Jak je grooming častý?

Vycházet můžeme ze statistik společnosti National Center for Missing and Exploited Children. Tato organizace každý den přijímá hlášení/reporty od poskytovatelů internetových služeb, mezi které patří giganti jako např. společnost Meta, Google, TikTok, ale i herních platforem typu Roblox, Xbox a PlayStation. Z České republiky přišlo v roce 2024  celkem 22 553 hlášení/reportů. Mezi herními platformami vede Roblox s 221 reporty (například Xbox má jen 5 reportů a PlayStation 4)

České policie, v rámci těchto reportů, eviduje desítky případů tzv. self-generated dětské pornografie, kdy se nezletilé děti samy natáčejí a následně tyto videozáznamy nahrávají na platformy typu YouTube a další.

Poslechněte si podcast o tom, jak predátoři děti maniulují (podcast je v angličtině s českými titulky)

Jak grooming v Robloxu funguje?

Predátor dítě osloví přímo ve hře – přes chat, v soukromé právě, případně jej pozve do herní skupiny (k plnění například konkrétní mise). Nic z toho není neobvyklé. Hráči spolu běžně komunikují, obchodují s herními předměty za herní měnu a sdružují při plnění náročnějších úkolů.

Predátor naváže s dítětem důvěrný kamarádský vztah. Posléze za menší úplatu v podobě různých kreditů do her nebo skutečný peněz  vyžaduje po oběti intimní fotografii či video. Pokud od dítěte takový materiál získá, své jednání stupňuje a žádá po oběti další fotografie či videa. Pokud to oběť neudělá, pachatel ji začne vydírat, a to vyhrůžkami zveřejnění již zaslaných materiálů rodičům, přátelům nebo zveřejněním na sociálních sítí.

Fáze, kdy útočník získává důvěru dítěte může trvat několik dní ale klidně i měsíců. Zpočátku není komunikace nijak podezřelá. Postupně se ale útočník pokusí dítě izolovat a vylákat z něj intimní materiály (o ty jde při groomingu nejčastěji).

„Dětský mozek se pořád ještě vyvíjí, a to až do 25 let. Nezralý je zejména prefrontální kortex, který zodpovídá za kritické myšlení, vyhodnocení rizika a plánování. U dětí se po 11. roku života rozvíjí kritické a abstraktní myšlení, které jim umožňuje přemýšlet nad hypotetickými situacemi a zvažovat situaci z různých úhlů pohledu. Právě proto jsou děti náchylnější k podvodnému jednání ze strany dospělých a nemusí ještě rozeznat jejich manipulaci“, vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková. „Z tohoto důvodu děti a dospívající jednají impulzivněji a pozitivně reagují na pochvalu a dostatek pozornosti, které se jim často od kybergroomerů dostává. Dospívající mají velkou potřebu někam patřit, chtějí cítit uznání, a hlavně touží po tom být pochopeny.“

Jaké jsou varovné signály?

Grooming je náročné rozpoznat, v počátcích se totiž připomíná zcela nezávadnou komunikaci dětí. Zpozornět byte měli, pokud dítě dostává:

• Nečekané žádosti o přátelství od neznámých hráčů.
• Osobní otázky a snaha přenést komunikaci mimo platformu.
• Dárky, Robuxy nebo jiné odměny za osobní informace.

Kamila Ryšánková radí, jak poznat varovné signály: „Rodiče si můžou všímat změn v chování dítěte, kdy dítě začíná mít tajnosti týkající se svých online aktivit. Může si před rodiči zaheslovat zařízení, schovávat obrazovku, být víc tajnůstkářské. Častěji může mluvit o novém kamarádovi z online prostoru a trávit víc času na digitálních zařízení. Dítě najednou může změnit telefonní číslo nebo začít dostávat dárky či peníze.  Upozornit, že se něco děje, můžou i výkyvy nálad, problémy se spánkem, jídlem nebo i psychosomatické obtíže jako časté bolesti hlavy a břicha.“

„Nejlepší je zeptat se dítěte při nějaké činnosti, ve které se uvolní. Tou je třeba procházka nebo společně strávený čas. Otázku můžete položit přímo nebo nepřímo. Můžete se zeptat, zda se dítě někdy cítilo nepříjemně, když mu někdo online napsal,“ navrhuje. „Nepřímo můžete zmínit, že jste viděli nějaký článek o tom, že se lidé na internetu můžou vydávat na internetu za někoho jiného, aby získali důvěru druhých lidí. A jestli už o tom dítě taky někdy slyšelo a co si o tom myslí.“

Jak mohou rodiče chránit své děti?

Nejlépe své děti ochráníte, když budete součástí jejich online světa. V ideálním světě bychom měli věnovat stejnou pozornost tomu, zda má dítě napsané úkoly a co dělalo v družině jako tomu, jaké hry a s kým hraje online.

Vysvětlete si s dětmi, že hraní her má svá rizika. Důležité je, abychom dětem nedávali kázání, ani hry nezakazovali, ale upozornili je. Velkou část rizik totiž dokážete společně eliminovat.

Projděte si v aplikaci nastavení soukromí. Je například možné zablokovat chat pro neznámé hráče. Není tak možné, aby ve hře dítě oslovil někdo cizí. Vysvětlete si, proč je důležité, aby si mezi herní přátele děti přidávaly jen své kamarády ze školy a fyzického světa.

Příručka pro rodiče: Jak ochránit děti na internetu

Chci dostávat aktuální informace o hrozbách, produktech a službách ESETu.  

Chci příručku

Rizikem her může být i nadměrné hraní, které vede k závislostem. Využívejte proto nástroje na monitoring času (najdete je přímo v Robloxu) nebo nástroje rodičovské kontroly. Na tom, kolik času na hraní je akorát se domluvte společně.

Vysvětlete si, jak vypadají nevhodné dotazy a kdy by měly zpozornět. Konkrétní fráze i to, jak na ně reagovat se dočtete v článku „Jsi krásná, ale nikomu o mně neříkej! Jak reagovat na podivné zprávy“.

Posílání intimních fotografií se v posledních letech stalo poměrně běžným. Zakázat dětem nejde (ostatně to zakazuje zákon jakožto dětskou pornografii). Přesto se pokuste dětem vysvětlit, že by takové snímky nikdy neměly sdílet.

Je klíčové, aby pravidla okolo her děti přijaly. Pokud je nepřijmou, pochopitelně je nebudou respektovat a budou je zkoušet obcházet.

Mé dítě je obětí groomingu! Co mám dělat?

V první řadě je třeba se kousnout do jazyka a nevinit děti. Pokud poslaly někomu cizímu intimní fotky, stále je jistě hodně odvahy přiznat se vám. Staly se obětí mistrné manipulace a i to může být velmi bolestné ke zpracování. Dost možná je nyní predátor vydírá.

Důležité je jednat rychle. Uložte si komunikaci mezi dítětem a predátorem (například formou printscreenů obrazovky), následně útočníka zablokujte.

Grooming ohlaste Policie České republiky a to buď online na adrese epodatelna.policie@pcr.cz nebo na kterékoli služebně. Policie prošetří, zda se jedná o trestný čin a pokud bude mít adekvátní důkazy, bude agresora stíhat.

Pokud je komunikace jen ve fázi nevhodných návrhů či podezřelých otázek, stačí pokud druhého hráče zablokujete a nahlásíte ho platformě. Může se také stát, že na druhé straně je jen přidrzlý puberťák, který vlastně nemá kriminální úmysly, jen spoustu hloupých nápadů.

Shrnuto, podrženo

• Grooming je manipulace dítěte dospělým. Predátor naváže důvěrný vztah s dítětem a postupně vyžaduje intimní fotografie či videa. Může probíhat online i v reálném světě.
• V roce 2024 bylo v České republice nahlášeno 22 553 případů, z toho 221 na platformě Roblox.
• Mezi varovné signály patří nečekané žádosti o přátelství, osobní otázky, snaha přenést komunikaci mimo platformu, dárky nebo odměny za osobní informace.
• Pokud se dítě stane obětí groomingu, je důležité uložit komunikaci, zablokovat útočníka a nahlásit případ Policii České republiky.
• Nejlepší ochranou je angažovaný rodič. Zapojme se do dětského online světa a zahrajme si občas s nimi.

Co je to grooming?

Jako grooming označujeme proces, kdy dospělý manipuluje dítě, aby si získal jeho důvěru. Nejčastěji chce z dítěte vylákat intimní materiály, případně se s ním setkat ve fyzickém světě.

Oběťmi groomerů bývají častěji dívky. Protože častěji komunikují s ostatními, je pro ně běžnější sdílet své emoce a pocity. Zranitelnější jsou děti, které zažily kyberšikanu, jsou sociálně izolované, pochybují o sobě nebo si hledají nové přátele. Grommeři se jim pochopitelně snaží vlichotit, tím si získat jejich náklonost a pak je ještě více izolovat od rodiny a přátel.

Manipulace obvykle probíhá delší dobu. Není výjimkou, že se predátor vydává za stejně staré dítě, například spolužáka ze školy. V takových případech děti mohou odeslat intimní fotografie i dobrovolně.

Online i offline platí, že s cizími lidmi se nemluví.

Jakmile groomer takové fotografie získá, začne dítě vydírat. Chce například peníze, aby fotky nesdílel nebo o nich neřekl rodičům, případně chce další a odvážnější fotky či videa. Pokud ve svém okolí nemá oběť někoho, komu by se mohla svěřit, může se dostat do pasti.

Jak chránit děti před online predátory?

Online i offline platí stejné pravidlo: s cizími lidmi se nemluví. Za každým novým uživatelem není třeba vidět predátora. Děti by si ale měly vždy ověřit, zda si skutečně dopisují se známými z fyzického světa. Pokud se někdo vydává za spoluhráče z fotbalu, je možné se ho zeptat na tréninku. Nebo se zeptat spolužáků, zda tu či onu osobu skutečně znají.

Všechny účty dětí na sociálních sítích doporučujeme nastavit jako soukromé a pečlivě si vybírat, koho si pustí mezi sledující. Pokud je to možné, chaty ve hrách zablokujte.

Často říkáme, že nejlepší ochranou pro naše děti jsou angažovaní rodiče. Mluvte s dětmi o tom, s kým se online vídají, co je online baví a zajímá. Pokud budeme součástí i jejich digitálních životů, můžeme jim pomoci z nepříjemných situací, pokud to budou potřebovat.

Co když se mé dítě setkalo s groomingem?

V podobných případech se děti často stydí, mají pocit, že měly podvodníka poznat, bojí se reakce. Je velmi důležité, aby naše reakce byla empatická. Svěřit se vyžaduje odvahu.

1. Rozhodně není na místě dítěti vyčítat, že přece mělo vědět, že s cizími si má psát nemá nebo, jak mohlo, co či ono říct. Veškerou vinu vždy nese predátor, nikdy dítě.
2. Uložte si veškeré důkazy – tedy snímky obrazovky, fotky, konverzace.
3. Ohlaste groomera policii. I když šlo o dobrovolně zaslané materiály, stále je docela dobře možné, že jste se stali obětí trestného činu. (Obzvláště to platí u explicitní komunikace s dětmi do 15 let).

Každý groomer není pedofil. Mnohem častěji má zájem spíše o dospělé partnery či partnerky, ale v dospělých vztazích selhává. A tak si projektuje vztahy do dětí, které jsou manipulovatelnější a zranitelnější.

Dítě si bude pravděpodobně připadat zrazené, zlomené a možná bude potřebovat si o těchto prožitcích s někým promluvit. Obrátit se můžete na psychology ve svém okolí nebo na čísla níže. Například Linka bezpečí spolupracuje s Policií, operátoři vám poradí i to, jak postupovat.

Poslechněte si celý rozhovor:

Online je snadné se vydávat za někoho jiného. Je proto velmi důležité pečlivě zvážit, zda druhá strana opravdu je tím, za koho se vydává. Falešný účet je možné zneužít ke kyberšikaně nebo například ke kyber groomingu.  Povzbuzujte děti, aby si vždy druhou stranu prověřily dřív, než začnou důvěřovat.

Příručka pro rodiče: Jak ochránit děti na internetu

Chci dostávat aktuální informace o hrozbách, produktech a službách ESETu.  

Chci příručku

Vždy doporučujeme dětem, aby si dopisovaly pouze s lidmi, které znají osobně a nepoužívaly anonymní aplikace jako je třeba Not Gonna Lie. Anonymita na internetu v nás totiž vyvolává disinhibiční efekt, to znamená, že ztrácíme empatii. Člověk, který je anonymní, napíše i zlé věci, které by vám do očí nikdy neřekl.

Je bezpečnější dopisovat si jen s kamarády z fyzického světa. I ti ale mohou zneužít důvěry.

Ukážeme si několik vzkazů, které by měly vyvolat podezření. Groomeři nikdy nebudou takto přímočaří, zeptají se nenápadně v několika chatech po sobě. Vždy je lepší být trochu podezřívavý. Pokud na otázku „a proč se ptáš“ bude reagovat druhá strana podrážděně, je jasné, že je něco špatně.

Otázky si projděte s vašimi dětmi. Mluvte společně o tom, co by o sobě sdílet neměly. Je velmi důležité popovídat si, nejen o tom, jak bylo ve škole, ale i o tom, co se děje v jejich online životech.

Podezřelý vzkaz 1: Příliš komplimentů

Co je na tom podezřelé?

• Okamžité lichocení dítěti
• Dotazování na nevhodné detaily (třeba vztahy)
• Žádost o fotky

Jak správně reagovat?

Groomeři běžně používají komplimenty, aby se dítě cítilo výjimečné. To samozřejmě neznamená, že každý kompliment je pokus o manipulaci. Děti by ale měly být opatrné, pokud slova chvály přicházejí příliš brzy nebo jsou příliš častá. Řídit se stačí tím, jak samy komunikují ve fyzickém světě.

Je nepochybně lákavé povídat si online o kontroverzních tématech. Pouštět se do takových rozhovoru s cizími lidmi téměř vždy vede k rizikovým scénářům. Proto je lepší o soukromí (třeba o klucích) mluvit jen osobně.

Pokud dětem přijde nějaká nevhodná zpráva, pořiďte si snímek obrazovky jako důkaz a konverzaci ukončete. Pokud bylo jednání opravdu za hranou, můžete druhou stranu zablokovat.

Velmi riskantní je posílat své fotky (a videa). Jakmile vaše dítě pošle svou fotografii, nemá již nad fotkou žádnou kontrolu, může skončit kdekoli. Zejména to platí pro intimní snímky.

Je přirozené, že děti takto experimentují. Ale už mnohokrát se stalo, že obrázky končily ve školním chatu a dítě čelilo šikaně. Nebo expřítel po rozchodu fotky zneužil, ukazoval kamarádům a podobně.

Groomeři zase děti vydírají: „Když mi nepošleš další, řeknu to vašim.“ Poučte děti, aby se nikdy nijak vydírat nenechaly. Pokud takovému vydírání vaše dítě čelí, nezlobte se na něj, ani jej netrestejte.

Podezřelý vzkaz 2: Mapování

Co je na tom podezřelé?

• Mapování teritoria
• Získávání informací o rodině (vztazích, pracovním harmonogramu rodičů)
• Ujištění se, že dítě je samo a (predátora) nemůže nikdo odhalit

Jak správně reagovat?

Především by vaše dítě mělo vědět, že druzí mohou lhát. Ne každý, kdo řekne „taky nesnáším školu“, „taky hraju Pokémon Go“ nebo „taky se učím na klavír“, mluví pravdu. Této manipulaci se říká zrcadlení. Groomer tvrdí, že dělá totéž co jeho oběť, aby si získal důvěru a otevřel konverzaci.

Dalším varovným signálem je, když se cizí osoba příliš vyptává na rodinnou situaci. Do toho, jestli jsou děti doma samy, nikomu nic není – to přece nemá na povídání online vliv.

Jasně, takto se může zeptat i spolužák. Když vaše dítě odpoví: „Naši jsou doma,” jaká je reakce kamaráda? Pokud náhle ukončí rozhovor a zmizí, mělo by vaše dítě zbystřit a znovu si s tímto uživatelem nepsat.

Podezřelý vzkaz 3: pokus o odstřižení dítěte od kamarádů

Co je na tom podezřelé:

• zdůrazňování vyspělosti dítěte
• izolování dítěte od rodičů
• vytváření pocitu „vyvolenosti“ dítěte
• podněcování dítěte k udržování tajemství

Jak správně reagovat?

Poukazování na to, že dítě je „dospělé“, je často prvním krokem k nastolení dospělých témat a otázek. Groomer se tak zkrátka chce dětem vlichotit.

Ačkoli to děti mohou vnímat jako velký kompliment, neměly by se pod tlakem pouštět do diskuzí, které jim nejsou z jakéhokoliv důvodu příjemné. Zejména pokud jejich kamarád naznačí, že by nevypadaly tak „dospěle“, kdyby odmítly pokračovat v rozhovoru.

Naléhání na dítě, aby udrželo chat v tajnosti, je dalším výrazným varovným signálem. Může to být v pořádku, pokud dětem druhá strana svěřila něco důvěrného. Ale tajit celé přátelství? Pokud je potřeba tajit existenci nějakého kamaráda, asi nemá ten „kamarád“ nejčistší úmysly.

Podezřelý vzkaz 4: jen já ti rozumím

Co je na tom podezřelé:

• Snaha vyvolat v dítěti pocit, že on je jediný, kdo mu skutečně rozumí
• Využívání konfliktů doma k izolaci dítěte od rodičů nebo přátel

Jak reagovat správně?

Prevencí je, pokud dítě ví, jak by měl vypadat zdravý vztah. Je zcela přirozené, že i s rodiči nebo přáteli se čas od času nepohodnout. Ale to neznamená, že kamarádka je „hloupá“ nebo „už si nerozumí“.

Snažte se udržovat s dítětem harmonické vtahy a podporovat ho v navazování přátelství s jeho vrstevníky. Pokud mají děti spolehlivé přátele a chápající rodinu, je méně pravděpodobné, že by je groomer dokázal izolovat od důvěryhodných lidí.

Podezřelý vzkaz 5: sbírání citlivých informací

Co je na tom podezřelé:

• Snaha shromáždit citlivé informace (adresa školy)
• Povzbuzování dítěte k jednání nad rámec jeho věku
• Domlouvání tajných schůzek bez vědomí rodičů

Jak reagovat správně?

Vysvětlete si s dětmi, jaký je rozdíl mezi veřejnými a soukromými údaji. Obecně adresu domů, do školy, na kroužky by měly sdělovat jen osobám, kterým plně důvěřují.

Groomer chce vylákat dítě ven o samotě. Dokonce z toho může udělat výzvu („přece se nebojíš“, „to jsem nevěděl, že jsi jen ustrašená malá holčička“). Pokud se vaše dítě chce setkat s novým online kamarádem, měli byste o tom vždy vědět. Pokud dítě bude chtít jít, je dobré vzít si s sebou doprovod – staršího sourozence, kamaráda, příbuzného. Setkání by mělo vždy proběhnout na veřejném místě, které znají.

Je důležité umět si nastavit hranice. Na tom není nic špatného a kamarád by to měl vždy respektovat.

Shrnuto podtrženo: osobní komunikace je bezpečnější

Neexistuje žádný důvod, proč by děti nemohly online poznávat nové přátele. Je ale velmi důležité, aby znaly hranice.

Online se klidně mohou bez starostí bavit o obecných věcech, populární kultuře a svých zájmech. Ale nikdy by neměly neznámým uživatelům říkat kdo přesně jsou, kam chodí do školy či na kroužky, nebo prozrazovat jakékoli detaily o rodině a přátelích.

Je důležité uvědomit si, že co se jednou dostane na internet z něj nelze smazat. Proto není dobré posílat jakékoli fotky a videa. Více informací najdete na tonevymazes.cz.

Pokud dítě dostane podezřelý vzkaz, mělo by konverzaci ukončit a odesílatele zablokovat. Nikdy není od věci si udělat snímek obrazovky jako důkaz – může se hodit pro policii, při nahlášení administrátorům sítě a podobně.

„Často se domníváme, že mluvit o sexu s dětmi se tak nějak nepatří, že jsou na to ještě malé. Nechceme je zbytečně zatěžovat „dospěláckým“ tématem. Faktem ale je, že někdy sexting provozují i osmiletí. V takovém případě jde spíše o hru, děti takové fotky nevnímají nutně ještě sexuálně. A už vůbec nemohou domyslet důsledky,“ vysvětluje bezpečností expertka Vladimíra Žáčková. „Myslím, že bez ohledu na věk, je velmi důležité mluvit s dětmi o hranicích soukromí a také souhlasu. Zasílat jakýkoliv obsah bez vyžádání nebo pod nátlakem, není v pořádku, zejména pokud jde o obsah intimní.”

Podle našeho výzkumu z loňska má se sextingem zkušenost každé sedmé dítě. Většinou jde o zábavu, ale desetina teenagerů přiznala, že z nich fotku někdo vymámil.

Jak reagovat, pokud vaše dítě někomu intimní fotky poslalo?

Pokud zjistíte, že si vaše dospívající dítě s někým dopisuje, zachovejte klid. V první řadě je třeba jasně říct, že nejde o nic špatného. Je naprosto přirozené, že sexualita děti v pubertě zajímá. Je možné, že také už viděly nějakou pornografii. Možná vám to připadá brzo nebo s tím nesouhlasíte, ale pokud budete sex online zcela stigmatizovat, hrozí, že se vám děti nesvěří, pokud by se stalo něco nepříjemného. To je ale přesně to, před čím je chcete ochránit.

Rozhovor o sexualitě je pro ně nejspíše stejně trapný jako pro vás, ale je velmi důležité, aby takový rozhovor byl upřímný a otevřený.

„Děti v této otázce nedospívají v určitém věku přes noc. Sexualita pod sebou zahrnuje mnohem víc jako například intimitu, doteky, tělo a další, a je to spíše o vrůstání v průběhu vývoje k sexualitě. Někdy rodiče trochu vyděsí to označení sexuální, protože si pod tím ihned představí pohlavní styk,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková. „Vyplatí se od útlého věku zodpovídat zvídavé otázky o lidském těle, pojmenovávat správnými názvy jednotlivé části těla a s tím se samozřejmě pojí i to, že se děti přirozeně začínají zajímat i o témata spojená se sexem. Už ve školce si jde u dětí všímat zvědavosti o těle druhých a „hry na doktora“.“

Rizika sextingu a jak jim předcházet

Nejčastěji probíhá sexting mezi partnery. Někdy, jde o flirt, někdy reakci na stejný vzkaz či milostnou předehru. Většinou jej ale mladiství posílají dobrovolně, bez nátlaku.

Jenomže kdo bude, když je zamilovaný, přemýšlet nad tím, zda bude svému protějšku důvěřovat i za rok? Může se snadno stát, že se pár rozejde ve zlém a druhá strana takovou fotku zneužije. Třeba ji někomu ukáže nebo bude vyhrožovat jejím sdílením. Jeden příklad na všechny najdete na webu tonevymazes.cz.

Ve vztazích hrozí narušení důvěry. Příjemce si může intimní fotku či video stáhnout, udělat snímek obrazovky, někomu ukázat či sdílet. Jako odesílatel nemáte absolutně žádnou kontrolu nad tím, že pozítří nebude vaše fotka ve spodním prádle kolovat po škole jako rádoby dobrý vtip. Podobné snímky bohužel často zakládají důvod k šikaně.

„I s partnerem, kterému dospívající plně věří může dojít k hádce nebo nějaké křivdě a pod tlakem silných emocí může citlivé fotky zveřejnit. Partnerské vztahy jsou v dospívání velkým tématem, kdy dospívající získává první zkušenosti s navazováním vztahů a intimitou. Vztahy prožívají velice intenzivně a mají silnou potřebu někam patřit. Proto je pro ně náročnější získat náhled, pokud vztah nefunguje nebo je dospívající tlačen do něčeho, do čeho se mu nechce,“ upozorňuje Ryšánková. „Podobné je to, ale i u dospělých lidí, že ne vždy jde odhalit, že mi ve vztahu není úplně dobře. Základními charakteristikami může být, že je partner hodně žárlivý, vadí mu přátelé partnera a dospívající se s nimi tak stýká méně a méně, pokud v krátkém čase neodpoví partnerovi na zprávy, tak mu volá nebo píše vulgární zprávy a dospívající tak může být nervózní pokaždé, když nemá plný přístup k telefonu.“

Další způsobem, jak lze snímek použít proti dítěti je sextorze. Jde o vydírání sexuálním obsahem. Typicky „pokud teď neuděláš, co ti řeknu, pošlu tuhle tvoji fotku všem.“ Proti tomu je těžké se bránit. Pamatujte si, že v takovém případě je dítě oběť. Je dokonce možné, že se vyděrač dopouští trestného činu.

„Pokud sexting přejde do tzv. sextorze, kdy se intimní materiály stávají předmětem vydírání, hovoříme nejčastěji o trestném činu nazvaném Sexuální nátlak. Případy, kdy materiály zachycují děti, jsou nejčastěji kvalifikovány jako Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií a často i dalších skutků. Vždy samozřejmě záleží na posouzení všech okolností daného případu,“ vysvětluje vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR plk. Zuzana Pidrmanová.

Na to můžete vyděrače upozornit. Je možné, že druhá strana pohrůžku myslí jen jako hloupý žert.

V některých případech mohlo vaše dítě poslat explicitní fotku jako důsledek groomingu. Jako grooming označuje manipulaci ze strany dospělého, který si snaží delší dobu získat náklonnost a důvěru dítěte. Cílem groomera je obvykle sexting a tudíž získat velmi odvážná videa a fotky.

„Cestou, jak se bránit manipulaci je učit dítě od dětství rozhodovat o svém těle. I když se to nezdá, tak to začíná už u dětského: Dej pusu, tetě. No tak snad by ses nestyděl. Vždyť je to teta, tetu máme rádi. Už tady je vhodné nechat dítě rozhodovat a tím se vymezit dospělým. Tato témata by neměla být tabu a s dítětem by se o těchto situacích opakovaně mluvte. Pomoct můžou i různé příběhy, kdy s dítětem společně řešíte, jak by se jiné dítě/fiktivní postavička mohla zachovat, když na ni někdo,“ radí Ryšánková.

Sextovat s mladistvým může být trestné

Intimní snímky mladistvých do 18 let lze za určitých okolností považovat za dětskou pornografii. Před tou ale zákon děti chrání.

V případě zneužití intimních fotek může docházet k některému z těchto trestných činů:

• Vydírání podle §175 trestního zákoníku ČR.
• Výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií podle §192 trestního zákoníku ČR. Podle § 126 trestního zákoníku ČR se dítětem rozumí osoba mladší osmnácti let.
• Sexuální nátlak podle §186 trestního zákoníku.

Nikdo nejspíš nebude trestat dva čtrnáctileté za dětské porno. Ale na tenký led se dostáváme, pokud už jen jeden z partnerů je plnoletý a druhému je třeba jen 16.

Pokud dochází k nějakému nakládání s intimními fotkami ze strany jiných dětí, velmi pravděpodobně rodinu vyděrače navštíví také pracovnice z OSPOD. Byť by šlo jen o „klukovinu“ je taková návštěva krajně nepříjemná všem. I tento argument může agresora odradit.

Sexting bezpečněji? Jde to!

Nejlepší by samozřejmě bylo, aby nikdo nikdy nesdílel žádné důvěrné fotky. Ale zakažte něco puberťákům, že? Sexting je zkrátka vzrušující, i když nejde o zakázané ovoce. Existují ale možnosti, jak sdílet podobné snímky alespoň o trochu bezpečněji.

V první řadě by si děti měly položit otázku, zda si opravdu druhá strana zaslouží takovou důvěru. Ani to, že dostaly podobný snímek je nezavazuje stejně explicitně odpovídat. Jejich tělo – jejich soukromí!

Vhodnější je posílat fotky či videa, kde dětem není vidět do tváře a nelze je jasně identifikovat, třeba podle výrazné pihy či tetování.

Pokud se vám dítě svěří, že někdo mu někdo vyhrožuje, postavte se za něj. Není cílem ho ponížit nebo ještě víc utápět v tom, co se stalo. Ale naopak – vyslechnout si ho, přijmout jeho emoce a pomoct najít řešení, jak z toho ven.

Konkrétní rady, jak postupovat,
pokud dítě už fotku sdílelo
nebo kam se obrátit pro pomoc,
najdete na tonevymazes.cz.

Mluvte se svými dětmi o sextingu, ale i o vztazích a sexu obecně. Rodiče, se kterým se lze bavit o všem, je pro dítě ta největší bezpečnostní pojistka. Snažte se nekritizovat, ale pochopit i jejich perspektivu.

Naopak jim můžete pomoci si přestavit, jaké by to mohlo být, kdyby se intimní fotky dostaly k jejich vrstevníkům. Pokud se budou chtít vyhnout konverzaci, je to v pořádku, ale měli byste ji stejně vést. Jen nečekejte, že bude trvat dlouho, a respektujte jejich reakce.

Co to přesně je grooming?

Online predátor je dospělý, který se snaží navázat kontakt s nezletilým dítětem. Většinou chce tento dospělý navázat sexuální vztah, někdy jen online, někdy se může pokusit vylákat dítě i na schůzku.

Jako grooming se označuje proces, kdy si tento dospělý snaží získat důvěru dítěte. Zpravidla si dopisují o koníčcích, škole, dítě se svěřuje s problémy nebo třeba s neshodami doma a podobně.

Menším dětem můžete vysvětlit takové chování pomocí videa s pejskem Pugem. Starším dětem lze doporučit dokument V Síti.

Online i offline fungují stejná pravidla

Pokud by děti dodržovaly online pravidla, která je učíte pro fyzický svět, bylo by po problému. Snad každý rodič učí děti, aby se nebavily na ulici s cizími lidmi, a už vůbec ne, pokud jim cokoli nabízí (ať už „chceš sladkost“ nebo „pojď se podívat na štěňátka“). Bohužel v praxi jen málo útoků na děti probíhá takto okatě.

Riziko  výrazně sníží několik jednoduchých pravidel. O těch je ale s dětmi velmi důležité otevřeně mluvit. Pokud děti nebudou chtít vaše pravidla dodržovat, dřív nebo později je nějak obejdou.

S predátory se děti nejčastěji setkají na sociálních sítích a na chatech. Proto doporučujeme všechny profily nastavit jak soukromé a velmi pečlivě si vybírat, koho si přidám mezi přátele či followery. Děti by ideálně měli mít mezi online přáteli, kteří jejich profil uvidí, jen ty osoby, které znají z fyzického světa.

Toto pravidlo je sice omezující, ale pokud jej budete striktně dodržovat, nemá predátor jak dítě oslovit. Problém jsou situace, kdy se dospělý vydává na internetu za dítě, nebo se schovává za falešný či ukradený profil.

V těchto případech si na sociálních sítích predátor zjistí něco o dítěti dopředu. Typicky pak dítěti napíše vzkaz jako „Ahoj, narazil/a jsem na tvůj profil. Taky chodím na flétnu k Dvořákový. Je na tebe taky tak přísná?“ nebo „Ahoj, chodím do 4. C na stejné škole. Obě se kamarádíme s Alicí. Víš o tom, že…..“. Zkrátka vezme informaci, kterou nalezne na veřejném profilu a zkusí s ní získat důvěru dítěte.

Proto naučte děti, aby o sobě veřejně nesdílely vůbec nic nebo absolutní minimum. V kombinaci se soukromým profilem, pak nejde o dětech nic osobního zjistit. Stejně tak by rodinní příslušníci a přátelé neměli o dětech nic sdílet.

Pokud dítě osloví online nějaký „známý“, je postup velmi prostý. Než odsouhlasí žádost o přátelství mělo by si ověřit, že dotyčného či dotyčnou skutečně zná. V příkladu výše se stačí zeptat Alice, jestli opravdu zná novou kamarádku a jestli je na TikToku.

Pokud přijde žádost opakovaně, je otravná nebo jinak v nepořádku, prostě odesílatele zablokujte. Pokud máte pocit, že profil je falešný, můžete ho také nahlásit správci sítě.

Pravidla pro online komunikaci se budou měnit podle toho, jak dítě dospívá a dokáže samo lépe odhadnout, co je a co není vhodné.

Smyslem těchto pravidel není vyvolat v dítěti strach z cizích lidí, ale spíše naučit obezřetnosti. Protože na monitor prostě nevidí. Platí staré dobré: „Důvěřuj, ale prověřuj“.

Možnost mluvit s kýmkoli o čemkoli je obrovská výhoda internetu. Proto naučte děti ještě jedno pravidlo: nikdy nemluv online s někým cizím o osobních věcech, o sexu, násilí a ilegálních věcech. To, že internet je anonymní médium, je iluze! V žádném případě by děti neměly sdílet své jméno, adresu domů či do školy, telefonní čísla, intimní fotografie.

Při sdílení dodržujte tato pravidla:

• Pravidlo autobusové zastávky: Mohlo by toto veřejně viset na vývěsce na zastávce? Ne? Tak to nepatří na internet. Asi nikdo nechce takto veřejně vyvěšenou svojí adresu a telefonní číslo.
• Babiččino pravidlo: Mohla by si tohle babička vytisknout a pověsit na lednici? Ne? Nepatří to na internet. Typicky toto pravidlo vyloučí diskuzi o sexu nebo fotky z divoké oslavy narozenin.

Pravidla vs. nezávislost: budujte důvěru

Je možné, že se vašim dětem tato pravidla budou zdát omezující. Obzvláště, pokud už jsou na internetu aktivní a dosud nic takového řešit nemusely. Proto zdůrazňujeme, že je nutné o pravidlech doma diskutovat a nastavit kompromis přijatelný pro všechny.

Cílem pravidel není omezit svobodu, ale dát dětem nástroje, jak si užívat vymoženosti internetu bezpečněji.

Než zákazy a pravidla je důležité budovat si vzájemnou důvěru. To je totiž to nejdůležitější, co můžete pro jejich ochranu udělat.

Pokud dítě cítí, že může o svých zkušenostech nebo obavách mluvit s rodičem, aniž by ho někdo potrestal, odsoudil nebo se mu vysmál, nemá predátor skoro šanci. Jako dospělí spíše poznáte, zda je něco podvod nebo jen hloupý žert nebo třeba neohrabaný pokus o flirt (což může mezi vrstevníky být v pořádku).

Od pondělí jsou všechny nové profily náctiletých uživatelů  Facebooku a Instagramu automaticky nastavené jako „Soukromé“. Stávající uživatelé musejí přepnout nastavení ručně.

Toto nastavení má vliv na následující interakce:

• Kdo může vidět seznam přátel uživatele
• Kdo může vidět jaké lidi, stránky a skupiny sledují
• Kdo může vidět příspěvky, na kterých jsou děti označené
• Kdo může komentovat jejich veřejné příspěvky
• Ověření příspěvků, na kterých je někdo označí před zveřejněním na jejich profilu.

Meta testuje ochranná opatření před groomingem

Jedním z největších rizik online je seznamování. Online děti mohou narazit také na groomery – dospělé, kteří si manipulací získají jejich důvěru a následně se je pokusí zneužít. Sociální sítě se pokoušejí mladistvé uživatele chránit před nevyžádanými zprávami.

V testovacím režimu spouští Meta nové nástroje, které mají zabránit nevhodnému zasílání zpráv mezi teenagery a podezřelými dospělými – tedy takovými, se kterými nemají jinak nic společného. Pokud vašemu dítěti přes Facebook napíše jeho teta, tatínek kamaráda nebo rodinný známý, se kterým má řadu společných přátel, nestane se nic. Mezi podezřelé dospělé patří také ti uživatelé, které si nějaký jiný teenager už zablokoval nebo je nahlásil. V rámci opatření například Meta na Instagramu testuje, že takovým podezřelým dospělým skryje tlačítko pro psaní soukromých zpráv při prohlížení účtů nezletilých uživatelů.

Meta dále pracuje na vývoji nástroje, který umožní teenagerům nahlásit nevhodné chování. Jakmile si mladý uživatel někoho zablokuje, objeví se na obrazovce okno s návrhy, jak dál postupovat. Podstatou tohoto kroku je usnadnit nalezení těchto nástrojů.  Na svém blogu Meta uvádí, že díky tomuto došlo k nárůstu nahlášení nevhodného chování o 70 %.

„Z našeho posledního průzkumu víme, že 53 % mladistvých blokuje odesílatele, od kterých obdrželi nevyžádaný sexting. To jen dokládá, že mladá generace ví, jak se na sítích pohybovat a že umí lépe ovládat komunikační aplikace.  Meta tímto opatřením jde ještě dále v digitální osvětě a připomíná, že nestačí chránit jen sebe, ale připomíná uživatelům, že dává smysl udělat ještě krok navíc a ochránit tak před nevyžádaným, nevhodným a potenciálně nebezpečným chováním i další uživatele.“ hodnotí toto opatření naše bezpečnostní expertka Vladimíra Žáčková.

Meta chce zastavit sexting dospívajících

Sexting, neboli erotické dopisování, se stává poměrně běžnou součástí moderních vztahů. Problém nastává, když si intimní fotky či videa posílají mladiství nebo dokonce ještě děti. Ti jsou také mnohonásobně zranitelnější vůči zneužití intimního obsahu (byť ho třeba původně poslali dobrovolně).

Podle našich dat ke zneužití dochází zejména na Instagramu  a Snapchatu (v obou případech 57 %), následovaných Messengerem (43 %) a příspěvky na Facebooku (41 %).

Meta se chce v preventivních krocích zaměřit na sextorzi, tedy jednání, kdy někdo uživateli vyhrožuje, že explicitní snímky zveřejní či jinak zneužije. Konkrétně se společnost spojila s několika americkými organizacemi, cílem partnerství je předcházet takovému zveřejnění a zároveň mladé uživatele edukovat.

Podle dat společnosti Meta 75 % uživatelů, kteří zveřejnili intimní materiály dětí, to myslelo jako žert, učinila z vzteku či závisti. Nově je má platforma upozornit, že mohou někomu ublížit. Může se to zdát zřejmé, ale k sextorzi se často uchylují také vrstevníci dětí – ať už jde o špatný vtip nebo šikanu. Skutečně se často stává, že mladiství skutečně nedomyslí důsledky.

„Nejlepším řešením samozřejmě je takový obsah blokovat rovnou, když se někdo pokusí o jeho zveřejnění, což pro platformy znamená vylepšování nástrojů pro detekci a filtrování závadného obsahu. Vylepšování technologií jde ale vždy ruku v ruce s osvětou uživatelů. Určitě je tedy na místě náctiletým  připomenout, že dalším sdílením intimních materiálů dětí problém pouze prohlubují, a zároveň se také mohou dopouštět protiprávního jednání,“ uzavírá Žáčková. Podobné informace, proč je sexting rizikový a jak se chránit najdete na www.tonevymazes.cz

Podle dat nadace Internet Watch Foundation pandemie problém spíše zhoršila. V roce 2021 nadace potvrdila 252 000 URL adres, které obsahovaly videa nebo snímky sexuálně zneužívaných dětí, o rok dříve jich bylo „jen“ 153 000.

Často si groomer dítě zpracuje do té míry, že mu pošle intimní snímky dobrovolně. V takových případech mluvíme o konsensuálním sextingu. Svoji intimní fotku nebo video poslalo někdy 14 % mladistvých, pětina z nich má zkušenosti se zneužitím zaslaných materiálů.

Své intimní fotky poslala čtvrtina českých dětí někomu, koho zná jen z internetu.

Jak vysvětli dětem, že se nemají bavit s cizími lidmi? Pomoci může i video a rady pejska PUGa.

Jak probíhá grooming?

1. Vyhledání oběti

Internetoví predátoři často zneužívají sociální sítě, aby o svých obětech získali různé informace, například věk, zájmy nebo školu, kterou oběť navštěvuje. Na internetu mohou predátoři využívat svůj věk jako nástroj k vytvoření dominance, nebo mohou zvolit jinou taktiku a pokusit se splynout s dětmi tím, že si vytvoří falešný účet a budou se vydávat za dítě.

Také děti by měly chránit své soukromí aktivně a veřejně o sobě sdílet co nejméně informací.

Predátoři se často zaměřují na mladé dívky, ale obětí se mohou stát i chlapci. Útočník často přebírá úlohu „učitele“ či průvodce, díky čemuž se dítě cítí uznávané, atraktivní nebo oceňované.

2. Zrcadlení a komplimenty

Když má predátor dostatek informací, oběť osloví. Konverzace se obvykle řídí jedním ze dvou vzorců:

Někdy okamžitě začnou komunikovat na erotická témata a žádají od dítěte sexuální služby (například zaslání fotografie bez spodního prádla). Pokud dítě na takové pokusy nereaguje, jednoduše přejdou na jinou oběť.

Druhý typ se považuje za nebezpečnější. Jejich cílem je totiž navázat trvalý vztah. V prvních fázích komunikace jsou laskaví a pozorní, aby si získali důvěru oběti. Typickým znakem je až extrémní zájem a pochvaly. Groomer v takových případech souhlasí se vším, co dítě řekne, tváří se, že sdílí všechny zájmy nebo dokonce životní zkušenosti.

Tato zdánlivá laskavost, může zahrnovat celou řadu manipulačních technik. Predátoři často používají tzv. zrcadlení. V praxi tedy mluví o nevinných tématech, diskutují o dětských trendech, snaží se působit naivně a podobně. V podstatě se mění na dětské charaktery. Díky tomu se zdají být neškodní a důvěryhodní.

Predátoři používají přátelské chování k upevnění své pozice. Často se zajímají o trápení a obavy obětí. A když je dítě citově zranitelné, chovají se jako zodpovědní dospělí, naslouchají jeho obavám a uklidňují ho. Groomeři doufají, že si takto vytvoří pouto, ve kterém budou dominovat, a tak mohou oběť snadno dotlačit do nevhodných aktivit.

3. Izolace dětí

Hned na začátku se predátoři často ptají obětí na rodinné vztahy a zvyky rodiny. Děti se tak setkají pokaždé s dotazy jako „jsi sám/sama?“, „ Jsou vaši už doma?“ a podobně.

Predátoři mají tendenci vybírat si děti, jejichž rodiče nejsou příliš angažovaní v životě dítěte nebo kteří se s dětmi odcizili. Nepřítomnost rodiče (ať už fyzická či emocionální), činí oběť zranitelnější a snižuje možnost, že násilníka přistihnete.

Děti se pokoušejí dál izolovat degradováním rodičům nebo snižováním hodnoty ostatních kamarádů. Typické jsou fráze jako „oni by ti nerozuměli, ale já tě chápu“.

4. Gradace požadavků

Po navázání vztahu groomer obyčejně žádá oběť o zaslání nějakého důkazu náklonosti, jako jsou fotografie nebo videa. Na oplátku může predátor nabízet osobní fotografie, aby děti přesvědčil, že na vzájemném sdílení sexuálního obsahu není nic špatného. Pokud se groomer od začátku vydává za mladšího, je možné, že takové fotky ukradne z internetu.

Než si predátoři explicitně vyžádají erotický materiál, často se snaží svou oběť „znecitlivět“ tím, že do rozhovoru vnesou sexualitu, ptají se například na předchozí sexuální zkušenosti dítěte a posílají sexuálně orientované vtipy nebo dokonce pornografický obsah.

Predátor může online vztah přenést i do fyzického prostoru a požádat dítě o osobní setkání. Pokud se někdo chce s vaším dítětem setkat o samotě, měli byste to vždy považovat za varovné znamení.

Pokud dítě odmítne, může se predátor pokusit získat osobní údaje oběti, například adresu bydliště či školy. Predátoři často kontrolují účty dětí na sociálních sítích a poté sledují jejich přátele a rodinu, aby získali potřebné údaje. Mohou také dítě nenápadně přimět ke sdílení těchto informací. Mohou se například ptát: „Žiju v tomhle městě. Už jsi tam někdy byl? Je ti tohle místo povědomé?“ Jakmile získají citlivé údaje, mohou je použít k „náhodnému“ obcházení míst, kde chtějí dítě naoko překvapit.

5. Výhrůžky a manipulace

Počáteční vstřícnost postupně nahrazují výhružky a manipulativními požadavky. Predátoři mohou své oběti šikanovat tím, že jim vyhrožují zveřejněním nebo zasláním soukromých fotografií rodině nebo přátelům dítěte. Mohou také tvrdit, že přijdou k dítěti domů nebo do školy a fyzicky mu ublíží.

V těchto situacích se jako zbraň běžně používá psychické vydírání. Predátor může tvrdit, že je nemocný nebo má bolesti a že mu má oběť pomoci, například poskytnutím konkrétních obrázků.

Predátor se může občas vrátit ke svému předchozímu soucitnému chování, aby oběť přesvědčil, že přátelství je upřímné, nátlak tak nemyslel a podobně. Mohou dokonce přímo popírat své zlovolné chování a zlehčovat je tvrzením, že jsou příliš daleko na to, aby byli nebezpeční, nebo že jsou také rodiči/prarodiči a nikdy by dítěti neublížili.

Predátoři také někdy manipulují s dětmi tím, že jim nabízejí dárky výměnou za konkrétní informace nebo obsah. Návrhy mohou zahrnovat peníze, technologie, oblečení, šperky nebo dokonce zakázané produkty, jako jsou drogy, cigarety nebo alkohol.

Jak zjistíte, že je dítě obětí predátora?

Zjistit, že se vaše dítě setkalo online s groomerem není vůbec jednoduché. Jak bylo řečeno, predátor se pokusí dítě od vás odcizit. Signálem, že něco není v pořádku, může být:

• Dítě je tajnůstkářské, nechce mluvit o tom, jak tráví čas.
• Přestává se s vámi bavit, jaký mělo den.
• Tráví více času o samotě.
• Má mnohem staršího přítele/přítelkyni.
• Najednou má věci a peníze, které ale nedostalo od vás a nechce říci odkud je má.
• Experimentuje s alkoholem či cigaretami.
• Zničehonic se výrazně změnil čas, která tráví online.
• Je smutné, bez nálady, ve stresu…
• Výrazně sexualizované chování (jazyk, vtipy) nebo výraznější zájem a znalosti této oblasti.
• Často začne nadšeně mluvit jen o jednom člověku, se kterým si píše a dostává od něj vzkazy.

Možná, že výše uvedené jsou u vašeho dítěte jen znakem puberty. Pokud máte obavy, že prožívá cokoli, co by mohlo představovat riziko, podpořte jej, ať se baví s kýmkoli dalším – pomoci může i Linka důvěry, učitel nebo kamarád. Možná se před vámi jen cítí trapně, má pocit viny anebo neví, jak začít.

Jak ochránit dítě před groomingem?

Klíčová je komunikace. Aniž byste démonizovali online prostor, mluvte se svými dětmi o internetu, sociálních sítích, které používají, a o lidech, které sledují nebo se kterými mluví. Stejně jako ve fyzickém světě existují online lidé, kteří prostě nejsou poctiví.

Internetu i fyzickém světě můžete mluvit s dětmi stejně – s cizími lidmi se prostě nemají bavit a už vůbec nikam chodit.

Diskutujte o nebezpečích internetu, o chování predátorů a o tom, že veškeré informace, fotografie nebo videa sdílená online mohou být použita proti nim. Se staršími rozhodně můžete shlédnout dokument V Síti (doporučili bychom spíše dětskou verzi).

Snažte se jim vysvětlit, co je to grooming, například pomocí vzdělávacích videí nebo příkladů ze života, aby vaše děti dokázaly rozpoznat predátorské chování, pokud se s ním někdy setkají. Pokud je někdo tlačí do čehokoliv, co jim není příjemné, měly by komunikaci ukončit. I kdyby šlo jen o kamaráda nebo jejich partnera.

Seberte všechnu odvahu a mluvte s dětmi o sexualitě.  Je normální, že ji chtějí v určitém věku zkoumat. Ale jistě si nepřejete, by tak činily s cizími lidmi nebo u pornografie.

Pravidelně si s dětmi povídejte a sledujte změny v jejich chování, abyste diskusi přizpůsobili jejich vlastním zkušenostem. I když to může být nepříjemné, rozhovory o citlivých tématech a poskytnutí bezpečného prostoru pro jejich prozkoumání vám mohou pomoci předcházet rizikovým situacím a rychle je řešit. Pokud máte pocit, že se vaše dítě nachází ve fázi vzdoru vůči vám jako rodiči, ujistěte se, že má někoho jiného, komu se může svěřit – sourozence nebo kamaráda

Internet je pro dospívající děti nevyčerpatelným místem objevování, včetně vlastní sexuality . Je přirozené, že děti toto téma zajímá a jsou zvědavé. Přirozené je i to, že se cítí trapně komunikovat s rodiči, pedagogy a dalšími dospělými. Mnohdy tak využívají anonymní internetové prostředí. Online  se ale častěji než ve fyzickém světě mohou setkat s nevhodnou reakcí jiných uživatelů, která může hraničit až s obtěžováním. Rozhodně ale neplatí, že každá intimní fotografie v inboxu dítěte je obtěžování, může se totiž jednat i konsenzuální sexting.

Na co mohou mladí uživatelé narazit?

• Sexting
  Označuje posílání intimních fotografií či zpráv prostřednictvím moderních komunikačních nástrojů. Slovo pochází z angličtiny ze slov sex a textování. Často jde o konsenzuální sexting – tedy že obě strany mají zájem takovýto obsah sdílet. Typicky dívka posílá příteli fotografii v prádle nebo spolu důvěrně flirtují.
  Pozor: v krajním případě může být sexting považovaný i za dětskou pornografii.
• Nevyžádané explicitní fotografie/videa
  Obzvláště dětem v pubertálním věku mohou do inboxu přistát nemravné fotografie jejich potenciálních protějšků. Proč takovou fotografii poslat bez předchozí domluvy? Těžko říci, důvodem může být sázka i exhibicionismus.
• Grooming (Kybergrooming)
  Pojem grooming označuje chování uživatelů, kteří se snaží vylákat své oběti prostřednictvím online komunikačních nástrojů na osobní schůzku. Groomeři používají manipulaci, falešné identity i zavádějící informace a argumenty. V mnoha případech je cílem takové schůzky navázat sexuální poměr.
• Propagace pornografie
  Kromě čistě pornografických serverů se mohou děti setkat i s tím, že podobný internetový obsah sdílí někdo z jejich okolí.

Víte, že podle dat dostala třetina českých dětí mezi 12 a 16 rokem zprávu se sexuálním obsahem? Čtvrtina dětí se s negativním zážitkem online nikomu nesvěří. Proto je velmi důležité o rizicích vědět a dát dětem najevo podporu.

Jak reagovat na obtěžující sexuální obsah?

Jakmile dítě obdrží jakoukoli nevyžádanou zprávu, může odesílatele zablokovat. To platí zejména pro nevyžádaný pornografický obsah. Některé sociální sítě a konverzační nástroje umožní zablokovat náhodné zasílaní zpráv – tedy v praxi může dítěti pak napsat jen někdo, koho mají v přátelích. Toto je výborná prevence.

Prevencí groomingu je zejména nekomunikovat s cizími uživateli. Pokud dítě jakákoli konverzace obtěžuje nebo má pocit, že chování toho druhého je nevhodné, může ho zablokovat, aby jej nemohl v budoucnu kontaktovat. Pokud máte vy nebo dítě pocit, že nějaké jednání překračuje hranu, uložte si vzkazy, stránky a kontakty jako důkaz. Grooming může přerůst ve stalking a to je trestný čin. Neváhejte se obrátit na poskytovatele stránek a na Policii ČR.

Stanovte si jasná pravidla

Rodiče by měli vědět nejen to, jaká rizika dětem hrozí, ale i jak jim předcházet. Existuje samozřejmě řada programů, které vám pomohou monitorovat chování dětí a blokovat nevhodný obsah.

Dětem nejde dost dobře technologie zakázat, stejně by si cestičku našly. Stejně tak je to se zákazy. Zaměřte se spíše na pravidla a vzdělávání o bezpečném používání internetu.

Vaše děti dospějí, a i poté se mohou setkat s nevhodnými narážkami. Díky dobře nastaveným pravidlům si ale už budou vědět rady.

Do dětského telefonu i počítače stáhněte spolehlivý antivir, který chrání před podvody a škodlivým kódem, ale také pornografií.

Když se dítě teprve seznamuje s technologiemi, je dobré mít přehled, jak čas u monitoru tráví. Nastavte si korektní pravidla tak, aby dítě nemělo pocit, že jej příliš kontrolujete. Některým rodinám vyhovuje mít jeden počítač v obýváku, kde je na dítě vidět. Někdo má s dětmi domluvu, že může po jejich svolení nahlédnout do jejich soukromých zpráv. Nikdy nečtěte soukromé zprávy dětí bez dovolení. Důležitá je oboustranná upřímnost.

Co budete fungovat vám, musíte teprve zjistit. V pravidlech, která nastavíte, by se ale měli „najít“ všichni. Vy se jistě nechcete cítit jako bachař  a dítě jako podezřelý u křížového výslechu. Jak nastavit kontrolní pravidla se můžete podívat zde.

Důležité je zejména vybudovat důvěrné prostředí, aby (pokud se cokoli stane) mělo dítě odvahu se svěřit.

Jakmile dítě nahraje fotku, možná už ji nikdy nepůjde smazat. Příjemce fotky si ji může stáhnout a a sdílet dál.

Ne každý na internetu je přítel

Vysvětlete dětem, že je nejlepší přátelit se online jen s kamarády, které znají i z fyzického světa. V případě, že se online seznamují, tak nedoporučujeme dětem sdílet nic osobního (tedy například adresu školy, narozeniny, profese rodičů, bydliště a podobně) – jinými slovy zůstat u nezávazného klábosení. S neznámými lidmi, včetně vrstevníků, by se nikdy neměly bavit o násilí, sexu nebo čemkoliv nelegálním.

Naučte své děti, aby neprozrazovaly osobní údaje, jako je adresa, telefonní číslo nebo adresa školy. Absolutně nikdy by neměly sdělovat přihlašovací údaje, údaje o kreditních kartách ani telefonní PIN kódy, a to ani dobrým kamarádům. Ne každý na druhé straně musí být tím, za koho se vydává. Je proto mnohem bezpečnější, pokud si děti online píší jen s lidmi, které znají z fyzického světa.

Na téma sexuálního obtěžování online debatoval náš kolega Peter Košinár vloni na festivalu Pohoda On The Ground 2021. Celou debatu včetně doporučení můžete vidět zde (rozhovor je ve slovenštině).