David Křížek – český jachtař, davidkrizek.cz

“Na internetu se dá dnes i jachtit.” říká český jachtař David Křížek. Cestovat a jachtit lze dnes i online pomocí internetu.
Martin Skýpala
Total
0
Sdílení

Davide, mohl by ses nám představit?

Tak já sem takový dělník jachtingu, protože jachting stejně jako jiný obor lidské činnosti se sám neudělá a já to musím oddřít všechno, takže jezdím na spoustě lodí, abych všechno zvládnul.

Pořád platí, že jachting se musí dělat v teple?

Měl jsem teorii, že jachting se musí dělat v teple, ale tu teorii jsem porušil letos v zimě, kdy jsem se začal věnovat lednímu jachtingu. Tady na Lipně byly ideální podmínky a lítalo tady asi 80 šílenců po ledě. Ale jinak v létě razím teorii, že opravdu jezdit se má v teple.

Říkal jsi, že jsi jachtař, takže se cítíš jako jachtaře? A co ty sólo přeplavby – je to jachting nebo dobrodružství?

Tak určitě se cítím být jachtařem, ale taky trochu dobrodruhem, protože ty moje oceánské plavby byly ze začátku směřovaný hlavně na to dobrodružství. První plavba byla ve skupině lidí, trvala 2 a půl měsíce, a bylo to objevování moře, přírody, oceánu. Ta druhá ta byla zas extrémní, to byl jiný pohled na ten Atlantik z paluby šestimetrového nafukovacího katamaránu, a to bylo zas trošku extrémní, když nám upadlo kormidlo tisíc mil před Karibikem, to jsme si sáhli na dno svých sil. Další závod tak ten byl hodně o samotě, protože jsem plul sám z Francie do Brazílie, to bylo něco mezi extrémním závodem a dobrodružstvím, a poslední závod ten byl ryze závodní, kdy jsme pluli ve dvou na regatové plachetnici z Francie do Karibiku, a tam to bylo hlavně o rychlosti a o tom vydržet.

Kdo je to jachtař?

Jachtař je, takový člověk, většinou i sportovec, ne vždycky, ale člověk, prakticky takový ekolog, který si na to nehraje, protože jezdí na lodi na pohon plachet a snaží se hezky chovat k vodě a má to rád, protože ta voda je krásná. Ale ten jachting má strašně moc tváří, je to od toho ryze adrenalinovýho sportu až po tu dovolenou na plachetnici se skleničkami šampaňskýho. A výhodou jachtingu je, že se dá dělat v každém věku, že člověk začne na male sportovní plachetničce, kde se učí ty základy, pak jezdí rychlostní katamarány, olympijský disciplíny, pak zúročuje zkušenosti jako taktik nebo kormidelník na velkých lodích a postupně může končit jako kapitán charterových plachetnic někde na moři.

Teď to na mě dělá dojem, že s jachtingem se nepřestává, že jednou začneš, propadneš tomu, a už neskončíš.

Jachting má tu obrovskou výhodu, že prakticky nikdy nekončí, že se dá provozovat celý život.

Je to závislost?

Určitě je to druh závislosti, já tady zrovna prožívám takový krušný období, kdy jsem na Lipně, mám tady strávit asi měsíc trénováním a závoděním, a nefouká vítr, takže na sobě pozoruji vlastně určitý druh závislosti.

Jak tě ovlivňují technologie?

Technologie mě určitě ovlivňují velmi výrazně, jednak protože jsou důležitý pro můj sport a můj osobní život, a jednak protože já jsem hroznej hračička, a vyhledávám tyhle věci a pořád se snažím sledovat nový trendy a vývoj těch technologií, takže si myslím, že mně to ovlivňuje opravdu hodně.

A která hračka nejvíc?

Myslím si, že určitě věci od Apple. Propadnul jsem novým technologiím, aplikacím, a hodně mi to usnadňuje život, protože jak jsem pořád na cestách, tak mi všechny iPady a iPody hodně pomáhají na cestách.

I v jachtingu?

Určitě mi to pomáhá i v jachtingu, protože je spousta aplikací zaměřených jednak na dané lokality, to znamená, že já můžu už jednoduše i v mobilním telefonu dělat navigaci během regaty, a zatímco některý závodníci maí pořád velké počítače a musí odbíhat do kajuty, a ladit to tam, tak já jednoduše mám na krku zavěšený mobil, můžu si s tím posouvat, zvětšovat si ty mapy, a třeba v Chorvatsku mezi ostrovy je to daleko jednodušší, a navíc můžu zastávat i jako navigátor práci na palubě, můžu vyvažovat, můžu pracovat, aniž bych posádce vlastně chyběl. Zároveň jsou tam skvělý aplikace i na počasí, na vývoj počasí, neustále se zlepšují a zpřesňují, takže určitě i to mi hodně pomáhá.

A co internet, co nejradši hledáš na internetu?

Internet je pro mě velikánským pomocníkem, je hrozně důležitý, jsem na něm taky trochu závislej, já mám přednastavených několik stránek, který pravidelně sleduju. Jednak jsou to informační servery, je to bohužel i Facebook, který prostě k tomu životu taky patří, a pak jsou to tradiční jachtařské servery. Vytvářím informační jachtařský server iregata.cz, takže každý den musím dodávat lidem novinky ze světa jachtingu, tak paralelně sleduju průběh několika závodů po světě, a pak z toho přináším zpravodajství, takže bez internetu už si to prakticky nedovedu představit. A pak když shlídnu tohle, tak pak mě zajímá počasí a vývoj na našich vodních plochách a popřípadě informace o závodech, na které se chystám.

Říká se, že se surfuje na internetu. Dá se na internetu i jachtit?

Na internetu se dá dneska už i jachtit, jsou na to specializované stránky, kdy se člověk může online přihlásit do regaty, a zúčastnit se regulérního závodu. Má to svá pravidla, elektronický rozhodčí to automaticky vyhodnocují. Jdou jezdit i velký oceánský regaty. Pamatuju si, že jednou jsme na internetu odstartovali závod kolem světa, a druhý den se mě manželka ptala, jak dlouho ještě pojedeme. Tak jsem odpověděl, že vzhledem k tomu, že jedem kolem světa, tak asi 3 měsíce. A potom jsem odjel někam lyžovat, přenechal řízení kamarádovi, a ten naboural do jižní Ameriky. Ale to bylo až na cestě zpět. To byla fakt škoda, jinak jsme jeli docela dobře.

Co tě kdy nejvíc překvapilo při hledání na internetu?

No, myslím si, že na internetu mě nemůže nic úplně překvapit. Spíš jsou věci, které tam nemůžu najít, ale někdy mě tam překvapuje politika, a to už mě celkem začíná otravovat. Já sem vždycky sledoval politický dění, ze začátku proto, jestli se mám vracet z těch závodů zpátky domů nebo ne, a pak už spíš jenom ze zvědavosti. Chtěl jsem být v obraze. Dneska už sem fakt zpruzenej a objevuju tam takový věci, který mě strašně otravujou.

Obeplul si celý svět. Poznal si různé kultury a lidi. Chybí internet v tomto směru něco?

No je pravda, že internet je hodně zaměřen na technologicky vyspělé země, a možná je tam všechno zobrazované z toho našeho pohledu. Takže kdyby třeba byl internet dostupnější světu, tak bychom mohli získat i jiný pohled. Já teda nejsem z těch lidí, co by surfoval úplně do detailů, a hledal mentalitu jiných národů prostřednictvím internetu, to si tam radši dojedu, ale myslím si, že tohle by mohla být nějaká cesta.

Myslíš, že internet pomáhá sbližovat kultury?

Myslím si, že určitě internet pomáhá ke sbližování kultur, lidí a určitě prospěl světu, protože se dostává informace tam, kam by se normálně nedostaly. Člověk má na výběr, má volbu. Když byla cenzura, nebyly dostupný informace, takže volba nebyla žádná.

Kam si nejdál doplul online?

Nejdál sem doplul online na Mars asi. Mě zajímají technologie letů do vesmíru, a to nemyslím jen lety na Mars, ale vůbec celý systém jak to celý funguje. Občas hledám i informace z tohohle oboru na internetu. Jinak co se týče světa, tak sem se hodně připravoval, než sem odjel na Nový Zéland, tak jsem po stránkách samozřejmě surfoval.

Takže jsi tam nejdřív online a pak offline?

Nejdřív se do toho dobrodružství vrhám online, zmapuju cestu, zjistím možná rizika a pak do toho skočím offline.

Takže se člověk nemá bát objevovat?

Člověk se určitě nemá bát objevovat a podělit se o to s ostatníma.

Jak bys někoho přesvědčil, aby začal s jachtingem?

To by bylo jednoduchý, protože prostě cítím, že je skvělý sport, a je to sport, který se dá dělat celý život, a to je jeho obrovská výhoda. Je spousta sportovních odvětví, které se dají dělat jenom v určitém věku, a pak se s tím musí přestat. Kdežto jachting má spoustu podob a dá se opravdu provozovat až do skonání člověka.

Kam doplula nejdál česká vlajka?

Se mnou doplula česká vlajka nejdál do Brazílie, jinak jsem samozřejmě závodil různě po světě. Jezdil jsem na Novém Zélandu, Austrálii, Havaji, ale z Evropy sem nejdál dojel do Brazílie.

Jsi hrdý na svojí národnost?

Já sem hrdej Čech, já sem hrdej Čechoslovák, protože já to tak jak cítím. Mám besedy v Čechách, na Moravě i po Slovensku, tak mě to prostě baví. Baví mě ta země, baví mě lidi, má to spoustu chyb, spoustu much, ale když to člověk sleduje po světě, tak se vlastně máme úžasně. Jsme prostě dobrej národ.

Děkujeme za rozhovor (ESET)

Novinky z magazínu Dvojklik.cz

Jednou měsíčně vám pošleme to nejbezpečnější čtení. Pohodlně. Do mailu.

Frekvence odesílání 1x měsíčně.
Snadné odhlášení jedním kliknutím.

Další informace o zpracování osobních údajů najdete v našich zásadách ochrany osobních údajů.

Mohlo by vás zajímat