Děti chatem povinné aneb dynamika školní třídy na WhatsAppu

Školní třída už dávno nekončí odpoledním zazvoněním. Děti se rozloučí před školou, cestou domů vytáhnou telefon a během několika minut se ocitají znovu ve stejné skupině. Jen tentokrát bez učitele, bez školních pravidel a bez možnosti jednoduše odejít.

Proč si děti zakládají skupinové WhatsApp chaty?

Třídní WhatsApp skupina může být skvělým místem pro sdílení informací, domlouvání společných aktivit, legraci nebo udržování kontaktu. Zároveň se v ní ale velmi rychle a intenzivně odráží to, co se odehrává ve třídě samotné. Sympatie, rivalita, nejistota, potřeba být oblíbený, obava z odmítnutí i touha po pozornosti se v online prostředí často ještě zesilují.

Z pohledu dětského psychologa je proto zajímavé sledovat, co se se skupinovou dynamikou stane, když dostane každý člen třídy do ruky telefon a možnost reagovat kdykoli, odkudkoli a před zraky všech ostatních.

Proč si na třídní whatsappové skupiny dávat pozor?

Třídní chat maže hranici, kde dítě může od sociálního dění vypnout. Navíc ve škole dítě vidí výraz obličeje, slyší tón hlasu a může situaci průběžně korigovat. Do chatu dorazí často jen krátká věta, smajlík nebo fotografie. A právě toto vytržení z kontextu dává prostor další fantazii dítěte.

• „Proč mi neodpověděla?“
• „Proč všichni reagují jemu a mně ne?“
• „Proč mě ignorují?“
• „Co když si o mně teď všichni myslí, že jsem trapný?“

Pro dospělého mohou být podobné otázky banální. Pro dítě, které si teprve buduje vlastní sebeobraz a hledá své místo mezi vrstevníky, mohou mít značnou emocionální váhu.

Ve skupině se mění chování jednotlivce

Člověk se ve skupině může chovat jinak než o samotě. Platí to i pro děti. Dítě, které je individuálně spíše citlivé a klidné, může ve skupinovém chatu napsat něco výrazně ostřejšího a často se v takových chatech setkáte s velmi vulgárními projevy nejen v písemné formě, ale i v podobě videí nebo sprostých hlasových zpráv.

Děti můžou velmi jednoduše podlehnout atmosféře skupiny a potřebě zapadnout, která je v tomto věku jejich vývojovým úkolem.

Když několik dětí začne někoho zesměšňovat, ostatní stojí před volbou: přidat se, mlčet, nebo se ozvat. Přidat se je často nejjednodušší. Ozvat se proti většině naopak znamená riziko, že se terčem stane dítě samo nebo bude vyčleněné.

Když dítě dostane „vyhazov“

Děti nejednají pouze podle toho, co považují za správné, ale také podle toho, co si myslí, že si o nich bude myslet skupina. Právě proto může skupinový chat vytvořit davové chování a skupina jako celek atmosféru, ve které se ponižující chování začne zdát normální.

• „Hele, vyhoď ji z chatu.“
• „Ať sem už nepíše.“
• „Nikdo jí neodpoví.“
• „Založíme skupinu bez něj.“

Toto je pro spoustu dětí velmi zraňující, protože ve skupinách toto „vyloučení“ funguje velmi rychle a můžou ho provést i několikrát za jedno odpoledne. Právě proto bychom neměli automaticky zlehčovat situace, kdy dítě říká: „Vyhodili mě ze skupiny.“ Pro nás dospělé je to jedno kliknutí, ale pro dítě to může znamenat veřejně prožité odmítnutí.

Učit děti rozpoznat tlak je stejně důležité jako nastavit pravidla

Dětem nestačí říct: „Buďte na sebe hodní.“ nebo „Když se ti něco nelíbí, tak z toho chatu odejdi.“ Dítě totiž potřebuje především pochopit, co se ve skupině děje a jak může reagovat, když se ocitne pod tlakem. Jak s tím můžou pomoct rodiče?

Zkuste si jednotlivé situace doma probrat

Rodič může například říct: „Představ si, že ti někdo napíše: ‚Jestli jsi moje kámoška, tak ji vyhodíš z chatu.‘ Co myslíš, že tím po tobě vlastně chce?“

Rozeberte s dítětem, jak se při tomto požadavku cítí, co je jeho cílem, co je správné, co to znamená.

Učte děti rozlišovat mezi vlastním názorem a manipulací

Tady je velmi užitečné doma společně rozlišovat věty, které znějí podobně, ale znamenají něco jiného, a to například:

• „Nechci si s ní psát.“ x „Nikdo si s ní nesmí psát.“
• „Já ji ve skupině nechci.“ x „Vyhoď ji, nebo se naštvu na vás všechny.“

Zahrajte si doma modelové situace

Jedním z nejlepších způsobů, jak děti připravit na tlak vrstevníků, je krátký nácvik. Rodič může hrát spolužáka a dítě zkouší odpovědět. Smyslem není naučit dítě jednu správnou větu nazpaměť. Smyslem je, aby si zažilo, jaké to je, a že má možnost skupinu odmítnout.

Učte děti používat krátké věty, které jim pomohou se vymezit

Když je dítě pod tlakem, dlouhé vysvětlování často nefunguje. Čím více argumentuje, tím více prostoru může dát druhému k přesvědčování.

• „Já do toho nejdu.“
• „Tohle dělat nebudu.“
• „Nemusíme ji vyhazovat.“
• „Já ji ignorovat nebudu.“
• „Tohle mi nepřijde v pohodě.“
• „Můžeš si to vyřešit s ní, ale já se k tomu nepřidám.“
• „Nemusím si vybírat mezi vámi.“
• „To, že se s ní bavím, neznamená, že jsem proti tobě.“
• „Jestli máte problém, vyřešte si ho přímo s ní.“
• „Teď na to nechci reagovat.“

Budujte v dětech důvěru se svěřit

Pokud je situace vážná nebo se opakuje, dítě by mělo vědět, že může vždy přijít za dospělým. Pro tyto účely spolu můžete sepsat seznam pěti nejbližších osob, na které se může vždy obrátit.

Závěr: dětský svět by neměly tvořit jen skupinky na WhatsAppu

Když přijde na školní chaty na WhatsAppu, nejdůležitější je, aby dítě vědělo, že na své vztahy není samo. Potřebuje mít kolem sebe dospělé, kterým může důvěřovat, a vědět, že když se ve skupině něco začne dít, tak se má na koho obrátit.

Schopnost odolat tlaku skupiny, zachovat si vlastní hranice a přitom respektovat druhé je dovednost, kterou si dítě přenáší do všech svých budoucích vztahů a v současné době se ještě víc promítá i do online světa. To ale zároveň znamená, že se tam dá velmi dobře trénovat, a rodiče by toho měli využít.

Mohlo by vás zajímat:
🗨️ Jak správně nastavit chatovací aplikace pro děti?
🗨️ WhatsApp kanály: obyčejná sociální síť, nebo past na děti?
🗨️ Zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě i ve světě. Co skutečně řeší?