Influenceři na sociálních sítích často vystupují jako modelové životního stylu, zdroje hodnot, názorů a „bezpečné“ vzory pro dospívající, které jsou dostupné kdykoliv. Studie ukazují, že děti a dospívající influencery považují za „kamarády“, i když tito influenceři o jejich existenci často ani nevědí.

Influenceři vs. celebrity

Každá doba má své hvězdy. Na rozdíl od celebrit v minulosti ale dnešní influenceři sdílí své každodenní momenty jako ranní rutiny, vztahové problémy, selhání a emocionální reakce. A působí tak víc autenticky a blíž sledujícím. Právě tato zdánlivá blízkost posiluje pocit skutečného vztahu.

Moderní sociální sítě navíc vytvářejí dojem oboustrannosti. Když influencer odpoví na komentář, dá lajk nebo sdílí reakci sledujícího, mozek to vyhodnotí jako sociální interakci a aktivuje podobné oblasti jako při skutečném mezilidském kontaktu.

Děti navíc často nedokážou rozlišit, který obsah je placená propagace a který ne. To znamená, že když influencer ukazuje svůj merch nebo doporučuje produkty, pro malého diváka to může vypadat jako rada od kamaráda a tedy něco, co i on musí mít.

Průzkum FSV Univerzity Karlovy se věnoval otázce, do jaké míry děti rozpoznají sponzorovaný obsah u influencerů. Pouze 11 % dětí ve věku 9-15 let dokázalo správně identifikovat, že se jedná o placenou propagaci nebo sponzorovaný obsah influencerů. V případech, kdy dítě neoznačenou reklamu pozná, ji vnímá spíše pozitivně nebo neutrálně za předpokladu, že ji vytvořil jeho oblíbený influencer.

„Chci mít to, co má on!“ aneb jak funguje influencer marketing?

Děti mají tendenci považovat influencery za experty, ať už se jedná o videohry, oblečení nebo make-up. To se děje i proto, že influenceři svůj životní styl prezentují jako úspěch či trend.

Influencer marketing může zvyšovat impulzivní nákupní chování, tedy tendenci koupit něco spontánně bez plánování a hlubšího zvažování čistě proto, že dítě produkt v danou chvíli zaujal. Klíčovou roli zde hrají emoce a vztah k influencerovi. Pokud dítě nebo dospívající vnímá tvůrce jako důvěryhodného a blízkého, jeho doporučení nepůsobí jako klasická reklama, ale jako osobní tip.

Mozek reaguje rychleji na emocionální podněty než na racionální úvahy, a to zejména v období dospívání, kdy ještě není plně dozrálá část mozku odpovědná za sebekontrolu a plánování. Kombinace atraktivního vizuálu, nadšení influencera, pocitu „musím to mít taky“ a často i prvku naléhavosti (limitované edice, časově omezené slevy) vytváří ideální podmínky pro impulzivní rozhodnutí.

U dětí je tento efekt ještě silnější, protože jejich schopnost oddělit emoci od obchodního záměru je stále ve vývoji.

Každý správný influencer má svůj merch

Slovo „merch“ pochází z anglického „merchandise“ (zboží) a označuje zejména produkty, které se tematicky vztahují k určitému médiu (např. seriálu nebo počítačové hře) či osobnosti.

Z pohledu psychologie není nákup merche automaticky negativní jev nebo něco neobvyklého. I před rozmachem sociálních sítí dospívající často nosili trička s oblíbenými hudebními skupinami či sportovními kluby. Merch pomáhá budování identity („Tohle mám ráda, tohle mě vystihuje.“) a pocitu sounáležitosti.

Pro děti je to způsob, jak zapadnout mezi ostatní. Když mají všichni trička s logem určitého youtubera nebo stejný produkt, cítí, že jsou součástí komunity. Problém ale může nastat ve chvíli, kdy dítě nadměrně utrácí a má pocit, že pokud si nekoupí danou věc, tak přijde o „náklonnost“ influencera. Nerozumí tomu, že jde o marketing a prodejní strategii.

Co můžou s influencer marketingem dělat rodiče?

Zákazy sociálních sítí nebo určitého typu obsahu na nich jsou v dnešní době nejen dlouhodobě neudržitelné, ale hlavně málokdy fungují. Mnohem efektivnější je pomoct dětem pochopit, co je influencer marketing a proč jsou pro influencera sledující skutečně důležití. Takže jak na to?

Vytvořte doma místo pro otevřený dialog

Místo zákazů se dítěte ptejte, proč se mu konkrétní influencer nebo produkt líbí. Zpochybnění motivů může pomoci dítěti uvědomit si, že jde o marketing. Místo hodnocení ale volte spíš zvědavost:

• „Co se ti na influencerovi líbí?“
• „Jaký pocit z toho videa máš?“
• „Koupil/a by sis to i bez toho, že to doporučuje právě on/ona?“
• „Proč si myslíš, že influencer toto doporučuje? Je to jeho osobní volba nebo mu to někdo zaplatil?“

Když si zvyknete s dítětem mluvit o obsahu na internetu, začne o něm postupně samo přemýšlet. Takové rozhovory podporují kritické myšlení, které v dítěti pěstuje větší odolnost i proti dalším online hrozbám jako třeba phishing.

Anti-phishing

Zabraňuje pokusům o získání citlivých informací, jako jsou uživatelská jména a hesla či údaje o kreditních kartách a účtech. Blokuje podvodné webové stránky.

VYZKOUŠET

Vysvětlete si rozdíl mezi reklamou a obsahem

Děti často nechápou, že influencer může být placený za propagaci, a proto je někdy překvapí, že:

• firmy influencerům za reklamu platí;
• některé produkty dostávají zdarma;
• jejich příspěvky jsou často součástí dlouhodobé marketingové strategie.

Učte je, jak poznat sponzorovaný obsah, a proč není každé doporučení objektivní. Zkuste například společně hledat znaky reklamy:

1. Je tam označení spolupráce?
2. Mluví influencer jen o výhodách?
3. Nabízí slevový kód?

Když se dítě naučí reklamu rozpoznat, jeho odolnost vůči manipulaci roste.

Nastavte si doma hranice

Nastavení pravidel ohledně používání sociálních sítí, času stráveného online a limitu pro nákupy může dítěti pomoci naučit se zodpovědnému rozhodování. Užitečné může být pravidlo 48 hodin, které vytváří odstup mezi „chci to“ a „koupím to“. Důležité je, aby pravidla byla domluvená společně, ne jednostranně nařízená.

RODINNÁ DIGI-DOHODA

Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

STÁHNOUT DOHODU

Učte děti finanční gramotnosti

Místo jednoduchého „je to drahé“ je užitečnější ukázat souvislosti:

• Kolik hodin práce stojí daný produkt?
• Co jiného by se za tu částku dalo pořídit?
• Jak funguje rozpočet?

Dítě se pak učí chápat hodnotu peněz a rozhodovat se vědomě. To se hodí i v případě, kdy dítě hraje online hry, které stojí na mikrotransakcích. Jakmile pochopí, že nákupy ve hře stojí skutečné peníze, začnou k nim přistupovat trochu jinak.

Závěrem:

Influencer marketing není jen obchodním pojmem, ale i významným faktorem v životě dnešních dětí. Ovlivňuje nejen jejich vkus, ale i konkrétní nákupní rozhodnutí. Děti jsou díky svým vývojovým fázím více otevřené emocionálnímu vlivu, který influenceři vyvolávají, a méně schopné rozeznat komerční záměry než dospělí.

Jako rodiče je proto klíčové vést dítě k porozumění a kritickému myšlení, aby dokázalo samostatně rozhodovat, jakou roli v jeho životě mají sociální sítě a vliv jiných lidí.

Mohlo by vás zajímat:
💰 Jaký vliv mají influenceři na děti?
💰 Až vyrostu, budu influencer! Stinná stránka kariéry snů
💰 Sledování health influencerů může způsobovat úzkost. Jak z toho ven?

Koho sledovat, pokud vás zajímá kybernetická bezpečnost nebo témata duševního zdraví a digitálního detoxu? Vybrali jsme pro vás několik takových Instagramových profilů a podcastů, které stojí za to znát. Ne všechny se věnují jen a pouze dětem na sítích. Ale všechny nabízejí kvalitní fakta, jak se s digitálním rodičovstvím poprat. Výčet není zdaleka kompletní a zahrnuje jen české projekty.

Kybernetická bezpečnost na sítích

E-Bezpečí

Projekt E-bezpečí patří mezi to nejlepší, co na českém internetu najdete. Projekt vede prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci. Celý tým vědců připravuje studie, vysvětluje pojmy, připravuje kurzy, vzdělává učitele a provozuje také poradnu, kde se mohou děti anonymně poradit.

📲 E-bezpečí na Instagramu

🎞️ E-bezpečí na YouTube

IT Fitness

Základem projektu je test digitálních dovedností žáků a učitelů základních a středních škol. Kromě toho ale mají také Instagramový profil nabitý informacemi o podvodech a rizicích na internetu. Na webu si děti mohou už teď vyzkoušet letošní IT Fitness Test a třeba i vyhrát nějaké ceny. Dospělí si mohou zkusit DEMO.

📲 IT Fitness na Instagramu

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)

Úřad se většinou zaměřují na ochranu informačních systémů státu, sleduje vysoce pokročilé útoky a varuje před těmi probíhajícími. Nedávno ale pořádně šlápl i do osvěty.  Na webu najdete velké množství kurzů pro různé specialisty a děti, přečíst si můžete Kyberpohádky.

📲 NÚKIB na Instagramu
🔊 Kyberpohádky na Spotify

Spajk.cz

Pavel školí BOZP pro „ajťáky“, testuje zranitelnosti, aby je nenašli hackeři, a hlavně se věnuje osvětě dětí i dospělých. Na profilu najdete tipy, jak být online v bezpečí , varování před aktuálními riziky a poslední dobou i dost fotek zvířátek.

📲 Spajk na Instagramu

🎞️ Spajk na YouTube

Safezóna

Projekt se snaží vytvořit bezpečné místo pro mladé uživatele, kde najdou informace o tom, jak se pohybovat bezpečně na internetu a o prevenci psychických potíží. Na webu najdete mapu odborníků, u kterých lze hledat pomoc. Do budoucna chystají vlastní blog.

📲 Safezóna na Instagramu

Tipy na digitální hygienu

Replug-me

Projekt se snaží o osvětu v oblasti digitálního wellbeingu. Ukazuje, jak se pohybovat na sítích tak, aby nám na nich bylo dobře, a také jak se včas odpojit. Za projektem stojí psychologové a sociologové. Pořádají vzdělávací akce, pro rodiče zejména webináře. Na Instagramu sdílejí praktické tipy a hlavně mění dojmy v pojmy.

📲 Replug-me na Instagramu

Nevypusť duši

Nevypusť duši je projekt, který se zaměřuje na osvětu a prevenci v oblasti duševního zdraví. Mluví o tématech, jako je vyhoření, šikana, stres, jak poznat u dětí problémy nebo jak pracovat s různými relaxačními technikami. Za projektem stojí tým psychologů. Na webu najdete mapu snad všech pomocných organizací, na které se lze obrátit, pokud máte nějaké potíže.

📲 Nevypusť Duši na Instagramu

Jaké podcasty o bezpečnosti a digitální hygieně poslouchat?

Doba internetová

Podcast vydává nezisková organizace Fakescape, která se věnuje mediální gramotnosti. Podcast je vedený formou rozhovorů o digitálních tématech jako jsou reklamy, online seznamování, aplikace nebo o fenoménech jako meme.

🎧 Poslouchat

KYBcast

KYBcast vzniká pod záštitou Národního pedagogického institutu. Věnuje se kyberprostoru a epizody reagují na dotazy posluchačů. – Epizody se věnují WhatsAppu, heslům, telefonickým podvodům, ale i aplikaci eDoklady. Pořadem provází Václav Maněna a Pavel Matějíček, oba vynikající experti na kyberbezpečnost. Vysvětlují technická témata srozumitelně a tak, abyste se vy i vaše děti mohli pohybovat internetem bezpečněji.

🎧 Poslouchat

Online Plus

Online plus je podcastový pořad Českého rozhlasu. Novináři David Slížek a Petr Koubský každý týden komentují aktuality ze světa technologií. Velmi často se dotýkají AI, sociálních sítí nebo dezinformací. Tento podcast je technicky mírně náročnější, ale pokud vás technologie baví, oblíbíte si ho.

🎧 Poslouchat

Utržené sluchátko

Tento podcast je určený dětem od 8 do 11 let. Připravuje jej tým Linky bezpečí a je koncipovaný jako krátké rady jiných dětí v situacích, kdy mohou být děti bezradné – třeba jak sebrat odvahu, jak se poprat se smrtí v rodině nebo jak se rozejít.

🎧 Poslouchat

Na tenké lince

Pro dospělé dělá Linka bezpečí podcast Na tenké lince. Uslyšíte rozhovory s odborníky na témata, související s dospíváním. Některé epizody se věnují třeba TikToku, hraní video her, kyberšikaně nebo tomu, jak si u dětí získat respekt.

Seriál Šikana

Seriál s podtitulem „Skutečné příběhy z českých škol, které byste nechtěli zažít“ připravil Český rozhlas (Radio Junior). Jde o hranou sérii, která vychází ze skutečných příběhů. V příběhu vždy vystupuje školní psycholožka, která šikanu řeší. Projekt tak ukazuje i možná řešení, jak nepříjemnou situaci řešit. Některé příběhy jsou docela mrazivé, asi si je nepustíte cestou na dovolenou. Ale rozhodně jde o zajímavý počin.

🎧 Poslouchat

Dá se říct, že žít zdravě je trendy. Podle nedávných dat dvě čtvrtiny mladých dospělých sledují nějaké influencery, kteří se věnují zdravé výživě, cvičení nebo zdravému životnímu stylu. Pečovat o sebe frčí i mezi beauty influencerkami. Stále ještě trenduje hashtag #CleanGirl – jde o celý estetický směr pro dívky. Jeho fanynky meditují, cvičí jógu a pilates, oblékají se do přírodních tónů, jí hodně zeleniny a naopak nechodí na večírky. Prostě dělají vše proto, aby vypadaly a cítily se dobře.

„V posledních letech s rozmachem médií a sociálních sítí se tlačí více na vzhled a začíná se dostávat do podvědomí i důležitost zdravého životního stylu, který propagují někteří influenceři i celebrity. Navíc to u dospívajících nasedá na jejich vývojové období, ve kterém se pro ně jejich vzhled a fyzická atraktivita stává důležitými aspekty. S tím jde ruku v ruce i přijetí vrstevníky. Pozitivní tělesný obraz může být silnou motivací, ač někdy výrazně zkreslený aktuálními trendy,“ vysvětluje @detska_psycholožka Kamila Ryšánková „Motivací jsou i vlastní a individuální cíle – někdo se chce zlepšit jako sportovec, pro někoho je důležité přispívat zdravým životním stylem k lepšímu duševnímu zdraví, příprava na fyzicky náročnou kariéru.“

Jak sledování zdravotních influencerů ovlivňuje dospívající

Pomáhá ve skutečnosti sledování influencerů, kteří se věnují zdravému životnímu stylu, tomu aby bylo mladým lidem lépe? Ostatně zdravější strava a pohyb se často doporučují jako jeden z preventivních kroků proti duševním obtížím. Skutečnost je ale jiná: dospívající se cítí takříkajíc pod psa.

Vědci se ptali tisícovky mladých lidí (18-25 let) z USA, Nového Zélandu a Velké Británie. Ukázalo se, že mladí lidé vlivem influencerů skutečně žijí lépe:

• Cvičí 150 minut týdně (lidi, kteří tyto tvůrce nesledují, cvičí jen 90 minut).
• Zeleninu nebo ovoce jedí 6x denně (průměr pro mladé dospělé je 3,5x).

Na druhou stranu ale uváděli, že jsou více vystaveni stresu, vykazují vyšší úroveň úzkosti a deprese ve srovnání s těmi, kteří influencery nesledují, ale také dodržují zdravou životosprávu.

Zdravý životní styl se také může přehoupnout i v tzv. ortorexii (neboli posedlost zdravou stravou), která může kompletně ovládnout život člověka, který jí trpí. Stává se, že se daný jedinec izoluje a tím se dál zhoršuje jeho duševního zdraví. Obavy z porušení takového životního stylu pak vedou spíše k pocitům viny.

Je na místě zmínit i perfekcionismus a sociální srovnávání, které v tomto případě může vytvářet velký tlak a vést jak k úzkostem, tak depresivní náladě.

„Vždy je důležitý celkový kontext a individuální motivace. Při sledování influencerů, kteří se věnují zdravému životnímu stylu, může vznikat falešný obraz „dokonalosti“ a dospívající se mohou cítit pod tlakem, že stále dělají málo. Tito influenceři mnohdy pro obyčejného sledujícího vytvářejí idealizovanou verzi zdravého životního stylu a klidně i nerealistický obraz těla. Pod tlakem dosažení těchto „standardů“ se mohou objevovat pocity selhání nebo úzkosti,“ popisuje Kamila Ryšánková.

„Představme si dospívajícího, který má za cíl žít zdravě. A to podobně, jako jeho oblíbený influencer. K tomu bezpochyby směřuje určitý způsob stravování a pravidelné cvičení. Ve chvíli, kdy mu  do toho něco „vleze“ s kamarády nebo si jednoduše nestihne zacvičit, tak je to pro tohoto jedince enormně psychicky vyčerpávající. Ve snaze si tento životní styl udržet a být zdravý tak spíše nastane situace, ve které se začne opomíjet zdraví duševní,“ dodává.

Algoritmus dětem řekne, že nejsou dost dobré a ukáže jim obsah, jak být

Sociální sítě využívají algoritmy, které v podstatě vybírají v záplavě obsahu ten, který uvidíme na zdi. Zásadním kritériem je obsah, který děti již sledují, co lajkují a komentují. Pokud je tedy baví zdravý životní styl, všude na sítích uvidí vysportované postavy, dokonale vyladěný jídelníček, krásně servírovaná jídla. I když jsou to všechno nezávadné profily lidí, kteří jen chtějí inspirovat druhé, vytváří to novou normu.

Děti se srovnávají jen s určitou skupinou lidí, často jsou to trenéři nebo nutriční specialisté.

Místo, aby se porovnávali jen s několika přáteli ve škole, srovnávají se s profesionály. Ti ale mají zdroje a také čas věnovat se výhradně fitness životnímu stylu. Podle dat sledují tyto influencery častěji dívky s lepším socioekonomickým zázemím. Obecně vzato dívky častěji sledují profily zaměřené na krásu a štíhlost, chlapci pak na bodybuilding a na získání extrémní zdatnosti. Kladou tak na sebe naprosto nerealistické nároky.

Podle závěrů vědců tak fanouškové fitness influencerů čelí duševní nepohodě, protože se srovnávají s idealizovanou verzí sebe sama. Velmi jasně je to vidět u mladých lidí, kteří sledují profily zaměřené na diety a hubnutí. Bohužel existují i profily, které propagují extrémní diety. Tyto profily mohou děti vidět a jejich představu o tom, co je norma, to může vychýlit.

„Děti, které ke mně přichází, tak většinou znají pojmy jako mentální anorexie nebo mentální bulimie, dokonce i záchvatovité přejídání. Častěji používají anglický pojem binge-eating. Méně často děti vědí, co je ortorexie, bigorexie nebo excesivní cvičení. Někdy jsou tyto pojmy obklopeny některými nesrovnalostmi jako, že člověk s mentální bulimií musí být hodně štíhlý nebo, že poruchy příjmu potravy se týkají jen dívek,“ říká Kamila Ryšánková.

Poznat, kdy nějaký profil už hraničí s nějakým zdravotním problémem či extrémem, může být pro děti a dospívající náročné hned z několika důvodů. U menších dětí hraje roli teprve se rozvíjející kritické myšlení a nedostatečné povědomí o světě sociálních sítí.

Pokud dospívající tráví většinu času sledováním právě těchto influencerů, může se jim rozostřit vnímání toho, co je ještě zdravé. Začínají pak vnímat, že extrémní dieta a nadměrné cvičení je vlastně normální. Tady s tím souvisí i informovanost o poruchách příjmu potravy.

Roli hraje také idealizace influencera, kdy mladý člověk chce být tak moc jako jeho vzor, že si nemusí negativní vlivy jeho životního stylu uvědomit.

Jak používat sociální sítě zdravěji

Ačkoli to může znít děsivě, mohou sociální sítě dětem i prospívat. Pokud si vyberte zajímavý obsah, mohou děti inspirovat a pomoci jim udržet si opravdu zdravý životní styl.

Sociální sítě jsou dobrý sluha, ale také zlý pán. Důležité je vybírat si kvalitní influencery.

Sociální sítě samy o sobě problémy nevytváří, ale zhoršují je. Zdravě sebevědomé děti, které jsou si vědomé své hodnoty, mají tedy obrovskou výhodu. Kéž by to ale bylo tak snadné že?

V první řadě doporučujeme se na sítích obklopovat obsahem, díky kterému se děti cítí dobře. Příspěvky, které vyvolávají negativní emoce si do feedu vůbec nepouštějte. Pokud je toho moc, naordinujte si digitální detox a sítě omezte. Je prokázáno, že se to po času projeví
na zlepšení nálady. Vaše děti asi nebudou souhlasit, ale za pokus jim to jistě stojí.

Budujte dětem sebevědomí a vztah k sobě sama offline. Je to klišé, ale děti potřebují offline aktivity, u kterých si zažijí úspěch, a offline kamarády, kteří je podpoří, když jsou nejistí.

Naučte děti, aby se na obsah na sítích dívaly kriticky a to zejména v případě, že se jim líbí a sdílí jej někdo, koho obdivují.

Mluvte o tom, že ne vše online je realita. Kolik práce asi je za nějakým vyladěným profilem a jak si klást adekvátní cíle. Ostatně dokonalá postava vůbec neznamená, že jsou ti lidé v životě spokojení. Spoustu témat, jak tohle téma otevřít najdete na našich konverzačních kartičkách.

Povídejme si s dětmi
o technologiích...

... protože, kde panuje důvěra, tam je i online bezpečno. Stáhněte si ZDARMA konverzační karty, které vám pomohou otevřít složitá témata.

CHCI KARTIČKY

Výzkumy ukazují, že   reklamy ovlivňují mladistvé více než dospělé, hlavně proto, že jejich mozek se ještě vyvíjí. Když si uvědomíte, že průměrný teenager stráví u obrazovek více než 8,5 hodiny denně, dokážete si představit, kolik reklam denně asi tak uvidí. Proč bychom měli vůbec vliv reklamy na děti řešit?

#1 Normalizují nevhodné chování

Jedním z nejzřetelnějších rizik je vystavení dětí nevhodnému obsahu, produktům a službám. Zkrátka si jako rodiče nepřejeme, aby pop kultura vytvořila v dětech pokřivený smysl pro to, co je správné a co ne.

#2 Pokřivuje vnímání reality

S nárůstem počtu influencerů na sociálních sítích zobrazují reklamy často idealizovanou verzi reality. Obzvláště v podání oblíbených online tvůrců mohou děti sdělení z reklam vnímat nekriticky. Například díky softwaru pro úpravu obrázků, umělé inteligenci a množství filtrů mohou být mladí lidé pravidelně vystaveni zkreslené představě o tom, jak by „měli“ vypadat, co by „měli jíst“, jak by se „měli“ chovat a co by „měli“ sdílet online.

Takové zkreslení může vést k nesplnitelným nárokům na sebe sama, nízkému sebevědomí a pokřivenému chápání společenských norem. V minulosti například Instagram doporučoval dětem profily, které propagovaly extrémní hubnutí.

#3 Podporuje zlozvyky

Více než 85 % dospívajících je vystaveno reklamám na nezdravé potraviny na Instagramu, Facebooku a Twitteru. Podle výzkumu častější sledování takové reklamy přímo souvisí se zvýšenou konzumací potravin s vyšším obsahem soli, cukru a tuku.

Problémem nejsou jen reklamy na nezdravé potraviny: ale také ty na alkohol a tabákové výrobky, které jsou na různých platformách propagovány plíživě.  Čtvrtina mladistvých do 17 let nějakou takovou reklamu viděla.

#4 Propaguje rizikové nákupy v aplikacích

S reklamami se lze běžně setkat také v mobilních hrách a dalších aplikacích. Řada z nich je naprosto korektní, propaguje další aplikace a díky nim vývojáři mohou danou hru nabízet ke stažení zdarma a financovat další vývoj.

Pozor byste si měli dát na tzv. mikrotransakce.  Jde o nákupy herních žetonů, bodů a dalších vylepšení za nižší desítky korun. Ačkoli se tyto nákupy mohou zpočátku zdát neškodné, mohou se rychle stupňovat a v důsledku stát rodiče i tisíce korun.

Přímo ve hře jsou takové nákupy propagované, umožní totiž rychleji hru dohrát. Je to docela lákavé i pro dospělé. Často nakupujete nějaké herní mince, takže v kontextu hry přemýšlíte, jak je využijete, ale už ne nad kurzem ke koruně.

#5 Odkazuje na weby zlodějů

Některé reklamy mohou představovat významné riziko pro ochranu soukromí. Může se jednat o specifické bannery, obrázky nebo mikrostránky, které vytvořili kyberzločinci. Typicky takové reklamy vedou na podvodné stránky, které z vás vylákají peníze nebo osobní údaje.

Bohužel na ně narazíte i na běžných webech jako YouTube nebo třeba zpravodajské portály.

Tyto ukázky vedou na phishingové stránky, které propagují falešnou bitcoinovou burzu. Jak vidíte, útočníci zneužívají jména známých osobností. Jakmile se zaregistrujete, přijdete o peníze a osobní údaje.

Jak děti před nefér reklamou chránit?

Studie ukazují, že teenageři jsou vůči reklamě zranitelnější ale také, že ani větší znalosti o reklamě dospívající před vlivem reklamy neochrání. Navíc mají mladí lidé často problém internetovou reklamu identifikovat. Například na sociálních sítích musíte dle pravidel každý sponzorovaný příspěvek jako influencer patřičně označit. Řada influencerů to ale nedělá.

Není ale nutné rovnou zahodit flintu do žita a doufat, že děti nějak internetem proplují. Základní prevencí je otevřený dialog. Bavte se společně o rizicích reklamy, i tom, že zobrazuje nadsázku (nikdo nečeká, že vám doopravdy pití Redbullu dá křídla, ale věříme, že po zázračném nápoji shodíme 30 kg).

Budujte v dětech zdravou skepsi. Kyberútočníci totiž vydělávají na našich emocích a touhách. Pokud se od mala budeme učit nejdříve kriticky zhodnotit nabídku, nebudeme tak snadný terč.

Povídejme si s dětmi
o technologiích...

... protože, kde panuje důvěra, tam je i online bezpečno. Stáhněte si ZDARMA konverzační karty, které vám pomohou otevřít složitá témata.

CHCI KARTIČKY

Před reklamami, které vedou na rizikové phisingové stránky, děti ochrání bezpečnostní program. Ten nainstalujte od všech zařízení, které děti používají. ESET například úzce spolupracuje také s Českou obchodní inspekcí, naše antiviry tak děti upozorní i na rizikové e-shopy.

Částečně mohou pomoci také nástroje rodičovské kontroly – můžete v nich totiž filtrovat obsah a čas u internetu. A co je podstatné, můžete v nic také omezit výdaje dětí nebo zablokovat zcela nákupy v aplikacích.

Manuál: Jak nastavit rodičovskou kontrolu v systému Android

Manuál: Jak nastavit ESET Parental Control

Reklamě se online vyhnout nedá. To díky ní můžeme spoustu služeb využívat bezplatně. Je ale potřeba přemýšlet kriticky nad tím, co nám ukazuje. To platí zejména na sociálních sítích, kde může být samotné rozpoznání placené propagace tvrdý oříšek. Pokud máte pocit, že nějaký influencer mluví až moc o produktech či službách, je lépe jej přestat sledovat, než být denně bombardovaný neupřímnými recenzemi.

Problém není v technologii

Online mohou být obklopené jen dokonalými profily celebrit a vrstevníků. Pro teenagery může být náročné ustát si, že „tak dobrý já nejsem“. My rodiče jsme také vzhlíželi ke svým idolům. Nebyli jsme jim vystaveni neustále, ale jen když jsme si koupili nové vydání Bravíčka.  Kdysi dávno možná naše praprarodiče takto vzhlíželi k románovým postavám.

Rozdíl není ve vlivech, které snižují dětské sebevědomí, je spíše v intenzitě. Kvůli technologiím se jim jen hůře vyhýbá.

Zdravé sebevědomí se tvoří z online i offline prožitků. My dospělí máme tendenci stále chápat online a offline jako dva oddělené světy, ale dnešní děti toto rozdělení nevnímají.

Když se ze srdíček stane droga

Sociální sítě poskytují takřka okamžitou zpětnou vazbu (v podobě srdíček a lajků). Digitální identita je pro dospívající neodmyslitelně spjatá s jimi samými. Mnohdy mají tendenci kontrolovat reakce až impulzivně a podle počtu srdíček posuzovat svoji hodnotu jako lidské bytosti.

Nám dospělým se to může zdát absurdní, ale i my odvozujeme své hodnocení sebe sama od toho, jak nás hodnotí okolí. Jenomže dospělí používají komplexní zpětnou vazbu od lidí, se kterými mají vztah a dobře se znají, nikoli od anonymních uživatelů a lajků.

„Srdíčka a „lajky“ na sociálních sítích dávají našemu mozku dávku dopaminu, který tak stimuluje dráhy odměny. Jakmile se dopaminová dráha aktivuje, tak se začnou vylučovat tzv. endorfiny neboli hormony štěstí. Díky nim se při pozitivní zpětné vazbě na sociálních sítích cítíme šťastní a spokojení. Stejné dráhy se aktivují i v případě látkových závislostí jako je například alkohol, kokain, nikotin a další,“ vysvětluje vznik závislosti na dopaminu Kamila Ryšánková.

„Online anonymita tomu všemu přidává pocit bezpečí a sounáležitosti, pokud si na sociálních sítích najdeme svoji komunitu. Dopaminové dráhy se taky aktivují vyhledáváním něčeho nového, je to zjednodušeně řečeno hluboce „zakódované“ v našem mozku. A právě na sociálních sítích je denně něco nového, když k tomu navíc započítáme nespočet příchozích notifikací z různých mobilních aplikací, působení reklamy a designu, tak je velmi těžké tomu všemu odolat,“ dodává.

Největší riziko v závislosti na sociálních sítích je v tom, že jsou zpravidla zdarma a kdykoliv, komukoliv a odkudkoliv dostupné.

Inspirace vs. toxicita sociálních sítí

Automaticky neplatí rovnice: čím více lajků=tím vyšší sebevědomí. Jde spíše o to, jak danou síť dítě používá.

Obsah může být neupřímný. Mnoho tvůrců obsahu lpí na dokonalosti. Nastavují tak nedosažitelné standardy krásy, podmiňují úspěch a štěstí absurdními metami. Obyčejné dítě se tak může cítit méněcenně, protože nelítáte pravidelně na Bali a trápí ho akné.

Děti musejí chápat, že posty na sociálních sítích jsou upravené a prezentují jen jednu stránku života.

Sociální sítě mají i řadu pozitiv. Jsou skvělé k udržování přátelství, prohlubování vztahů s lidmi, které znáte. Mohou být vynikajícím zdrojem motivace a informací nebo kreativních nápadů.  Mezi inspirací a toxickým porovnáváním je tenká hranice a každý teenager se musí naučit tuto hranici najít, roli ovšem hraje i momentální nálada.

Důležité je cítit se na sociální síti dobře.

Vliv na psychiku má i to, jak dlouho každý den dospívající sítě používá. Nadužívání sebevědomí spíše sníží a může vést až psychickým potížím. Proto je na místě nastavit si hranice a hlídat si to, zda se stále na sociální síti cítím dobře. Různé zdroje u dětí uvádí jako  vhodný čas 30 minut až hodinu denně.

„Důležitější než o to, kolik minut dítě přesně na sítích tráví, je kvalita času a to, co tam dělá. Srovnává se s někým? Sleduje nevhodný obsah? Nebo si volá a píše s přáteli? Narušuje mu čas na sítích běžné denní činnosti – nevěnuje se činnostem, které ho dříve bavily, vynechává kroužky, nezapojuje se doma, má nedostatek pohybu, zapomíná na kamarády, zhoršuje se ve škole?,“ říká Ryšánková.

Jak zvládat kritiku a hejt?

Kritiku si obvykle bereme víc k srdci a pro rodiče bývá obtížné ovlivnit, jak ji děti vnímají online. Můžeme ale s dětmi mluvit o negativní zpětné vazbě, učit je poznat konstruktivní kritiku od nenávisti a žárlivosti.

Možná nevíte: Online funguje efekt zvaný disinhibice. Ve fyzickém světě vidíme okamžitě reakci druhé strany, hned víme, že jsme přestřelili a můžeme se omluvit nebo věci lépe vysvětlit. V online prostředí ale řeč těla nevidíme. Proto se mnoho lidí vyjadřuje online razantněji. Zkrátka říkají věci, která by vám do očí nikdy neřekli.

„Dítě se učí s kritikou pracovat od svých rodičů. Od útlého věku se setkává s tím, jak pracovat s chybou, proto je dobré dítěti vysvětlit, jak chyby fungují, v čem můžou být přínosné, a že konstruktivní kritika nás posunuje dopředu. Co se týče sociálních sítích, tak buďte připraveni s dítětem opakovaně hovořit o tom, jak sítě fungují – jak fungují filtry, úpravy fotek, reklama, hejty a další jevy, se kterými se zde dítě může setkat,“ radí Kamila Ryšánková.

„Pokud na to dítě bude připravené a bude mít možnost se kdykoli rodiči svěřit, tak pro něj pohyb na sítích bude jednodušší. I jen to, že nasloucháme tomu, co dítě aktuálně řeší a nebagatelizujeme to, může dítěti pomoct dodat sebevědomí.“

Než děti začnou používat sociální sítě měly by vědět, s čím se můžou setkat, včetně nenávistných komentářů a šikany. Zdůrazněte dětem, že samy tvoří atmosféru na sociální síti. Zlé komentáře se nezjevují, někdo je musí napsat. Povzbuzujte je, aby na sítích byli laskaví ke svým přátelům i sami k sobě.

Jak se zbavit toxického obsahu?

Pokud se vaše dítě na sociální síti necítí dobře nebo má pocit že není dost dobré, je na čase sebrat odvahu a zbavit se toxického obsahu z jeho vlastního feedu. Navrhněte mu tuto kroky:

1. Přestaň sledovat účty, při jejichž sledování nemáš ze sebe dobrý pocit
   K čemu je sledování fotek a videí lidí, kteří děti akorát sráží a stresují je? Takové účty jednoduše přestaňte sledovat. Místo nich si mohou vybrat jiné influencery, kteří jim přinášejí radost.
2. Nesdílej jen posty, které souvisejí se vzhledem
   Sociální sítě nemusejí prezentovat jen dokonalý make-up, slušivé outfity nebo vypracované tělo. Každý uživatel může sdílet cokoli, v čem je dobrý nebo co ho baví.
3. Buduj vztahy offline
   Je důležité udržovat offline přátelství (a klidně se stejnými přáteli vídat i online po večerech). Někomu pomáhá psát si deník (klidně i formou aplikace v telefonu) a případně i s rodiči takto reflektovat celý den – zejména to, co se podařilo a v čem děti uspěly nebo si připadaly dobré.
4. Nauč se odmítat
   Umět říci „NE“ je strašně důležité. Pro dospívající ale i dospělé je užitečné, když znají své hranice pohody a umět říct „tohle už je mi nepříjemné, to se mi nelíbí, tohle nechci“. I to se dá říci zdvořile. Naučit se to dá jen tréninkem.
5. Nauč se síť vypnout
   Je fajn umět trávit čas offline nebo si čas od času naordinovat digitální detox a užít si zážitky ve fyzickém světě.
6. Offline aktivity jsou důležité
   Pro zdravou psychiku je potřeba věnovat se koníčkům, ať už je tou aktivitou cokoli. Důležité je jen to, abychom z toho měli radost. Podobně je důležité věnovat se nějakému pohybu a dbát na dostatek spánku.
7. Chraňte si soukromí
   Naučte děti chránit si soukromí a nesdílet o sobě příliš mnoho osobních věcí . Nemělo by se také bát mluvit s dospělými, kterým důvěřuje, pokud se na sítích setká s něčím zraňujícím.

Každý  uživatel je zároveň tvůrce a měl by se tak vnímat. Máme zodpovědnost za to, co nahráváme, sdílíme a píšeme ostatním. Každý z nás je mikroinfluencer, který má vliv na své online přátele. Proto je dobré sdílet autentický svět a obsah, který ostatní inspiruje, namísto, aby je srážel na kolena.

Být hvězdou vypadá lákavě. Influenceři jsou slavní, cestují do exotických destinací, dostávají luxusní věci zadarmo a pokud jste opravdu dobří, jde o skvěle placenou práci. Všechno má ale i svá proti. Pojďme se podívat na kariéru snů kriticky.

Jak si influenceři vydělávají?

Digitální tvorba může skutečně někoho uživit. Těch, kteří ale žijí jen z tvorby, je málo. Například YouTube platí tvůrcům videa za shlédnutí – jde tedy v podstatě o podíl za reklamu, kterou YouTube prodává. Jindy platí tvůrce různé značky v rámci své propagace. Obvykle mají i jinou profesi – sport, herectví, moderování akcí, modeling. Řada influencerů také spravuje sociální sítě firmám, nebo se věnuje marketingu.

Proč děti touží po kariéře youtubera?

Kdo z nás nikdy nechtěl být slavným? Ať už umělcem nebo sportovcem? Někdy o tom sní asi každé dítě – mají hromady peněz, vydělávají si zábavou, mají luxusní věci, jezdí na samá zajímavá místa.

„Děti vidí konečný produkt – slavné influencery, kteří uspěli. Mají tedy zkreslený pohled a myslí si, že je to snadné. Ale není to snadné a ani oni se nestali populárními během prvního týdne, měsíce nebo roku od chvíle, kdy začali natáčet videa. Navíc existuje spousta rušivých faktorů, o kterých nevědí,“ vysvětluje psycholožka Jarmila Tomková, která se podílí i na projektu Safer Kids Online. Přiblížit realitu bychom měli teenagerům my dospělí, i sami influenceři.

To, co děti vidí na sociálních sítích, není skutečné. Většina příspěvků je zinscenovaná, využívá filtry nebo dokonce retuše.

Na první pohled může život influencerů vypadat jako sen. Jenomže být třeba profesionálním sportovcem vyžaduje tvrdý režim, ta ale za působivým profilem na TikToku vidět není. Nemluvě o tom, že nemáte soukromí a váš život je už napořád v hledáčku vlezlých bulvárních novinářů.

Influencerství je dřina, a pěkně tvrdá

Bavit pravidelně dav fanoušků zabere hodně úsilí. Každodenní tvorba nových a zajímavých příspěvků je náročná a vyčerpávající. Kreativní profese obecně jsou velmi náročné i pro dospělé. Obzvláště, když investujete čas a energii do přípravy příspěvků a vaši followeři je ignorují nebo se jim dokonce vysmějí.

Mnoho teenagerů odvozuje svoji vlastní hodnotu od toho, kolik pozitivních reakcí (lajků či srdíček) dokáží nasbírat a ubíjí je, pokud jich není „dost“. Takové sebehodnocení může vést k úzkostem, vyhoření a dalším obtížím.

Zakládat své sebevědomí na veřejném uznání je riskantní. Lajky nevypovídají nic o povaze nebo osobnosti.

Followeři nejsou reální přátelé

Děti často přehlíží fakt, že sledující nejsou totéž co skuteční přátelé. Anonymní online dav tu pro ně nebude, pokud budou potřebovat pauzu od online tvorby nebo se budou potřebovat svěřit s nějakým osobním problémem.

Reálné přátelé a rodinu nejde tak snadno nahradit. Rozhodně je nedoporučujeme zanedbávat kvůli digitálnímu životu.

Zlým komentářům se nelze vyhnout

Každý, kdo je na sociálních sítích na výsluní, se nevyhnutelně setkává s kritikou nebo dokonce nenávistí na internetu. Sekce komentářů mohou být doslova zaplavené urážlivými a jízlivými vzkazy. Během dospívání je složité vyrovnat se i s konstruktivní kritikou. Urážky mohou přerůst až v kyber šikanu, bohužel v online světě není kam utéct.

Pokud se s takovými reakcemi vaše děti setkávají, můžete jim pomoci komentáře moderovat a nahlásit hrubé chování. Příspěvky se nahlašují ručně, takže to je možné jen u omezeného množství fanoušků.

Děti málokdy uvidí smutek, nepříjemné momenty, náročnou práci nebo i frustraci, která s kreativní profesí influencera souvisí.

Hranice soukromí

Kim Kardashian patří mezi nejvlivnější influencery a sdílí všechny detaily ze svého soukromí i ze soukromí své rodiny. Už se ale i ošklivě spálila, a to během své návštěvy Paříže, kde ji přepadli a okradli o šperky v hodnotě 8 milion dolarů. Později se ukázalo, že zloději věděli, kde ji najít a co ukrást, právě díky příspěvkům na sociálních sítích.

To je jen jeden z mnoha příkladů. Mladí influenceři mnohdy nemají jasně nastavenou hranici, kde začíná jejich soukromý život. Vždyť dnes se běžně sdílí velmi osobní příběhy – o šikaně ve škole, coming-outy (veřejné přihlášení se k jiné sexuální orientaci) , vztahy a bolestné rozchody nebo i rodinné momenty. Pokud vaše dítě sdílí obsah, promluvte si o tom, kde by taková hranice ležet měla. Každý ji nepochybně bude mít jinde. Nicméně je důležité mít na paměti, že co internet schvátí, to už nenavrátí. Ten samý příspěvek bude vidět i za 10 let.

Platí to i naopak: to, že něco sdílí nějaká internetová hvězda, ještě neznamená, že je to dobrý nápad. Příkladem mohou být nebezpečné výzvy, například Tide Pod challenge.

Co dělat pokud se vaše dítě chce věnovat digitální tvorbě?

Je možné, že vaše dítě podniká první krůčky na sociálních sítích, vytváří vlastní obsah, sleduje trendy a v hloubi duše doufá, že by uspět mohlo. Ostatně proč to nezkusit? I když se vám to může zdát jako absurdní či dětinské, můžete stále být svým dětem koučem, který jim bude oporou.

Zkuste přijmout ambice svého dítěte stát se uznávaným tvůrcem obsahu. Podle psychologů nejlépe funguje s dětmi mluvit o problémech otevřeně: „nepřipadá mi to jako dobrý nápad, ale chci tě podpořit. Mám nějaké obavy, aby tě to nesemlelo. Pojďme se o nich pobavit.“ Podobné věty zmůžou více než zákazy.

„Je dobré s nimi mluvit o tom, co v životě prožívají. A to jak v offline, tak v online světě. Nejdůležitější jsou kroky, které se týkají běžného vzdělávání. Lidské vedení k otevřenosti a budování důvěry. Sociální média a influenceři by se měli stát součástí rodinných rozhovorů. Tímto způsobem rodiče do doby, než dítě dosáhne kritického věku před pubertou, nastaví model důvěry natolik, že s ním později budou moci otevřeně mluvit o kritických věcech. Například v situacích, kdy dítě čelí hecování nebo je smutné, že nikdo neodebírá jeho kanál nebo profil. Je třeba vést otevřený dialog a budovat vzájemnou důvěru. Tímto způsobem mohou rodiče postupně předávat know-how svým dětem,“ říká Tomková.