Co bude dítě dělat, když je úkol z matematiky moc složitý a neví si rady? Dříve by se možná poradilo s rodiči nebo spolužáky, dnes stačí příklad vyfotit a nahrát do aplikace, která během vteřin „vyplivne“ výsledek i s postupem. Čtenářský deník? Dá se stáhnout, aniž by dítě muselo vidět knihovnu, byť zvenku. Moderní výukové aplikace usnadňují dětem hledání odpovědí na jakékoli otázky. Je to nová, zjednodušená cesta k podvádění? Nebo děti doopravdy něco učí?

Zcela zásadní rozdíl je, jaké aplikace děti pro učení používají. Existuje i skvělá nabídka těch, kde se děti hravě učí nebo procvičují. Namátkou: Český jazyk si děti (ale i dospělí) mohou trénovat s aplikací Česká gramatika. Kvalitní první čtenářské krůčky můžete dělat v aplikaci Včelka. Matematiku lze trénovat s Matemágem (aplikace vychází z Hejného metody). Samostatnou kapitolou jsou hry, které rozvíjejí logické přemýšlení, všímavost nebo houževnatost při samostatném hledání odpovědí.

Cesta k internetu a zase zpátky

Pro děti je zcela samozřejmé sáhnout po telefonu (nebo počítači) i při učení. Pamatujete si, jak vám ve škole tvrdili, že musíte umět počítat z hlavy, protože nebudete v kapse mít neustále kalkulačku? Tak to už neobstojí. Děti dnes nemají v aktovce jen kalkulačku, ale celou alexandrijskou knihovnu a prakticky neomezené množství faktů.

Dříve se debata o vzdělávání na internetu omezovala na encyklopedie, typicky Wikipedii. Mělo se za to, že internetové zdroje nejsou příliš kvalitní a spolehlivé. Například Wikipedii může upravovat kdokoliv, a ne všichni uživatelé umějí správně citovat původ dat. Dnes je debata komplexnější a také se častěji mluví také o tom, jak důležité je umět znalosti aplikovat a zvládat nad nimi kriticky přemýšlet.

Často se domníváme, že online encyklopedie jsou jakousi zkratkou a příliš zjednodušují přístup k řešení. Jaký je pro děti rozdíl mezi vyhledáváním informace na internetu a v knize? V obou případech musejí žáci a studenti umět najít vhodný zdroj informací (i knihy mohou být nepřesné nebo od nekvalifikovaných autorů). V obou případech lze pouhé kopírování označit za podvádění, ale když děti důležité informace filtrují, spojují dohromady a přepisují, mohou se ve skutečnosti naučit a pochopit danou problematiku důkladněji.

S rozvojem technologií vznikly i specifické aplikace, které práci udělají za žáky. Například do aplikace Photomath mohou děti nahrát snímky matematických příkladů a rychle získat výsledek, včetně postupu krok za krokem v češtině. Kde je hranice mezi opisováním a praktickou pomocí s řešením složitého zadání.

Rozptýlení nebo užitečný pomocník?

V řadě případů se snaží dospělí dětem během výuky a při psaní domácích úkolů zakazovat telefony. Důvodem ovšem bývá spíše rozptylování dítěte od práce. O tom, jak telefon při učení používat už  s dětmi nemluvíme.

Tvůrci aplikací vyzdvihují výukový potenciál svých produktů (jak jinak). Zmíněnou aplikaci Photomath založil inženýr, který měl problém vysvětlit matematiku jednoduše svým dětem. Cílem aplikace je údajně umožnit dětem a rodičům učit se společně.

Důležité je především, jak děti aplikace používají

Nalejme si čistého vína. Když děti podvádět chtějí, tak budou. Kdopak z nás nikdy neopsal celý úkol nebo jen nestáhl hotový čtenářský deník? Pokud ale děti aplikace používají jako součást učení, jsou jednoznačně přínosné.

Ne všechny děti mají rodiče, kteří jim s přípravou do školy pomáhají, což ale může ve škole být handicap. Stává se, že děti výklad od učitele nepochopily nebo zrovna chyběly, i v těchto případech může technologie nabídnout pomocnou ruku.

Aplikace nabízejí podnětné prostředí pro děti, které se raději učí samy i pro ty, které rády jiné doučují a mentorují.

Díky týmové spolupráci se děti mohou naučit, že i když v některých oborech nevynikají, mohou svým vrstevníkům pomáhat v jiných předmětech. V důsledku toho mohou takové aplikace pomoci dětem budovat sebevědomí.

Řada zajímavých vzdělávacích her existuje pouze v angličtině a nutí tak děti navíc ještě trénovat cizí jazyk.

V neposlední řadě lze za přínos považovat sociální aspekt aplikací. Děti, které pomáhají svým vrstevníkům, musí své znalosti dále rozvíjet, aby dokázaly jasně formulovat svá sdělení. Naopak děti na druhé straně vidí, že látka se dá zvládnout. Díky tomu je možné, že nebudou „šprti“ vyloučeni z kolektivu, ale naopak někdo jejich znalosti ocení. Aplikace jsou příležitostí spoluvytvářet komunitu, poznávat nové lidi a míchat dohromady děti různého věku a z jiného sociálního prostředí. Dalo by se říci, že tyto aspekty ukazují, jak digitální nástroje mohou pomáhat posilovat sociabilitu, a ne lidi izolovat.

Aplikace slouží k tomu, aby dětem poskytly nástroje jak budovat své vlastní znalosti.

Podobně jako u jiných otázek digitální výchovy platí: nezáleží na tom co a kolik, jako spíše jak. Z aplikací může být vynikají nástroj na procvičování a rozvíjení nových znalostní, stejně jako prachobyčejný tahák.

Jako rodiče a učitelé můžeme aplikace používat společně s dětmi a ukázat jim, jak využít jejich potenciál. Obzvláště pokud budeme děti povzbuzovat, aby se snažily porozumět složitostem tohoto světa. Aplikace jim sice mohou poskytnout fakta, ale jejich opisování do sešitů bez přemýšlení nestačí.

Vzdělávacích aplikací a her na trhu nepřeberné množství. Připomeňme si, jak vybírat ty bezpečné pro děti:

1. Aplikace vždy stahujte jen z oficiálního obchodu – tedy Google Play nebo App Store. Tyto obchody kontrolují, zda aplikace neobsahují rizikový kód.
2. Některé aplikace jsou placené. Proto pozor, pokud je najdete ke stažení zdarma. Jde o typický trik podvodníků, kteří k aplikaci přibalí ještě malware. Nikdy nestahujte ze stránek třetích stran.
3. Čtěte recenze jiných uživatelů, pokud si uživatelé stěžují na podivné chování, raději si vyberte jinou.
4. Udělujte jen oprávnění, které aplikace potřebuje. Pokud má služba vypočítat rovnici, bude potřebovat přístup k fotoaparátu, ale rozhodně ne ke kontaktům.
5. Používejte na telefonu bezpečnostní program, který případná rizika odhalí včas.
6. Bez odkladu aktualizujte své aplikace, pokud vás k tomu vyzvou.