Mobil a TV nemusí batolatům škodit. Jak si nastavit správnou rutinu?

Jak a kdy pouštět malým dětem televizi nebo hry na tabletu patří mezi nejčastější otázky rodičů. Nemáme s tím mnoho zkušeností. Vědci se ale vlivem technologií na vývoj dětí zaobírají intenzivně. Pojďme se povídat na to, co víme o vlivu obrazovek (tedy obecně televize, telefonů a tabletů) na rozvoj řeči a další dovednosti.

O dlouhodobém vlivu technologií zatím víme poměrně málo. Vědci například zkoumali vliv obrazovek na téměř 200 dětí od 2 do 3 let. Zkoumali zejména dopady na vývoj řeči a exekutivní funkce (jako je sebekontrola nebo paměť). Vědci zadávali dětem různé hry (třeba najít zaparkovaná autíčka) ve dvou  a ve třech letech a měřili, zda se dovednosti dětí zhoršují nebo zlepšují. Výsledky vás překvapí.

Oproti všem očekáváním nebyl současný čas u obrazovek spojený se zhoršením dovedností tříletých dětí. Trochu horší výsledky měly děti, které byly zvyklé už ve dvou letech na více než hodinu u televizních pohádek a her.

„U dětí kolem třetího roku se doporučuje maximálně 60 minut u obrazovek denně, pokud tohle dodržujete, tak by to, dle výzkumů, nemělo mít výrazně negativní vliv na dětský vývoj. Všeobecně lze říci, že čím mladší je dítě, tím citlivější je mozek na působení obrazovky. Do dvou let jsou z tohoto důvodu doporučení obrazovky omezit, jelikož dopady jsou i dle výsledků výzkumů dlouhodobého charakteru. Do 2 let se objevuje tzv. videodeficit, který dětem činí potíže propojit to, co vidí na obrazovce s reálným světem,“ vysvětluje @detska_psycholožka Kamila Ryšánková.

Exekutivní funkce u malých dětí se nejlépe rozvíjí mimo obrazovky v interakci s rodiči, vrstevníky, jednoduchými deskovými hry, skládačkami, hry na schovávanou nebo čtením knih a vyprávěním příběhů. U větších dětí samozřejmě vhodně volený obsah na obrazovce může některé z těchto funkcí podpořit, ale vždy platí, že bychom měli myslet na celkový doporučený čas u obrazovek.

Pokud dítě sleduje pořady vhodné pro jeho věk přiměřeně dlouho, ovlivňuje jeho aktuální vývoj minimálně. Vliv má dlouhodobé používání obrazovek, například na zvládání vzteku a emocí. Ale ani to nemusí být sám o sobě zásadní. K některým věcem dospějí později, ale nezdá se, že by Bing nebo Prasátko Peppa nevratně narušovaly vývoj dětí.

Co z toho plyne pro každodenní život? Dětem kratší čas u adekvátních pořadů či aplikací neškodí.

Jaké zásady u předškolních dětí dodržovat?

Jaké pořady dětem pouštět?

Důležité je vybírat obsah, který je určen pro malé děti do 3 let. Ideální jsou spíše pomalé záběry bez rychlých scén, spíše realistické než animované. V ideálním případě bychom měli s dětmi sledovat dětské pořady společně. S výběrem může pomoci koncept 3C – který krom pořadu, bere v potaz také kontext a individuální dítě.

Vybírejte raději interaktivní pořady, hry a aplikace nebo do nich interaktivitu doplňte – třeba můžete mávat postavičkám, schovávat se jako ony, tancovat na úvodní znělku nebo si po skončení pohádky na celý příběh zahrát.

Benefity a rizika obrazovek pro malé děti?

Platí, že batolata mnohem více těží z živé interakce se světem a jinými lidmi. Pokud ale sledujete obrazovky a dětské pořady společně, mohou (s vaší pomocí) aplikovat nové poznatky i na skutečný svět. U nejmenších dětí (zhruba do dvou a půl let) funguje princip zvaný videodeficit. To znamená, že sami nedovedou aplikovat nic z virtuálna na skutečný svět.

Děti (nebo spíše rodiče) na obrazovce mohou najít inspiraci k hrám, které mohou rozvíjet dovednosti jako je sebekontrola, paměť či plánování a orientaci v čase obecně.

Pokud dětem od dvou let nabídneme obsah, který odpovídá jejich věku a má nějaký vzdělávací cíl, mohou se z něj učit jazyk i zdokonalovat svou slovní zásobu.

„Při rozvoji jazyka bychom neměli spoléhat na obrazovky. U dětí je vždy důležitá interakce, kterou pasivní přijímání informací z obrazovky snižuje. I proto je dobré vybírat pořady, které tuto interaktivní složku mají jako je třeba Dora průzkumnice nebo Tygřík Daniel a jeho kamarádi,“ radí Kamila Ryšánková.

Často spolu souvisí vyšší míra času u obrazovky a sedavý životní styl. To dětem prokazatelně škodí, protože potřebují několik hodin pohybu denně. Možná překvapivě spolu hrubá motorika (třeba běh a skákání) a jemná (držení příboru či psaní) souvisí. Laicky řečeno: nevyběhané dítě bude u večeře neobratné. Je prokázáno, že pokud v domácnosti neustále běží televize jako zvuková kulisa, zhoršuje to u dětí do 5 let jazykové dovednosti. Také to snižuje počet interakcí mezi dítětem a  rodičem.

„Hluk z televize i naše interakce jdou ruku v ruce. Hluk z televize odvádí naši pozornost. U dětí může tento hluk snižovat soustředění na aktivity spojené s jazykovým rozvojem. Je zjištěno, že pokud běží pasivně televize, tak rodiče mají tendenci s dětmi méně komunikovat. A zároveň děti mají méně příležitostí k interakci. Navíc když už dojde k interakci i přes zapnutou televizi, tak rozhovor s dítětem může být přerušován zaměřením se na televizi,“ dodává k nepřetržitému sledování TV Kamila Ryšánková.

Rozdíl jsme my!

Jak tedy využít technologie, bez toho, aby dětem škodily? Rozdíl děláme my dospělí. To, jaká pravidla nastavíme a jakým vzorem dětem budeme. V podstatě stačí používat technologie vědomě.

Opravdu  pomáhá rutina – a to jak při vstávání do školky, tak při zacházení s pohádkami v TV.

Sedmero pro digitální rodičovství

1. Minimalizujte čas, který dítě tráví u jakéhokoliv zařízení samo. Pro malé děti je přínosné, pokud obrazovky fungují jako společná aktivita. Můžeme jim tak vysvětlovat chování postav a dávat kontext. Navíc tak velmi přirozeně učíte děti komunikovat o tom, co vidí.
2. Vybírejte si konkrétní obsah. Navrhněte dítěti „pojďme si pustit tuto pohádku, zahrát tuto hru na tak a tak dlouho“. Trénujete tak vědomé používání technologie a předem si usnadňujete vypnutí televize nebo hry.
3. Vybírejte si obsah vhodný pro děti, pokud možno bez reklam. Věnujte pozornost tomu, co pohádka říká o násilí, inkluzi, obrazu těla a vysvětlete, jak to vidíte vy. Princezny opravdu nemusí být jen krásné. Můžete tak předávat dětem hodnoty, které jsou pro vás důležité.
4. Nepoužívejte obrazovky u rodinných aktivit, jako jsou výlety, společné stolování, návštěvy přátel – to jsou nedocenitelné příležitosti na trénování nových společenských dovedností.
5. Vždy vyvažujte čas u obrazovky pohybem a interakcí s jinými lidmi a dětmi.
6. Na zařízení, která děti používají si nainstalujte také aplikace rodičovské kontroly – pomohou vám odfiltrovat nevhodný obsah a také nastavit, kolik času děti mohou u zařízení strávit. Pravidla můžete pružně měnit.
7. Vypínejte obrazovky, pokud je aktivně nesledujete. Pokud chcete ukončit sledování pohádek nebo hraní her, ohlaste dětem vypnutí předem a připomeňte, aby věděly co se bude dít a proč. Malé děti se v čase neorientují, proto je nutné jim to několikrát předem říci. Zlobit se budou stejně, ale postupem času se naučí regulovat svůj čas s obrazovkami.

„U malých dětí v batolecím věku jsou rodiče těmi, kteří hranice u obrazovek nastavují. A když už se s některými dětmi v tomto věku dá dobře domluvit, tak u obrazovek to může selhávat právě proto, že jsou pro děti tak lákavé a jejich mozek se chce dívat déle. I přesto je vždy dobré zkusit se vžít do kůže dítěte, které se chce na televizi dívat a naladit se na to, že je pro něj nepříjemné, když televizi vypínáme. Je vhodné připomenout, že jsme se domluvili na začátku na dva díly pohádky, a že ten se už blíží ke konci a jakmile skončí, tak televizi vypneme. Bez obrazovek mají děti více prostoru věnovat se hře, pohybu, interakci s vrstevníky nebo rodiči,“ uzavírá Kamila Ryšánková.