Jinými slovy, přeskočíme, co digitální svět je, a rovnou uvažujeme, co pro nás znamená. Je to místo, kde řešíme běžné životní potřeby (jako nakupování nebo bankovnictví) i kam se chodíme socializovat (sociální sítě) a bavit (streaming).

Zkrátka a dobře, je to místo, kde žije naše digitální „já“.

Co tvoří náš digitální svět?

O tom, že je Česká republika digitálním technologiím víc než nakloněná, nemůže být pochyb. Podle ČSÚ internet využívá 90 % domácností. A překvapivě nejde jen o prázdné „poflakování“, naše digitální dovednosti jsou totiž nad průměrem EU.

Takže, co na internetu doopravdy děláme?

Neustále v kontaktu, neustále propojení

Jednou z našich nejoblíbenějších činností na internetu je kontakt s ostatními, a to jak pomocí zpráv a e-mailů, tak pomocí komunikačních platforem. Z těch v ČR podle našeho průzkumu vede WhatsApp (89 %) a Facebook Messenger (78 %), ale u mladších generací (18–30 let) si našly oblibu i Snapchat (24 %) a Discord (21 %).

WhatsApp přitom nepoužíváme jen ke komunikaci s lidmi, které známe. Roste i obliba tzv. kanálů, které sleduje více než čtvrtina dotázaných (29 %) ve věku 18 až 30 let, a WhatsApp díky nim víc a víc připomíná sociální síť než klasického „kecálka“.

Do banky většinou už jen z pohovky

Druhou nejčastější činností na internetu v ČR je využívání internetového nebo mobilního bankovnictví. To je pozoruhodné především v tom, že je oblíbené napříč všemi relevantními věkovými kategoriemi. Možnosti nemuset za důchodem do banky nebo na poštu využívá například i 40,3 % českých seniorů.

S tím se pojí i využívání portálů veřejné správy, které umožňují přístup pomocí bankovní identity, a Portálu občana, ve kterém je registrovaných už 1,7 milionu z nás.

Obchodní domy do ruky

Perfektní přehled o celém sortimentu, několik možností doručení a snadné vrácení udělaly z nákupů na internetu první volbu hlavně pro mladší generace. Podle našeho průzkumu na internetu vůbec nenakupuje jen 3 % dotazovaných a většina online nákupů je uskutečněná z mobilů. To znamená kdykoliv, kdekoliv a často za běhu.

Sociální sítě jako digitální životní kroniky

Sociální sítě jsou často to první, co si většina z nás pod pojmem „digitální svět“ představí, takže není divu, že podle AMI Digital Index 2025 na nich trávíme v průměru 143 minut denně. Z platforem podle DataReportal s přehledem stále vedou Facebook (88 %) a Instagram (52 %).

Proč jsme na nich tak rádi?

1. Slouží jako zdroj informací o dění doma i ve světě.
2. Udržují nás v kontaktu s rodinou, přáteli i starými známými.
3. Poskytují nám prakticky nekonečné množství zábavy díky doporučeným příspěvkům a algoritmům, které se aktivně učí, co se nám líbí.
4. Dávají nám možnost prezentovat se přesně tak, jak chceme.

Sociální sítě ale nevyužíváme jen pro sebe, často na nich sdílíme i svou rodinu, především děti. A ne vždycky se jich ptáme na svolení.

Koketování s umělou inteligencí

Zatímco bankovnictví bylo případem poměrně rovnoměrné oblíbenosti napříč generacemi, s chatboty využívajícími generativní umělou inteligenci je to přesně naopak. Největší oblibě (78 %) se totiž těší u lidí ve věku 16 až 24 let.

Co se týče platforem samotných, podle statistik z roku 2025 saháme hlavně po ChatGPT (56 %), ale baví nás i Gemini (27 %) a Copilot (22 %). Obecně chatboty hojně využíváme jako alternativu klasického vyhledávání, ale především školáci je oceňují i jako pomocníky při studiu, kamarády a někdy i partnery.

Jak svůj digitální svět chráníme?

I když náš osobní koutek digitálního světa možná nevypadá přesně tak, jak ho popisují statistiky, čas, který na internetu trávíme, se přímo propisuje do šíře digitální stopy, která po nás zůstává. A ta je velmi snadno zneužitelná hackery i podvodníky.

Přesto ale na zabezpečení dat obecně trochu „pečeme“. A co přesně tím myslíme?

• WhatsApp je oblíbeným prostředkem pro šíření phishingu, ale bezpečnostní software, který umí podezřelé odkazy včas zachytit a zablokovat, využívá jen 50 % z nás.
• Na e-shopech nakupujeme víc než v kamenných obchodech, ale téměř třetina z nás má na všech stejné heslo a další třetina si ho pamatuje z hlavy.
• U počítače sedíme pořád, mobilní telefon prakticky nedáme z ruky, a přesto 13 % z nás neví, jestli má na svých zařízeních nainstalovaný vůbec nějaký bezpečnostní software.

Pravda je taková, že moderní doba je rychlá a informační zahlcení občas zažívá každý z nás. Není tedy divu, že i ti nejsvědomitější si život občas usnadní recyklací hesla nebo přeskočením nastavení vícefaktorového ověření, a to zvlášť v případě účtů, které nepovažují za důležité.

Zanedbávání základních bezpečnostních pravidel má ale svoje důsledky. Internet je síť, která nás všechny propojuje, a co dělá jeden ostatní ovlivňuje víc, než si myslíme. Pokud třeba klikneme na phishingový odkaz, dáváme útočníkům vědět, že jejich taktika funguje, což může vést k nové vlně početnějších útoků a dalším nepříjemnostem pro všechny z nás.

Co můžeme udělat pro bezpečnější digitální svět?

Odpověď je jednoduchá: chránit sami sebe. Když využíváme komplexní bezpečnostní řešení, které nás brání před viry, malwarem i krádežemi dat a financí, doplňujeme si kybernetický vitamín C. Ten zvyšuje obranyschopnost našich zařízení a tím i celé sítě, do které jsme zapojení.

Čím méně zařízení se totiž útočníkům podaří infikovat, tím méně se malware šíří a nám se zároveň snižuje šance, že nás nějaký internetový bacil skutečně potrápí.

Závěr

Náš digitální svět ten skutečný nejen doplňuje, ale hlavně zrcadlí. Aplikace, nástroje a zařízení, které využíváme, nám především usnadňují činnosti, které bychom dělali i bez nich. To ale znamená, že se na internetu odehrává velká část našeho života, a jakékoliv narušení kyberbezpečnosti může mít velmi reálné důsledky.

Proto je na místě využívat komplexní bezpečnostní řešení, které chrání naše zařízení, data a finance, a tím i náš společný digitální svět.

Mohlo by vás zajímat:
🌐 Algoritmy tvoří naše digitální světy. Jak je ovládnout?
🌐 Češi v digitálním světě: Mýty a fakta o digitální závislosti
🌐 Proč je dobré přemýšlet o našem digitálním dědictví