jak poznat dezinformace na webu a sociálních sítích?

Jak poznat dezinformátory a jejich lži na webu

Proč jsme dnes tolik vystaveni dezinformacím a je vůbec možné je poznat? V dnešním článku se zaměříme na dezinformátory a jejich taktiky na internetu.
Lucie Mudráková
Total
0
Sdílení

Takřka novým příslovím se stává „Nevěř všemu, co vidíš na internetu“. Platí to pro náhodné články, příspěvky na sociálních sítích i komentáře samozvaných odborníků. Situaci pak ještě daleko více komplikuje rozšíření tzv. deepfakesnepravdivých a zmanipulovaných videí, audio nahrávek a fotek upravených za pomoci umělé inteligence. Jejich cílem bývá podpořit dezinformační kampaně.

„Jak dezinformace, tak hoaxy manipulují s fakty. Cílem dezinformace je přinést jejímu autorovi nějaký zisk, zatímco u hoaxu se může jeho autor bavit, jak jeho zpráva koluje a lidi ji věří. Jejich základ nemusí být zcela vymyšlený, ale v rámci významu může být text upraven nebo k nějaké konkrétní fotce či situaci přiřazen jiný význam. Příkladem může být hoax o číselných kódech na obalu mléka. Popisovaná čísla, včetně chybějícího, mohou na obalu skutečně být, ale v textu hoaxu je jim přikládán úplně jiný význam,“ popisuje rozdíly Josef Džubák, autor webu hoax.cz, který se věnuje ověřování a vysvětlování hoaxů.

Zatím se také zdá, že se nemůžeme v otázce pravdy a lží příliš spoléhat ani na nástroje umělé inteligence, které využívají rozsáhlé jazykové modely. ChatGPT ani další chatboti nám zkrátka nepomohou nepravdivá tvrzení vyvracet. Naopak, jak se ukazuje na různých případech z praxe, mají až neuvěřitelnou schopnost s nepravdami souhlasit a mylné představy ještě více potvrzovat a šířit.

Možná jste už také slyšeli, že chatboti často tzv. halucinují – sami jsou zdrojem vymyšlených odpovědí a odkazů. Nad tím, co nám tvrdí, je tak nutné pečlivě přemýšlet.

Dezinformace otráví příběhy, které máme tak rádi

Kreativní ohýbání pravdy a její překrucování má dnes nejčastěji za cíl vyvolat polarizaci mezi určitými skupinami – za účelem politického nebo osobního zisku s cílem vystrašit či jinak negativně zapůsobit na lidi. Vše se to dnes samozřejmě odehrává hlavně online. Mohli bychom se ptát, zda informace na internetu dnes ještě vůbec proudí volně a bez kontroly či manipulace.

Dezinformace jsou také nástrojem těch zlých – lidí, kteří je využívají k ovládání a změně určitých informací, k překrucování faktů vkládáním falešně datovaných záznamů k obsahu nebo falešných zpráv do internetových diskusí a na sociální sítě. Ovlivnit pak mohou skutečný svět.

Dezinformace jsou součástí i některých forem kyberšikany, což je obzvlášť traumatizující pro děti a dospívající. Vlivem sociálních médií se navíc falešné pomluvy mohou šířit i mimo školu a mít na oběti ještě větší negativní dopad. V neposlední řadě jsou lživé a manipulativní informace nástrojem k ovlivňování obyvatel během voleb.

Zdroje dezinformací

Falešné zprávy a informace se mohou šířit různými způsoby. Jak naznačují výše uvedené příklady, jedním z hlavních zdrojů je internet, a to díky fórům a sociálním médiím, kde může kdokoli, ať už běžný člověk, nebo bot, sdílet cokoli.

Boti, kteří šíří dezinformace, se v posledních letech skutečně stali předmětem zájmu. Až 47 % internetového provozu lze údajně připsat botům, přičemž jejich podíl se meziročně zvyšuje. Jen v případě sociálních médií představují obrovské číslo – podle studie Washingtonské univerzity v St. Louis je pravděpodobnější, že na Twitteru (nyní X) narazíte dnes spíš na bota než na skutečného uživatele.

Když na druhé straně není člověk
Bot je zkratkou slova robot. Představit si pod tímto pojmem můžeme program, který za člověka vykonává nějaký automatizovaný úkol na internetu. Často člověka napodobuje a komunikuje tak s dalšími lidmi.

Dezinformace bychom mohli hledat kolem pandemie Covidu-19 nebo války na Ukrajině. Příkladem ale může být i jedna 10 let stará nepravdivá zpráva, podle které má maso ve fast foodech typu McDonald´s obsahovat i lidské maso. Podle webu Manipulátoři.cz vznikla tato zpráva jako satira, ale text zcela vážně stále sdílí stovky lidí.

Kde na dezinformace narazíme nejčastěji?

Falešné informace se mohou šířit mnoha formami a na mnoha místech:

Znepokojivou formou šíření dezinformací je také využívání zfalšovaných obrázků, videí nebo audio nahrávek, tzv. deepfakes. Zatímco obrazové deepfakes lze ještě při podrobnější kontrole odhalit, „ukradený hlas“ ve falešné nahrávce může být při zneužití v různých podvodech již opravdu nebezpečný.

Jak si s dezinformacemi poradit

Nejlepší metodou, jak čelit vlivu falešných zpráv, je přemýšlet o tom, co vidíme, slyšíme a čteme na internetu. A i když se řada z nás kritické myšlení nemusela nikdy učit, je dobré s tím začít už dnes. O této dovednosti se ostatně hovoří v souvislosti s nutnou úpravou předmětů ve školních osnovách.

Jak ale přesně rozeznat skutečnou zprávu od smyšlené?

Nejprve se zastavte a zamyslete se nad informacemi, na které narazíte. Slepě věřit tomu, co říká lékař o účincích vakcíny nebo léčby na internetu jen proto, že má na videu bílý plášť, je nesprávné. Na lékaře si může na internetu hrát totiž kdokoli. U senzačních zpráv je důležité si uvědomit, jaký by to byl vlastně „zázrak“, kdyby se například opravdu narodilo tříoké dítě.

Za druhé – pečlivě zkoumejte a ověřujte vše, na co narazíte, i když to zní jako ztráta času. Právě rychlost našeho čtení a procházení příspěvků na sociálních sítích je u dezinformací a deepfakes veličina, která jim velmi nahrává. Sociální média jsou často využívána k šíření podvrhů a hoaxů, jako jsou vymyšlené armádní povolávací rozkazy, označování výsledků voleb za zfalšované, přetváření filmových scén za skutečné události, tvrzení, že všechny vakcíny způsobují smrt a tak dále. Nejlepším způsobem, jak tomu čelit, je kontrolovat objektivní zpravodajské weby a sledovat stránky, které hoaxy zkoumají. V Česku jsou to například weby Manipulátoři.cz nebo Ověřovna Českého rozhlasu.

Zatřetí, každý údaj si srovnejte v perspektivě. Přečtěte si víc článků z oficiálních zpravodajských webů a vytvořte si vlastní názor. Díky různým pohledům na věc si člověk může vytvořit vlastní postoj ke kritickým tématům.

Na internetu dnes více než kde jinde platí, abychom zachovali klid a snažili se zbytečně nenechat vyprovokovat jasně zaujatým názorem druhého člověka (nebo bota). Internetoví trollové se vyžívají v provokacích. Neměli bychom je v jejich činnosti rozhodně podporovat tím, že jim, jak se říká, skočíme na lep.

Novinky z magazínu Dvojklik.cz

Jednou měsíčně vám pošleme to nejbezpečnější čtení. Pohodlně. Do mailu.

Frekvence odesílání 1x měsíčně.
Snadné odhlášení jedním kliknutím.

Další informace o zpracování osobních údajů najdete v našich zásadách ochrany osobních údajů.

Mohlo by vás zajímat
jak na bezpečné prohlížení internetu a vyhledávání v internetovém prohlížeči?

Kyberbezpečnostní minimum: Jak správně a bezpečně procházet internet?

Kyberbezpečnost každého z nás začíná u našeho chování online – jak nakládáme s příchozí komunikací, jaké navštěvujeme stránky a jak dokážeme držet krok s novinkami ve světě technologií. V dnešním článku se podíváme na základy kybernetické bezpečnosti, které potřebujeme znát již při prvním otevření internetového prohlížeče.
Přečíst článek