paraglidista

Jan Škrabálek – Paraglidista, xalpteam.cz

„Zjistil jsem, že jsem se narodil proto, abych sportoval, protože v životě mi nic jiného pořádně nešlo.“ říká Jan Škrabálek, taktéž přezdívaný „létající běžec”. Létání se věnuje přes 15 let: prvního velkého závodu v paraglidingu se zúčastnil v roce 1995, když na Mistrovství České republiky obsadil druhé místo.
Total
0
Sdílení

Mohl by ses našim čtenářům představit?

Především: každý se narodí s nějakým předurčením – a já si myslím, že jsem se narodil proto, abych sportoval. Už jen proto, že k ničemu jinému jsem velké vlohy neměl. Například jsem se nedokázal naučit žádnou cizí řeč, ale na jakýkoli sport jsem kdy sáhnul, ten mi prakticky okamžitě šel.

Ale asi jsem se nenarodil úplně profesionálním sportovcem. Jsem spíš takový sportovec-dobrodruh. Na sportování mě zajímá především zjišťování hranic lidských schopností: kam až člověk vlastně může dojít, kam až může doletět a podobně.

Dá se říct, že tvým velkým pohonem je droga zvaná adrenalin?

Já si nemyslím, že by to byl právě adrenalin. Mou drogou je spíš zájem o poznání těch hranic, než že bych musel zažívat nepřetržitá dobrodružství.

Jaký máš vztah k technologiím – změnily ti nějak život?

Technologie v mém životě mají nezastupitelnou roli – už jen proto, že sport, který dělám, na technologiích do velké míry stojí. Lidské smysly jsou samozřejmě u létání stále klíčové, ale technologie jsou nepostradatelné.

Při plachtění se sice člověk musí hodně soustředit na vnímání přírody, ale na druhou stranu, mnohdy letíme někam, kam ani vlastně nevidíme. Bez technologií jako jsou GPSky, variometry a další přístroje by nebylo možné přesně změřit například polohu nebo vzdálenosti, ale také určit klouzavost nebo odhadnout dolet.

Dá se říct, že technologie jsou tvůj šestý smysl?

Nejenom šestý! Technologie mi dávají informace, z nichž některé bych jinak vůbec nebyl schopen získat, a pokud ano, tak rozhodně ne tak přesně.

Co máš nejradši na internetu?

Na internetu především sleduju výsledky závodů, a hlavně předpověď počasí. To je pro to naše lítání v podstatě alfa a omega – a nejde jen o to, abychom věděli, kdy můžeme lítat, a kdy naopak nesmíme.

Informací o počasí je dnes na internetu neuvěřitelné množství, a to jak naměřených dat, tak výsledků předpovědí podle různých matematických modelů.

Studiem různých předpovědí a jejich vyhodnocováním strávím na internetu nejvíc času.

Je to strašný žrout času: jenom, co si uděláte závěr, tak mohou přijít nová data nebo aktualizace předpovědi, a všechno může být jinak. U nás totiž i malá změna může mít velké dopady.

Co bys naopak na internetu nikdy nehledal?

Já mám dojem, že na internetu se dá najít úplně všechno. A znáte to přísloví Nikdy neříkej nikdy? Když tam všechno je, tak nemůžu vyloučit, že to někdy nebudu hledat.

Dá se podle tebe říci, že na internetu se dá i sportovat?

Určitě se dá na internetu najít cesta, jak se v jakémkoli sportu zlepšit. Ale sportovat… Vlastně ano. Dají se najít například aplikace na měření reakční doby. A některé počítačové hry určitě představují trénink koordinace, postřehu nebo třeba prostorové orientace.

Takže ano, určitě se to tak, že na internetu lze i sportovat.

Ty tedy určitě potvrdíš, že internet je opravdu potřebný…

Nevím, jestli pro všechny, ale pro mě je nejen potřebný, ale opravdu nepostradatelný. Přinejmenším mi šetří hodně času, protože člověk může potřebné informace najít poměrně rychle. Navíc, my internet používáme i při lítání. Když je signál, tak se můžeme dívat na vývoj oblačnosti nebo na předpověď bouřek.

Jenom je potřeba si uvědomit, že člověk bohužel někdy u internetu posedí více času než by chtěl. Takže s tou úsporou času to někdy může dopadnout špatně. Ale dá se s tím úspěšně bojovat…

Sdílíš své lety s ostatními? A lítáš virtuálně jejich trasy?

Ano, to je taky užitečná funkce internetu. Mapy tam jsou v 3D, takže let se opravdu dá znovu prožít v klidu a teple domova. Ale musím říct, že pro mě je určitě lepší letět na živo. Nejsem trenažérový typ. Pro mě je důležité, když mi kolem uší fouká vítr.

Bojíš se lítat? A bojíš se něčeho na internetu?

To se těžko porovnává. Ale možná se bojím skoro víc na tom internetu, protože tam člověk nikdy neví, co se na něj kde vysype nebo co se na něj kde objeví. Člověk si musí dávat pozor při obojím, protože při obojím hrozí rizika. Ale já to s obavami nepřeháním. Prostě se vždycky jenom snažím vychutnávat to dobré a tomu špatnému se nějak vyhnout.

Děkujeme za rozhovor (ESET)

Mohlo by vás zajímat

Šest z deseti firem využívá cloud a internet věcí bez zabezpečení citlivých dat

Na bezpečnost firemních dat myslí stále jen malá část společností. Ačkoli 93 procent podniků používá citlivá data v pokročilých technologiích, jako jsou cloudy, softwarově definované služby nebo internet věcí, 63 procent firem v těchto situacích vůbec neřeší jejich zabezpečení.
Přečíst článek