Titulek, jaký jsme použili pro tento článek, už jste jistě viděli. Slibuje něco šokujícího, takže samozřejmě ze zvědavosti kliknete. Obvykle ale zjistíte, že nic šokujícího jste se nedozvěděli a že celý článek je jen nafouknutá bublina. Takové titulky se označují jako clickbait.
Proč se tím jako rodiče zabývat? Protože když takové titulky čtete vy, čtou je i vaše děti. A ony mnohem snáze naletí. Takové praktiky totiž používají podvodníci, manipulátoři a dezinformátoři. Někdy se ale s podobnými titulky setkáte i v důvěryhodných médiích a na lifestylových magazínech.
Z novinářského hlediska by titulek měl věcně shrnovat obsah článku. Důležité tedy je umět rozlišit relevantní informace. Tady ale děti zrovna neexcelují.Podle staršího výzkumu pokládá 80 % středoškoláků reklamu označenou slovy „sponzorovaný obsah“ za skutečnou zprávu.
Jak poznat clickbait?
Většinu manipulativních titulků poznáte podle několika shodných znaků:
- Nadpis vám nic neřekne. Pokud vidíte titulek jako „Tahle fotografie zamotala hlavu i vědcům a děsí celý internet“, můžete se vsadit, že jde o clickbait. Po přečtení titulku jsme se nedověděli nic. Správný titulek by vám sdělil, co se stalo. Tento spoléhá na vaši zvědavost.
- Je až podezřele dobrý na to, aby byl pravdivý. Typickým příkladem může být „Miliardář se svěřil se svým tajemstvím: takto zbohatnete i vy“ nebo „Zaručený návod, jak shodit 30 kg za pouhý týden“. Je velmi nepravděpodobné, že by boháči rozdávali svá tajemství. Protože obvykle tím tajemstvím je dědictví nebo usilovná práce (a štěstí). Pokud budete hubnout podle článků druhého typy, patrně si zničíte zdraví.
- Je nevkusný. Pokud obsahuje narážky na lidské neštěstí, znevažuje jiné nebo se při jeho čtení cítíte trochu trapně, jde patrně o clickbait.
- Je absurdní. Pokud celý titulek nedává smysl, nezdržujte se klikáním. Například „10 nejméně pravděpodobných kandidátů na prezidenta: 6 byste volili i vy“ – zřejmě se dočtete, že třeba Dalajláma nebo princ William by byli skvělí v čele Česka. Možná, že byli, ale je to relevantní? Rozhodně ne.
- Je příliš vtipný, příliš pozitivní, příliš děsivý či šokující. Nadpisy mají shrnovat, o čem je příběh, mají konstatovat fakta. Tlak na emoce je častým nástrojem dezinformátoru nebo podvodníků. Příkladem může být „Díky tomuto přírodnímu zázraku už nikdy neonemocníte“ nebo „Tomu neuvěříte: pes se naučil zazpívat Elvise“ či „Úřednice o podvodu století: takto vám vláda lže!“
Titulky, které mají uživatele zlákat se často řídí schématem:
- (A) zkusil (nějakou činnost/věc). Důvody vás překvapí/vyděsí/nadchnou
- (A) zkusil (nějakou činnost/věc). Neuvěříte, co se stalo potom!
- Tohle video/obrázek/článek dokazuje, že (nějaká konspirativní teorie či šokující fakt)
- (A) něco udělal. Nejdřív lidi vyděsil, nyní je inspiruje.
- (A) šokuje: (nějaká konspirativní teorie či šokující fakt)
Proč jsou clickbaity nebezpečné?
Nepřesné titulky nás mohou zavést na podvodné stránky nebo k zavádějícím informacím. Jaké typy podvodů clickbat zneužívají:
#1 Spam a phishing
Až absurdně lákavé titulky najdete skoro vždy u spamových e-mailů a často u e-mailů, které šíří malware. Běžné jsou na sociálních sítích. V reklamách často propagují právě zázračné diety nebo doplňky stravy, viz příklad níže. Mnoho teenagerů, nespokojených se svým vzhledem, na takové nabídky slyší. Riziko je zřejmé: extrémní diety jsou zdraví škodlivé a doplňky stravy či vitamíny nemusejí být pro děti vhodné a rozhodně by je neměly užívat bez konzultace s lékařem.
#2 Finanční podvody
Lákavé popisky slibující zejména obrovské úspory nebo zázračné zhodnocení investic často směřují uživatele na podvodné stránky, jejichž cílem je získat přístupové údaje do bankovnictví, údaje ke kartě nebo jinak uživatele okrást.
Typickým příkladem jsou falešné investiční burzy do kryptoměn. V ukázce vidíte příklad clickbaitingové reklamy. Odkaz vede na falešné stránky s článkem, který obsahuje řadu zavádějících informací.
Stránky odkáží k registraci na domnělé burze. Uživatel se zaregistruje a sám pošle podvodníkům peníze na „investici“. Na takové naletí mnoho dospělých. V dětském světe jsou ekvivalentem nabídky produktů výměnou za osobní údaje.
#3 Oprávnění třetím stranám
Mezi clickbait, obzvláště lákavý pro děti a teenagery, lze zařadit také testy a kvízy na sociálních sítích. Jde o takové ty zábavné jako „Jakou celebritou jsi byl v minulém životě“ nebo „Jen opravdový fanoušek Pixaru tohle dokáže. Zkus si test znalostí!“.
Obvykle před získáním odpovědi musíte potvrdit, že dáváte třetí straně (vývojáři kvízu) přístup ke svým datům a může je zpracovávat. Díky tomu, že oprávnění udělíte, může tvůrce kvízu vaše data shromáždit a prodat. Obvykle se prodávají jako marketingové databáze, tedy zahrnují věk, pohlaví, e-mail, případně další sociodemografická data. Děti se tímto sice baví, ale někdo v pozadí na nich vydělává. Podobný princip je běžný také ve hrách a aplikacích.
Clickbait pracuje s metodami sociálního inženýrství. Zneužívá naše emoce.
#4 Dezinformace
K manipulaci s informacemi (a tudíž i s titulky) se často uchylují dezinformátoři a lidí šířící konspirativní teorie. Pro děti může být velmi obtížné ověřit si fakta. Jako rodiče ale jistě nechceme, aby se bály chodit k zubaři, protože si na internetu dočetly, že v plombách jsou mikročipy, kterými je budou reptaliáni ovládat.
Nenechme se mýlit věkem, negativní vliv na ně mohou mít i smyšlené zprávy o celospolečenském dění, ať už se dezinformace týká pandemie, uprchlických vln, války či politiky.
#5 Malvertising
Běžně se s clickbaitem setkáte také v podvodných reklamách. Zpravidla jde o nějakou lákavou nabídku, který vás přesměruje na stránky, které sbírají osobní údaje, v horším případě pak mohou vést až k odcizení celého účtu. Jak malvertising funguje a jak se mu vyhnout , jsme detailně popsali v tomto článku.
Jak před clickbaitem chránit děti?
Jako u většiny rizik online platí, že nejlepší obrana jsou znalosti. Pokud děti vědí, že lákavý titulek je jen laciná vějička a nemají se nechat napálit, je riziko podstatně nižší. Bohužel ani my dospělí často neodoláme, natož zvědavé děti. Přesto se je snažte motivovat, aby si vybíraly, na co kliknou a vyhýbaly se manipulativnímu obsahu.
Nezbytným krokem je zabezpečení dětských zařízení. Jak již bylo řečeno, clickbait často vede na infikované stránky nebo stránky, které z nich lákají cenné údaje. Takové stránky dokáže zablokovat spolehlivý bezpečnostní program. Nainstalujte jej na počítače i telefony dětí.
Je dobré, aby se děti uměly vyhnout podezřelým odkazům. Setkávat se s nimi budou nejen na sociálních sítích, ale i v e-mailech nebo reklamě různě na webu. Částečně pomůže opět bezpečnostní program, částečně ale jen vlastní obezřetnost. Nejprve by měly zvážit, jak důvěryhodný člověk či zdroj odkaz sdílí. Naučte děti, aby vždy najely myší na odkaz a podívaly se, kam vede, než na něj kliknou.
Děti by nikdy neměly sdílet osobní informace bez vašeho dohledu. A už vůbec ne, když výměnou za ně mohou získat něco zdarma, ať už slevu, kupon nebo produkt). Jde o nejstarší marketingový trik, jak z uživatelů (dětí i dospělých) data vylákat.
Ať jsou vybíraví, když jde o obsah. Doporučte dětem, ať jsou nároční a vybírají si, co a proč chtějí číst. Bohužel pravidlo „co je psáno, to je dáno“ už neplatí. Proto je dobré velmi pečlivě vybrat média, kterým budete důvěřovat. Stejně náročné mohou být i vaše děti. Dobré je vždy nad vším, co si přečtou, přemýšlet kriticky.