Syndrom FoMO může vést k závislostem. Naučte své děti, jak mu předejít

Máte problém odlepit dítě od sociálních sítí. Jsou pak protivné? I tak se dá poznat syndrom FoMO, tedy strach, že přijdou o něco důležitého. Shrneme pro vás vše, co jste chtěli o syndromu FoMO vědět a neměli jste se koho zeptat.
Tereza Malkusová
Total
0
Sdílení

O dnešních dětech se často mluví jako o digitálních domorodcích, což je výstižné. Už od raného věku mají přístup k technologiím (ať už vlastním nebo k zařízením rodičů). Stejně důležitý je jak jejich život online, tak ten ve fyzickém světě. Komunikace s přáteli nekončí se školním zvoněním ani večerkou a návratem „zvenku“, jak tomu bylo dříve. Dále spolu interagují, sdílí zážitky a názory.

Je důležité říct, že moderní dětství v technologickém světě nabízí skvělé možnosti, ale také rodiče staví před úplně nová rizika, se kterými mnozí dospělí nemají zkušenost. Mezi ty nejobávanější patří nové spektrum závislostí. Jedním z rizik je také syndrom FoMO.

Syndrom FoMO neboli Fear of Missing Out
Do češtiny bychom termín mohli přeložit jako „strach ze zameškání“. Lidé s tímto syndromem úzkostlivě sledují všechny novinky – ve zprávách a na sociálních sítích. Nedají telefon z ruky z obavy, že jim něco důležitého unikne. Dnes se dává často do kontextu s mobilními telefony, ale stejně tak může jít o sledování televize či internetu obecně.
Syndrom postihuje děti i dospělé. Dospělí jej mohli nedávno zakusit při sledování zpráv o válce na Ukrajině nebo během pandemie. U dětí jde spíše o dění v sociální skupině, mezi spolužáky či u oblíbených tvůrců. V krajním případě může vést k rozvoji dalších závislostí například na mobilním telefonu, nebo k psychosomatickým potížím.

„Ve spojení se sociálními sítěmi je FoMO poměrně novým fenoménem, který se rozšířil až v 21. století s rozvojem počítačových technologií. Někdy bývá označován jako nemoc moderní doby. Jde o druh behaviorální, tedy nelátkové závislosti, během které prožíváme enormní strach, pokud se domníváme, že nám uniká něco významného, čeho se neúčastníme. Nicméně fenomén FoMO není zařazen jako oficiální diagnóza v nových revizích diagnostických manuálů,“ popisuje psycholožka Kamila Ryšánková, kterou znáte z instagramového profilu @detska_psycholozka.

Jak vysvětlit, co je FoMO dětem a proč by se svými telefony neměly trávit každou volnou chvilku? Zkuste vysvětlení od pejska PUGa:

Jak syndrom FoMO poznat

Poznat počínající signály je velmi obtížné. Je tenká hranice mezi nadšeným uživatelem telefonu a tím, kdo už jej z ruky prostě dát nemůže. Mezi nejčastější symptomy patří například podrážděnost, nervozita, špatná nálada, úzkost, bušení srdce ale také prokrastinace, nerozhodnost, nervozita. To vše se ještě znásobí, pokud postižené dítě nemůže sledovat, co se děje.

Vždy platí, že pokud si nejste jistí, zda je vše ještě v pořádku, měli byste se obrátit na odborníky. Pomoci vám může školní psycholog, dětský psycholog nebo třeba Rodičovská linka.

„Fenomén FoMO se nejčastěji objevuje u dospívajících, ale pozorovat jej můžeme i u mladších dětí, které mají přístup k moderním zařízením a sociálním sítím. U dítěte se může projevovat zejména podrážděností a frustrací, pokud musí z nějakého důvodu odložit telefon,“ dodává Kamila Ryšánková.

„Představme si to na situaci, ve které má dítě na hodinu odložit telefon, přičemž intenzivně komunikuje v hromadné konverzaci se svými 5 dalšími kamarády a neustále mu vyskakují nové a nové zprávy, obsahující také fotografie, vtipné gify a další. Během této hodiny tak může být telefon dítěte doslova „zamořen“ novými zprávami. V tuto chvíli může dítě prožívat velmi intenzivní úzkost, protože mu utíká to, co dělají jeho kamarádi, a má nutkavou potřebu neustále kontrolovat, co se na sítích děje. V daný moment může být nervózní, nesoustředěné na přítomnost a objevit se může i pláč či velký vztek.“

Podle jejích zkušeností jsou obecně ohroženější děti, které svůj život nepovažují za tak zajímavý nebo zábavný jako životy jejich vrstevníků.Syndrom FOMO trápí dospělé i děti.

Vliv FoMO na psychické zdraví

Chorobná touha o všem vědět, často souvisí s potřebou uznání. Dítě se chce trochu vytáhnout mezi ostatními, že ono „už o tom dávno slyšelo, dávno už ví…“ a získat si tak respekt vrstevníků. Potřeba uznání je pro nás (i dospělé) velmi přirozená, a pokud se ji nedaří naplnit, jsme nejistí. Pro děti ve školním období a v průběhu dospívání je přirozeně důležité přijetí ze strany vrstevníků a začlenění se do kolektivu.

Nejistota, kterou FoMO nepřímo způsobuje, může otevírat dveře dalším, závažnějším psychickým problémům. Například tato studie na teenagerech a mladých dospělých mezi 15 a 25 lety popisuje souvislosti mezi syndromem FoMO a alkoholismem. Mimoto syndrom přispívá k vytvoření závislostí na digitálních zařízeních, zejména pak na mobilních telefonech. Tyto závěry potvrzují studie z USA či latinské Ameriky.

Jaké sítě nejvíce přispívají k syndromu FOMO?

Syndrom FoMO poškozuje fyzické zdraví dětí

Říká se, že ve zdravém těle zdravý duch, to ale platí naopak. Pokud naše duše něco trápí, často to odskáče naše zdraví. Do jaké míry má FoMO vliv na fyzické zdraví, zkoumali polští lékaři. Celkově zkoumali zdravotní stav více než tisícovky teenagerů, kteří vykazovali známky FoMO.

Psychosomatické problémy jako je nevolnost, točení hlavy, bolest v podbřišku či pocení, zaznamenali vědci u pětiny testovaných ve chvílích, kdy nemohli používat sociální sítě. Tyto příznaky se vám možná zdají povědomé – jde o abstinenční příznaky. Mezi kritické příznaky abstinence od internetu patří úzkost, deprese, suicidální chování, bolesti hlavy, nespavost, ztráta chuti k jídlu a další.

Jak syndromu předcházet?

Klíčová je prevence. Pokud vaše dítě má některé z výše uvedených potíží, může za nimi být i vznikající závislost. V takovém případě je na místě se obrátit na pediatra, aby vyloučil zdravotní problém, a na psychologa, aby pomohl určit problém.

V první řadě musíme naučit děti zacházet s technologiemi, případně limitovat čas který u obrazovek mohou strávit. Je velmi důležité, aby děti měly nějaký koníček ve fyzickém světě (může to být cokoliv: skauting, šachový kroužek nebo klub filatelistů). Jinými slovy: děti potřebují naplnit potřebu uznání od svých vrstevníků.

Jak je syndrom FOMO rozšířený mezi teenagery?

Kamila Ryšánková radí technologie nedémonizovat, ale učit děti využívat je s rozumem: „Důležité je se od začátku působení dítěte na sítích zajímat o to, co dítě na sítích dělá, co ho zajímá a baví. Místo vnímání technologií jako tzv. strašáka, můžeme spíše vyzdvihovat, v čem jsou moderní technologie užitečné a jak je lze produktivně využít. Protektivním faktorem pro děti je taky čas strávený s rodiči mimo online svět a pozornost, kterou rodiče dítěti věnují. Jako prevence poslouží i posilování sebedůvěry u dítěte – nesrovnáváme ho s jinými dětmi, nasloucháme mu… Samozřejmě, že se FoMO může týkat i sebevědomého dítěte, potom je vhodné se společně domluvit na časovém omezení technologií.“

Děti se velmi dobře učí nápodobou, takže jako rodiče musíme být dítěti vzorem. Zapojit můžeme i každodenní trénink mindfulness neboli všímavosti, což by se dalo označit za opak toho, co se děje na sítích. Nemusí jít hned o meditaci všímavosti, ale vyzkoušejte zavést každodenní krátká cvičení jako je třeba všímavost při procházce nebo jídle. Na procházce můžete všímavost využít třeba tak, že se pokusíte zapojit všechny smysly a vnímat, jak se vám jde po cestě, co kolem sebe vidíte, co cítíte a podobně.

Důležité pro děti i dospělé je prožívat momenty tady a teď. Díky pravidelnému tréninku mindfulness jsme odolnější proti neblahým vlivům internetu.

Jak se zbavit syndromu FoMO?

Pokud už vaše dítě syndromem trpí, můžete mu pomoci jej překonat. Důležité je, aby samo chtělo a vědělo proč. Odříkat si něco důležitého je i pro dospělé velmi náročné.

Nikdo z nás nemůže být všude a vědět o všem.

Prvním krokem může být nastavení času, který lze strávit u sociálních sítí. Pro začátek buďte velkorysí a čas omezujte postupně – nebudete tak moc bolet. Mnohdy terapeuti doporučují vyhradit si čas, kdy na sociálních sítích budete: například jen cestou autobusem do školy, jen určitý časový úsek před večeří a podobně. Je vhodné se doma telefonu vzdát: určitě znáte to pokušení listovat sociálními sítěmi před spaním až dlouho do noci. Děti pochopitelně odolávají ještě hůře.

Ve volném čase je potřeba mysl dětí zabavit něčím jiným – hodí se vyzkoušet nový koníček, jak již bylo zmíněno výše. Pomáhá zaměřit úsilí vždy na jednu činnost najednou, žádný multitasking.

Pokud si nevíte rady, obraťte se o pomoc na psychologa, klidně i toho školního. Je možné, že na problém už sami stačit nebudete a pak je vhodné zvážit odbornou terapii.

Článek je součástí projektu Safer Kids Online

Safer Kids Online je celosvětová iniciativa společnosti ESET. Cílem této iniciativy je přinášet informace, které mohou rodiče, vychovatelé, děti a učitelé využít k otevření diskuze o bezpečnosti na internetu a poskytnout nástroje pro vytváření bezpečného online prostředí pro všechny děti.

Novinky z magazínu Dvojklik.cz

Jednou měsíčně vám pošleme to nejbezpečnější čtení. Pohodlně. Do mailu.

Frekvence odesílání 1x měsíčně.
Snadné odhlášení jedním kliknutím.

Další informace o zpracování osobních údajů najdete v našich zásadách ochrany osobních údajů.

Mohlo by vás zajímat