Hudební festival se může stát velmi snadno místem, které nahrává (nejen) kyberútočníkům do karet. Obecně je při takové události na jednom místě opravdu velké množství lidí a hlavním cílem jejich návštěvy je zábava. I fanoušci hudebních festivalů mají navíc neustále v ruce svůj smartphone.

S jakými kyberhrozbami se můžete na festivalech setkat?

1. Phishing a sociální inženýrství

Jedním z kybernetických rizik jsou phishingové e-maily, ve kterých se podvodníci vydávají například za prodejce vstupenek. Podvodník se může vydávat za prodejce, ale takové vstupenky nemusí být platné nebo je po zaplacení vůbec neobdržíte. S těmi se můžete setkat hlavně v případě populárních akcí, na které se brzy vstupenky vyprodají. Typické je to pro koncerty zahraničních hvězd nebo sportovní utkání jako bylo mistrovsví světa v hokeji.

Vždy proto pečlivě zkontrolujte adresu odesílatele, zda sedí s oficiální adresou prodejce vstupenek. Dávejte si pozor na podezřelé odkazy na platební brány nebo přílohy. Pokud máte s prodejcem zkušenosti z minulých let, všímejte si, zda se nějak nezměnil tón komunikace. Vždy je také bezpečnější neotevírat přílohy a neklikat na odkazy v nevyžádaných zprávách. Raději vždy navštivte oficiální webové stránky pořadatele či prodejce vstupenek.

S podvody se můžeme setkat i při nákupu vstupenek na různých online fórech. Vsaďte na jistotu a nakupujte vstupenky jen na renomovaných portálech.

2. Falešné festivalové aplikace

Během festivalu se vám v chytrém telefonu může hodit celá řada aplikací – ať už ty od pořadatelů, nebo třeba na hledání ubytování či úpravu fotek.

Aplikace stahujte ale vždy pouze z oficiálních obchodů s aplikacemi, jako jsou Google Play nebo App Store. Vyhněte se naopak neznámým obchodům třetích stran nebo internetovým úložištím. Můžete na nich narazit na zajímavé nabídky a aplikace zdarma, s největší pravděpodobností si jako bonus stáhnete škodlivý kód nebo adware. Ten v zařízení zobrazuje agresivní reklamu a pokud na nějakou z nich kliknete, může vás přesměrovat na podvodné stránky, přihlásit k placeným prémiovým službám nebo stáhnout další škodlivý kód.

3. Veřejná Wi-Fi síť na festivalu

Veřejná Wi-Fi síť  ušetří na několikadenní akci vaše mobilní data, ale zároveň představuje riziko. Útočníci přes ni mohou sledovat vaši online aktivitu nebo ukrást vaše přihlašovací údaje.

Pokud potřebujete využít veřejnou festivalovou Wi-Fi síť, procházejte přes ni jen nedůležité weby, na kterých nezadáváte žádné citlivé údaje. Ideální je na vyhledávání programu nebo třeba restaurací v okolí. Pro přístup do e-mailu, přihlášení na sociální sítě a především do internetového bankovnictví vždy používejte data od svého operátora.

VPN

Virtuální privátní síť, představuje štít proti kybernetickým rizikům.
Chrání data tím, že je šifruje, skrývá vaši skutečnou polohu a identitu.

VYZKOUŠET

4. Juice jacking

Smartphone je dnes nepostradatelným parťákem mnoha lidí. Pokud trávíte několik dní pod stanem, řešíte i jeho dobíjení. Jestliže s sebou nevozíte powerbanky, možná využíváte veřejné nabíjecí kiosky.

Problémem v takovém případě může být dobíjecí kabel vašeho telefonu. Kromě dobíjení dokáže přenášet také data. A toho mohou velmi dobře zneužít útočníci – buď vám takto odcizí citlivá data, nebo do zařízení doručí škodlivý kód. A to i v okamžiku, kdy na telefonu odkliknete, že chcete jenom nabíjet, protože útočníka může do zařízení vpustit třeba nějaká skrytá zranitelnost v operačním systému nebo aplikaci. Tomuto typu zneužití se říká juice jacking.

Jak se juice jackingu vyhnout? Pokud opravdu potřebujete dobít chytrý telefon z veřejného zdroje, používejte pouze svůj vlastní kabel. Před odjezdem na festival se také ujistěte, že máte nainstalované všechny aktualizace operačního systému telefonu i aplikací, které mohou obsahovat opravy různých chyb. Šikovným pomocníkem může být také takzvaný USB data blocker, který připojíte ke svému USB kabelu – zabraňuje přenosu dat a vy tak máte jistotu, že svůj telefon opravdu jen nabijete.

5. Krádež mobilního telefonu

Na festivalech se můžete setkat i s tradičním rizikem, které úzce souvisí s kybernetickou bezpečností – s krádeží nebo ztrátou chytrého telefonu. Ve svých telefonech dnes nosíme celou řadu citlivých údajů, dokumentů a fotografií, které rozhodně nepatří do nepovolaných rukou.

Než vyrazíte, proveďte pro jistotu zálohu a nastavte spolehlivý zámek telefonu, ideálně pomocí biometrických údajů.

Mějte po celu dobu zapnuté zjišťování polohy a aktivity. Některá zařízení mají tuto funkci již v základní výbavě. Případně můžete využít software třetích stran. Například funkce Anti-Theft, která je dnes již součástí moderního bezpečnostního řešení, vám umožní sledovat používání zařízení a lokalizovat ho pomocí GPS. V případě ztráty či krádeže může funkce pomoci získat zařízení zpět a ochránit vaše citlivá data.

Chraňte si soukromí a data na festivalech aktivně

1. Pravidelně aktualizujte software:
   Udržujte všechny aplikace a operační systém telefonu aktuální. Vývojáři vydávají aktualizace, které nejen přidávají nové funkce, ale také opravují zranitelnosti.
2. Nainstalujte si bezpečnostní aplikaci (antivir)
   V mobilním telefonu nosíme velmi citlivá data, proto nepodceňujte jeho zabezpečení. Kvalitní antivirový software dokáže detekovat a blokovat malware a phishingové weby.
3. Aplikace stahujte jen z oficiálních zdrojů
   Aplikace z fór a webů třetích stran často obsahují malware. Stahujte je výhradně z obchodů Google Play nebo App Store. Vždy si přečtěte recenze a zkontrolujte povolení, která aplikace vyžaduje.
4. Pro citlivé operace využívejte data
   Pokud jen hledáte spoj nebo program, klidně využijte veřejnou Wi-Fi. Pro sdílení fotek na Instagramu, posílaní e-mailů nebo online platby a rezervaci ubytování vždy využijte mobilní data.
5. Festivalové Wi-Fi prověřujte
   Vždy ověřte název sítě – podvodníci mohou vytvářet falešné Wi-Fi sítě s podobnými názvy (např. „Festival_Free_WiFi“ místo „Festival_Official_WiFi“). Pokud chcete mí jistotu, využívejte VPN, které ochrání vaše data i na veřejných sítích.
6. Používejte zámek obrazovky
   Nastavte si PIN, heslo, vzor nebo biometrické ověření (otisk prstu, rozpoznání obličeje). Máte tak jistotu, že pokud telefon zapomenete vaše data, se nedostanou do nepovolaných rukou.
7. Dbejte na fyzickou bezpečnost
   Na veřejných místech buďte ostražití a nenechávejte telefon bez dozoru. Využívejte funkci Anti-Theft, která dokáže mobil lokalizovat v případě ztráty.
8. Vypínejte NFC
   Pokud platíte telefonem, vždy vypínejte a zapínejte NFC – tedy funkci, které tyto platby umožňuje. Nestane se tak, že byste zaplatili účty, které nechcete.

Shrnuto, podtrženo:

• Nekupujte lístky od neověřených zdrojů. Dávejte pozor na phishingové e-maily a vždy raději nakupujte z oficiálních webů nebo prověřených aplikací.
• Aplikace stahujte jen z Google Play a App Store. Neoficiální zdroje často obsahují škodlivý software.
• Buďte obezřetní s festivalovými Wi-Fi. Citlivé operace jako přístup do banky nebo e-mailu provádějte raději přes mobilní data.
• Pozor na veřejné nabíječky (juice jacking). Používejte vlastní kabely, ideálně s USB data blockerem, který chrání před krádeží dat.
• Chraňte telefon před krádeží. Zabezpečte zařízení zámkem obrazovky a aktivujte lokalizační služby, které pomohou v případě ztráty či odcizení.
• Nainstalujte si antivirovou aplikaci s funkcí Anti-theft.

#1 Co je to VPN síť a jak funguje?

VPN si představte jako neviditelný plášť pro vaši IP adresu (to je kombinace čísel, která identifikuje váš počítač). Skrývá vaši IP adresu tím, že ji přenese na server v jiné zemi a stránce, kterou navštěvujete, ukáže smyšlenou IP adresu z této lokality.

Tímto způsobem VPN funguje jako ochranná vrstva, šifruje všechna data, která přes ni procházejí. Vaše data budou nečitelná pro kohokoli, kdo se vás pokusí identifikovat a sledovat. Ani váš poskytovatel internetových služeb (Vodafone, O2 atd.) nebude schopen shromažďovat vaše informace o vaší činnosti na internetu.

VPN chrání a šifruje data také, pokud se připojujete přes veřejné Wi-Fi sítě. Často se proto používá pro vzdálený přístup k firemní síti, při práci z domova nebo v případě nedůvěryhodného připojení.

#2 Proč používat VPN?

Virtuální privátní síť chrání vaše soukromí. Informace, které sdílíte nebo vyhledáváte, nejde spojit s vaším počítačem nebo vaší osobou. To využívají zejména lidé ze zemí, kde je omezena svoboda projevu.

Zpřístupní webové stránky blokované v zemi, kde se nacházíte. Například tak můžete mít přístup k novým funkcím ChatGPT, které se prozatím testují jen na americkém trhu, nebo si na dovolené pustit seriál na Voyo, které jinak funguje jen v ČR.

#3 Stačí síť VPN k ochraně soukromí?

VPN skrývá vaši totožnost před nepovolanýma očima. Sama ale nestačí k ochraně soukromí, svá data si musíte sami aktivně chránit.

#4 Má VPN nějaké nevýhody?

Přesměrování vašeho připojení na jiný server se může projevit na rychlosti internetového připojení. Různé služby nabízejí servery s různou maximální rychlostí.

Ne všichni poskytovatelé VPN jsou důvěryhodní. Platí, že poskytovatel VPN je vázaný zákony země, ze které pochází. Dejme tomu poskytovatel ze Severní Koreje asi nebude mít zájem chránit vaše soukromí.

Tvorba šifrovaného připojení a VPN serverů je poměrně drahá věc. Proto nevolte bezplatné VPN. Mohou způsobit řadu problémů a pravděpodobně budou uchovávat vaše data a protokoly; s největší pravděpodobností je budou také prodávat.

Některé služby VPN se zaměřují na ochranu osobních údajů a jiné nabízejí uživatelům komplexnější bezpečnostní funkce.

V některých zemích jsou sítě VPN nelegální, zejména pak v těch, které omezují svobodu projevu.

Pokud používáte VPN, zatímco jste přihlášeni ke svému účtu například na sociálních sítích, pak tato sociální síť samozřejmě spojuje aktivitu účtu s vaším jménem.

#5 Jak VPN používat?

Nainstalovat aplikaci VPN na každé zařízení a neustále ji zapínat a vypínat je sice možné, ale obtěžující. Místo toho ji můžete ve svém routeru povolit, pokud ji nabízí.

VPN síť často nabízejí také vývojáři bezpečnostního software. Zapnout ji například stačí na platformě ESET HOME a všechny zařízení, které spravujte se budou automaticky připojovat pomocí sítě VPN.

VPN

Virtuální privátní síť, představuje štít proti kybernetickým rizikům.
Chrání data tím, že je šifruje, skrývá vaši skutečnou polohu a identitu.

VYZKOUŠET

Obecně řečeno, žijeme ve světě, kde naše online aktivity zanechávají digitální stopy. Včerejší vyhledávání informací o vašich bolestech zad je dnes reklamou na analgetika. Fotka, kterou jste ráno pořídili u moře, je odpoledne doporučením na opalovací krém. Naše data jsou pro firmy cenná a chtějí získat co nejpřesnější informace o našich zájmech a poloze.

Virtuální privátní síť vám zajistí soukromí, vytváří šifrované připojení a ochrání data před hackery.

Ochraňte svou digitální identitu

Vaše data mají na dark webu vysokou cenu.
ESET vám je pomáhá chránit.

ZJISTIT VÍCE

Co to je digitální identita?

Digitální identita je soubor informací, které o nás existují online. Obsahuje nejen jméno a příjmení, ale i data o našich aktivitách na internetu – co hledáme, kam se přihlašujeme, jaké stránky navštěvujeme nebo jaké fotky sdílíme. Všechno dohromady tvoří naše jedinečné digitální JÁ.

Digitální identita je stejně osobní jako otisk prstu, nikdo jiný zkrátka nemá stejné.

Možná si tu svou ani plně neuvědomujeme, protože ji do značné míry tvoříme nevědomě a neúmyslně. Přesto má obrovský vliv na to, jak nás vnímají ostatní – ať už jsou to sociální sítě, obchodní firmy nebo zaměstnavatelé.

Je důležité si svou digitální identitu chránit: jednak, abychom měli kontrolu nad tím, co nás mohou zjistit druzí, a jednak proto, že je možné ji neužít proti nám i našim nejbližším.

Proč je důležité ji hlídat?

Hlavními riziky pro digitální identitu jsou dnes hlavně hackerské útoky nebo její nedostatečné zabezpečení. Zpravidla útočníci sbírají různé údaje, vytvářejí z nich rozsáhlé databáze a ty za velké peníze prodávají na dark webu. Na jaká rizika byste si měli dát pozor?

1. Phishingové útoky: Hackeři využívají falešné e-maily, SMS a webové stránky, které napodobují legitimní stránky (například banka nebo sociální síť), aby z obětí vylákali přihlašovací údaje nebo jiné citlivé informace
2. Malware: Kybernetičtí zločinci vytvářejí škodlivý kód, který různé části digitální identity sbírá. Může jít o spyware, který sleduje, co děláte online, nebo o keyloggery, které zaznamenávají hesla a přihlašovací údaje.
3. Sociální inženýrství: Někteří útočníci se zaměřují na manipulaci a využívají lidských emocí, jako je strach či radost. Můžou například předstírat, že jsou technická podpora, a přesvědčit uživatele, aby jim poskytl přístup k citlivým údajům. Zpravidla s uživatelem manipulují tak, aby jim cenná data odevzdal sám a dobrovolně.
4. Úniky dat: Stále častěji dochází k únikům dat u velkých společností a online platforem. Pokud dojde k úniku dat, mohou hackeři získat přístup k našim osobním údajům, čímž se otevírají dveře ke krádeži identity.
5. Slabá hesla a nedostatečná ochrana účtů: Je velmi důležité si své účty zabezpečit silným heslem. Krátká je totiž snadné prolomit, ta opakovaná zase mohou útočníci zneužít při úniku dat.

Jak digitální identitu ochránit?

Nejlepší způsob, jak si svou digitální identitu ochránit je prevence.  Níže najdete spíše technická doporučení, první krokem ale mělo být sdílení s rozmyslem. Čím méně dat o sobě sdělíte například veřejně na sociálních sítích, tím lépe.

1. Používejte silná a unikátní hesla – Každý účet by měl mít své vlastní složité heslo, které je obtížné uhádnout. Ideální je kombinace písmen, čísel a speciálních znaků. Heslo si můžete nikdy nezapisujte, ale ukládejte pomocí správce hesel.
2. Zapínejte dvoufaktorové ověření (2FA) – Nastavení dvoufaktorového ověření přidává další vrstvu zabezpečení, takže i když někdo získá vaše heslo, bez druhého kroku (například kódu v SMS nebo v aplikaci) se k datům nedostane.
3. Pravidelně aktualizujte software a aplikace – Pravidelné aktualizace operačních systémů a aplikací opravují bezpečnostní chyby, které mohou hackeři využít. Proto je nikdy neodkládejte.
4. Buďte opatrní na phishing – Nikdy neklikejte na odkazy nebo neotevírejte přílohy v podezřelých e-mailech. Zkontrolujte vždy odesílatele a raději navštivte oficiální webové stránky ručně, než kliknutím na odkaz v e-mailu, který se vám nezdá.

Stáhněte si příručku
o sociálním inženýrství

Poznejte techniky sociálního inženýrství a naučte se, jak se proti nim úspěšně bránit.

STÁHNOUT PŘÍRUČKU

5. Používejte antivirový software – Kvalitní antivirový software dokáže rozpoznat malware, který se snaží dostat k vašim datům, a zastavit ho.
6. Zálohujte si data – Ukládejte si data, o která nechcete přijít – ať už jsou to citlivé dokumenty nebo krásné fotky z dovolené. Mějte zálohy uložené na bezpečném místě, například offline nebo na důvěryhodném cloudu.
7. Vyhýbejte se veřejným Wi-Fi sítím– Pokud používáte veřejnou Wi-Fi, vyvarujte se přihlašování k účtům nebo provádění plateb. Případně použijte VPN (virtuální privátní síť), která šifruje vaše připojení.

Jak vaši digitální identitu chrání ESET?

Naše data mají pro útočníky nezměrnou cenu. Vytvářejí z nich velké databáze a ty pak prodávají na dark webu dalším útočníkům. Jedním z cest, jak se chránit, je sledovat, zda se naše údaje neobjeví v uniklých databázích.

ESET nyní představil novinku: monitoruje dark web a upozorní vás e-mailem, pokud se vaše údaje objeví mezi ukradenými daty. Vy tak máte možnost obratem zareagovat a změnit si hesla, upozornit banku nebo policii, čímž minimalizujeme riziko zneužití naší digitální identity.

Tuto službu stejně jako VPN najdete v balíčku ESET HOME ULTIMATE. Sleduje jméno, příjmení, adresu, město, psč, zemi a až 10 e-mailových adres.

Za podvody stojí organizovaná síť zločinců. Ještě zkraje roku operovali na internetových tržištích, jako je Vinted, eBay, Facebook Marketplace, Bazoš či Sbazar. Během léta ale mírně změnili modus operandi a nástroj zvaný Telekopí (nebo Telekopye) použili na ubytovacích službách. Dokázali zneužít legitimní účty hotelů a pronajímatelů ubytování s cílem přimět oběti k zadání údajů z platebních karet do formulářů na falešných webových stránkách.

Tento scénář si podvodníci vyzkoušeli během léta, nedá se ale očekávat, že by si dali zimní přestávku.

„S ohledem na velký nárůst tohoto nového typu podvodů se lze domnívat, že je nový scénář pro podvodníky natolik atraktivní, že v něm budou pokračovat i v budoucnu,“ říká náš expert z výzkumného týmu Radek Jizba.

Škodlivý kód používá několik na sobě nezávislých skupin. Tvůrci Telekopí pocházejí pravděpodobně z východní Evropy, jejich oběti jsou ale z celého světa. Finanční škody spojené s těmito podvody činí podle údajů policie více než 100 milionů korun.

Stáhněte si příručku
o sociálním inženýrství

Poznejte techniky sociálního inženýrství a naučte se, jak se proti nim úspěšně bránit.

STÁHNOUT PŘÍRUČKU

Útočník ví, že jste si rezervovali hotel

Podvodníci nejprve získají přístup k legitimním účtům hotelů a pronajímatelů na platformách Booking.com a Airbnb.

„Přístupy k těmto účtům pravděpodobně získávají nákupem ukradených přihlašovacích údajů na kyberzločineckých fórech. Díky přístupu k nim vyhledávají uživatele, kteří si nedávno rezervovali pobyt, za který buď ještě nezaplatili, nebo zaplatili poměrně nedávno, a na ty se zaměří,“ vysvětluje Radek Jizba.

Obětem zasílají e-mail či zprávu v oficiálním chatu ubytovací platformy s tvrzením, že došlo k problému s platbou za rezervaci, a je proto nutné platbu znovu provést. Odkaz z chatu vede na falešnou webovou stránku, která vypadá velice věrohodně.

Na podvržené stránce odevzdejte údaje z karty

V podvrženém formuláři uživatel vidí předvyplněné informace o své rezervaci jako je termín příjezdu a odjezdu, cena a místo. Tyto údaje odpovídají skutečné ubytování, kterou uživatel skutečně provedl. Následně má uživatel zadat údaje z platební karty.

Ukázka phishingové stránky, prostřednictvím které útočníci sbírali údaje z platebních karet.

Jde o takřka dokonalý kybernetický zločin: Podvodník vás kontaktujte interním chatem, jménem hotelu, který jste si rezervovali, a dokonce vám jako důkaz předloží údaje, které jste sami zadali.

„Oběti na informacích nevidí nic podezřelého, a také webové stránky vypadají naprosto legitimně. Jedinými viditelnými znaky, které naznačují, že něco není v pořádku, jsou URL adresy webových stránek, které neodpovídají napodobovaným, legitimním webům,“ dodává Radek Jizba.

Jak se nestat mamutem a podvod odhalit?

Už jsme zmínili, že útočníci označují své oběti jako mamuty. (V rusky mluvících zemích je to označení pro někoho, „kdo se snadno nachytá“). Jak se tedy nestat někým takovým a tento podvod odhalit? Bohužel je to těžké. Ale pomáhá fakt, že jste si vědomi, že takovéto podvody existují.

Jediným vodíkem pro potenciální oběti mohly být adresy webových stránek s formuláři pro zaplacení, které neodpovídaly skutečným stránkám hotelů.

Jak si online rezervovat pobyt bezpečně?

1. Ověřte si platbu: Hlásí vám systém chybu při placení? Zkontrolujte nejprve svůj účet, zda skutečně platba odešla. Teprve poté zvažte další pokus o úhradu ubytování.
2. Používejte antivir: Spolehlivý bezpečnostní software vás před podvodnou stránkou varuje.
3. Nepřecházejte na jinou stránku: Před vyplněním jakýchkoli formulářů souvisejících s rezervací se vždy ujistěte, že jste neopustili oficiální webové stránky nebo aplikaci dané platformy. Přesměrování na externí URL adresu pro provedení rezervace a platby je indikátorem možného podvodu.
4. Kontrolujte URL adresy: Před zadáním jakýchkoli údajů zkontrolujte, zda jste na oficiální webové stránce nebo aplikaci.
5. Kontaktujte podporu: Pokud máte pochybnosti, kontaktujte oficiální zákaznickou podporu platformy nebo nahlaste bezpečnostní problém.
6. Zavolejte do hotelu: Máte pochybnost? Kontaktujte přímo poskytovatele ubytování.
7. Chraňte svůj účet na AirBnB nebo Booking.com: Ať už rezervujete ubytování, nebo ho pronajímáte, používejte silné heslo a zapněte dvoufaktorové ověřování, kdykoli je to možné.

Máte obavu, že jste naletěli?
Okamžitě kontaktuje svou banku a zablokujte platební kartu!

Pokud za nějakou službu neplatíte penězi, platíte svou pozorností a daty.

Díky GDPR a Zákonu o ochraně osobních údajů má každý uživatel právo vědět, jak se s jeho daty nakládá, zda je služba s někým sdílí a proč. Ačkoli to mnoho lidí příliš neřeší, je to obrovská výhoda. Díky tomu s vašimi daty nemůže Meta kupčit, ale musí je aktivně a složitě chránit, případně umožňuje všechny vaše údaje z dané služby smazat. To ale může být technicky velmi složité.

V roce 2022 upozorňoval whistleblower na to, že sociální sítě, jako například Twitter (dnes X), data uživatelů, kteří své účty smažou, reálně nevymaže. (Twitter se samozřejmě bránil, ale to je teď vedlejší.) Klíčové je, že jako uživatel máte jen málo možností, jak si ověřit, že vaše data nezůstala zapomenuta na nějakém starém serveru.

Data totiž firmy ukládají na servery (což jsou v podstatě jen obrovské paměťové disky) a pracují s nimi v různých službách. Můžeš se stát, že se hackerům podaří prolomit například zabezpečení serverů poskytovatele e-mailových schránek. V takovém případě vás firma musí upozornit, že došlo k nějakému bezpečnostnímu incidentu. Vy můžete reagovat například změnou přístupových hesel.

Data, která se jakkoli dostala do rukou hackerů, jim už nikdo nikdy nesebere.

Svá data ale nejčastěji dáváme všanc sami nadměrným sdílením.  Z videa si druhá strana snadno vytvoří printscreen, meme nebo jej jinak zduplikuje. Fotky, které nasdílíme, může stáhnout. Takových kopií může být víc a původní autor nad nimi v tu chvíli absolutně ztrácí kontrolu. Proto vždy sdílejte s rozvahou.

8 tipů, jak ochránit svá data

1. Blokujte cookies třetích stran

Cookies jsou drobné útržky dat, každá jedna nijak zvlášť osobní, ale dohromady tvoří velmi podrobný obraz vašeho chování na internetu. Cookies třetích stran umožňují  uživatele sledovat při procházení různých stránek. Vám to nic nepřináší, pouze systémům,  které vám doporučují reklamu.

Zakázat tyto cookies můžete například v prohlížeči Chrome.

2. Pravidelně revidujte své účty a aplikace

Pokud už nějakou službu či aplikaci nepoužíváte, odinstalujte, smažte účet a všechna data v něm. Je zbytečné je nechávat  někde uložená. V některých případech se musíte do účtu nejprve přihlásit, data tam smazat a až pak je možné účet zrušit.

3. Smažte staré e-mailové adresy

V e-mailových schránkách máme obrovské množství informací, hesel, faktur, často i soukromých dat. Pokud už starší schránku nepoužíváte, vymažte všechny zprávy (včetně koše či archivu) a teprve potom zrušte samotný e-mail.

To platí i pokud měníte zaměstnání. Předejte důležité informace a úkoly odpovědným osobám a pak si schránku smažte. Někdy má toto na starosti interní IT tým, můžete se s nimi poradit, jak s daty naložit.

4. Smažte osobní informace z Googlu

Víte, že na Googlu můžete výsledky vyhledávání o vaší osobě upravit nebo smazat?
Pokud ve vyhledávání najdete informace, které chcete smazat, stačí vyplnit formulář zde. Smazat můžete intimní fotky, osobní a kontaktní údaje, doklady nebo fotografie dětí. O dalších možnostech aktualizace výsledků vyhledávání se dočtete zde.

5. Využívejte jiný prohlížeč

Běžné prohlížeče jako Firefox, Chrome nebo Edge data sbírají. Můžete zvolit jiný, který si na ochraně soukromí víc zakládá.  Za zmínku stojí Brave, DuckDuckGo nebo Opera.

6. Nesdílejte příliš

Vždy pečlivě zvažujte, jaké údaje o sobě chcete zveřejnit nebo poskytnout webovým stránkám. Myslete na to, že internet není zdaleka anonymním médiem a že si kdokoli může udělat kopii vašich dat (například printscreen nebo si stáhnout vaši fotku).

7. Používejte VPN

Existují i nástroje, které můžete využít k ochraně dat. Řadí se mezi ně VPN. Jde o technologii, která vytvoří šifrovaný tunel mezi vámi a konkrétními webovými stránkami. Prohlížení je s VPN mnohem důvěrnější, ale 100 % anonymní nejste ani tak.

VPN často blokuje i cookies, a pro danou stránku tak není možné sledovat vaše uživatelské chování.

VPN

Virtuální privátní síť, představuje štít proti kybernetickým rizikům.
Chrání data tím, že je šifruje, skrývá vaši skutečnou polohu a identitu.

VYZKOUŠET

8. Ochranu svých dat vrstvěte

Kromě VPN můžete využít i další nástroje na zvýšení bezpečnosti a ochrany soukromí. Základem by vždy mělo být spolehlivé bezpečnostní řešení (antivir) a také tvorba silných hesel. I ta je nutné patřičně chránit, ideálně je ukládat v speciálním password manageru v šifrované podobě. Další vrstvu zabezpečení přidává dvoufaktorové přihlašování (2FA) do vašich účtů.  Tyto nástroje sice přímo neovlivňují ochranu soukromí, ale významně přispívají k celkové bezpečnosti vašich dat.

Ochranu digitální identity a soukromí musí vzít každý uživatel tak trochu do svých rukou. I když se může zdát, že smazáním účtu odstraníme všechna svá data, realita je složitější. Data, která sdílíme online, se ukládají na různých serverech, což ztěžuje jejich úplné odstranění, mohou vzniknout jejich kopie a tak dále. Sdílením nad nimi ztrácíme kontrolu. Proto je důležité sdílet s rozvahou, využívat nástroje na ochranu soukromí a proaktivně chránit svá data.

Existuje názor, že sledování je nevyhnutelnou daní za využívání konkrétních služeb, které mají zůstat bezplatné. Teprve nedávno společnost Meta spustila v rámci Evropské unie možnost předplatit si sociální platformy Facebook a Instagram. Uživatelé se tak mohou vyhnout nadměrnému sledování dat a omezit rozsah jejich shromažďování, musí ale zaplatit.

Proč se máme shromažďování dat obávat?

Společnosti dokážou shromažďovat obrovské množství našich osobních údajů. Mnohé marketingové společnosti s těmito údaji dále obchodují a předávají je dalším stranám.

Vraťme se k automobilům. Ty hrají v našich životech zásadní roli, umožňují nám rychlý přesun na velké vzdálenosti a otevírají nám nové pracovní a společenské příležitosti. Nákup automobilu býval vždy jednorázovou záležitostí. Cena vozu jednoduše zahrnovala veškerou dohodnutou výbavu. Někteří výrobci se však rozhodli zavést novinku. Nabízejí předplatné podobné předplatnému mobilních a počítačových aplikací. V tomto případě se platí za službu, která byla dříve tradičně zahrnuta už v prodejní ceně vozu, tedy v základní výbavě.

Když se například automobilka BMW rozhodla nabízet vyhřívaná sedadla jako možnost, kterou si lze předplatit – tedy že by tato funkce byla zabudována ve vozidle, ale aktivovala by se až po zaplacení – zákazníci proti tomuto kroku ostře protestovali. Automobilka proto od tohoto plánu nakonec upustila.

Během jízdy dělá váš vůz po vzoru aplikací a programů také něco, co byste od něj původně nečekali – sleduje vaše chování. Proč? Právě kvůli již zmíněným cenným údajům a metrikám souvisejícím s používáním.

Jak nás auto může sledovat?

Moderní automobily oplývají nejrůznějšími výkonnými funkcemi. Některé mají po celém interiéru obrazovky s různými funkcemi a vychytávkami, LED osvětlení a řadu možností připojení.

Jejich informační a zábavní systémy (tzv. infotainment) jsou poháněny čipy. Ty jsou podobné čipům, které se nacházejí v počítačích nebo chytrých telefonech. Vzhledem k tomu, že se jedná o auta, jsou tyto čipy navrženy spíše s ohledem na odolnost než na výkon, protože jsou vystaveny většímu opotřebení, teplu, chladu a dalším vlivům. Čipy mohou mít stejné schopnosti jako chytré telefony, přičemž jsou doplněné o funkce jako Android Auto nebo Apple CarPlay. Kromě toho, že umožňují otevřít přihrádku pod palubní deskou (jako třeba v případě Tesly), poskytují také GPS navigaci, přístup k internetu, streamování hudby a filmů, telefonování, nebo dokonce hraní her.

Stejně, jako náš telefon monitoruje používání aplikací, nainstalované aplikace sledují, kolik času na nich trávíte, jaké skladby přehráváte a co udrží vaši pozornost. Operační systém vozu dělá totéž. Kromě toho také zaznamenává čas a místo každé jízdy. V závislosti na zásadách ochrany osobních údajů konkrétního výrobce mohou mít k těmto informacím přístup společnosti a jednotlivci, kterým jste pravděpodobně nikdy nedali souhlas ke sledování vašeho pohybu. Pokud k takovému nepřetržitému sledování dochází bez vašeho výslovného souhlasu, je vaše soukromí ohroženo.

Světí účel prostředky?

Automobily vybavené konektivitou (možnostmi připojení) přinášejí mnoho výhod. Zvyšují bezpečnost tím, že vás upozorní na dopravní nehody, poskytují různá připomenutí (například výměnu oleje), a díky sdíleným informacím o poloze také pomáhají lokalizovat vozidlo v případě krádeže. Kamery a senzory ve voze zase pomáhají zvládat obtížné jízdní podmínky.

Údaje z chytrých automobilů lze zasílat třetím stranám, které je mohou využít například k prevenci podvodů, analýze nehod, zlepšení sazeb pojištění nebo pomoct urbanistům při plánování silnic a dopravních tras.

Navzdory všem výhodám je zde ale pořád významný zásah do našeho soukromí. I když jsou shromážděné údaje anonymní, mohou být použity k vytvoření profilu řidiče.

Údaje získané z auta lze zneužít

Kromě zřejmých obav o soukromí se o slovo hlásí také otázka kybernetické bezpečnosti. Shromážděné údaje jsou uloženy v paměti vozidla a jsou navíc sdíleny s výrobcem a dalšími stranami. To otevírá možnost potenciálního zneužití nebo úniku osobních údajů.

Jak k tomu může dojít? Není žádným tajemstvím, že se výrobci automobilů stávají oběťmi hackerských útoků, při nichž uniká velké množství dat. Takové úniky mohou zahrnovat osobní údaje, jako jsou jména, e-maily, adresy a další informace. Hackeři je následně prodají jiným podvodníkům nebo se pomocí uniklých údajů pokusí nabourat do účtů dané osoby.

Hackeři se mohou nabourat i do samotných aut. Mohou odhalit polohu vozidla, odemknout dveře, zjistit více informací o majitelích, ukrást uložené finanční údaje nebo získat přístup k připojeným zařízením, což může vést k různým incidentům. Známým příkladem je hacknutí SUV, které pak bylo možné ovládat na dálku. Tento experiment ukazuje, že bezpečnostní zranitelnosti mohou vystavit vozidlo a jeho cestující velkému nebezpečí.

Potenciálně zneužitelná data jsou útočníkům doslova na dosah. Tím se vracíme k tématu soukromí. Podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) je šifrování účinným opatřením ke snížení pravděpodobnosti zneužití osobních údajů. Data shromažďovaná a ukládaná ve vozidlech však často nejsou vůbec šifrována. Například v USA neexistují žádné zákony, které by vyžadovaly anonymizaci nebo šifrování dat, a některé společnosti dokonce postavily svůj byznys na prodeji dat vládě.

Co lze udělat se sledováním údajů o autě?

Nejjednodušší by bylo používat vůz, který nemá žádné možnosti připojení. Takových vozidel je však na trhu čím dál tím méně.

Výrobci automobilů jsou sice ze zákona odpovědní za ochranu vašich osobních údajů, ale vždy existuje riziko bezpečnostních incidentů. Pokud by systém ve vozidle používal nějakou formu šifrování nebo VPN, případně bezpečnostní čip, výrazně by to bezpečnost dat zvýšilo. Bohužel zavedení takových postupů není pro všechny značky reálné.

Pokud jde o možná opatření z pohledu majitele, je vhodné před prodejem vozu obnovit tovární nastavení systému, a tím odstranit soukromé údaje. Kromě toho se můžete obrátit na autoservis a požádat o kompletní vymazání dat z vozidla, protože někdy obnovení továrního nastavení nemusí stačit. Pokud jste měli auto půjčené, odpojte telefon a před jeho navrácením vymažte všechna data související s používáním.

Radikálnějším řešením je nepřipojovat telefon k autu vůbec, ale k čemu by vám pak byly všechny jeho moderní funkce a technologická výbava?

Bez náležité informovanosti a odpovědnosti výrobců automobilů budou naše osobní údaje vždy v ohrožení. Soukromí je v sázce, proto se musíme snažit o jeho lepší ochranu. Jinak se zkrátka nevyhneme tomu, že budeme do jisté míry stále sledováni. Naše údaje jsou přímým odrazem naší osoby, proto bychom k jejich bezpečnosti měli přistupovat stejně jako ke svému nejdůležitějšímu osobnímu majetku.

Pryč jsou doby, kdy jsme při odjezdu na dovolenou požádali kamaráda nebo příbuzného, aby nám na VHS natočil díl oblíbeného pořadu či seriálu, který jsme měli v době naší zahraniční cesty promeškat. Ale ani dnes, kdy máme vše takřka na jeden klik ve svém chytrém telefonu, není online streamování ze zahraničí samozřejmostí. K přístupu k českým streamovacím službám totiž potřebujete jednu věc – VPN.

Proč se nepřipojím na dovolené, i když mám internet

K obsahu na českých streamovacích službách se nedostaneme kvůli geografickým omezením a licenčním podmínkám. Pokud se totiž připojujeme ze zahraničí, nebudeme mít českou IP adresu a streamovací služba nás k obsahu nepustí. To, zda máme nebo nemáme přístup k internetu, nemá v tomto případě žádný vliv.

Řešení této nepříjemnosti je ale poměrně jednoduché – virtuální privátní síť, kterou můžete znát i pod zkratkou VPN. Pokud máte ve svém zařízení tuto službu, můžete se k českému serveru, na kterém jsou české streamovací služby provozovány, připojit pomocí tzv. šifrovaného tunelu. Úkolem této služby je poskytnout nám určité soukromí, bezpečnost a určitou míru anonymity. To, co děláme online, je tak zkrátka hůře vysledovatelné. A proto díky VPN schováme své dočasné bydliště v zahraničí.

Jak VPN jednoduše používat:

V prvním kroku si nainstalujte službu do svého zařízení. Na výběr máte služby, které jsou zdarma nebo placené. Koupit je pak můžete samostatně,  ale VPN bývá součástí i kompletního bezpečnostního řešení pro celou domácnost. Síť pak zapnete jednoduše v těchto krocích:

1. Otevřete aplikaci ve svém zařízení (chytrý telefon nebo počítač);
2. Vyberte server, ke kterému se chcete připojit – obvykle máte v nabídce seznam dostupných serverů podle geografické polohy;
3. Zvolte tlačítko “Připojit” či “Connect” a vyčkejte, dokud nebudete úspěšně připojeni k vybranému serveru.

Službu následně zase jednoduše vypnete. Stačí v aplikaci zvolit tlačítko „Disconnect“ nebo „Odpojit“ – obvykle ho najdete v dolní části okna aplikace.

Než si VPN pořídíte

Pokud již nyní vážně uvažujete o tom, že si VPN rozhodně musíte pořídit, máme pro vás ještě pár informací.

I když máte některé VPN dostupné zdarma nebo za minimální částky, často se v takových případech výrazně liší kvalita. Protože VPN není pouze nástrojem ke streamování bez hranic, ale má za úkol chránit naše soukromí a data, vyplatí se investovat do kvalitní služby.

Kromě řady výhod, které zazněly i v tomto článku, musíte také počítat s tím, že ani VPN není všemocná. Úplně anonymními nás učinit nedokáže. Dobře ale chrání před sledováním našich online aktivit nebo při používání veřejné Wi-Fi sítě. Musíme také počítat s tím, že služby VPN mají dopady na rychlost prohlížení a ty kvalitní a renomované VPN bývají i docela drahé.

VPN

Virtuální privátní síť, představuje štít proti kybernetickým rizikům.
Chrání data tím, že je šifruje, skrývá vaši skutečnou polohu a identitu.

VYZKOUŠET

Obecně a napříč věkovými kategoriemi můžeme díky závěrům průzkumu říct, že většími fanoušky aplikace eDoklady jsou muži. Jsou to také spíše oni, kdo již aplikaci využívá nebo ji plánuje využívat.

Novinka v elektronické podobě prokazování totožnosti s sebou samozřejmě nese řadu otázek ohledně výhod aplikace a možných nebezpečí. Jaké v Česku vidíme klady a zápory digitální občanky?

eDoklady nám leccos usnadní, kyberútok je ale strašákem

Třetina uživatelů a uživatelek v Česku však zatím stále neví, kdy přesně začne aplikaci používat (33 %). U rozhodnutých respondentů jich nejvíce odpovídalo, že ji mají již nainstalovanou od letošního ledna (18 %). Pětina dotázaných (22 %) ji ale vůbec neplánuje využívat. Odpovídali tak především lidé ve věku 51–65 let.

Mezi největší obavy spojené s využíváním aplikace patří jednoznačně riziko kybernetických útoků a krádeže dat v aplikaci. Jako pomyslný protipól pak dotázaní uváděli tu výhodu, že s aplikací již nebudou muset nosit plastovou verzi dokladu.

„Lidé se v souvislosti s využíváním aplikace eDoklady obávají toho, že jejich data z občanského průkazu mohou být odcizena nebo ohrožena kybernetickými útoky. Bohužel takové riziko hrozí téměř u každé aplikace, kterou máme v telefonu a která používá nebo uchovává naše osobní údaje,” říká Vladimíra Žáčková z ESETu.

Jak ale bezpečnostní experti opakovaně upozorňují, my sami můžeme přispět ke snižování kybernetických hrozeb. Například tím, že budeme dodržovat obecné zásady zabezpečení telefonu, např. používání zámku obrazovky nebo spolehlivého bezpečnostního řešení. A bezpečnostní funkce jsou zajištěny také na straně aplikace. Patří mezi ně například přihlášení do aplikace pomocí biometrických údajů, odhlášení při delší neaktivitě nebo to, že v aplikaci není možné pořizovat snímky obrazovky.

Můžeme za pohodlí eDokladů zaplatit svými daty?

Nejsou to však jen kybernetické útoky a krádeže dat (41 %), kterých se v Česku v souvislosti s novým způsobem prokazování totožnosti bojíme. Dotázaní jako další obavy uváděli odcizení nebo ztrátu telefonu a následné zneužití dokladu (34 %). Obavou je také přílišný dohled státu nad soukromím (27 %) nebo nedostatečná úroveň zabezpečení dat ze strany státu (25 %).

Také se samozřejmě bojíme nepříjemných situací, které jsou spojené s chytrým telefonem. Telefon se může vybít a nebude možné se prokázat (25 %) nebo vlivem nedostupného signálu a mobilních dat může být aplikace eDoklady nefunkční (24 %). Čím starší dotázaní byli, tím víc rostla míra jejich obav. Více než pětina však žádné obavy nemá.

Kromě již výše zmíněného bezpečnostního softwaru a využívání biometrického ověření můžeme lépe chránit svá data tím, že budeme udělovat aplikacím pouze minimální oprávnění. Aplikace eDoklady vyžaduje pro ověření naší totožnosti přístup k funkci bluetooth a fotoaparátu telefonu. Pro ověření je totiž nutné naskenovat QR kód příslušného úřadu nebo autority a prostřednictvím bluetooth s ním sdílet svoje údaje. V případě aplikace eDoklady je však možné povolit přístup k fotoaparátu a bluetooth pouze při samotném ověření. Není nutné mít tato oprávnění zapnutá neustále.

Aplikace ale může být leckdy bezpečnější

Na otázku, jaké vidí výhody, dotázaní uváděli především odpadnutí nutnosti nosit s sebou plastovou verzi dokladu (45 %), rychlost a efektivitu digitálního prokazování (29 %) nebo snadnější identifikaci v bankách nebo dalších institucích (22 %). To, že je tato verze identifikačního dokladu bezpečnější, si však myslí jen 14 % dotázaných. Třetina pak nevidí žádné výhody, a to opět především z řad nejstarších respondentů ve věku 51–65 let.

Digitální doklad může být přitom za jistých okolností bezpečnější než ten fyzický. Je to třeba v případě jeho odcizení nebo pokusu o padělání. Pokud uživatel ztratí telefon nebo mu ho někdo ukradne, musí zloděj prolomit ještě další bezpečnostní kontroly, než se dostane k údajům z občanského průkazu. Opět jde zejména o zámek telefonu a aplikace. Uživatelé mají také možnost ztracený či odcizený telefon na dálku vymazat.

eDoklady stahujte pouze z oficiálních obchodů a stránek

K ochraně chytrého telefonu přistupují uživatelé dle průzkumu různě. Jako nejčastější způsob ochrany dat uváděli opět již zmíněné zamykání obrazovky pomocí biometrických údajů – otiskem prstu nebo snímkem obličeje (50 %). Stále je časté také zamykání obrazovky telefonu pomocí gesta (24 %) nebo PINu (45 %). Právě zadávání kódu PIN je preferovaný způsob zámku a ověřování v chytrém telefonu pro uživatele a uživatelky nad 50 let.

Pokud používáte k zamknutí obrazovky PIN, bezpečnostní experti doporučují volit náhodnou sérii čísel, nikoliv konkrétní datum, které navíc nějakým způsobem souvisí s našimi osobními údaji. Pokud to telefon umožňuje, volte raději šestimístný PIN namísto základních čtyř čísel.

Častým zdrojem hrozeb mohou být samotné aplikace obsahující škodlivé kódy nebo adware. Riziko je pak větší především u neoficiálních verzí aplikací z neověřených internetových obchodů nebo úložišť. V této otázce má již většina uživatelů základní povědomí o rizicích. Stahují tak aplikace z oficiálních obchodů Google Play nebo App Store (74 %), nebo z důvěryhodných zdrojů, jako jsou webové stránky úřadů (20 %). Dbají na to především starší uživatelé.

Mladší ročníky si aplikace vybírají zase spíše na základě recenzí a doporučení. Hodnocení v oficiálních obchodech pomáhá s rozhodováním 23 % dotázaným. Dalších 17 % pak dá na recenze jiných uživatelů a 12 % se rozhoduje podle doporučení známých a rodiny. Pro část respondentů je při výběru také důležité, jak nakládá aplikace s jejich údaji (13 %), nebo historie incidentů a chyb aplikace (11 %).

„K instalaci aplikací přistupují čeští uživatelé zodpovědně a tři čtvrtiny z nich je stahují pouze z oficiálních obchodů. Dobrou praxí by mělo být také další prověření aplikace a jejího vývojáře před samotnou instalací, projít recenze a hodnocení ostatních uživatelů, ale nejen to. Stále více by nás mělo zajímat, jaká data potřebuje aplikace ke svému fungování a jak dále s našimi údaji nakládá, jestli je sdílí s třetími stranami nebo využívá dále například pro marketingové účely,“ uzavírá Vladimíra Žáčková z ESETu.

Doporučení k zabezpečení chytrého mobilního telefonu:

Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos ve dnech 29. května až 3. června 2024 na 1000 respondentech v České republice.

Kde je hranice mezi vzpomínkou a sharentingem

Podle různým průzkumů rodiče informace o dětech sdílejí především z hrdosti a lásky. Chtějí se pochlubit narozením miminka, jeho prvními krůčky nebo třeba krásným vysvědčením. Je důležité říct, že děti potřebují cítit, že jsou na ně rodiče pyšní.

Ale je rozdíl, zda chceme vyjádřit hrdost svému dítěti nebo se pochlubit dítětem svému okolí. Hrdost dítěti můžeme ukázat různě, že se s ním radujeme, pochválíme, nasloucháme mu. Dnes je přirozené je nahrát na Facebook nebo Instagram, kde zůstanou ještě dlouho poté, co vaše miminko odmaturuje a založí třeba vlastní rodinu.

„Pokud rodiče sdílí vytištěné rodinné fotky ve fotoalbu třeba na oslavě narozenin, tak lze rovnou vidět i reakci dítěte. To pak může rovnou vstoupit do toho, zda chtějí nebo nechtějí, aby se jejich fotky prohlížely, je zde určitým způsobem limitovaný obsah i dosah toho, kdo to může vidět. Tohle však online sdílení fotografií na sítích postrádá. Dítě často nemá možnost se k obsahu na sítích dospělých vyjádřit a zveřejněný obsah může vidět v podstatě kdokoli,“ vysvětluje úskalí @dětská_psycholožka Kamila Ryšánková.

Dlouhodobé dopady sharentingu

Velký problém sdílení je právě to, kdo všechno může fotografie vidět a také tvoří digitální stopu, která ve virtuálním prostředí už zůstává. To může být velký problém, až děti nastoupí do školy nebo dokonce do zaměstnání.

Sharenting může odstartovat šikanu

Zapadnout mezi spolužáky může být těžké. Bohužel je třeba si přiznat, že posmívání a dokonce šikana jsou mezi dětmi dost běžné. Šikanu může odstartovat nejen fotka z dětství, který je v pubertě prostě jen trochu trapná. Ale klidně i vkusná fotka z dovolené – zde může hrát roli závist.

Nadměrné sdílení detailů za života dítěte tak může dát posměváčkům další a další materiály. Typickým příkladem mohou být fotky z raného dětství, na kterých jsou děti obnažené, na nočníku nebo v silných emocích. Šikana se může projeví například formou urážlivých přezdívek.

Posměch ze strany spolužáků může odstartovat i nevinná fotka z dětství. Je důležité si uvědomit, že šikana nikdy nesouvisí s obětí, spíše reflektuje osobní problémy agresora.

Psychologické dopady sdílení dětí

O  (ne)sdílení rozhodují rodiče. Děti tak mohou mít pocit, že je jejich soukromí zcela mimo jejich kontrolu. Pokud je vaše dítě citlivější, může to vést k úzkostem.

„Úzkost dítěte se projevuje různými způsoby. Od obav v kolektivu, kdy dítě přemýšlí nad tím, co si o něm asi myslí spolužáci nebo pocit z nadměrného tlaku na splnění nějakého dokonalého ideálu, o kterém si myslí, že o něm ostatní vrstevníci mohou mít. Dítě může úzkostlivě kontrolovat obsah svých rodičů na sociálních sítích, hlídat si počet lajků a komentářů. Projevovat se může i obava z kritiky okolí,“ popisuje Kamily Ryšánková.

Profesní dopady sharentingu

Fotky z dětství mohou mít vliv na kariéru. V praxi se s takovými případy setkáváme čím dál častěji.

Zaměstnavatelé zcela běžně prověřují kandidáty i na sociálních sítích. Fotky z dětství, které najdou tak mohou být přinejmenším trapné. Pokud rodiče sdílejí informace o názorech rodiny nebo třeba zdraví, může to vést k nepochopení nebo dokonce diskriminaci při náborovém procesu.

Negativní digitální stopa, může omezit přístup k některým profesním příležitostem, zejména v oborech, kde je důraz kladen na důvěryhodnost, profesionální image a soukromí.

Dramatický rozvoj umělé inteligence umožňuje i fotografie z dětství zneužít a následně dospělého diskreditovat. Je možné někomu přidat roky, natočit „s ním“ pornografický materiál, nebo mu vložit do úst například kritiku zaměstnavatele a takové video poslat konkurenci.

Nadměrné sdílení může porušovat zákon

Ústava nám všem zajišťuje právo na soukromí. V České republice dále platí Úmluva o právech dítěte, která práva dětí ještě přesněji definuje. Legislativa jen pro online sdílení neexistuje, ale aplikují se stávající předpisy.

Obecně legislativa apeluje na nejlepší zájmy dítěte a ochranu jeho podoby a soukromí.

Ochranu osobnosti, včetně soukromí, cti a důstojnosti, zaručuje také § 11 občanského zákoníku. Pokud rodiče nadměrně sdílejí data o svých dětí, může docházet k poručení tohoto paragrafu. Zejména pokud fotografie sdílí bez odpovídajícího zvážení nebo souhlasu. Paragraf 90 dále jasně říká, že ke sdílení podoby člověka je podmíněno jeho svolením, v případě dětí pak svolení zákonného zástupce.

V zahraničí už se soudní spory ohledně sharentingu objevily. Pokud bude častěji docházet ke zneužití fotografií, třeba i za pomoci umělé inteligence, lze předpokládat, že takových sporů přibude.

Babi, tohle nefoť

Velká zodpovědnost leží na rodičích (zákonných zástupců). To oni rozhodují, jaké fotografie smí třeba sdílet škola a případně sami tvoří digitální stopu. A to oni musejí svá rozhodnutí vysvětlovat – nejen dětem, ale také zbytku rodiny. Širší příbuzenstvo má totiž často na výchovu jiný názor.

Může být těžké vysvětlit prarodičům, proč si nemohou s vnukem udělat selfie z výletu a sdílet ji. Samozřejmě  – i oni si chtějí zachovat vzpomínku nebo vyjádřit hrdost.

„Při komunikaci v rámci rodiny jde vždy o vzájemné vztahy a hranice. Neexistuje jediný správný způsob, který bude fungovat ve všech rodinách. Co však lze vyzkoušet z pozice rodiče? Nejdřív si promyslíme, co vlastně po prarodičích chceme a jaké hranice si přejeme ve sdílení dětí na internetu nastavit. Je velmi komplikované nastavit hranice prarodičům, pokud sami pravidelně fotografie a videa našich dětí na naše vlastní profily vkládáme. Pokud tohle přehodnotíme a půjdeme prarodičům příkladem, tak lze začít prvními kroky,“ radí Kamila Ryšánková.

Ptejte se: líbí se ti tak fotka?

Základní otázkou v sharentingu je soukromí a souhlas. Mnohdy máme tendenci nad zeptáním se trochu mávnout ruku, protože „Elišce je 8, tomu ještě nerozumí.“ Malé děvčátko nebude chápat právní definice soukromí nebo kybernetická rizika. Ale dokáže posoudit, jestli se jí fotka líbí a chce jí někomu ukázat. Bohužel na souhlas se ptá minimum rodičů, kteří nějaké záznamy sdílejí.

Zároveň tak od útlého věku učíme děti přemýšlet na tím, co a jak chtějí o sobě sdílet online. Jaký dopad na ně to či ono může mít. Brzy přijde čas, kdy budou mít vlastní sociální sítě a budou se pohybovat online bez dozoru.

„Když se dítěte ptám, zda si přeje nebo nepřeje zveřejnit jeho fotku, tak mu dávám najevo, že na jeho názoru záleží a buduji tím jeho sebevědomí a sebehodnotu. Učím ho o svých rozhodnutích přemýšlet a diskutovat je. Kromě toho, že dítě dostane prostor být vyslechnuto a přijato s jeho emocemi, tak se setkává i s vyjádřením názoru druhého. To vždy nutně neznamená, že názor rodiče musí být stejný jako názor dítěte a otevírá to prostor pro diskusi a vzájemné hranice. Často se setkávám s tím, že z dětí chceme vychovat sebevědomé a samostatné jedince, ale odmítáme přijmout, že mohou mít vlastní názor, který se neslučuje s tím rodičů,“ říká Kamila Ryšánková.

Jak sdílet fotky dětí bezpečněji:

1. Profily mějte soukromé a poštou posílejte fotky jen lidem, kterým opravdu důvěřujete.
2. Nesdílejte portréty. Lepší jsou fotky z dálky, kde není vidět do tváře.
3. Diskutujte s dětmi o sdílení.
4. Nikdy, ale opravdu nikdy nesdílejte fotografie nahých dětí, během koupele nebo na nočníku. A to ani těm nejbližším.
5. Nesdílejte fotky z výletů a dovolené v reálném čase, ale až po návratu domů.
6. Nesdílejte fotografie veřejně.
7. Vždy se sami sebe zeptejte, jaké pocity snímek asi v dětech vyvolá za pár let – budou pozitivní?

Všechny tyto údaje jsou shromažďovány a použity k vytvoření celkového obrazu o našem životě. Poskytujeme je přitom sami našim chováním na internetu. Rozhodující je hlavně to, jak přistupujeme ke svému soukromí a jaké jsou naše zvyky na internetu a sociálních sítích.

Zneužití digitální stopy je běžnější, než byste si možná pomysleli. Údaje o nás přitom nemusí být využívány jen k lepšímu cílení reklamy, ale můžou skončit také v rukou útočníků nebo být prodány na černém trhu. Informace může využít i stalker, mohou se stát základem pro kyberšikanu nebo různé podvody. Útočníci nás dnes již nemusí ohrozit pouze škodlivým kódem, ale také manipulací s našimi emocemi, tzv. technikami sociálního inženýrství. Jak praví jedna internetová moudrost: Každý jsme cíl.

Máme ale dobrou zprávu. Naší digitální aktivitu můžeme docela dobře zmapovat a svůj digitální nepořádek si uklidit.

Krok 1: Kontrolujeme profily na sociálních sítích

Dobré je začít s nastavením soukromí u svých účtů na různých sociálních sítích, včetně toho, kdo může účty prohlížet a kolik informací může vidět. Bude tak nutné projít seznam různých nastavení, protože každá sociální síť ho má trochu jiné. Za tu námahu to ale stojí.

Další na řadě je kontrola všech minulých i současných příspěvků. Opravdu dnes ještě někdo potřebuje vidět, jak jste se měli o dovolené v roce 2009? Pokud jste na sociálních sítích hodně aktivní, budete mít hodně práce. Získáte ale skvělý přehled o tom, co a kolik toho na sociálních sítích sdílíte, a možná do budoucna zvážíte, co se vyplatí ukazovat a co ne.

A nakonec vás čeká úprava seznamu přátel. Není přitom nutné své přátele hned mazat, i když i to je ve své podstatě v pořádku, pokud s daným člověkem nejste vůbec v kontaktu a už si ani nevzpomenete, proč jste si ho mezi přátele přidali. Jde o úpravu seznamu lidí, kteří mají přístup k vašim osobním příspěvkům a profilu. Rozdělte své přátele na známé, lidi, se kterými se moc nebavíte, a pokračujte dále až k nejbližším přátelům. Vaše příspěvky mohou odhalit nepovolaným očím opravdu mnohé. Můžete se stát terčem podvodníků nebo dokonce zlodějů, kteří z fotek mohou poznat, kde bydlíte a kdy nejste doma. Neváhejte tak využít také nástroj od Facebooku Prohlídka soukromí.

Krok 2: Digitální stopa a její kontrola v dalších účtech

Většina z nás má desítky a možná stovky různých online účtů. Jedná se o účty na e-shopech, v různých fitness aplikacích, aplikacích na vaření, online hrách a seznam by mohl dlouho pokračovat. Každá ze služeb pravděpodobně ukládá osobní informace od jmen, dat narození a tělesných rozměrů až po telefonní čísla.

Právě zde naše soukromí sabotuje naše pohodlnost. Abychom si to usnadnili, obvykle se přihlašujeme pomocí jednotného přihlášení, takzvaného SSO (například přes účty na sociálních sítích) nebo e-mailové adresy. Jednotné přihlášení SSO nám ale může s úklidem naší digitální stopy pomoct. Ať už jste použili Google, Facebook nebo přihlášení pomocí Apple, všechny tyto účty dávají možnost se podívat, které aplikace třetích stran k nim mají přístup.

Ze seznamu tak jednoduše odstraníte účty, které nepoužíváte nebo které nestojí za to si ponechat. Pokud jste však k přihlášení k různým účtům použili svou e-mailovou adresu, můžete všechny tyto účty zkontrolovat tak, že ve své e-mailové schránce přes vyhledávač najdete výrazy jako „odhlásit“, „přihlaste se“, „vítáme“ atd.

Krok 3: Zrušte pasivní odběry newsletterů

Když už budete u vyhledávání e-mailů v doručené poště, dalším způsobem, jak můžete svoji digitální stopu vyčistit, je odhlásit se od různých newsletterů, které dostáváte, ale nečtete.

Většina z nás při registracích nečte sdělení drobným písmem, ale chce mít co nejrychleji hotovo. Proto v doručené poště najdeme spoustu e-mailů, které jsme v rychlosti odsouhlasili a které si přitom nikdy nepřečteme. U každého hromadného e-mailu musí být možnost se odhlásit, obvykle bývá na konci v takzvané patičce. Pokud chybí, rovnou daný e-mail hlaste jako spam.

Můžete si ale vytvořit speciální e-mailovou adresu, kterou budete používat pouze pro jednorázové nákupy na internetu. To přináší hned dvě výhody: Váš hlavní e-mail bude vyhrazen pro důležitou korespondenci a citlivé osobní informace (například pro komunikaci s lékařem nebo právníkem), a v tom druhém budete mít přehled o všech účtech pro jednorázové nákupy. Svůj hlavní e-mail nezapomeňte opatřit opravdu silným heslem.

Chraňte svou digitální identitu pomocí VPN

V rámci svého digitálního úklidu můžete zvážit i používání virtuální privátní sítě (VPN). Sítě VPN šifrují internetové aktivity, chrání naše soukromí při pohybu na internetu a zabraňují sledování. VPN využívají především firmy, aby umožnily zaměstnancům pracujícím na dálku přístup k zabezpečeným sítím. Přečtěte si, jak VPN fungují.