Umělá inteligence.

Umělá inteligence – dobrý sluha, ale zlý pán?

V závěru listopadu proběhla konference Kybernetická bezpečnost státu 2018. Z mnoha témat mne zaujalo především jedno z těch nejdiskutovanějších.
Total
0
Sdílení

Vzhledem k tomu, že se umělá inteligence (Artificial Intelligence, AI) a strojové učení (Machine Learning, ML) nachází v mnoha zařízeních kolem nás, ať už je řeč o autonomních vozidlech, televizích, mobilních telefonech nebo ochraně před kybernetickými hrozbami, zaujal mne přednáškový blok prezidenta Českého institutu manažerů informační bezpečnosti pana Aleše Špidly o umělé inteligenci.

V čem spočívá umělá inteligence a strojové učení?

Na začátku je důležité vymezit rozdíl mezi výše zmíněnými pojmy. Umělou inteligencí chápeme jakékoliv technologie, které jsou řízené samostatně, např. autonomní vozidla a jedná se o složitější technologii, která do našich životů výrazněji proniká až teď.

Technologii strojového učení s názvem Augur využíváme ve společnosti ESET již od roku 1997.

Strojové učení je součástí umělé inteligence a jedná se o systém fungující na základě učení. Systém dostane vstupní a výstupní data, a poté je schopen předvídat možné výstupy.

Nejedná se ale o nic nového. Technologii strojového učení s názvem ESET Augur využíváme ve společnosti ESET již od roku 1997 a skrze hloubkové učení a krátkodobé paměti umožňuje generovat konsolidované výstupy a pomáhá přesněji označit nalezené vzorky jako čisté, potenciálně nežádoucí anebo škodlivé. Více informací o technologii Augur si přečtete v tomto článku.

Ale zpátky na konferenci.

Aleš Špidla během originální a poněkud utopické přednášky uvedl příklad fungování strojového učení na bezpečnostních dohledových centrech národních i nadnárodních korporací. Dle jeho slov je nevýhoda v tom, že zaměstnanci plní vlastní svěřené úkoly systematicky, ale už nedokáží stovky a tisíce informací propojit do jednoho celku a vyvodit z toho výstup. To hraje ve prospěch technologií strojového učení a umělé inteligence, které si s tím umí poradit.

Na konferenci padly další zajímavé příklady využití umělé inteligence, která má již své místo ve zdravotnictví při vývoji a výrobě léků, vyhledávání vhodných kandidátů a vysokou úspěšnost má také v radiologii a radioterapii. Dle IBM Watson Genomics byla umělá inteligence přibližně o 12 % úspěšnější při diagnostice a identifikaci chorob než lidé. Osobní zkušenost, kdy jsem se setkal s prvky umělé inteligence, jsem zaznamenal především u počítačových her.

Závěrem

Umělá inteligence s sebou nese také negativa. Jedním z nich je obava, že bude schopna uvědomit si zranitelnosti hardwaru, na kterém je postavena, a využít je v náš neprospěch. Může se jednat například o zranitelnosti hardwaru typu Meltdown. To je označení zranitelnosti v procesorech nebo technologie Hyper-Threading, která skýtá ohrožení ve sdíleném prostředí.

Odvětví, kde může mít umělá inteligence a strojové učení fatální následky, uvedl Špidla překvapivě na příkladu autonomních zbraní, které si vybírají cíl bez naší kontroly. Vědci z tohoto důvodu varují před jejich vývojem a pochopitelně panuje strach, že se stanou nekontrolovatelnými.

V této souvislosti byla jmenována i společnost Accenture, kde vynalezli nástroj implementující samo rozhodování do nástrojů AI, kterou využívají při detekci pojistných podvodů dle analýzy hlasu nebo chování a podle toho rozhodne.

Otázkou však i po této konferenci zůstává, zda necháme umělou inteligenci za nás rozhodovat o důležitých otázkách, soudních sporech a v jaké míře dojde ke změně nabídek na pracovním trhu v důsledku nástupu těchto technologií.

Mohlo by vás zajímat

Google Chrome už nebude upozorňovat na zabezpečené weby, zelený zámeček z prohlížeče zmizí

Před třemi lety začal Google upřednostňovat ve vyhledávání zabezpečené webové stránky pomocí šifrovaného připojení HTTPS. Dnes už je HTTPS standardem, na který není třeba upozorňovat. Od října začne Google Chrome naopak poukazovat na stránky, které šifrované připojení nepoužívají.
Přečíst článek