Dostane vaše dítě k Vánocům mobil? Poradíme, jak z něj neudělat závisláka

Chytré telefony a tablety svádí k neustálému surfování na internetu a hraní online her. Dítě by mělo mít od začátku nastavena jasná pravidla, na kterých se společně domluvíte.
Jan Kubeš
Total
5
Sdílení

Chytrá zařízení jsou velmi populárním dárkem. Mobilním telefon už patří k téměř samozřejmé výbavě každého školáka. V minulém článku jsme řešili, v jakém věku by děti vlastní telefon dostat měly, a jaký vybrat. Malé děti totiž často nejsou připraveny na zodpovědnost, kterou vlastnictví chytrého telefonu přináší – ať už jde o to neztratit drahý přístroj nebo chovat se na internetu bezpečně.

Pokud se i vy chystáte svému potomkovi nadělit pod stromeček smartphone nebo tablet, rozhodně byste se měli zamyslet nad tím, jak dítě ochránit před nástrahami internetu a jaká pravidla ve vztahu k technologiím chcete doma dodržovat.

Pro rodiče je mobilní telefon především pomůckou, jak zůstat se svým dítětem v kontaktu. Učme proto děti, jak je využívat smysluplně.

První krok: antivir

S ochranou mobilních zařízení mají problém dospělí, natož pak děti. Podle   si například počítač chrání bezpečnostním programem přes 90 % uživatelů, u chytrých telefonů je to jen lehce přes polovinu. Přitom smartphone je malinký počítač, na kterém i děti mají velmi citlivá data (jako jsou různé aplikace , různé dokumenty nebo fotky).

I děti se mohou stát obětí kybernetických útočníků, ti totiž cílí na masy bez ohledu na věk. Dobře vymyšlený podvod mnohdy nepoznají ani dospělí, příkladem mohou být podvody na inzertních portálech.

Bezpečnostní program dokáže podvodné stránky zablokovat. Děti díky tomu nemohou nevědomky zadat své osobní údaje na phishingových webech nebo si s oblíbenou hrou stáhnout malware. Mnoho vývojářů nabízí i bezplatné programy, které jsou dostačující. Placené verze obsahují navíc například anti-theft nástroje, které umožní pomocí GPS najít ztracený telefon nebo třeba vyfotografovat zloděje.

Přečtěte si infografiku: Jaká rizika ohrožují děti na internetu

Druhý krok: obsah internetu

Rodiče se nejčastěji (80 %) obávají toho, jaké stránky si děti prohlížejí. Bezesporu se děti prostřednictvím svých chytrých telefonů mohou dostat k obsahu, který pro jejich věk není vhodný, ať už jde o násilná videa, dezinformační portály, sociální sítě či pornografii.

Existují programy rodičovské kontroly, které umožní určité webové stránky zablokovat. Tyto programy jsou užitečné, ale ne všemocné. Doporučit je lze spíše rodičům menších dětí. Klíčové je, aby děti věděly, proč jim určité věci dovolit nechcete a s ohledem na věk měly možnost omezení ovlivnit.

Důležité je také dbát na fyzické bezpečí. Samozřejmě učíte děti dbát, aby jim telefon třeba v davu či MHD někdo nesebral z aktovky. Přeci jen, jedná se o drahou věc. Z hlediska kybernetické bezpečnosti je na místě nastavit si zámek obrazovky. Pokud tedy telefon někde leží (třeba na lavici ve škole), nemůže ho každý jen tak vzít a listovat daty.

Variant je řada – můžete mít nastavený PIN, gesto, heslo či biometriku. Je na vašem uvážení, jaký typ zámku zvolíte, případně jaký si dítě zapamatuje. Obecně nejbezpečnější je biometrika, nejhůře jen na tom PIN a gesto. Přesto i gesto je lepší než nic. V běžné praxi hrozí, že si telefon vašich dětí zkusí odemknout spíše vlezlí spolužáci než vychytralý útočník, a tyto zvědavce i gesto zastaví.

Třetí krok: ochrana soukromí

Velkým rizikem internetu, zejména pak sociálních sítích, je sdílení citlivých dat a soukromí. Každé sedmé dítě například někdy sdílelo svou intimní fotografii.

Je velmi důležité, aby děti přistupovaly k ochraně svých dat (a soukromí) proaktivně. Jakékoli sdílení, lajkování nebo komentování zanechává trvalou digitální stopu a ne vždy je možné zveřejněný příspěvek smazat, navíc jakákoli aktivita na sociálních sítích ovlivňuje algoritmy, které nám doporučují další obsah nebo jsou zodpovědné za zobrazování reklamy.

Mladým uživatelům doporučujeme nastavit si všechny profily na sociálních sítích jako soukromé a pečlivě si vybírat, s kým budou komunikovat. Dobré je babiččino pravidlo: než cokoli odešlete, zeptejte se „mohlo by to viset u babičky na lednici?“ Zní-li odpověď ne, nepatří to ani na internet.

Čtvrtý krok: limity a čas

Dalším běžným argumentem proti technologiím je trávení volného času. Rodiče trápí představa, že jejich dítě začne vysedávat jen u telefonu, vykašle se na koníčky a vzájemná důvěra bude na bodu mrazu. Není třeba zastírat, že závislost na telefonu nebo sociálních sítích je problém. Ovšem od nadšeného dítěte z prvního vlastního smartphonu k závislosti je velmi daleká cesta. To že u internetu tráví dítě podle rodičů mnoho času, může znamenat jen to, že na něm dítě našlo nové přátele nebo koníčky, kterým se chce nadšeně věnovat.

U menších dětí doporučujeme nastavit limity, kolik času může dítě s danou technologií strávit. Umí to již zmíněné programy rodičovské kontroly nebo se můžete domluvit ústně. V takovém případě je lepší, pokud pravidla, na kterých jste se s dítětem domluvili, visí někde na očích černé na bílém (třeba na lednici nebo v dětském pokoji).

Jak si takovou dohodu vytvořit vysvětluje psycholožka Kamila Ryšánková: „Nejlepší je, pokud si podobnou smlouvu vytvoří rodiče s dítětem společně. Ne, že před dítě předloží seznam pravidel, které společně projdou a dítě to jen podepíše. Určitě by tam mělo být i zahrnuto, co se stane, pokud dítě pravidla nedodrží a taky, co s tím dítě potom může udělat. K jednotlivým pravidlům by se měl taky rodič s dítětem vracet průběžně a klidně je měnit a aktualizovat, pokud někomu z rodiny nevyhovují. Určitě myslete na to, že nejde o jeden rozhovor nebo jeden podpis smlouvy.  S dětmi bychom také měli pravidelně mluvit o jejich digitální stopě na internetu, posílání intimních fotek a dopadech činů ve virtuálním světě na ten reálný.

Mnohem důležitější než kolik času dítě u telefonu stráví je to, jak jej stráví. U školáků doporučujeme spíše budovat zdravé návyky pro práci s technologiemi obecně. Pro zdravý vývoj dětí je velmi důležitý spánek a také alespoň hodina aktivního pohybu denně. O tom, že modré světlo z telefonů má na spánek neblahý vliv jste už jistě slyšeli. Snažte se děti vést k tomu, aby samy uměly odhadnout, kolik času je pro ně akorát.

Pomozte dětem zorientovat se v nepřeberné nabídce obsahu, aby si uměly vybrat něco, co je posouvá dál a nejen vyplní čas.

Děti žijí více okamžikem a jen těžko dokáží ukončit aktivitu (třeba hru či sledování pohádky) ihned. Proto s nimi komunikujte dopředu, že je čas věnovat se také něčemu jinému. Například „už jen 15 minut a musíš se chystat na trénink“ nebo „ještě 2 úkoly/2 pohádky a bude čas vypnout to“. Děti tak nebudou mít pocit, že je vytrháváte z toho, co dělají.

Je třeba zmínit, že děti se učí zacházet s technologiemi zejména naším příkladem. Pokud my jako rodiče trávíme prakticky všechen volný čas s telefonem, bude to dítě přirozeně považovat z normální a opakovat.

Článek je součástí projektu Safer Kids Online

Safer Kids Online je celosvětová iniciativa společnosti ESET. Cílem této iniciativy je přinášet informace, které mohou rodiče, vychovatelé, děti a učitelé využít k otevření diskuze o bezpečnosti na internetu a poskytnout nástroje pro vytváření bezpečného online prostředí pro všechny děti.

Novinky z magazínu Dvojklik.cz

Jednou měsíčně vám pošleme to nejbezpečnější čtení. Pohodlně. Do mailu.

Frekvence odesílání 1x měsíčně.
Snadné odhlášení jedním kliknutím.

Další informace o zpracování osobních údajů najdete v našich zásadách ochrany osobních údajů.

Mohlo by vás zajímat