tu také lákadlo v podobě těžby „coinů” za peníze, které mohou podvodníci využít jako návnadu.

Pozor na sociální inženýrství

V případě kryptoměnových podvodů útočníci stále častěji využívají takzvané techniky sociálního inženýrství. Jedná se o manipulativní komunikaci v e-mailu, chatovacích aplikacích nebo na sociálních sítích. Výjimkou nejsou ovšem ani telefonní hovory, takzvaný vishing. Podvodník se nás takovou komunikací snaží vystrašit nebo nátlakem přimět k nepromyšlené akci. Útok je v tomto případě veden přes naše emoce, nejčastěji tedy strach nebo zvědavost. S tím, jak dnes kryptoměny slibují rychlý zisk a ochranu naspořených peněz před inflací, jsou přesně pro tyto podvody jak dělané.

Podvodník se nás manipulativní komunikací snaží vystrašit nebo nátlakem přimět k nepromyšlené akci.

Štěstí přeje připraveným a obezřetným

Nejlepší zbraní v boji proti podvodům je zdravá skepse a opatrnost. Bohužel žijeme v době, kdy ne vše, co se dočteme na internetu, je pravda. A poměrně hodně z toho, co čteme, nás má záměrně oklamat a poškodit.

Stejně, jako v případě jiných kybernetických hrozeb a podvodů, tak i v případě kryptoměn platí několik nestárnoucích pravidel, které vám pomohou zůstat v rozbouřených kryptoměnových vodách v bezpečí:

• Pokud objevíte ve svém e-mailu nebo ve zprávě na sociálních sítích lákavou nabídku k investici do kryptoměn, je třeba zbystřit. Vyhledejte si na internetu co nejvíce informací o odesílateli.
• Přišla vám nabídka k investicím do kryptoměn od přítele na sociálních sítích? Podvodník se mohl jeho účtu zmocnit, aby se za něj vydával. V takovém případě kontaktujte přátele po telefonu nebo přes jinou aplikaci a zprávu si s nimi ověřte.
• Pokud vám nějaké sdělení přijde příliš lákavé na to, aby to byla pravda, pravděpodobně vás intuice neklame. Můžete ho najít nejen ve svém e-mailu, ale také v různých reklamách a inzerci na internetu. I ty mohou ale být podvodné.
• U svých kryptoměnových účtů si zapněte dvoufaktorové ověření. Toto doporučení samozřejmě platí pro všechny online účty, které tuto funkci mají.
• Všechny aplikace do svého zařízení vždy stahujte z oficiálních obchodů, jako jsou App Store, Google Play nebo Microsoft Store.
• Mějte na svém zařízení nainstalovaný kvalitní bezpečnostní program.
• Operační systém zařízení a programy, včetně toho antivirového, vždy pravidelně aktualizujte.

Na první pohled falešná aplikace nevyvolávala žádné podezření.

Existuje řada legitimních služeb, ty se útočníci snaží napodobit, aby si uživatel v dobré víře stáhl padělanou verzi. Přesně tak přemýšleli vývojáři falešné aplikace Trezor Mobile Wallet, která zneužívala obchodní značku známé hardwarové peněženky na kryptoměny Trezor. Navíc byla napojena na další podvodnou aplikaci.

Padělaná aplikace loví přihlašovací údaje

Falešná verze Trezoru byla ke stažení od 1. května 2019, jako developer byla uvedena společnost Trezor Inc. Na první pohled aplikace nevyvolávala žádné podezření. Během našeho testování byla dokonce druhá nejpopulárnější při hledání klíčového slova trezor (první byl pochopitelně oficiální Trezor Manager).

Falešná aplikace měla z uživatele vymámit přihlašovací údaje k peněžence. Ty se ukládaly na server na doméně coinwalletinc.com. Zjistili jsme, že padělaný Trezor je napojený na další aplikaci Coin Wallet, která dokáže uživatele díky technice zvané „podvod s adresou peněženky“ o jejich kryptoměny připravit.

V průběhu tohoto podvodu dokáže aplikace pozměnit adresu cílové peněženky, kterou zpravidla uživatel zkopíruje. Platba tak na místo k adresátovi bez vědomí plátce putuje na účet útočníkům. Obě aplikace mají podobný vzhled i zdrojový kód.

Aplikace již Google stáhl

Nebezpečí hrozí jen uživatelům, kteří si stáhli padělek. Pokud i vy používáte legitimní aplikaci Trezor, nemusíte mít obavy. Pravý Trezor totiž vyžaduje fyzickou manipulaci a ověření pomocí PINu nebo znalost kódu pro obnovu dat, jinak uložené kryptoměny nejsou přístupné. Podobné omezení používá i jejich oficiální mobilní aplikace Trezor Manager.

Tvůrci pravé aplikace Trezor nám potvrdili, že žádné riziko pro její uživatele nehrozí.

Ani jednu z podvodných aplikací již na Google Play nenajdete, po našem upozornění ji Google stáhl. Nelze vyloučit, že je brzy nenahradí jiné podvodné aplikace a malware.

Útočníci se ale nevzdávají, uživatelé se musejí aktivně bránit. Mnohdy stačí používat selský rozum a ověřit si legitimitu aplikace. U veškerých aplikací, obzvláště u těch určeným k platbám, vždy prověřte, zda na ně odkazují oficiální služby a stránky. Dbejte také, abyste v zařízení měli aktuální verzi operačního systému a spolehlivý bezpečností software, který dokáže blokovat a odstranit hrozby.

Cílení této hrozby na operačními systémy Android nebo MacOS nebylo doposud pozorováno.

Platforma Kodi jako taková neposkytuje žádný obsah, jde o přehrávač, jehož funkčnost mohou rozšiřovat oficiální i neoficiální doplňky. Ty druhé, šířené přes neoficiální zdroje, někdy umožňují uživatelům přístup k pirátskému obsahu, což z Kodi činí kontroverzní téma.

Malware obsažený v doplňcích Kodi má vícestupňovou architekturu a provádí cílená opatření za účelem znesnadnění detekce a zametení stop, které by mohly poukazovat na vazbu mezi finálním stupněm infekce – instalací software typu cryptominer a škodlivým Kodi doplňkem. Jak v systému Windows, tak v Linuxu tento malware těží kryptoměnu Monero (XMR). Cílení této hrozby i na jiné operačními systémy jako Android nebo MacOS nebylo doposud pozorováno.

Tři způsoby napadení uživatelů:

1. Uživatel si sám přidá URL napadeného úložiště do přehrávače Kodi při instalaci nějakého doplňku vytvořeného třetí stranou. Škodlivý doplněk se poté nainstaluje kdykoliv, kdy třetí strana aktualizuje své doplňky.
2. Uživatel si nainstaluje do zařízení předpřipravenou sestavu Kodi a doplňků, která již obsahuje URL napadeného úložiště. Škodlivý doplněk se poté nainstaluje kdykoliv, kdy dojde k aktualizaci sestavy doplňků.
3. Uživatel si nainstaluje do zařízení předpřipravenou sestavu Kodi a doplňků, která již obsahuje škodlivý doplněk i bez odkazu na napadené úložiště. Tito uživatelé jsou díky modifikovanému doplňku ohroženi hned od počátku. A i když nedojde k další aktualizaci doplňku, cryptominer je instalován a schopen přijímat další aktualizace sám.

Mezi pěticí zemí nejvíce zasaženou touto hrozbou jsou Spojené státy, Izrael, Řecko, Spojené království a Nizozemsko. Zároveň jde o země, kde přes přehrávač Kodi podle neoficiální statistiky Kodi Addon Community Stats proudí touto platformou nejvíce dat. Vysvětlením může být i fakt, že pro tyto země existují specifické lokalizované verze Kodi obsahující odkaz na některé z napadených úložišť nebo uživatelské komunity z těchto zemí hojně využívaly napadená úložiště doplňků.

Od doby, kdy jsme za ESET upozornili na tento problém, byla úložiště, z nichž se začal malware šířit, buď vypnuta (Bubbles) nebo vyčištěna od škodlivého kódu (Gaia). I přesto nadále existují uživatelé, kteří mají cryptominer nainstalovaný na svých zařízeních a zůstávají tak nevědomými oběťmi této škodlivé kampaně. Kromě toho je malware stále přítomen i v dalších úložištích a některých komunitních Kodi sestaveních, s největší pravděpodobností bez vědomí jejich tvůrců.

Na druhé místo ustoupil malware JS/CoinMiner, který útočníci používají ke skryté těžbě kryptoměn a představoval 8,3 % zachycených útoků. Třetí pozice patřila dalšímu adwaru HTML/Adware.Agent.A s podílem 6,75 %.

Pokles jsme zaznamenali u backdooru SMB/Exploit.DoublePulsar. Ten napadá počítače s neaktualizovaným operačním systémem Windows a loni na jaře se podílel na šíření ransomwaru WannaCry. Zatímco letos v červnu představoval 5,35 % všech zachycených hrozeb, v červenci jeho podíl klesl na 4,91 % a zařadil se na čtvrté místo v žebříčku nejčastějších škodlivých kódů na českém internetu.

Nejčastější internetové hrozby v České republice za červenec 2018:

• JS/Adware.Agent.AA (10,57 %)
• JS/CoinMiner (8,3 %)
• HTML/Adware.Agent.A (6,75 %)
• SMB/Exploit.DoublePulsar (4,91 %)
• JS/Adware.AztecMedia (3,74 %)
• HTML/FakeAlert (3,53 %)
• JS/Redirector (3,25 %)
• Win32/GenKryptik (2,21 %)
• PDF/Fraud (2,12 %)
• Win32/Exploit.CVE-2017-11882 (1,84 %)

Jedná se o javový skript, se kterým se uživatel setká na internetových stránkách, které nemusí působit vůbec podezřele. Při otevření webu v prohlížeči se těžební skript načte společně s HTML kódem stránky. Uživatel je zde ohrožen především poklesem výkonu počítače. Proto JS/CoinMiner evidujeme jako tzv. potenciálně nechtěnou aplikaci, tzv. PUA.

Druhým nejčastěji zachyceným škodlivým kódem byl exploit SMB/Exploit.DoublePulsar, jehož podíl oproti dubnu rovněž mírně stoupl o 1,43 procentního bodu na 7,50 procenta. Exploitem obecně označujeme specifický programový kód, který kybernetický útočník využívá pro zneužití zranitelnosti, respektive chyby v legitimním softwaru. Tento exploit byl v centru pozornosti v květnu loňského roku, kdy byl použit pro šíření ransomwaru WannaCry. Do té doby šlo o největší ransomwarovou kampaň v historii.

Třetí nerozšířenější internetovou hrozbou v květnu byla rovněž tzv. potenciálně nechtěná aplikace JS/Adware.Agent.T. Ta zobrazuje reklamy s nabídkou údajné aktualizace nebo stažení softwaru pro optimalizaci webového prohlížeče. Stála téměř za každou dvacátou detekcí škodlivých kódů, její podíl na zachycených hrozbách činil 4,78 procenta.

Nejčastější internetové hrozby v České republice za květen 2018:

1. JS/CoinMiner (11,80 %)
2. SMB/Exploit.DoublePulsar (7,50 %)
3. JS/Adware.Agent.T (4,78 %)
4. Win32/Exploit.CVE-2017-11882 (4,54 %)
5. HTML/Adware.Agent.A (3,41 %)
6. JS/Redirector (3,17 %)
7. PDF/Fraud (2,66 %)
8. Java/Adwind (2,31 %)
9. JS/ProxyChanger (2,23 %)
10. Win64/CoinMiner (1,71 %)