Představte si, že vedete rozhovor se strojem , který chápe význam každého vašeho slova a odpovídá skoro jako živý člověk. To dnes AI nástroje umějí. Můžete se zeptat na cokoli – mohou za vás připravit prezentaci, napsat referát nebo spočítat úkol z matematiky. Pojďme se podívat, jaké limity tyto technologie mají a jestli je v pořádku dovolit je dětem při učení.
Zatím nejde o stroj, který by uměl sám myslet. ChatGPT je pokročilý jazykový model strojového učení se schopností vytvářet texty, které jsou srovnatelné s lidskými odpověďmi. Ovšem je trénovaný na datech do roku 2021 a má zásadní problém určit správně fakta.
V podstatě je to je velmi obsáhlý slovník, který podle pravděpodobnosti odhaduje, jaké slovo by mělo zaznít dál a takto tvoří věty.
Podle výzkumu Univerzity Palackého a Microsoftu si 56 % pedagogů myslí, že AI nástroje do školy patří (opačný názor má jen 19 % učitelů) a 49 % je považuje za skvělého pomocníka. Naprostá většina se domnívá, že AI služby promění práci učitelů, ale nenahradí je. Necelá třetina už dnes využívá tyto nástroje při přípravě výuky (nejčastěji na generování textu, překlady nebo tvorbu testů).
Někteří rodiče i školy se bojí, že žáci budou pomocí ChatGPT podvádět, a tyto technologie zakazují. Prozatím není nutné se bát. Ostatně opisovat bylo možné i doteď – z Wikipedie nebo od spolužáků.
Co už AI vlastně umí
ChatGPT a další generativní textové modely je zajímavá perspektivní technologie, a i pro žáky může mít své výhody, stejně jako třeba kalkulačka. Ale je potřeba umět se správně ptát a nespoléhat na ni bezhlavě.
K čemu se tedy vlastně AI nástroje hodí?
- K rešerším (nejčastěji se doporučuje nástroj Perplexity, který umí obstojně zdrojovat výsledky)
- Jako parťák pro brainstroming nebo kreativní cvičení
- K utřídění myšlenek nebo kontrole souvislostí v textu
- K doplnění kontextu, například dějin
- K vysvětlení složitých jevů
- Jako mentor, který dokáže motivovat nebo pomoci vymyslet studijní plán
K čemu se nehodí ani trochu?
- K vyhledávaní faktů
- K hledání aktualit
- K tvorbě souvislých textů (třeba slohů)
Nynější modely neumějí psát příliš dobré české texty, často je výsledek prkenný. Stejně tak na ně není možné spoléhat, co se týče faktické správnosti nebo aktuálních informací.
Děti jsou důvěřivější a proto je důležité s nimi od mala mluvit o tom, že co je psáno, není nutně dáno.
Nástroje totiž neumějí rozlišit fakt a lež. Toho se zneužívá pro tvorbu fake news a hoaxů. Prozatím vznikají nástroje, které dokáží odhalit text vygenerovaný AI (například je zkoušejí univerzity kvůli podvodům v absolventských pracích). Lhářům umožňují tyto technologie generovat obrovské množství textu v řádu minut a zahltit tak internet.
AI dětem pomáhá se slohy
„V poradně se mi dospívající svěřují, že tyto technologie používají a někteří mají pocit, že jde o podvod. Nejčastěji si umělou inteligencí pomáhají při sepsání krátkých slohů o nějakém státu nebo historické události, ve kterých nevidí žádný zásadní význam. Často jde o témata, která pro ně nejsou zajímavá,“ potvrzuje @dětská_psycholožka Kamila Ryšánková.
Málokdo z žáků text ale jen tak vezme, zkopíruje a odevzdá takto vytvořený přímo z AI. Zpravidla jej upravují a kontrolují.
Zkušenosti jejích klientů potvrzují závěru průzkumu. Podle dětí si umělou inteligencí pomáhají při sepsání krátkých slohů o nějakém státu nebo historické události, ve kterých nevidí žádný zásadní význam. Často jde o témata, která pro ně nejsou zajímavá. Ve vygenerovaném textu si ale zpravidla kontrolují fakta a dále jej upravují.
„Objevují se však u nich pocity viny z toho, že to neudělali „férově“, protože jsou opakovaně vyučujícími upozorňováni na to, že k úkolům nesmí AI využívat. V poradně se potom dostáváme k tomu, že na jedné straně byli studenti skoro dva roky tlačeni k tomu absolvovat školu přes počítač, ale výuka jako taková podle nich vůbec technologicky nepokročila vpřed,“ popisuje pocity žáků Kamila Ryšánková.
Podle ní nejde o to, že by za pomoci AI školu nějak šidili, ale spíše si tím ulehčují v situacích, kdy se rozhodují mezi tím, jestli věnovat čas předmětu nebo úkolu, který je baví a dává jim smysl, nebo naopak tomu, který pro ně není zajímavý nebo jej nevnímají jako smysluplný.
„Někdy jim technologie pomůže vymyslet nějaké dobré téma, které potom zpracovávají, případně si za její pomoci doplňují v úkolu chybějící informace. Ve výsledku mluvíme o tom, že nad úkolem i tak strávili poměrně dostatečné množství času, ať už vlastní úpravou textu nebo ověřováním správnosti a řešíme, zda jde o podvod nebo je tam spíše strach z toho, že to jako podvod vnímá učitel,“ dodává.
Co přesně už AI dokáže za úkoly?
Je třeba zmínit, že spolehnout se při psaní referátu nebo čtenářského deníku na ChatGPT zavání koulí. ChatGPT vám neumí říct, že něco neví, odpověď si raději vymyslí. Třeba Babičku od Němcové zaručeně nikdy nečetl.
Každý, kdo viděl Babičku alespoň v knihkupectví ví, že výstup je zcela špatně. Trochu lépe si vedla u světových autorů. Pro ukázku jsme se zeptali na Malého prince:
Dejme tomu, že má vaše dítě napsat referát o dějinách husitství. Zeptali jsme se placené i neplacené verze. Na ukázce níže vidíte, že odpověď je přinejmenším vágní. Pokud bychom se ptali dál, časem bychom dostali nejspíš velmi podrobnou a správnou analýzu. Ovšem to už by vyžadovalo dost času a snahy pochopit problém – a nejde při plnění úkolů právě o tohle?
ChatGPT je šikovný pomocník, stejně jako kalkulačka. Přemýšlení ale nenahradí.
Zákazy AI dětem nedávají smysl
Na druhou stranu jsou AI nástroje vynikající zdroj inspirace, umějí připravovat cvičení nebo konzultovat konkrétní problémy. Tipy a konkrétní pracovní listy najdete třeba na gptveskole.cz (stránka je určená zejména učitelům, ale rodiče na ní také najdou zajímavý obsah).
Pro děti jsou zákazy nových technologií často nepochopitelné a nedávají jim smysl. Podle nich jde jen o další nástroj jako je internetový vyhledávač, slovník nebo již zmíněná kalkulačka. Někteří dospívající vidí v AI velký potenciál a rádi by se ho naučili používat lépe, ať už k překladům nebo vytváření kreativních materiálů.
„Sami uvádějí, že to bude jednou stejně běžné jako je teď používání Googlu nebo aplikací v telefonu a pravděpodobně ji někteří z nich budou v budoucnu používat ve své práci. Smysl naopak nevidí v tom, že ji mají zakázanou, když jim poskytuje velké množství zdrojů,“ dodává psycholožka. A vývoj jim dává za pravdu. Momentálně tyto technologie integruje Microsoft do svých kancelářských nástrojů, které dnes musí ovládat prakticky všichni.
„Přišlo mi, že dost trefně to vystihla poznámka jednoho z dospívajících klientů, že všechno se valí pokrokově vpřed, spoustu informací už nemusíme držet v hlavě a místo toho to rychle dohledáme, ale škola zůstala zamrzlá v minulém století. Většina dětí AI využívá i přes zákazy a pokud ne k úkolům, tak alespoň k ověření nebo doplnění některých informací, když se třeba učí,“ vysvětluje perspektivu teenagerů Ryšánková.
Jaká je budoucnost vzdělávání s AI v zádech?
Tyto technologie opravdu prozatím nemohou plnit úkoly za děti. Přesto ale mají vliv na to, jak se učíme: změní totiž přístup k práci s informacemi. Děti se budou muset naučit vyhodnocovat informace a rozlišovat, který z materiálů použít.
Ať už vaše děti používají ChatGPT nebo ne, je dost nepravděpodobné, že by technologie prozatím dokázala psát domácí úkoly za ně.
Je velmi pravděpodobné, že nedostatky v ověřování faktů brzy dokáží tvůrci těchto technologií odstranit. ChatGPT také bude mít přístup k aktuálním datům (placená verze už má přístup nyní).
Úkoly a referáty, kdy po dětech chceme jen sepsání faktů přestanou časem dávat smysl. Ostatně už nyní jde takový úkol opsat z Wikipedie nebo ze služeb jako ireferaty.cz. AI nástroje budou navíc umět napsat text v osobitém stylu žáka, udělat pár chyb, aby vypadal autentičtěji a podobně. Nejspíš školy přejdou k úkolům, které budou psané rukou, na skupinové a kreativní práce nebo v nich půjde o pochopení kontextu.
My rodiče můžeme využít příležitost, kdy všichni tyto technologie teprve zkoušejí, a naučit děti pracovat s informacemi a vybírat si to hodnotné, co jim internet nabízí.