Základy kyber bezpečnosti, které musí znát každé dítě

Dnešní děti lze bez nadsázky označit za digitální domorodce – narodily se do světa internetu a začínají technologie používat velmi brzy. Rodiče musí vědět, jak o rizicích internetu diskutovat, jak děti vzdělávat, aniž by je děsili, a jak jim pomoci pochopit, že vlastní ochrana není jen něco, co vyžadují rodiče, ale že to dává smysl pro ně samotné.

Připravili jsme pro vás odpovědi na několik zásadních bezpečnostních otázek, které byste měli s dětmi řešit, jakmile dostanou do ruky telefon nebo počítač.

Proč musíme chránit svá data?

V první řadě je nutné, aby děti chápaly, proč potřebují online jakoukoli ochranu. Pomáhá mluvit právě o tajemstvích, která obvykle děti mají a chtějí si je nechávat pro sebe. Online svět můžete také přirovnávat k fyzickému. Například: pokud odcházíte z domova, vždy zamykáte dveře, aby se domů nedostal nikdo cizí a nemohl něco ukrást. Ukradené věci by takový člověk mohl dokonce používat a vydávat se za právoplatného majitele – což v kyberprostoru představuje krádež identity.

Nejde jen o data, nějaké náhodné jedničky a nuly, ale o jejich soukromí a tajemství.

Není nutné vylíčit internetový svět jako děsivý, ale mluvit o prevenci. Zaměřte se na to, že internet dětem nabízí mnoho příležitostí, ale třeba dávat si i na něm pozor.

Používejte přirovnání ke známým věcem. Pokud zveřejní své video nebo fotku na sociálních sítích veřejně, je to stejné, jako kdyby je pověsili na nástěnku ve škole nebo vývěsku u vás v ulici. A možná kolem půjde někdo, kdo by to vidět nemusel – třeba babička nebo protivný soused nebo vy jako rodiče.

Stejně jako ve fyzickém světě může někdo i hloupou fotku zneužít, aby se dětem posmíval. Pokud nezamknou (nepoužijí dobré heslo), může jim někdo jejich soukromí vzít. Pokud zveřejní svou polohu u fotky, ví cizí lidé, kde přesně jsou. Pokud zveřejní své telefonní číslo, může je kdokoli otravovat. A takto bychom mohli pokračovat.

Nejjednodušší pravidlo zní, že věci, které by neudělali/nevyvěsili uprostřed školy, nepatří ani na internet.

Proč by chtěl někdo ukrást jejich data?

Důvodů, proč někteří lidé internet zneužívají je řada. Často shromažďují údaje pouze proto, aby je prodali – pak je nezajímá, komu údaje patřili, a útočí masově na všechny uživatele. Typicky se jedná o úniky celých databází, malware, podvodné reklamy či spam. Ukradené údaje i celé účty na sociálních sítích se dají prodat.

Každý údaj na internetu má cenu – ať už jde o heslo, rodné číslo nebo třeba fotografii pasu.

Někteří lidé jsou trollové a chtějí jen ostatní šikanovat. Ti si mohou vybírat oběti náhodně nebo může jít o někoho, koho děti znají.

Mezi problémy, které se týkají dětí, patří grooming. Grooming je označení chování, kdy uživatel navazuje kontakty s dětmi nebo mladistvými, cílem bývá často sexuální zneužití, vylákání intimních snímků a podobně. Útočník zneužívá sdílnost a naivitu dětí, kdy děti samy odhalují své údaje, polohu nebo aktivity.

Proč jsou hesla důležitá?

Bez hesel by se kdokoli mohl dostat k vašim účtům a datům a zneužít je. Hesla můžete popsat jako klíče, které odemykají jejich vlastní poklady. Klíč by měl být jedinečný a dostatečně složitý, aby ho ostatní nemohli snadno uhodnout.

Takový klíč musí zůstat soukromý, aby nikdo nemohl vstoupit do účtů  na sociálních sítích. Klíč od vašeho bytu také nedáváte cizím lidem. Nicméně malé děti by měly dát kopii rodičům pro případ, že by svůj klíč někdy zapomněly.

Jak vypadá silné heslo?

Heslo může být fráze, slovo nebo jednoduše směs symbolů. Dítě by mělo vymyslet heslo, které si bez námahy zapamatuje, ale které není snadné uhodnout.

Takže nemůže být založeno na žádných informacích, které veřejně sdílí, jako jsou jejich narozeniny, jméno, oblíbené jídlo, influencer, domácí zvíře nebo barva. Heslo by mělo být dostatečně dlouhé (alespoň 8 znaků) a mělo by obsahovat alespoň jedno velké písmeno, speciální symbol (například @, $, #, &, /, >, !) a několik číslic.

Jak si hesla zapamatovat?

Hesla by měla být zapamatovatelná, ale také unikátní ke každému účtu, e-mailové adrese, e-shopu. Tak, pokud někdo prolomí heslo k jednomu účtu, nebude mít přístup k jiným. Hesel se ale nashromáždí desítky a pamatovat si je prakticky nemožné. Děti tak buď hesla recyklují, zapisují si je nebo volí příliš snadná hesla.

Rozhodně není bezpečné ukládat hesla do prohlížeče, tuto chybu ostatně často dělají i dospělí. Některé prohlížeče však uložené přihlašovací údaje nechrání šifrováním, a proto je mohou kyberzločinci snadno odcizit. Pokud dítě nechá své zařízení bez dozoru – nebo ještě hůře, pokud ho náhodou ztratí – může se k jeho citlivým údajům dostat kdokoli.

Proto vyzkoušejte správce hesel – speciální program, který hesla šifruje. Některé nabízejí i rodinné sdílené účty, kdy máte hesla svých dětí pod kontrolou.

Pokud si dítě chce svá hesla zapisovat, zdůrazněte mu, že by si je nikdy nemělo zapisovat do zápisníku, který nosí stále u sebe. To by ostatním docela usnadnilo nahlédnutí do jejich přihlašovacích údajů. Vaše dítě si může hesla zapisovat do sešitu, který má vždy doma a který zůstává zamčený například v jeho psacím stole.

Je bezpečné hesla sdílet?

Obecně řečeno není nikdy dobré hesla sdílet. To se týká nejen přihlašovacích údajů k jejich profilům na sociálních sítích nebo e-mailu, ale také k herním nebo streamovacím stránkám. Připomeňte svému dítěti, že pokud se svěří jen několika lidem, kteří to pak také řeknou jen několika lidem, nastává efekt sněhové koule.

Pokud jde o malé děti, rodiče by měli mít jejich hesla, aby mohli být v případě nouze nápomocni. Nejlepší je povzbudit dítě, aby vám svá hesla bezpečně sdělilo.

Různí správci hesel nabízejí různé způsoby sdílení přihlašovacích údajů, aniž by byla ohrožena bezpečnost dat.

Jako rodič můžete hesla používat také ke kontrole profilů dítěte – ovšem po vzájemné domluvě. Pokud narušíte důvěru dítěte, může se stát, že další profily bude tajit a pokud by se stalo cokoli problematického, nebude mít dítě dostatek důvěry a neobrátí se na vás.