Nová generace chytrých brýlí je výkonnější, stylovější a na první pohled často k nerozeznání od obyčejných obrouček. Vysoké rozlišení kamery a aplikace generativní AI z nich ale nedělají pouze atraktivní hračku pro technologické nadšence, ale i možné riziko pro soukromí a bezpečí nás všech.

Co umí chytré brýle?

Chytré brýle jsou zařízení v podobě obrouček, které svým uživatelům umožňují fotit, natáčet videa, telefonovat a využívat další funkce svých smartphonů bez nutnosti dívat se do displeje. Zároveň fungují i jako plnohodnotné brýle, je možné do nich zasadit dioptrická, adaptivní i sluneční skla. Za běhu se nabíjejí pomocí pouzdra.

Důležitou součástí většiny chytrých brýlí je LED kontrolka, která nositele i jeho okolí upozorňuje na jejich činnost. U tradičních obrouček se většinou nachází na opačné straně od kamery, u sportovních brýlí ale může být rozložení jiné. Pokud se kontrolka rozsvítí, brýle fotí, pokud bliká, brýle natáčí.

Jaká jsou rizika chytrých brýlí?

Moderní člověk je na veřejnosti zvyklý být neustále monitorovaný, a to ať už bezpečnostními kamerami na ulici nebo v obchodech či mobily nadšených turistů. Jenže být snímaný v davu lidí dobře viditelnou kamerou na sloupu veřejného osvětlení a být cíleně nahrávaný způsobem, kterého si nemusíme hned ani všimnout, jsou dvě rozdílné věci.

Chytré brýle mají kontrolky, které nám dávají vědět, že jejich nositel fotí nebo nahrává. Ty se ale dají snadno skrýt, deaktivovat, a dokonce i úplně odstranit. Pokud nás tedy nositel brýlí o své činnosti neinformuje a my sami nevíme, co máme hledat – nebo že to vůbec máme hledat – může se nám velmi snadno stát, že nás někdo natáčí a nahrává bez našeho vědomí a souhlasu.

Narušení soukromí ale není jediné riziko, které chytré brýle představují. Výzkumníci Harvardovy univerzity na X ukázali, jak snadno umí chytré brýle za pomoci generativní AI propojit snímané obličeje s účty na sociálních sítích a do pár minut o nás tak zjistit víc, než si umíme představit.

Ze stylového doplňku se na špatných očích rázem stává poměrně nenápadné a vysoce efektivní sledovací zařízení, které je jako dělané pro stalkery, pachatele šikany či sociální inženýry a podvodníky. A ti na to nemusí jít zvlášť komplikovaně, chytré brýle jsou totiž užitečné například i při starém dobrém shoulder surfingu k zaznamenávání PINů, hesel a dalších informací.

Nebezpečí číhá i na majitele chytrých brýlí

Oči dokořán by měli mít i příznivci chytrých brýlí, nejen jejich okolí. Stačí jen trocha nepozornosti a z vševidoucnosti oblíbeného doplňku se stává bezpečnostní riziko i pro ně. Hackovat se totiž dají stejnými metodami jako každé jiné chytré zařízení, a to:

• zneužitím operačního systému/firmwaru;
• zneužitím propojených aplikací nebo chytrých telefonů;
• zachycením přenosu dat nebo vložením škodlivého obsahu pomocí falešných Wi-Fi hotspotů;
• sociálním inženýrstvím a phishingem, např. pomocí škodlivého QR kódu;
• falešnou aplikací pro chytré brýle.

Proto je dobré dát si pozor na to, co z našeho osobního života chytré brýle (a kdokoliv, kdo k nim má přístup) skutečně vidí. Pokud je máme na očích, raději bychom neměli vkládat PIN kódy k bankovním kartám na terminálech nebo v bankomatech, vpisovat hesla do svých účtů a prohlížet si bankovní výpisy, faktury, složenky a další dokumenty, které obsahují citlivé a snadno zneužitelné informace.

Všechny tyto informace jsou velmi cenné pro podvodníky. Ti ale nejsou jediní, kdo nás v případě chytrých brýlí může šmírovat.

Nezapomínejme na umělou inteligenci

Další riziko představuje i propojení s generativní umělou inteligencí u chytrých brýlí Meta. Veškeré nahrávky, které pořídíme po vyslovení aktivační fráze „Hey Meta“, se ukládají na cloud, kde jsou i s přepisy uchovávány po dobu až jednoho roku. A podle nových zásad ochrany soukromí Meta AI Glasses může Meta tato data využívat k trénování svých modelů AI.

To ve výsledku znamená, že stačí správně formulovaný prompt a naše osobní informace se můžou objevit jako součást odpovědi v cizím chatbotovi. Ještě předtím ale záznamy procházejí lidskou kontrolou, která má za úkol vyhodnotit jejich kvalitu pro trénink AI. To znamená, že i k těm nejcitlivějším záběrům, které vědomě či nevědomě pořídíme, mají přístup třetí strany.

Jak omezit rizika spojená s chytrými brýlemi?

Ať už chytré brýle sami nosíte, nebo se pro ně nadchl někdo ve vašem okolí, neuškodí mít na paměti několik zásad, jak všechny ochránit před nežádoucími pohledy i možnými ztrátami soukromí, dat i financí.

8 bezpečnostních tipů pro uživatele chytrých brýlí:

1. Pravidelně aktualizujte firmware a software. Zařízení bez zranitelností je pro útočníky těžší hackovat.
2. Stahujte aplikace jen z důvěryhodných zdrojů a po instalaci zkontrolujte jejich oprávnění.
3. Používejte vícefaktorové ověření a silná, unikátní hesla, a to jak pro brýle, tak pro telefon. Telefon určitě chraňte i komplexním bezpečnostním řešením.
4. Brýle odemykejte silným PIN kódem nebo biometrií. Pokud je zrovna nepoužíváte, důsledně vypínejte režim párování.
5. Bez VPN se nikdy nepřipojujte k veřejným Wi-Fi sítím. Ty totiž nemusí být zabezpečené a dají se snadno zneužít hackery.
6. Pokud to jde, zakažte trénování AI a/nebo lidský dohled. Omezení nakládání s daty pomůže předejít jejich úniku a/nebo zpracování třetími stranami.
7. Nepoužívané brýle důsledně zavírejte do pouzdra, aby omylem nemohly zachytit citlivé informace. Také pravidelně kontrolujte a mažte všechny nechtěné záznamy uložené v aplikaci.
8. Dávejte pozor na funkce virtuální reality. Pokud ztratíte vizuální kontakt se svým okolím, můžete se snadno fyzicky zranit.

5 tipů, jak předcházet nechtěnému nahrávání chytrými brýlemi

• Pokud máte podezření, že někdo ve vašem okolí nosí chytré brýle, nejprve si dobře prohlédněte obroučky. Hledejte hlavně kameru či kontrolku. Nespoléhejte ale na to, že vás kontrolka na pořizování záznamu upozorní.
• Při kontaktu s nositelem chytrých brýlí oznamte, že nechcete být nahráváni. Pokud se nacházíte v soukromí, potřebuje váš souhlas. V případě, že není bezpečné nositele brýlí konfrontovat, ze situace raději odejděte.
• Pokud vidíte uživatele brýlí v práci nebo veřejném zařízení (např. v posilovně), upozorněte na ně nadřízené či personál. Dotyčný by vás neměl nahrávat nikde, kde vás ze zákona nesmí nahrávat ani organizace samotná.
• Na veřejných místech s velkou hustotou lidí (např. v městské hromadné dopravě) nebo u bankomatů dávejte pozor, kdo se vám dívá přes rameno. Tuto zásadu je dobré dodržovat, ať už má dotyčný brýle nebo ne.

Shrnutí

Trend chytrých brýlí propojených s generativní umělou inteligencí je momentálně na vzestupu. To znamená, že se svou verzí plánují přijít na trh nejen Apple, Amazon a Google, ale i celá řada čínských výrobců. Pro většinu z nich jsou ale konkurenční výhoda a vysoké prodeje mnohem důležitější než ochrana dat jejich uživatelů. Ta je bohužel opět zcela na nás.

Mohlo by vás zajímat:
👓 Jak si chránit data online: chce to bezpečná hesla
👓 Jak vybrat chytré hodinky pro děti?
👓 AI mění svět. Ale rozumíme vůbec tomu, co dělá s námi?

Nejčastěji intimní snímek nebo video posíláme jako dárek svému partnerovi či partnerce a jako odpověď na obdržené fotky a videa. Někteří z nás intimní obsah zaslali i neznámé osobě na internetu jako způsob flirtování a pokus o navázání kontaktu.

A zde se právě dostáváme k důležité skutečnosti. Za dobrovolný, tedy konsensuální sexting, můžeme považovat pouze případy, kdy odesílatel a příjemce souhlasí, že si takové fotky či videa budou vyměňovat. Nevyžádaná intimní fotka či nevyžádané intimní video někdy přišlo dvěma z pěti dospělých (40 %).

Největší zkušenosti se sextingem mají mileniálové ve věku 25-34 let, intimní fotky z nich sdílí nebo někdy sdílela polovina. O něco méně jsou v sextingu aktivní lidé ve středním věku (44 %) a dvacátníci neboli generace Z ve věku 18-24 let (41 %).

Většina považuje sexting za nebezpečný

Jestli někde určitě platí, že co vypustíme jednou na internet, už jen stěží ovlivníme a dokážeme kontrolovat, je to určitě v případě sdílení intimních fotek a videí.

I přestože polovina dospělých nevnímá podle průzkumu sexting jako něco špatného a každý třetí dospělý již nějakou takovou fotku nebo video někdy poslal, většina z nich (82 %) si myslí, že je rozhodně nebezpečný. Za bezpečný ho pak označila desetina dotázaných. O něco častěji pak jako nebezpečný vnímají sexting ženy.

Důvody, proč někdo bez dovolení zveřejní naši intimní fotografii nebo video, mohou být různé. Může se tak stát ze strany bývalého partnera nebo partnerky jako způsob pomsty nebo těch současných, kteří fotku či video ukáží mezi svými přáteli a ta se tak dostane k dalším lidem, které neznáme.

Dotázaní v průzkumu také uváděli, že by se o cizí fotku podělili jen se zcela důvěryhodnou osobou (14 %) nebo pouze v případě, že by na fotce nebylo vidět osobě do obličeje (10 %). Ať už ze zlého úmyslu nebo bez něj, existuje prostě možnost, že se z dárku pro našeho partnera nebo partnerku stane věc veřejná.

Kde jsou intimní snímky nejčastěji zveřejňovány?

Podle průzkumu jsou nejčastějšími místy neoprávněného šíření intimních fotek a videí Instagram a Snapchat, následovaný Messengerem a příspěvky na Facebooku.

Ať už používáme k posílání fotek jakoukoli sociální síť nebo chatovací aplikaci, je třeba počítat s tím, že sami rozhodujeme o úrovni soukromí, kterou si na ní nastavíme, ať už v případě sdílení fotek a videí na profilu a v příbězích, nebo zasílání do zpráv.

V tomto případě se vyplatí používat aplikace s koncovým šifrováním či aplikace umožňující tzv. mizející režim (fotka do několika sekund po odeslání zmizí z konverzace) nebo smazání obsahu jak na straně odesílatele, tak příjemce.

Moji fotku někdo bez dovolení zveřejnil – co s tím?

Zveřejněná intimní fotka nám může nadělat mnoho nepříjemností. V případě, kdy nám někdo zveřejněním naší intimní fotky nebo videa vyhrožuje nebo nás vydírá, je namístě obrátit se na Policii České republiky.

Je ale řešení s policií běžnou praxí? Nadpoloviční většina dospělých (60 %) by podle průzkumu situaci skutečně s policií řešila. Průzkum také ukázal, že čím byli dotazovaní starší, tím více převládala odpověď řešit situaci s orgány činnými v trestním řízení.

Nejčastěji nad takovou situací mávnou rukou muži (25 %). Na polici by se obrátilo 56 % z nich a 40 % z nich by neoprávněné zveřejnění řešila s administrátorem webu. Ženy pak na rozdíl od mužů také uváděly, že by se obrátily na svého partnera či partnerku (17 %) nebo přátele (14 %).

Jak snížit rizika?

Jak už bylo řečeno, k bezpečnosti je třeba i v tomto případě přistupovat z více úhlů pohledu, počínaje komunikací na sociálních sítích až po zabezpečení chytrého telefonu. Pokud si se svými protějšky po vzájemné domluvě budeme intimní fotografie a videa vyměňovat, je dobré vzít v úvahu několik doporučení a bezpečnostních pravidel:

#1

Na fotografii ani ve videu bychom nikdy neměli mít zobrazený obličej nebo tetování, aby nás nebylo možné identifikovat. To platí i pro prostředí, ve kterém snímek pořizujeme – na snímku by nemělo být poznat, kde bydlíme. Před pořízením snímku vypněte funkci sdílení polohy.

#2

Vhodné je využívat k zasílání intimních snímků aplikace s koncovým šifrováním a aplikace, které umožňují odstranit obsah pro obě strany, nebo ho zobrazí jen pár sekund v rámci funkce mizející zprávy. Nezapomínejte ale, že protistrana si i tak může pořídit snímek obrazovky i konverzace.

#3

Hlavním úložištěm bývá v takových případech chytrý telefon – mějte intimní fotky a videa v chráněné složce. V iPhonu k tomu slouží funkce „Skrýt fotografii“ a uzamknutí pomocí aplikace Poznámky, u ostatních telefonů vestavěná anebo jiná oficiální aplikace jako je AppLock, S Secure nebo Gallery Vault. Řešením je také fotku hned po odeslání smazat.

#4

Na celém zařízení používejte zámek obrazovky a potvrzování heslem, které nebudete sdílet ani se svými nejbližšími. Mezi ty nejbezpečnější možnosti patří potvrzování otiskem prstu nebo rozpoznáním obličeje.

#5

Vypněte si synchronizaci své fotogalerie do cloudu, aby se fotky neobjevily v nevhodný okamžik tam, kde nechcete. Taky se tím vyhnete riziku odcizení fotek při útoku hackerů na cloud.

#6

Kromě zabezpečení chytrého telefonu nepodceňujte ani zabezpečení sociálních sítí, které využíváte k zasílání intimních snímků. Služby jako Facebook nebo Instagram již nabízí také možnost vícefázového přihlášení kódem do SMS nebo aplikace, které známe například z internetového bankovnictví.

#7

Operační systém chytrého telefonu a všechny aplikace v něm pravidelně aktualizujte na nejvyšší možné verze. Aktualizace totiž obsahují i opravy zranitelností, kterých využívají kybernetičtí útočníci.

#8

Používejte na svém chytrém telefonu antivirový software. Včas vás bude varovat před mobilním malwarem a podvodnými odkazy nebo weby.

Pokud zjistíte, že někdo neoprávněně zveřejnil vaši intimní fotku nebo video, nenechte si situaci líbit a obraťte se na administrátora webu nebo sociální sítě s požadavkem na odstranění. Na základě obecně platných pravidel by vám měli vyhovět.

Pokud vám někdo vyhrožuje, že fotku nebo video s vámi zveřejnění a vydírá vás, obraťte se na Policii České republiky (158).

Většina z nás už má zažito, že klikat na odkazy nebo spouštět soubory z nevyžádané komunikace je velmi riskantní. Přemýšlíme tak ale i při skenování QR kódu? QR kódy jsou přitom daleko náchylnější ke zneužití – jsou na každém kroku a veřejně přístupné. A největším rizikem jsou pro naši peněženku.

Jak útočníci zneužívají QR kódy ke krádeži našich peněz?

1. Přesměrují nás na škodlivé webové stránky

Phishing, tedy zasílání podvodných odkazů e-mailem nebo zprávami v chatovacích aplikacích či přes SMS, již dobře známe. Útočníci nás ale mohou přesměrovat na podvodné stránky i prostřednictvím QR kódů. Zvlášť nebezpečné je to v případě, pokud jsou kódy umístěny na frekventovaných a snadno dostupných místech, jako jsou například lampy veřejného osvětlení, nebo v blízkosti bank či jiných finančních institucí, kde uvěříme, že jsou důvěryhodné.

V jednom z nedávných případů z USA podvodníci umístili podvodné nálepky s QR kódy na veřejné parkovací automaty v několika městech v Texasu a nasměrovali lidi na falešné platební brány. Pokud uživatelé kódy naskenovali a na zobrazených webových stránkách zadali platební údaje, dali útočníkům do rukou klíče ke svým účtům.

🚨Scam Alert🚨
APD Financial Crimes detectives are investigating after fraudulent QR code stickers were discovered on City of Austin public parking meters. People attempting to pay for parking using those QR codes may have been directed to a fraudulent website and made a payment. pic.twitter.com/Gb8gytCYn7

— Austin Police Department (@Austin_Police) January 3, 2022

2. Podvodem nás přinutí ke stažení škodlivého souboru nebo aplikace

Mnoho barů a restaurací používá QR kódy ke stažení jídelního lístku ve formátu PDF nebo k instalaci aplikace, která umožní objednávat jídlo a pití. Útočníci mohou kód snadno zfalšovat a pokusit se přimět oběť ke stažení škodlivého PDF souboru nebo podvodné mobilní aplikace. Ty mohou obsahovat třeba bankovní malware.

3. Spustí přes QR kód akci v našem zařízení

QR kódy mohou spouštět akce přímo v zařízení. Tyto akce pak závisí na aplikaci, která je čte. A také tato aplikace může být falešná a nastrčená podvodníky.

Existuje několik základních akcí, které je schopna spustit každá základní čtečka QR kódů. Patří mezi ně například připojení zařízení k síti Wi-Fi, odeslání e-mailu nebo zprávy SMS s předem daným textem nebo uložení kontaktních údajů do zařízení. Všechny tyto aktivity mohou být zneužity k připojení zařízení do kompromitované sítě nebo k odesílání zpráv jménem oběti.

4. Odkloní naše platby nebo je budou podvodem přijímat

Většina finančních aplikací dnes umožňuje provádět QR platby. Kódy v tomto případě obsahují údaje o příjemci peněz. Mnoho obchodů tyto kódy poskytuje svým zákazníkům a usnadňuje tak peněžní transakce. Útočníci však mohou údaje v těchto QR kódech nahradit vlastními bankovními detaily a přijímat platby na své účty. Mohou také generovat falešné QR kódy s požadavky na inkaso.

5. Ukradnou uživateli přístup k účtu nebo jeho identitu

Některé aplikace (WhatsApp, Discord nebo Telegram) používají QR kódy k ověření uživatelských relací a umožňuje tak přihlášení k účtům. Zkrátka tak nahrazují přihlašování heslem. QR kód například skenujeme při otevírání aplikace WhatsApp ve svém počítači. Právě na této chatovací platformě se již objevil útok označovaný jako QRLjacking. Útočníci oklamali uživatele tím, že se vydávali za provozovatele chatovací aplikace a přiměli je k naskenování jejich podvodný QR kódů. A dveře k jejich účtům měli otevřené.

V našich chytrých telefonech nosíme v různých aplikacích velmi citlivé údaje. QR kódy se již v některých zemích používají jako certifikáty k ověření údajů o dané osobě, tedy jako forma občanského průkazu nebo očkovacího průkazu. V Česku takto funguje například aplikace Tečka k ověření platnosti očkování proti COVID-19. A tyto informace podvodníky velmi zajímají.

Útoky prostřednictvím manipulativní komunikace spadají pod metody takzvaného sociálního inženýrství. Jejich cílem je z nás vylákat co nejvíce osobních informací a zneužít je k dalším útokům – zasílání phishingových zpráv nebo podvodným telefonátům.

Jak naskenovat QR kód bezpečně?

• Před skenováním QR kódu na veřejném místě si zkontrolujte, zda s ním nebylo manipulováno, například zda nezakrývá jiný QR kód.
• Neskenujte náhodně nalezené QR kódy nebo kódy v nevyžádaných zprávách.
• S kódy pracujte stejně opatrně jako s odkazy nebo přílohami v e-mailech nebo chatovacích aplikacích. Neznáte odesílatele? V tom případě kód neskenujte.
• Buďte velmi opatrní, pokud chcete QR kód použít k platební transakci. Zvažte použití jiné dostupné platební metody.
• Pokud to čtečka QR kódů ve vašem zařízení umožňuje, zakažte provádět automatické akce při skenování QR kódu, jako je návštěva webové stránky, stahování souboru nebo připojení k síti Wi-Fi.
• Po naskenování se pečlivě podívejte na URL adresu a zkontrolujte, zda je legitimní. Přesto je často lepší nezadávat přihlašovací údaje nebo osobní údaje na webu, na který jste se dostali prostřednictvím QR kódu. Pokud se vám něco nezdá, otevřete prohlížeč a zadejte adresu sami.
• Nesdílejte QR kódy, které obsahují citlivé údaje, například kódy používané pro přístup k aplikacím nebo kódy obsažené v dokumentech a zdravotních potvrzeních.
• Pro generování QR kódu používejte ověřený generátor. Aplikace na generování kódů mohou také ověřit, zda je nějaký QR kód pravý a provádí požadovanou akci.
• Operační systém svého chytrého telefonu i všechny aplikace pravidelně aktualizujte.
• Používejte na svém chytrém telefonu kvalitní bezpečnostní software.

Chytré hodinky a fitness náramky patří mezi takzvané wearables. Jedná se zařízení, která nosíme přímo na těle. A právě nositelná elektronika o nás sbírá stále více informací. Hodinky monitorují náš zdravotní stav, mohou být synchronizované s naší e-mailovou schránkou, nebo s nimi můžeme platit u pokladen v obchodech. A čím víc roste jejich chytrost, tím víc roste i riziko pro naše citlivé údaje.

Sledují každý náš krok

Čím víc služeb a zařízení může s hodinkami sdílet data, tím více se otevírají dveře pro útoky zvenčí.

Kromě platebních údajů nebo obsahu konverzací může být pro útočníky cennou informací také naše poloha. Díky tomuto údaji si mohou vytvořit přesnou mapu našeho pohybu během dne. To jim otevírá mimo jiné příležitost zjistit, kdy jsme a nejsme doma. Nic jim potom nebrání, aby ve vhodný okamžik napadli naši domácnost i fyzicky.

Prostřednictvím některých zařízení je dokonce možné odemknout vchodové dveře. To představuje riziko zejména v případě, kdy nám zařízení někdo odcizí, nebo je ztratíme.

Klíčem k bezpečnosti je více úhlů pohledu

Veškeré zabezpečení začíná samozřejmě u samotných chytrých hodinek a fitness náramků. I zde je potřeba pravidelně aktualizovat jejich firmware / operační systém. Jedná se ale jen o jeden střípek ve stále větší skládačce.

Přístup k našim citlivým údajům mohou útočníkům poskytnout i aplikace v chytrém telefonu, se kterým jsou hodinky nebo náramky spárované. Riziko zvyšuje především stahování služeb a nástrojů z neoficiálních obchodů a různých fór, kde mohou uživatelé s aplikacemi stáhnout i škodlivý kód. Z hlediska bezpečnosti bychom tak měli aplikace stahovat vždy z oficiálních obchodů – tedy App Store nebo Google Play.

A nakonec také platí, že bychom v případě chytré nositelné elektroniky neměli koukat na cenu a investovat do dražší a známější značky. Budeme mít zkrátka větší jistotu, že výrobci na jeho dobrém jménu záleží a bude brát přístup k zabezpečení a nakládání s našimi daty vážně.

Hlavní doporučení, jak chránit citlivé údaje:

• Vyberte si renomovaného výrobce, který podporuje zařízení po co nejdelší dobu, a pravidelně aktualizujte.
• Citlivé údaje v chytrých hodinkách a náramcích chraňte zámkem obrazovky. Upravte nastavení tak, aby se vaše zařízení nemohlo neoprávněně spárovat s jiným.
• Aplikace do svého telefonu stahujte ideálně pouze z oficiálního obchodu, jako je Google Play a App Store.
• Udržujte všechny aplikace ve svém chytrém telefonu i jeho operační systém aktualizovaný.
• Odeberte aplikacím ve svém telefonu oprávnění, která nepotřebují.
• Chytrý telefon chraňte kvalitním bezpečnostním softwarem.
• Změňte hesla továrního nastavení všech svých chytrých zařízení.
• Pokud to neomezuje jejich funkčnost, nepřipojujte IoT zařízení doma do stejné Wi-Fi sítě jako mobilní telefony a notebooky, ale k připojení využijte síť pro hosty (Guest Wi-Fi).

#1 Vyhledejte si k vybranému modelu co nejvíce informací

Při výběru modelu jsou velkým pomocníkem uživatelské recenze. Do internetového vyhledávače zadejte název značky, případně i název modelu, a přidejte slovní spojení jako „bezpečnostní zranitelnost” nebo „aktualizace”. Rychle a jednoduše tak zjistíte, jak výrobce přistupuje k otázkám bezpečnosti.

#2 Je pro výrobce důležitá kybernetická bezpečnost?

Je komunikace mezi zařízením a serverem šifrovaná? Pokud ne, měla by vás tato skutečnost od nákupu hodinek odradit.

Některé bezpečnostní zranitelnosti by dokonce mohly útočníkům umožnit dítě kontaktovat.

Chytré hodinky jsou připojeny k serverům. Pokud nejsou řádně zabezpečeny, mohou být pro útočníky nejjednodušším způsobem, jak se do zařízení dostat a získat přístup k informacím, od aktuální polohy a jména, až po telefonní čísla a konverzace. Některé bezpečnostní zranitelnosti by dokonce mohly útočníkům umožnit dítě kontaktovat.

#3 Má produkt bezpečnostní zranitelnosti?

Došlo v souvislosti s chytrými hodinkami nebo jejich výrobcem k úniku dat? Potýkala se značka s bezpečnostními incidenty? Pokud ano, jak se výrobce zachoval? Byly tyto potíže vyřešeny? A jak rychle?

Pokud společnost jednala správně a o problémech zákazníky a veřejnost informovala, není důvod si celý nákup hned rozmýšlet. K bezpečnostním zranitelnostem dochází poměrně často. Důležité ale je, aby výrobce v takovém případě zareagoval okamžitě. Zkontrolujte, zda lze software zařízení aktualizovat a zda výrobce v takovém případě poskytuje aktualizace pravidelně.

#4 Na značce záleží

V tomto případě se opravdu nevyplácí kupovat zařízení od neznámých značek. Tím spíše, pokud nelze ověřit, jakým způsobem výrobce citlivá data zabezpečuje, nebo kam je nahrává. Úspora v podobě nižší pořizovací ceny hodinek se může v budoucnu prodražit, pokud dojde k jejich odcizení.

#5 I chytré hodinky je třeba aktualizovat

Nejen výrobce, ale v tomto případě i rodiče by měli pravidelně aktualizovat chytré hodinky na nejnovější dostupné verze. Vydané aktualizace by měly být ihned nainstalovány, protože jsou obvykle zaměřeny na zvýšení bezpečnosti zařízení a opravy chyb v předešlých verzích. V opačném případě mohou útočníci zneužít zranitelnosti k přístupu do zařízení.

#6 Jaké funkce s dětmi využijete?

Chcete prostřednictvím chytrých hodinek telefonovat a komunikovat s dětmi přes videohovory? Hledejte zařízení se zabudovanou kamerou, reproduktorem a mikrofonem. Nebo by vám stačila jednoduchá funkce SOS, která v případě nouze kontaktuje někoho z předem nastaveného seznamu kontaktů? A jak moc je pro vás důležitý geofencing?

Existují i modely, které umožňují poslouchat rozhovory a okolní zvuky. Takové funkce mohou být užitečné v případě, že dítě začne komunikovat s cizí osobou. Některé hodinky obsahují také různé hry a výzvy. V každém případě platí, že čím více funkcí chytré hodinky mají, tím kratší bude pravděpodobně výdrž jejich baterie.

Méně je zkrátka někdy více a pokud je to naopak, je důležité mít kvalitní zabezpečení. Čím více funkcí budou chytré hodinky mít, tím více příležitostí nabídnou možným útočníkům. Kvalitní zabezpečení je tak klíčové. Pak se chytré hodinky mohou stát skvělým pomocníkem pro vás i vaše děti.

Článek vyšel v rámci projektu Safer Kids Online.

Rizika nadále porostou pro operační systémy Windows, macOS nebo Android a cílem budou také služby jako MS Exchange, Azure AD a webové prohlížeče MS Edge, Mozilla Firefox či Chromium. Především uživatelé zařízení s operačním systémem Android by měli být opatrní. Prostřednictvím našich chytrých telefonů čím dál více nakupujeme v e-shopech a využíváme elektronické bankovnictví. I v jejich případě bychom tak neměli zapomínat na spolehlivou antivirovou ochranu.

Celosvětové sportovní události jako zdroj podvodů

Rizika s sebou nese každá doba, a ani pandemie koronaviru není výjimkou. Konkrétní podvody zaměřené na covid pasy nebo na zaměstnance, kteří pracovali z domova, to jasně dokázaly. Útočníci zkrátka velmi rádi využijí celosvětové události a aktuální ekonomickou situaci ve svých strategiích. Nevyhýbají se ani populárním trendům mezi online hrami nebo seriály na streamovacích službách.

V roce 2022 nás čeká několik akcí s celosvětovým dosahem, například Mistrovství světa ve fotbale nebo Zimní olympijské hry v Pekingu. Útočníci tradičně takových událostí zneužívají i v České republice. Setkáme se tak pravděpodobně se spamy kolem falešných vstupenek, nelegálních streamů nebo podvodných marketingových nabídek.

Velkým lákadlem budou kryptoměny

Není asi velkým překvapením, že útočníci bedlivě sledují i trh s kryptoměnami a reagují na pokles či růst jejich cen. V případě tohoto útoku totiž sledují především návratnost a výši svého zisku. Očekávat tak můžeme podvodné investice nebo tzv. cryptojacking, kterým se označuje nelegální těžba kryptoměn. Útokům se nemusí vyhnout ani NFT.

Pozornost si zaslouží ochrana zařízení se systémem Android

V Česku platí dlouhodobě varování před stahováním aplikací mimo oficiální obchod Google Play. A ani v následujícím roce se pravděpodobně nic nezmění.

Malware v případě platformy Android šíří často tzv. droppery. Dropper je typ škodlivého kódu, který napodobuje známé aplikace, často populární hry nebo prémiové nástroje. Ty jsou v oficiálních obchodech zpoplatněné či nedostupné a útočníci je velmi často nabízejí zdarma. Pod tímto maskováním doručí droppery do zařízení častokrát daleko škodlivější kód.

Reklamní malware příští rok posílí

Reklamní malware neboli adware zobrazuje především agresivní nevyžádanou reklamu a může negativně ovlivnit výpočetní výkon zařízení. I když se v tomto případě nejedná o závažné riziko, je jednou z nejčastějších hrozeb. V konečném důsledku může uživatele odlákat prostřednictvím reklamy na manipulativní stránku, kde se z něj útočníci pokusí vylákat citlivé údaje.

Na rozdíl od operačního systému Android či Windows je adware stabilně aktivní v případě operačního systému macOS. Dle předpokladu zájem o zařízení od společnosti Apple v následujícím roce poroste a s tím vzroste i zájem kybernetických útočníků. Celosvětově tak bude adware spíše posilovat.

Velkou kampaň zaznamenali bezpečnostní specialisté 18. listopadu. Útoky byly cíleně zaměřené na Českou republiku a dále pak kampaně mířily i na Turecko nebo Japonsko. Strategie útočníků zůstává prozatím stejná. Infikovaná příloha v e-mailu má upoutat pozornost názvem, který odkazuje na platby a finanční transakce. Zatímco v říjnu měla nebezpečná příloha v názvu slovo faktura, tentokrát byla označená jako Kopie oprav účtenky za 11,2021…exe.

Infikovaná příloha v e-mailu má upoutat pozornost názvem, který odkazuje na platby a finanční transakce.

Spyware obsahuje funkce, které skenují internetové prohlížeče a další programy, například e-mailové klienty Microsoft Outlook, Mozilla Thunderbird nebo Yandex. Škodlivý kód aktivně vyhledává uložené přihlašovací údaje, které následně odesílá útočníkům. Poslední silná kampaň proběhla v Česku na přelomu srpna a září a s blížícími se svátky a koncem roku aktivita útočníků opět roste.

Na Česko mířily cílené útoky i globální kampaně

V listopadu zůstal aktivní i spyware Formbook. Útočníci se ale v tomto případě nezaměřili konkrétně na Českou republiku a bezpečnostní specialisté v listopadu zachytili spíše kampaně s celosvětovým dosahem. Útoky probíhaly po celý měsíc se zvýšenou aktivitou ve dnech 3., 10. a 15. listopadu.

Spyware Formbook obsahovala nejčastěji příloha s příponou .exe, která nesla název REQUEST FOR SPECIFICATION. Nadále se ale objevoval i název účtenka. Příloha v češtině přitom může být pro českého uživatele daleko nebezpečnější. Ve chvíli nepozornosti si nemusí uvědomit, že se nejedná o věrohodný soubor, a spustí ji.

Ve chvíli nepozornosti si uživatel nemusí uvědomit, že příloha není věrohodný soubor, a spustí ji.

Významný pokles a utlumení aktivity byl zaznamenán u malwaru Fareit, který neměl v Čechách několik posledních měsíců žádnou větší kampaň. Na uživatele aktuálně míří již poměrně známé a zastaralé e-mailové spamy. Nejčastěji tyto zprávy obsahují informace o zásilkách z ciziny anebo o doručení SWIFT platby do české banky.

To, že je aktivita nějakého škodlivého kódu nízká, nemusí ovšem znamenat, že přestane být nebezpečný. Důvod jeho současného útlumu může být i aktivní vývoj nové, efektivnější varianty.

Hesla uloží bezpečně pouze správce hesel

Z pravidelných průzkumů vyplývá, že pokud si uživatelé vytvoří složitá a unikátní hesla pro své účty, radši si je někam uloží nebo zapíší. Ukládání hesel do internetových prohlížečů ale není bezpečnou cestou, jak ušetřit čas při opakovaném vyplňování hesel a dalších osobních údajů při přihlašování.

Jako nejvhodnější řešení lze doporučit specializované aplikace pro správu hesel. Ty nejenže dokáží generovat silná hesla, ale také je dokáží bezpečně ukládat v zašifrované podobě. Nabízí i rozšíření pro prohlížeče, které umožňuje automatické vyplňování online formulářů. Uživatel si tak musí pamatovat už jen jedno heslo, a to pro přístup do správce hesel.

Správce hesel dokáže nejen generovat silná hesla, ale také je bezpečně ukládá v zašifrované podobě.

Správce hesel neboli Password Manager je dostupný jako samostatný software nebo jako součást bezpečnostního programu.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice za listopad 2021:

1. MSIL/Spy.AgentTesla trojan (43,19 %)
2. Win32/Formbook trojan (18, 59 %)
3. Win32/PSW.Fareit trojan (1, 57 %)
4. VBS/Agent.PNB trojan (1, 44 %)
5. MSIL/Spy.Agent.DFY trojan (0, 71 %)
6. Win32/Floxif virus (0, 62 %)
7. MSIL/Agent.CFQ trojan (0, 59 %)
8. Linux/SmbPayload trojan (0, 57 %)
9. Win32/Rescoms trojan (0, 51 %)
10. WinGo/RanumBot trojan (0, 50 %)

Uživatelé produktů ESET jsou před těmito hrozbami chráněni.

Prostřednictvím našich zařízení se vydáváme i za zábavou a kulturou.

Ať už jsme v práci nebo doma a ať už používáme svá vlastní zařízení, nebo ta firemní, nároky na bezpečnost v online prostředí stále rostou. Stále více různých zařízení a střídání domácího prostředí s tím pracovním nebo s jinými veřejnými místy nahrává útočníkům, kteří toho při první příležitosti rádi využijí.

Před jakými riziky je třeba se mít na pozoru a na co se zaměřit?

#1 Přehled o všech zařízeních je základ

Notebooky a stolní počítače již dávno nejsou jediným cílem útočníků. Za poslední rok ve velkém rostou také hrozby pro naše zařízení s operačním systémem Android. Konkrétně telefony hrají v našich životech stále větší a větší roli. Stávají se našimi peněženkami, diáři i digitálními šuplíky. Je tak naprosto nezbytné, aby s tím bezpečnostní řešení počítala.

Správu všech zařízení na jednom místě usnadní například portál ESET HOME, který je součástí inovované řady bezpečnostních produktů od firmy ESET. Portál umožňuje kontrolovat a spravovat všechna zařízení se systémem Windows i Android. Díky tomuto „domácímu manažerovi” tak máte úplný přehled o aktuálním stavu ochrany jednotlivých zařízení a také o stavu licencí, které zařízení chrání. Můžete přidávat, spravovat a sdílet licence s rodinou a přáteli, a to buď z webu, nebo mobilní aplikace.

#2 Platby na internetu odkudkoli a hlavně bezpečně

Bankovní malware Cerberus nebo trojský kůň Triada – kybernetické hrozby pro systém Android, které se v uplynulém roce objevily v České republice. Stejně tak se v našich končinách s pravidelností objevuje spyware, který krade hesla uložená v internetových prohlížečích, a je jednou z hlavních letošních hrozeb pro operační systém Windows. Data tak mluví za vše. Útočníci se aktivně snaží dostat k našim citlivým údajům a financím.

Vaše bezpečnostní řešení by mělo myslet i na tato rizika. ESET tak prostřednictvím aktualizované služby Ochrana bankovnictví a online plateb nabízí možnost spustit všechny podporované prohlížeče ve výchozím nastavení v zabezpečeném režimu. Služba také chrání šifrováním komunikaci mezi klávesnicí a prohlížečem, a to jak při přístupu do internetového bankovnictví, tak k webovým peněženkám s kryptoměnami. Tímto způsobem zabraňuje kyberzločincům v zachycení zadávaných údajů a manipulaci s nimi.

#3 Silná hesla, která útočníci neprolomí

Jedním z hlavních principů kybernetické bezpečnosti je mít pro každý účet jedinečné a dostatečně silné heslo. U jednoslovných hesel, která jsou snadná na zapamatování, je totiž velkým rizikem například slovníkový útok. Při něm útočníci bohužel správně předpokládají logické posloupnosti a často používaná slova v našich heslech.

Spravovat nekonečný seznam přihlašovacích údajů je ale náročné. A právě z tohoto důvodu může být vaším nejlepším strážcem přístupů a citlivých údajů správce hesel. Ten silná hesla sám generuje a ukládá je v šifrované podobě ve vašem správcovském účtu, kam můžete přidat také čísla platebních karet, adresy či poznámky. Nabízí i rozšíření pro prohlížeče, které umožňuje automatické vyplňování online formulářů.

Správce hesel si můžete pořídit jako samostatný software, ale v případě bezpečnostního řešení od ESET je součástí antivirového programu jako funkce Password Manager. Nově nabízí také import databáze hesel z KeePassu nebo podporu Microsoft Authenticatoru.

Aktuální edici bezpečnostních produktů pro domácnosti najdete na stránkách www.eset.cz.

Droppery infikují zařízení bankovním malwarem

V srpnu se droppery nejčastěji šířily z neoficiálních zdrojů, jako jsou různá fóra, a instalovaly trojského koně Cerberus. V českém prostředí se tento malware objevuje již dlouhodobě a bezpečnostní analytici jeho aktivitu pravidelně sledují. Ohrožuje zejména bankovní služby.

Cerberus obsahuje například funkce pro odcizení přihlašovacích údajů z legitimních stránek bank anebo ke čtení SMS kódů, a tím obcházení dvoufázového ověření, včetně Google Authenticatoru.

Cerberus je rizikový především při placení přes internetové bankovnictví, ale ne pro oficiální bankovní aplikaci.

Malware Cerberus je v současnosti velmi populární, jsou s ním spojené téměř tři čtvrtiny detekcí pro systém Android. Jeho zdrojový kód byl totiž zveřejněn na darkwebu, a to znamená, že ho může nyní kdokoli stahovat a upravovat.

Malware se maskuje za známé nástroje a služby

V srpnu byl nejčastěji detekovaným typem škodlivého kódu dropper GOF. Ten se maskoval za několik známých nástrojů a služeb, jmenovitě například za Pinterest. Uživatel na něj mohl narazit také v aplikaci na sledování statistik fotbalových zápasů nebo čtení ekonomických médií.

Druhým nejčastěji detekovaným typem byl dropper GUL, který parazituje na aplikacích od výrobců populárních mobilních telefonů a inteligentních hodinek. Pro šíření tohoto typu mohou být případně využity i nelegální modifikace populárních her.

Na pomyslném třetím místě ve statistice srpnových hrozeb se umístil trojský kůň Andreed. Ve srovnání s předchozími detekcemi se jedná o méně rizikový malware, který zobrazuje nevyžádanou agresivní reklamu. Vyskytoval se opět v aplikacích z neoficiálních zdrojů.

Před malwarem ochrání oficiální bankovní aplikace

Pro detekované hrozby za měsíc srpen je společné, že si je uživatel může stáhnout sám z neoficiálních míst a mimo obchod Google Play, kde jsou placené či nedostupné. Bezpečnostní tým Google Play na druhou stranu své aplikace proaktivně prověřuje a malware v nich vyhledává. Ochrana před těmito hrozbami je tak nadále z velké části v rukou samotného uživatele.

Bezpečnostní tým Google Play své aplikace proaktivně prověřuje a malware v nich vyhledává.

Uživatel by si měl do zařízení nainstalovat také renomovaný bezpečnostní software, který potenciální riziko včas odhalí. Cerberus ohrožuje pouze internetové bankovnictví a nikoli aplikace bank. Spolehlivou a účinnou ochranou je tak používání oficiálních bankovních aplikací a ověřování plateb přímo v nich, například pomocí otisků prstů.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice pro platformu Android za srpen 2021:

1. Android/TrojanDropper.Agent.GOF trojan (23,33 %)
2. Android/TrojanDropper.Agent.GUL trojan (10,89 %)
3. Android/Andreed trojan (6,10 %)
4. Android/TrojanDropper.Agent.DIL trojan (4,59 %)
5. Android/TrojanDropper.Agent.HSN trojan (3,92 %)
6. Android/TrojanDropper.Agent.IEG trojan (3,34 %)
7. Android/TrojanDropper.Agent.HQQ trojan (2,21 %)
8. Android/TrojanDropper.Agent.IGY trojan (2,10 %)
9. Android/TrojanDownloader.Agent.KE trojan (1,87 %)
10. Android/TrojanDownloader.Agent.WI trojan (1,84 %)

Uživatelé produktů ESET jsou proti těmto hrozbám chráněni.

Spyware Spy.Agent.AES, který se v srpnu nejčastěji šířil, se zaměřuje na odcizení hesel. Tento škodlivý kód obsahuje funkce, které proskenují internetové prohlížeče nebo například mailové schránky Microsoft Outlook, Mozilla Thunderbird nebo Yandex. Kód aktivně vyhledává uložené přihlašovací údaje, které následně odesílá útočníkům.

Tento škodlivý kód obsahuje funkce, které proskenují internetové prohlížeče nebo mailové schránky Microsoft Outlook, Mozilla Thunderbird nebo Yandex.

České uživatele tak mohl na konci srpna překvapit e-mail s přílohami v portugalštině a španělštině. Zahraniční kampaně v českém prostředí nejsou nijak běžné a Česká republika mezi cílovými státy nebývá. Cizojazyčná příloha tak mohla uživatele varovat dopředu, že se pravděpodobně jedná o spam a riziko pro jejich zařízení.

Osobní údaje, například e-mailové adresy, a citlivé údaje, třeba hesla, jsou pro útočníky velmi ceněné zboží. Odcizené údaje proto skládají do rozsáhlých databází, které dále prodávají. Velmi často je zneužívají k další kriminalitě.

Většinu útoků lze koupit

V případě spyware se jedná o velmi dostupný škodlivý kód, který si lze na darknetu pronajmout. Kyberzločin je tak dostupný stále většímu počtu lidí, a to i těm, kteří nemají tolik zkušeností, aby dokázali vytvořit vlastní malware. Je možné si pronajmout škodlivý kód, jeho distribuci i úložiště, kam se odešlou odcizená hesla. Taková služba je známá pod termínem malware-as-a-service.

Je možné si pronajmout škodlivý kód, jeho distribuci i úložiště, kam se odešlou odcizená hesla.

Vedle spyware zůstává nadále varování před trojským koněm Formbook, časová osa se u obou hrozeb v srpnu překrývala. Útoky byly v tomto případě vedeny v angličtině a útočníci se vydávali za zástupce dopravní společnosti. S mírným poklesem byl třetí nejčastější hrozbou password stealer Fareit, který neměl v srpnu žádnou významnější e-mailovou kampaň.

Uživatele ochrání správce hesel a vlastní obezřetnost

Hesla jsou v České republice dlouhodobě hlavním terčem kybernetický útoků. Databáze s hesly jsou totiž pro útočníky komodita, kterou lze snadno a rychle zpeněžit. Protože se malware šíří zejména e-maily, je na místě především opatrné používání elektronické pošty. Doporučujeme podezřelé zprávy vůbec neotvírat a rovnou je mazat či přesouvat do spamu.

Databáze s hesly jsou totiž pro útočníky komodita, kterou lze snadno a rychle zpeněžit.

Se správou hesel a jejich zabezpečením pomůže i password manager. Hesla ukládá v šifrované podobě a tím se stávají pro útočníky nezneužitelná. Password manager je součástí prémiových anti-malware řešení. Kompromisem může být i mnemotechnická pomůcka, kdy si uživatel hesla pamatuje a nikam je nezadává. Taková hesla jsou ale zpravidla slabší.

Síla hesla má přitom v boji proti jejich zneužití velkou roli. Silné heslo by totiž mělo odolat také počítačovým pokusům o uhádnutí, tzv. slovníkovým útokům, během kterých útočník zkouší objemný seznam hesel ve snaze prolomit přístupy uživatele. Nejvhodnější je používat spíše delší kombinace různých znaků nebo několikaslovné fráze. Optimální je tvořit si unikátní přístupy pro každou službu, což ale dělá jen třetina Čechů.

Dalším krokem k vyššímu zabezpečení přihlašování je zapnutí dvoufaktorové autentizace, kdy uživatel každé přihlášení potvrzuje v aplikaci nebo kódem z SMS.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice za srpen 2021:

1. MSIL/Spy.Agent.AES trojan (36,57 %)
2. Win32/Formbook trojan (15,10 %)
3. Win32/PSW.Fareit trojan (6,59 %)
4. VBA/Agent.AAB trojan (1,70 %)
5. WinGo/RanumBot trojan (1,47 %)
6. MSIL/Spy.Agent.DFY trojan (0,97 %)
7. Win64/Farfli trojan (0,89 %)
8. Win32/Delf.NBX virus (0,86 %)
9. Win32/Agent.TJS trojan (0,83 %)
10. BAT/CoinMiner.ARV trojan (0,66 %)

Uživatelé produktů ESET jsou proti těmto hrozbám chráněni.