český krumlov

PhDr. Pavel Slavko – Kastelán zámku Český Krumlov

Pan Slavko je kastelán zámku Český Krumlov. A podobně jako ostatní hrdinové našich videí i on, a to nejen ve své profesi, zaznamenal obrovský nástup nových technologií, včetně internetu. Jak mu změnily život?
Total
0
Sdílení

 

 

Mohl byste se nám představit?

Jmenuji se Pavel Slavko. Člověk, osoba, s trochou nadsázky možná nejvyšší klíčník od areálu, v jehož klíčence je přes 650 klíčů.

Takže dá se říct, že vládnete celým Krumlovem?

Pokorný služebník a klíčník, který pracuje, chodí, otevírá, zavírá, kontroluje, sleduje. Ne vládneme, to není naše pozice. Spíš prostě ve vší úctě spravujeme rozsáhlý památkový areál zámek Český Krumlov.

Jaký je to pocit mít klíče od takové nádhery?

Já bych řekl, že je to pocit ryze pracovní, a spíš bych přešel slovo vládnutí jako spíš v plné pokoře věnování se usilovné práci na zvelebení, ošetření, zachování něčeho, co přečkalo generace, věky, a má ještě přečkat celé generace a věky i pro příští budoucnost.

Jak se taková nádhera snoubí s novými technologiemi?

Já si myslím, že v některých případech velmi dobře. Ale pochopitelně, je tu i velký otazník. Co se týče nových technologií, stále si nejsem jist, zda je to dobrý sluha, anebo zlý pán. Popřípadě v který okamžik dobře slouží, a kdy už zaujímá zbytečně moc velké procento naší pozornosti a odvádí nás od merita věci.

Dá se říct, že nám v něčem technologie výrazně pomáhají?

Tak za prvé je úžasné životní štěstí, že jsme se dočkali něčeho, co zažily předchozí generace. První rádio, první letadlo, první televize – černobílá, první televize – barevná. A co zbylo na nás? Informační technologie, spojení. To je něco, co naše generace zažívá, což je neskutečný úžas, kde se otevřely všechny okna a dveře do světa.

Jak dříve přijímaly generace nové technologie?

Asi jako dneska, i v historii to bylo podobné. Zpočátku nekritické nadšení proložené obavou, váhavým vyčkáváním, a postupně se technologie zabydlí, rozšíří, a začíná sloužit jedinci, člověku nebo společnosti. A ty příklady jsou vesměs obdobné ve všech odvětvích techniky. Když se dneska podíváme na informační technologii, noblesa a úžas.

Ale pozor. Na jedné straně můžu okamžitě do Bílého domu do jedné z největších světových knihoven nacházet a srovnávat manuskripty, které jsou uloženy u nás, a srovnávat například jejich dataci, kvalitu a podobně, na druhé straně, spousta pastí, překážek, a i slepých cest ve vývoji. Asi jedním z největších problému je ta překotná rychlá změna, takovéto uskladnění vývojových stupňů technologií někde v skladištích laboratoří a takové to pouštění je na trh, takže technologie rychle zastarávají. Moc se nemyslelo na to, že se musí přepisovat, že nemají dlouhodobou stálost. Prostě tužka a svačinový papír je pořád pro nás technologie, která vydrží 500 let. Ale kde jsou už první karty, kde jsou první přehrávače, dnes je to už taková třetí, čtvrtá generace a před námi budou ještě další generace.

Takže může být strach, že po nás už nic nezůstane, když dáme všechno do jedniček a do nul?

Čím víc se společnost stane virtuální v tom binárním zápisu, tím bude větší nebezpečí velikých ztrát.

Jak vám konkrétně pomáhají technologie ve smyslu k návštěvníkům. Jestli usnadňují prohlídku, zpestřují ji atd.

Ve smyslu návštěvníků, spíš bych začal tím, jak nám pomáhají tyto technologie pro naši práci. Od devadesátého roku se nám neuvěřitelně otevřely příležitosti srovnávat. Srovnávat se se světem. V podstatě prvních 5-10 let trvalo, než jsme v tom evropském a někdy i v tom mezikontinentálním kontextu našli své místo, a byli schopni odhadnout, co která památka, který artefakt znamená ve světě. Tohle poznání je pak důležité proto, abyste mohl pak vnášet argumentaci, čím jste zajímaví, co je pro vás identické, ikonické, charakteristické, čím se můžete pochlubit, a mít tím i něco, čím lákáte návštěvnost.

A pak je ta druhá stránka, že můžete oslovit statisíce a miliony návštěvníků. Samozřejmě jsme kolem roku 2002 budovali vlastní webové stránky, oficiální informační systém, pozor, už tehdy bylo díky nadšencům navrstveno za 5-10 let spousta informací na internetu, ale staré rok, pět, nikdo je už neaktualizoval, takže jsme brzo pochopili, že s těmi technologiemi nejde jenom o to něco vytvořit a vpustit to do toho virtuálního světa, chce to se tam neustále vracet, ošetřovat, aktualizovat, dopřesňovat, vylepšovat atd.

Takže se dá říct, že ten internet je pro vás taková studnice pro vás, kterou ovšem musíte pořád doplňovat, aby byla čerstvá?

Je to obrovský prostor, se kterým musíte pracovat. A pozor, moc v našem případě nenahradil klasické technologie zápisu informací. Nadále máme šanony, tkaničky, desky, papíry, základní plány, stavební historické průzkumy, fotografie, nákres detailu kamenného ostění, to stále se ukládá ve formě klasické evidenční nebo dokumentační řady, a souběžně s tím je ta vrstva nové, digitální technologie. V současné době jsou neuvěřitelné možnosti díky kameře, digitálnímu záznamu, těch malých helikoptér, kterými můžete prohlédnout střechu, komíny, můžete se dostat do bodu, kam se 200-300 let nikdo nedostal, pomocí toho skleněného drátu a kamery se dostanu do kdejaké skuliny, dokonce si natočím prostory, které bych musel dřív destruktivně otevírat, a umožňuje to daleko lepší poznání.

To všechno ano, ale i další varující případ, audioguidy – návštěvník dostane audioguide, ten umožňuje 5-6 řečí, i v japonštině namluvené informace kolem památky. Jde držíc audioguide, vážně zamyšlen, oči zabořené do země, někteří tomu i přikyvují komentáři s informacemi, a nepodívá se kolem, na to co je popisováno. Stačí mu vlastně jen ten slovní popis. Takže v některých případech je tady náznak, že ztrácíme kontakt s realitou. Proto taky ten internetový styk, někdy velice bouřlivý, divoký, odvážný, agresivní, arogantní je proto, že je snazší než osobní styk. Zkuste mi to, co byste mi napsal mailem mi říct do očí. Ono to tak jednoduché nebude, když je to z očí do očí. Takže ty mezilidské vztahy, osobní kontakt, je vždycky daleko složitější a komplikovanější, ale ryzejší, než je kontakt osobní.

Co navštěvujete nejčastěji na internetu?

Internet už je vlastně nezbytnou denní dávkou informační drogy, i když pochopitelně, to laskání se s historickou knihou, to je náš každodenní chléb, ale je pravda, že od té osmé deváté hodiny večer denně skoro do půlnoci, je to sled prvních informací co se děje, a vybraných kultura, památky, technologie, věda, novinky, samozřejmě nějaké politické aktuality, a pak, výběrové hledání nejrůznějších zajímavých článků.

Pro mě je internet neuvěřitelným a nádherným vstupem do světa. V podstatě kdykoliv, cokoliv, o čem člověk přemýšlí, může hned konfrontovat, zda je to pravda. Může si je vizualizovat. Představa řezu pyramidou v tu chvíli není žádný problém. Technologie ponorek v první světové válce není žádný problém. V plánech, popisech, odborných citacích. Prostě internet je v tomto ohledu moře informací, a jsem šťasten, že jsem se toho dožil. Že v tom moři můžeme plout, neutopíme se, a také že mu můžeme také přispívat vlastní prací, naše statě, fotografie, odborné články, vsouváme také do internetového prostředí, abychom přispěli.

Proto také budujeme naše webové stránky spíše jako encyklopedický informační systém, takže nejen jednoduché reklamní informace pro návštěvníky, ale soupis slunečních hodin, soupis studní, historie všech 324 domů v historickém jádru. Anebo historické stezky od 11. do 19. století kolem českého Krumlova, a tak bych mohl pokračovat. Zhruba máme 600—800 tematických celků a několik tisíc fotografií. A pak už je z takové informační základny radost, protože je k dispozici pro studenty, pro badatele, v podstatě pro všechny, kteří chtějí poznat tento svět. Práce s internetem pro mě začala takovou představou, že jsem si vymyslel virtuální postavu Lopeze z Venezuely, a položil jsem si otázku, co by ho asi přesvědčilo k cestě do Českého Krumlova. No a samozřejmě z diskusí a komunikací, to bylo nejdůležitější, přesvědčit ho, že cesta je možná, že je snadná, bezpečná, že bude o něj postaráno, takže mu dát všechny ty návody kde, kam co, jak, za kolik atd. A pak hlavně zajímavé informace o místě. A bylo překvapivé, že třeba cizince z jiného kontinentu zajímá popis zajíce polního. Takže myslivci, co tady máme.

Stejně jako nás bude zajímat anakonda v brazilském pralese nebo v amazonské džungli. Prostě správný výběr informací, poutavě, pestře, dostatečně fotograficky podloženo, vytváří prostředí, které ne že by nahradilo realitu, ale jednoznačně přesvědčuje a zvyšuje touhu navštívit naši zemi. Prostřednictvím internetu teď řeším otázku kvality mimořádných památkových hodnot vesnic čínských osadníků ze 17-18. století na jednom ostrově pod Tchaj-wanem. Neuvěřitelné, před 20 lety by mě to ani nenapadlo.

Dá se říct, že internet jsou takové další dveře, od kterých máte klíč?

Ano, digitální klíč. Klíč, který otevírá virtuální dveře virtuální komnaty. Ona to není komnata, on je to labyrint, ony jsou to neuvěřitelné prostory informací, prakticky v současné době bezbřehé, kde si člověk musí vybírat, sledovat, věnovat se tomu a mě fascinuje. A denně toho využívám ve večerní čas od té osmé deváté do půlnoci. Jednak ke svojí profesi, ke svojí práci, pak pro své záliby a své zájmy, a fascinující je, že můžete získat informace o nových podmořských výzkumech u Cejlonu, nebo o náhorní plošině v Turecku, případně Čína, Tchaj-wan, Peru, světové památky UNESCO, důvěrně se podívat do ulic všech památek, virtuálně si je projít, podívat se na momentální stav, a dokonce i ten negativní dopad společnosti – přeměna, obměn. To všechno může člověk denně prožívat, a prožitky jsou skutečně velmi intenzivní, a hlavně jsou aktuální. V tom je informační technologie dnešní doby nezastupitelná.

Děkujeme za rozhovor (ESET)

Mohlo by vás zajímat

8 důvodů, proč se kyberzločinci zaměřují na chytré telefony

Chytré telefony a tablety se staly nedílnou součástí našich životů. Lidé si díky těmto zařízením zpříjemňují cestu do práce nebo do školy, zkracují čekání na autobus a online komunikací udržují kontakt s přáteli téměř po celý den. Velké popularity chytrých telefonů se však snaží využít také kybernetičtí útočníci.
Přečíst článek

Google Chrome už nebude upozorňovat na zabezpečené weby, zelený zámeček z prohlížeče zmizí

Před třemi lety začal Google upřednostňovat ve vyhledávání zabezpečené webové stránky pomocí šifrovaného připojení HTTPS. Dnes už je HTTPS standardem, na který není třeba upozorňovat. Od října začne Google Chrome naopak poukazovat na stránky, které šifrované připojení nepoužívají.
Přečíst článek