Kompromitované účty lze prodat na dark webu nebo na sociální síti Telegram. I když jsou výrazně levnější než oficiální předplatné (169 Kč/měsíc), při prodeji ve velkém to podvodníkům vydělá slušné peníze. Jedna úspěšná phishingová kampaň může znamenat stovky až tisíce prolomených účtů.

Co všechno útočníci z účtu mohou získat?

Kromě přístupu k hudbě se mohou dostat i k osobním údajům, platebním údajům, poslouchaným skladbám a někdy i k propojeným sociálním sítím. To může vést k dalším útokům, jako je krádež identity nebo tzv. sociální inženýrství.

Hacknuté účty se navíc používají k manipulaci s počty poslechů, které přináší falešné tantiémy umělcům. Podle dat společnosti Beatdapp až 10 % všech přehrání na streamovacích platformách není reálných – a hudební průmysl tím ročně přichází až o 3 miliardy dolarů.

Jaké typy útoků míří na Spotify?

Phishing

Typickou taktikou, jak účty prolomit, jsou phishingové e-maily. Dávno ale tomu , kdy takové e-maily obsahovaly pravopisné chyby a další podezřelé prvky. Dnes vypadá zpráva oficiálně, nechybí logo Spotify ani věrohodná grafika. Jenže odkaz vede na falešnou stránku, kde zadáte přihlašovací údaje – a ty jdou přímo podvodníkům.

Typicky e-mail posluchače varuje, že mu skončí předplatné nebo že je problém s platbou. To je něco, co by třeba chtěl urychleně vyřešit, takže řada uživatelů bez velkého přemýšlení klikne na tlačítku v mailu.

Falešné aplikace

Útočníci cíleně zneužívají touhu uživatelů získat prémiové funkce bez placení. Na internetu kolují neoficiální aplikace, které slibují „lepší Spotify“ bez reklam. Některé jen upravují vzhled, jiné přímo kradou přístupové údaje.

Vždy používejte oficiální aplikaci – z Google Play, App Store nebo z oficiálního webu Spotify. Pokud vidíte aplikaci, která nabízí placené funkce zdarma, jde jistojistě o podvod.

Malware

Malware, který se zaměřuje na odcizení přihlašovacích údajů, patří mezi nejběžnější kybernetické hrozby v Česku. Navíc jsou tyto útoky čím dál sofistikovanější.

Velmi oblíbeným způsobem šíření jsou podvržené rozšíření prohlížečů: ty slibují offline poslech nebo vylepšení přehrávač. Ve skutečnosti ale kradou údaje. Nejčastěji se šíří přes pirátské weby nebo infikované přílohy.

Úniky dat a slabá hesla

Spousta lidí používá jedno heslo pro více služeb, to ale není příliš bezpečné. Když pak někde dojde k úniku dat (např. v e-shopu), zkusí útočníci to samé heslo použít i na Spotify – a ono to často vyjde.

Používejte silná a unikátní hesla, která si uložíte ve správci hesel.

Jak chráníte vaše prohlížení internetu?

Bezpečně můžete prohlížet web s VPN.
Ta je součástí našich řešení. 

VYZKOUŠET

Jak poznám, že mi někdo hacknul účet?

Mezi typické příznaky toho, že váš účet byl kompromitovaný, patří například změna e-mailové adresy nebo platebních údajů, objevení neznámých umělců ve vaší historii, zmizení starých či naopak objevení nových playlistů, které jste sami nevytvořili, nebo přihlášení z podezřelých zařízení. Často se také stává, že vás aplikace opakovaně a bezdůvodně odhlašuje.

Pokud si něčeho takového všimnete, jednejte rychle:

• nejdříve se odhlaste ze všech zařízení přes nastavení účtu,
• okamžitě si změňte heslo,
• zrušte přístup neznámým aplikacím
• a kontaktujte zákaznickou podporu Spotify.

Zabezpečit účet trvá pár minut, ale může vám to ušetřit hodiny stresu, ale i finanční škody. Pamatujte: v digitálním světě je prevence tou nejlepší ochranou!

Shrnuto, podtrženo:

• Z kompromitovaných účtů útočníci těží osobní a platební údaje nebo manipulují platby za poslechy.
• Nejčastější hrozby jsou phishing, falešné aplikace, malware ale také slabé zabezpečení hesly.
• Základem zabezpečení je silné a unikátní heslo, aktualizace, aplikace z oficiálního zdroje a spolehlivý antivir.
• Prolomení účtu poznáte podle neznámých poslechů, problémy s funkčností nebo změně vašich údajů.
• Při podezření jednejte hned: odhlaste zařízení, změňte heslo a kontaktujte podporu.

Aplikace, které využívají umělou inteligenci k úpravě fotek jsou mezi lidmi velmi populární. Barbie-editor není jediný, před pár lety čelila stejným otázkám a problémům například aplikace FaceApp. Tato aplikace dokázala na základě vámi nahrané fotky přidat věk, změnit pohlaví nebo například rasu.

Před riziky obou aplikací varovalo polské Ministerstvo pro digitalizaci nebo české Velitelství informačních a kybernetických sil.

Abyste mohli tyto služby využívat, musíte souhlasit s podmínkami užití. Ty ale bývají poměrně složité a málokdo je čte. Tak je tomu i v případě barbieselfie.ai, kde se po přečtení dozvíte, že aplikaci dáváte mimo jiné přístup ke své historii nákupů, včetně  informací o vaší platební kartě, GPS lokaci, přesným technickým informacím o vašem zařízení a k jeho fotoaparátu, který umožňuje sledovat pohyb vašich očí a dalších obličejových rysů a také vašeho okolí. Povolení navíc udělujete na jedno kliknutí a není možné odsouhlasit jen některé z oprávnění. Přístup k takovým údajům představuje riziko pro ochranu vašeho soukromí.

Druhá z aplikací – bairbie.me podle polského Ministerstva pro digitalizaci zase neodpovídá kritériím nařízení GDPR. My jako uživatelé tak nemáme informace o tom, jak přesně se naše data sbírají a jak přesně se budou používat. Stručné podmínky v angličtině, ale například zmiňují, že aplikace bez dohledu dospělého nemůže být používaná uživateli mladší 16 let a také do ní nesmějí být nahrávány snímky, ke kterým uživatel nemá potřebná práva nebo fotografie dalších osob bez jejich souhlasu.

Problémy AI editorů: rasismus i trénink rozpoznávání obličejů

Typickým problémem těchto AI editorů je to, že si nemůžeme ověřit, jaká firma data vlastní a k jakému účelu je zpracovává, kde přesně sídlí nebo jaké má standardy zabezpečení. Všichni občané Evropské unie mají nárok na to, aby jejich data byla chráněna a jako uživatelé měli přehled o tom, co se s jejich daty děje. Bez ohledu na to, odkud pochází služba, kterou chtějí využívat. Legitimní služby toto respektují a uživatelům transparentně sdělují, jaká data shromažďují a zpracovávají, případně jestli je sdílí s nějakou třetí stranou.

Jakmile do aplikace nahrajete data, například fotografie, dáváte aplikaci přístup k těmto datům. Může se zdát, že vaše selfie není tak důležité, ale opak je pravdou. Například v případě aplikace FaceApp se spekulovalo, že veškeré fotografie jsou používány pro trénink umělé inteligence a následně pro trénink softwaru na rozpoznávání obličejů (ten je například využíván k represi lidí v Číně).

Nekorektní aplikace běžně prodávají data třetím stranám, mimo jiné i pro marketingové účely. Pokud dáte vývojářům aplikace kompletní práva k vašim fotografiím, může se stát, že vaši fotku najdete jednou na reklamním letáčku.

Velitelství informačních a kybernetických sil varovalo i před tím, že rozsáhlé databáze e-mailů spojených s vaší fotografií mohou být prodány, a pravděpodobně i zneužity.

Odborníci se obávají toho, jak mohou být data (zejména pak fotografie a videa) zneužívána pro vytvoření deepfake nebo jiných nejmodernějších podvodů, které mohou mít zásadní vliv na lidské životy a osudy.

Některé zdánlivě populární aplikace na tvorbu avatarů a AI editování obsahují malware nebo spyware. To byl případ „BeautyPlus – Easy Photo Editor & Selfie Camera“, kterou si stáhlo přes 300 milionů uživatelů. Nebo aplikace od vývojářského studia iJoysoft, které obsahovaly adware (a tudíž uživatelům zobrazovaly nevyžádanou reklamu, dokonce i když původní infikované služby byly vypnuté).

Platí, že většina AI editorů se teprve vyvíjí, a tudíž nemusejí být kompletně spolehlivé ani dokonale bezpečné. S důvěryhodností se například potýkala aplikace Lensa, která vytvářela i pornografický materiál nebo výstupy s genderovými a rasovými předsudky.

Jaké parametry si ověřit?

Editory fotografií jsou zábavné a pokud dodržíte několik základních pravidel, můžete je používat i bezpečně.

V první řadě vždy věnujte pozornost tomu, kdo aplikaci provozuje a spravuje vaše osobní údaje. Pokud služba zpracovává osobní údaje a je provozovaná z EU nebo společnost sídlí mimo EU, ale cílí svoje služby a monitoruje chování osob v EU, vztahují se na ní požadavky ochrany osobních údajů GDPR.

Pozorně si přečtěte podmínky užívání služby, kde se zaměřte na to, jaká data společnosti prostřednictvím aplikace poskytujete a jak s nimi může dále nakládat (předávání údajům třetím stranám, využití pro marketingové účely apod.).

Pokud to aplikace umožňuje, udělte jí co nejnižší oprávnění – např. pouze přístup k fotoaparátu a neposkytujte jí ani svoje osobní údaje. Pokud vám aplikace výslednou fotografii nezasílá na e-mail, nepotřebuje od vás ani ten.

Do aplikace nenahrávejte fotky někoho jiného bez jeho svolení. U svých fotografií dbejte na to, aby ukazovaly co nejméně. Lepší variantou je nahrát statickou fotografii než jí pořizovat přímo za pomocí aplikace, která o vás může v ten moment sbírat i další informace.