Pokud příliš a dlouho sledujeme negativní zprávy, projeví se to na naší emoční stabilitě a psychice.

Doomscrolling: Sledování negativních zpráv jako bezpečnostní riziko

Určitě moc dobře znáte ten pocit: Z přílišné záplavy negativních zpráv jste sice vyčerpaní, zároveň se od nich ale nemůžete odtrhnout a stále je sledujete. Kromě dopadů na naši psychiku je ale tzv. doomscrolling rizikem i pro naši digitální bezpečnost.
Lucie Mudráková
Total
0
Sdílení

Ještě v relativně nedávné minulosti byly hlavními médii, která nám každý den přinášela shrnutí toho nejaktuálnějšího dění, televize a rádio. Dnes jsou, možná bohužel, možnosti sledování zpráv daleko pestřejší. Většina z nás tak má přístup k nejnovějším informacím, včetně těch negativních, kdykoli a kdekoli na svých mobilních zařízeních, tabletech a počítačích.

My lidé obecně tíhneme spíše k negativním emocím, které prožíváme daleko silněji a intenzivněji než ty pozitivní. Jsme také evolučně naprogramovaní neodvracet zrak od možného nebezpečí, které se k nám blíží. Snadno se tak do negativních zpráv ponoříme a projíždíme je dál. A právě tato naše aktivita dostala jméno doomscrolling, které je složením anglických slov doom (zkáza) a scroll (projíždět, rolovat).

Ponoření do zkázy
Termín doomscrolling označuje aktivní vyhledávání negativních zpráv a jejich až obsesivní konzumaci. Ačkoli si zprvu nemusíme uvědomovat, že se jedná o vysloveně škodlivou aktivitu, dopady na naší emoční stabilitu a myšlení mohou být značné. Doomscrolling může odvádět pozornost od jiných aspektů života, a to jak v osobní, tak pracovní rovině. Celkově pak může přispět i k depresím a úzkostem. A proč se vlastně prohrabáváme záplavou negativních sdělení? Může to být forma získání kontroly nad situací, kterou nemůžeme ovlivnit, nebo snaha se co nejlépe připravit na nebezpečí získáním co nejvíce informací. Více se o tomto relativně novém fenoménu dozvíte například na webu Brain We Are.

Doomscrolling se přirozeně zvyšuje se záplavou negativních událostí ve světě. Před dvěma lety jsme tak mohli být svědky jeho nárůstu v souvislosti s pandemií koronaviru. Od začátku války na Ukrajině se pak ve vyhledávačích zvýšil počet dotazů na výrazy jako Ukrajina, třetí světová válka, Rusko, válka a invaze. Nejenže lidé tyto výrazy více používají, ale tento trend přiživují i internetová a tištěná média, která s nimi také ve velkém pracují.

My lidé obecně tíhneme spíše k negativním emocím, které prožíváme daleko silněji a intenzivněji než ty pozitivní.

Situaci zhoršují i algoritmy sociálních sítí, které vám doporučují další obsah, který by vás mohl zaujmout. Cílem těchto automatizovaných doporučení je udržet uživatele co nejdéle na dané stránce. A děsivé zprávy si pozornost uživatelů získají.

Hrozba pro naši digitální bezpečnost

Kyberzločinci umí chytře odhadnout chování lidí na internetu. Ačkoli jsou kybernetické útoky pořád vedeny prostřednictvím škodlivých kódů, útočníci stále častěji využívají také naše emoce, nejčastěji strach.

Na uživatelích, kteří sledují negativní zprávy a obsah na internetu, se mohou podvodníci přiživit tím, že jim nabídnou škodlivé odkazy na další negativní příspěvky. Škodlivý odkaz může vést k podvodným nabídkám, stažení malware nebo k falešným přihlašovacím stránkám, které se snaží ukrást přihlašovací údaje k našim účtům. Uživatel může také jedním kliknutím na škodlivý odkaz otevřít dveře útoku za použití ransomware.

Hlavními riziky se v případě doomscrollingu jasně stávají útoky za použití sociálního inženýrství. Jedná se především o phishing, kterým označujeme podvodné e-maily nebo zprávy v chatovacích aplikacích a na sociálních sítích. Výjimkou již dnes nejsou ani podvodné telefonáty označované jako vishing. Všechny tyto zprávy pak mají společné to, že se nás snaží nátlakem přimět k nějaké nepromyšlené akci, například k poskytnutí citlivých dat. Útočníci se právě proto často vydávají za zástupce bank nebo jiných úřadů a institucí.

Co s tím můžeme dělat?

Řešení jako v mnoha dalších případech začíná u nás samotných. Tady je pár tipů, které můžeme v současné situaci udělat a chránit tak nejen své citlivé údaje, ale celkově svou psychiku:

  • Omezte sledování zpravodajských kanálů, které zveřejňují převážně negativní obsah, a to včetně sociálních sítí. Doporučením je vyhradit si denně na zprávy jen určitý a omezený čas.
  • Zaměřte se na pozitivní interakce mimo internet. Obklopte se přáteli a kolegy, o kterých víte, že se s vámi budou bavit i o jiných tématech. Vyhledávejte pozitivní články a pořady a dělejte něco, co vás baví.
  • Kdykoli se přistihnete při doomscrollingu, zkuste se zaměstnat něčím jiným. Někdy může pomoci i pouhé odložení telefonu.
  • Sledujte, kolik času trávíte online v různých aplikacích. Časovače můžete najít přímo v nastavení svého chytrého telefonu.
  • Pokud ve svém chatu nebo e-mailu objevíte zprávu od neznámého odesílatele, zpozorněte. Nikdy nespouštějte z takového e-mailu soubory a neklikejte na odkazy. Pokud vás sdělení vyzývá k poskytnutí citlivých a osobních údajů, odesílatele si prověřte. V případě, kdy vystupuje pod jménem banky nebo jiného poskytovatele služeb, například z oblasti energetiky nebo IT podpory, zavolejte na oficiální zákaznickou linku a ověřte pravost sdělení.
  • Nepodceňujte antivirus. Bezpečnostním programem chraňte všechna svá zařízení, včetně chytrých telefonů.
  • Operační systém všech svých zařízení a všechny programy pravidelně aktualizujte na nejvyšší dostupné verze.
Novinky z magazínu Dvojklik.cz

Jednou měsíčně vám pošleme to nejbezpečnější čtení. Pohodlně. Do mailu.

Frekvence odesílání 1x měsíčně.
Snadné odhlášení jedním kliknutím.

Další informace o zpracování osobních údajů najdete v našich zásadách ochrany osobních údajů.

Mohlo by vás zajímat