Co je bloatware? Rychlý průvodce zbytečnými aplikacemi

O bloatware často slyšíme v souvislosti s malwarem, adwarem a dalšími druhy podezřelého softwaru, ale to k němu není tak úplně fér. Na rozdíl od zmiňovaných bratrů v kódu totiž není vyloženě škodlivý, jen nechtěný a poněkud otravný. Ani to bychom ale neměli podceňovat.

„Bloatware je sám o sobě sice víceméně neškodný, ale i tak může představovat bezpečnostní riziko. Navíc má negativní vliv na výkon, baterii a celkovou funkčnost našich zařízení,“ vysvětluje náš globální bezpečnostní poradce Jake Moore.

Co přesně je bloatware?

Bloatware je software, který najdeme předinstalovaný na nových či repasovaných zařízeních, a to buď výrobcem nebo distributorem. Většinou jde o programy/aplikace s funkcí kalendáře, „čističe“ apod., tedy o takové, které duplikují funkce operačního systému nebo jeho aplikací a jsou tím pádem zbytečné.

Cílem těchto programů/aplikací je nalákat uživatele k jejich koupi nebo předplacení. Výrobci a distributoři je do zařízení instalují ze dvou hlavních důvodů:

• od výrobců programů a aplikací dostávají provize za každé zařízení, na které jejich produkt umístí;
• snaží se uživatele uzamknout ve vlastním ekosystému, což zvyšuje šanci, že v něm uživatelé zůstanou i potom, co si pořídí nové zařízení.

Jaké typy bloatwaru rozlišujeme?

Pamětníci dob telefonních modemů si patrně dobře pamatují všechna ta pestrobarevná okna zkušebních verzí předinstalovaných programů, která na ně vyskákala, když poprvé zapnuli nově zakoupený osobní počítač. Dnes je situace přece jen trochu lepší, ale bloatware stále existuje. A to hned v několika formách.

• Trialware neboli zkušební verze zdarma. Tato forma byla efektivní prodejní metodou v dobách hůře dostupného, drahého internetu, protože pomáhala software rychle rozšířit mezi velké množství lidí s relativně nízkými náklady. Dnes už není tak oblíbená.
• OEM aplikace neboli aplikace prodávané pod značkou jiného výrobce. Ty uživatele tlačí do používání přednastavených aplikací místo vybírání a instalace vlastních. To je například důvod, proč mají zařízení s operačním systémem Android např. dva kalendáře (jeden od Androidu (Google), druhý od výrobce telefonu). I když si nainstalujeme vlastní, původních se často nezbavíme.
• Aplikace operátora. Tento bloatware najdeme především v telefonech prodávaných telefonními operátory a většinou má podobu aplikace pro správu účtu. Hlavně ale fungují jako reklamní a prodejní nástroje pro nové nabídky a tarify.
• Adware neboli reklamní software. Na první pohled bezplatné aplikace, které na sebe vydělávají tím, že nám zobrazují reklamy (např. hry), a často odesílají naše data (detaily o zařízení, chování na internetu, osobní informace apod.) inzerentům.
• Potenciálně nechtěné aplikace/programy (PUA). Tento software nejčastěji najdeme jako bonus v balíčku s bezplatnými programy a aplikacemi, jako jsou čtečky souborů, programy ke konverzi formátů nebo multimediální přehrávače. Obvykle mají formu nástrojů pro optimalizaci systému, doplňků a rozšíření do prohlížeče či dalších „pomocníčků“. Můžou ale obsahovat malware v podobě adwaru, spywaru nebo scarewaru.

Čím je bloatware nebezpečný?

Když odmyslíme výše popsaná rizika spojená s adwarem a PUA, nepředstavuje pro nás bloatware žádnou zásadní hrozbu. Na rozdíl od malwaru totiž není přímo naprogramovaný ke krádežím dat nebo narušování funkce našich zařízení. To ale neznamená, že nám nemůže pořádně znepříjemnit život.

Přítomnost bloatwaru v zařízení obvykle prozradí:

• zhoršená výdrž baterie, zahlcená paměť a nízký výkon zařízení;
• obtěžující notifikace, ve kterých se může ztratit skutečně škodlivá aktivita;
• nevyhovující nastavení výchozích aplikací (např. e-mail nebo prohlížeč);
• zranitelnosti a bezpečnostní rizika vzniklá nedostatečnými aktualizacemi a záplatováním bloatwaru (viz Lenovo a Superfish).

Obecně platí, že čím kvalitnější a prověřenější výrobce/distributor zařízení, tím nižší je pravděpodobnost, že nás předinstalované aplikace poškodí. Víceméně anonymní tržiště a podezřele levná elektronika vždy znamená bezpečnostní riziko, které je dobré si dopředu pořádně rozmyslet.

Jak rozeznám zbytečné aplikace od malwaru?

Tak tohle je naštěstí lehké. Bloatware od malwaru jednoduše poznáte pomocí následujících čtyř kroků:

1. Je možné podezřelý program/aplikaci snadno odinstalovat? Je to nejspíš jen bloatware.
2. Je program/aplikace označená jako systémová a nejde tedy odinstalovat? Je to nejspíš jen bloatware a aplikaci/program by mělo jít vypnout.
3. Objeví se/aktivuje se program/aplikace po restartu zařízení znovu? Pozor, může jít o PUA nebo o malware.
4. Požaduje program/aplikace platbu, zobrazuje vyskakovací okna a má vysokou spotřebu dat, aniž by plnila nějakou funkci nebo poskytovala službu? Pozor, může jít o PUA nebo o malware.

Důležitá je i pravidelná kontrola zařízení komplexním bezpečnostním programem, který umí odhalit a zneškodnit malware. Vyhněte se ale různým bezplatným „čističům“, protože právě ty jsou často zdrojem adwaru nebo malwaru.

Jak odstraním bloatware?

Odstranění bloatwaru naštěstí není vůbec těžké, a to hlavně díky evropskému aktu o digitálních trzích (2024). Ten velkým společnostem ukládá povinnost poskytovat zákazníkům možnost vybrat si a nastavit vlastní aplikace, a dále umožňovat hladký chod těchto programů/aplikací v rámci operačního systému zařízení.

• Jak odstranit bloatware na Androidu? Nastavení -> Aplikace -> Správa aplikací. Některé OEM aplikace nelze odinstalovat, ale většinou je možné je deaktivovat.
• Jak odstranit bloatware na Windows? Klikněte na Start (Windows klávesu) -> Nastavení -> Aplikace -> Nainstalované aplikace. Pro odinstalování aplikace stačí kliknout na tři tečky na pravé straně a vybrat relevantní možnost.
• Jak odstranit bloatware na iOS/MacOS? Tady je situace trochu jiná, protože produkty Apple mají uzavřený ekosystém, ale doporučujeme odstranit aplikace spojené se zařízeními, která nevyužíváte (např. Apple Watch apod.).

„Je dobré naučit se pravidelně kontrolovat, jaké aplikace máme nainstalované, a průběžně odstraňovat a vypínat nepoužívané. Oproti tomu používané aplikace bychom měli pravidelně aktualizovat, a hlavně u mobilů si dávat pozor na nelogická oprávnění, zvlášť pokud zahrnují polohu, kontakty, kameru a mikrofon,“ shrnuje Jake Moore.

Podtrženo, sečteno…

Bloatware je nepříjemnost s tradicí sahající až k prvním osobním počítačům, ale většinou je spíš nepříjemný než vyloženě nebezpečný. Obvykle se nám snaží jen něco prodat.

Některé typy bloatwaru ale můžou způsobit zranitelnosti v systému. Pozornost bychom měli věnovat i tzv. potenciálně nechtěným aplikacím, které často otevírají dveře adwaru a dalším typům malwaru.

„Úklid“ nově zakoupeného zařízení v podobě odinstalace zbytečných aplikací je sice obtěžující, ale většinou netrvá déle než dvacet minut a do budoucna nám šetří nejen baterii a paměť, ale i frustraci z případné ztráty dat či soukromí.

Mohlo by vás zajímat:
⚙️ Malware může napadnout i iPhone. Jak jej odstranit?
⚙️ 5 tipů, jak poznat malware a odstranit ho z počítače
⚙️ Jak se nenechat převálcovat trojským koněm?