Jaký vliv mají sociální sítě na duševní zdraví teenagerů?

Sociální sítě mají prokazatelně negativní vliv na duševní zdraví. Kolik času u nich je moc a jak pomoci mladým lidech zlepšit duševní zdraví?
Tereza Malkusová
Total
0
Sdílení

Národní ústav pro duševní zdraví se ptal deváťáků na jejich duševní stav a výsledky jsou alarmují: 65 % dívek a 40 % chlapců projevuje známky zhoršeného well-beingu. Ten má přitom vliv na to, jak dokáží zvládat složité životní situace, a odráží kvalitu jejich života a to navzdory tomu, že „mají všechno“. Pojďme se podívat, jak k tomu přispívají technologie a zda to můžeme změnit.

V grafech jsou zřejmé rozdíly mezi dívkami a chlapci. Možných vysvětlení k rozdílům ve výsledcích je k dispozici hned několik. Podle některých studií je do puberty výskyt poruch nálad u dívek i chlapců stejný. Ale to se po nástupu puberty, která u dívek přichází dříve než u chlapců, mění. Vědci to vysvětlují rozdíly ve fungování mozku dívek a chlapců, přičemž dívky jsou citlivější ke zpracování emočních stimulů, a to je v období dospívání může činit více náchylné k úzkostem či depresi.

Potom jsou tu ještě sociální sítě, které dívky využívají kolem 13. roku rizikověji než chlapci – vytváří na ně velký tlak ohledně výkonu, toho, jak mají vypadat, srovnávají se a tak dále. Najednou místo toho, aby prostě jen chodily ven s kamarády, tak jsou tu sítě, které jsou rychlé, sbírají se na nich lajky a velmi hodnotí vzhled,“ nabízí další vysvětlení dětská psycholožka Kamila Ryšánková. „Není to ale tak, že chlapci neužívají sítě rizikově, ale dochází k tomu u nich o pár let později právě na základě rozdílů v dozrávání mozku. Jde o poměrně dost komplexní téma.“

Důvodem problémů je enormní tlak

Jak je možné, že děti z bohatých zemí, kde není válka ani hlad; kde mohou chodit do školy, na kroužky, bavit se a vlastnit telefon či počítač, mají duševní problémy?

Naše doba přináší kromě neomezených možností, které dospívající zahlcují, enormní tlak na výkon a často pocit, že toho ještě pořád nedělají dost. Občas se nestíhám divit, kolik toho někteří dnešní dospívající musí zvládat,“ dodává Kamila Ryšánková. „A není to jen o stresu, který je vyvíjený na dospívající. Ale i na jejich rodiče a slyším to i od dospívajících klientů. „Rodiče řeší, jak splácet. Z práce se vrací domů jen vyspat. Mají moc práce. Mají hodně svých starostí.“ Což se samozřejmě na duševním zdraví dospívajících podepisuje.“

Sociální sítě přilévají olej do ohně

TikTok, Instagram, Snapchat a další sociální sítě používají prakticky všichni mladiství. S technologiemi tráví dlouhé hodiny, například lidé mezi 15 a 24 rokem používají mobilní telefon pro zábavu přes 4 hodiny denně. Podle některých zahraničních studií používá třetina mladistvých sociální sítě prakticky neustále.

V první řadě jsou sociální sítě byznys. Tudíž jejich primárním účelem je udržet nás na nich aktivní co nejdelší dobu. Sítě cílí na naše centra odměny v mozku, opakovaně se nám „připomínají“ formou notifikací v mobilu a tím nás vyrušují od běžných aktivit. Mají pochopitelně i další prvky, které nás zde drží, jako příklad můžeme uvést nekonečné scrollování na hlavní “zdi” nebo když odměna přichází nepravidelně. Díky těmto prvkům si nás sítě drží ve své moci a je velmi obtížné se takovému vlivu vymanit a vracet se do běžného života,“ vysvětluje proč nám sociální sítě mohou i škodí Kamila Ryšánková.

Někdy se mylně domníváme, že druzí lidé, které na síti sledujeme jsou šťastnější a mají lepší životy než my. Ale málokdo nám na sítích řekne, že na dovolenou v Karibiku šetřil dva roky nebo, že za tou dokonalou postavou jsou filtry, v horším případě porucha příjmu potravy.

Mezi nadužíváním sociálních sítích a mizerný duševním zdravím je podle vědců souvislost. Pokud jste na sociálních sítích více než  3 hodiny každý den, máte dvakrát vyšší šanci, že se budete potýkat s nějakými duševními problémy, včetně úzkostí a depresí. Celá polovina českých dětí ovšem používá sociální sítě déle než 3 hodiny denně.

Naopak omezení sociálních sítí na pouhou půlhodinku denně může snížit závažnost deprese. Už jen to, že sítě budete požívat vědomě má znatelné výsledky na weel-being.

Podle závěrů jedné studie mohou dokonce lidé po čtyřech týdnech bez sociálních sítích zaznamenali subjektivní zlepšení duševní pohody až o 40 % ve srovnání s efektem odborné intervencí.

Sociální sítě nás ruší od reálného života a předkládají nám nereálné ideály. Ve chvíli, kdy začnu sítě používat vědomě. Začnu si všímat, co mi dělá dobře a co mi naopak přitěžuje, třeba přestanu trávit čas na sítích před spaním nebo sledovat určitých profilů, a soustředím se na to, abych upravila tak, aby mi v tom bylo lépe, může se mi výrazně zlepšit spánek, snížit množství stresu nebo úzkosti a zvýšit mé soustředění. A to jen díky tomu, že nejsem ze své činnosti vytrháván touhou po sítích,“ vysvětluje efekt digitální detoxu Kamila Ryšánková.

Ono se stačí podívat na výsledky výzkumů pravidelného praktikování mindfullness, což je meditace všímavosti nebo jen na zařazení každodenních jednoduchých technik zaměřených právě k procvičení všímavosti a soustředění se na tady a teď.“

Pomoci může digitální detox i aplikace

Na druhou stranu mohou technologie i prospívat. Zejména nápomocné mohou být různé mobilní  aplikace, které se zaměřují na mindfullness a well-being. Mezi ty české patří VOS nebo Nepanikař. Podobné aplikace se zaměřují na vědomou práci s dechem, relaxační techniky, meditace a podobné léčebné metody. Ocení je i lidé ve stresu nebo během náročného období (jako je třeba období přijímaček), nenahradí ale léčbu u psychologa.

Stejně  tak lze na sociálních sítích najít podpůrnou komunitu. Důležité je zejména to, z jakých zdrojů přebírají děti informace o psychickém zdraví. Je třeba přemýšlet nad příspěvky kriticky a vybírat si názory odborníků nebo brát v potaz, že se jedná osobní prožitek jednotlivce.

Sociální sítě nejsou jen poslem špatných zpráv. Najdete na nich i pozitivní prostor ke sdílení a odborné profily, které mohou mladé lidi podpořit, aby vyhledali odbornou pomoc

Někteří dospívající sami říkají, že se svěřili rodičům právě díky „podpoře“ a informacím, které našli na podobných profilech. A nejsou to jen profily a aplikace týkající se čistě duševního zdraví, ale i první pomoci, krizových center a dalších,“ uzavírá Kamila Ryšánková.

Jak zvládat stres v technologické době

Bohužel i děti čelí stresu, tlaku na výkon, kybernetické šikaně a mnoha dalším problémům. Nadužívání sociálních sítí situace spíše zhoršuje. Na druhou stranu, pokud je děti (ale i dospělí) vědomě, pak z technologií mohou jen těžit.

Pomáhá nastavit si limity pro používání. Možná bude stačit dát si předsevzetí, možná si nastavíte limity v telefonu, možná bude nejlepší používat rodičovskou aplikaci a limity dětem hlídat. Důležité je, že budete vědět, jak dlouho sociální sítě používáte. Je také velmi zdravé udržovat si doma prostor, kam technologie nebudete pouštět, ale bude se věnovat jen rodině i sami sobě – například ložnice, jídelní stůl, auto a podobně.

Stejně tak je důležité trávit čas offline fyzickými koníčky a s kamarády, ale také obyčejnou nudou. Pomoci může digitální dohoda – tedy pravidla, která si doma nastavíte. Je důležité, aby dětem šli rodiče vzorem a sami se vyhýbali nezdravému nadužívání.

Článek je součástí projektu Safer Kids Online

Safer Kids Online je celosvětová iniciativa společnosti ESET. Cílem této iniciativy je přinášet informace, které mohou rodiče, vychovatelé, děti a učitelé využít k otevření diskuze o bezpečnosti na internetu a poskytnout nástroje pro vytváření bezpečného online prostředí pro všechny děti.

Novinky z magazínu Dvojklik.cz

Jednou měsíčně vám pošleme to nejbezpečnější čtení. Pohodlně. Do mailu.

Frekvence odesílání 1x měsíčně.
Snadné odhlášení jedním kliknutím.

Další informace o zpracování osobních údajů najdete v našich zásadách ochrany osobních údajů.

Mohlo by vás zajímat