Jak obrazovky ovlivňují mozek dítěte:

• Rychlé střídání podnětů: Filmy, videohry a aplikace často mění obraz i zvuk v krátkých intervalech, díky čemuž může mozek dítěte přivyknout na vysokou míru stimulace. V reálném životě, kde podněty přicházejí pomaleji, pak může být pro dítě těžší udržet pozornost, protože běžné podněty přestávají být zajímavé.
• Dopaminová odměna: Interaktivní hry a sociální sítě poskytují okamžitou zpětnou vazbu (lajky, nový level), což podporuje uvolňování dopaminu. To může vést k tomu, že děti upřednostňují krátkodobé odměny před delším soustředěním, protože je to skoro „zadarmo“ a pro mozek je to jednodušší.
• Rozvoj mozkových funkcí: U dětí se začínají vyvíjet tzv. exekutivní funkce mozku — schopnost plánovat, regulovat chování a udržovat pozornost. Nadměrné používání obrazovek může tento proces narušit, protože nenabízí dostatek času pro nudění se a samostatnou hru.
• Snížení schopnosti „deep focus“: Časté přepínání mezi aplikacemi, videi a hrami učí mozek fungovat v režimu multitaskingu. Děti si tak hůře zvykají na činnosti vyžadující delší a nepřerušované soustředění — například čtení delšího textu nebo řešení složitějšího úkolu.

Jak se vyvíjí pozornost?

Pozornost je schopnost zaměřit a udržet mysl na určitém podnětu, úkolu nebo činnosti, a přitom filtrovat méně důležité nebo rušivé informace. U dětí je to jedna z klíčových dovedností, která ovlivňuje učení, paměť, sociální interakce i celkový rozvoj.

V raném dětství, zhruba do tří let, je pozornost velmi krátká a silně řízena vnějšími podněty — hlasitým zvukem, pohybem nebo jasnou barvou. Dítě snadno přepíná z jednoho podnětu na druhý a soustředění udrží jen na chvíli. Důležité jsou proto jednoduché, opakující se činnosti a krátké interakce.

Mezi třetím a šestým rokem života se začíná rozvíjet tzv. záměrná pozornost, tedy schopnost vědomě zůstat u činnosti i přes lákavé rušivé podněty. Předškoláci se zvládnou soustředit několik minut, zejména při hře, která je pro děti hlavním „trenérem“ pozornosti — ať už jde o stavění z kostek, kreslení nebo jednoduché deskové hry.

U dětí mladšího školního věku (6–9 let) se délka soustředění prodlužuje na 10–20 minut. Děti už dokážou lépe filtrovat rušivé podněty. Přesto stále potřebují pravidelné přestávky a činnosti, které jim pomohou udržet motivaci. V tomto období se začínají rozvíjet i tzv. exekutivní funkce — schopnost plánovat, organizovat a dokončit úkol.

Ve starším školním věku a během dospívání se zvyšuje nejen délka soustředění, ale i schopnost přepínat mezi úkoly a pracovat systematicky. Děti zvládají dlouhodobější učení nebo složitější projekty, ale zároveň zůstávají citlivé na digitální rušení — notifikace, sociální sítě nebo videa je mohou snadno vytrhnout z práce.

Obrazovky pozornost ovlivňují směrem k letargii

Doktor Dimitri Christakis se ve svých výzkumech věnuje časnému vystavení obrazovek a jeho vlivu na dětský mozek. Nejdříve toto vystavení zkoumal u myší, kde si všiml, že myši, které byly vystaveny audiu z dětských pohádek a blikajícím světlům, vykazovaly zvýšenou aktivitu a nižší úzkost, což vedlo k tomu, že se chovaly méně obezřetně a byly více ochotné riskovat. Oproti kontrolní skupině měly sníženou krátkodobou paměť a obtíže s učením. Tyto výsledky potvrdily i další výzkumy.

Svá zjištění potom sledoval i u lidí a došel k závěru, že rané vystavení rychle měnícím se televizním obrazům v prvních 3 letech života je spojeno s následnými deficity v pozornosti v dětském věku. Naproti tomu edukační, klidný obsah ve stejném věku nebyl spojen s negativními dopady na pozornost.

Tyto výsledky podporují doporučení o omezení raného vystavování obrazovkám, zejména rychlým a dynamickým formátům bez edukativního kontextu, aby se minimalizovalo riziko negativního vlivu na vývoj pozornosti.

Dobrou zprávou je, že pokud dítě projevuje známky přestimulování z obrazovek, tak při snížení nadměrné stimulace může dojít k postupnému zlepšení schopnosti soustředění, protože mozek si znovu zvykne na pomalejší a přirozenější rytmus podnětů.

Jak rozpoznat problémy s pozorností u dítěte?

🛡️Dítě často nedokončí úkol bez vyrušení nebo ztráty zájmu.
🛡️Rychle přeskakuje od jedné činnosti k druhé.
🛡️Působí, že nevnímá, co mu říkáte, i když je nablízku.
🛡️Má problém sledovat delší instrukce nebo příběhy.
🛡️Vyhýbá se činnostem, které vyžadují delší soustředění (např. čtení, psaní, skládání puzzle).
🛡️Potřebuje neustálou stimulaci (nové podněty, rychlá zábava).
🛡️Často zapomíná věci, které se právě dozvědělo nebo mělo udělat.

Důležité je pamatovat na to, že každé dítě je jiné, takže pokud budete sledovat pozornost vašeho dítěte, tak zohledněte jeho osobnost, aktuální situaci – únava, hlad i stres nebo přílišnou stimulaci obrazovkami.

Pamatujte na to, že krátkodobé problémy s pozorností jsou u dětí běžné.

Jak používat obrazovky zdravě:

• Nastavte limity. Světová zdravotnická organizace doporučuje:
• • do 2 let: žádné pasivní sledování obrazovek
  • 2–5 let: max. 1 hodinu denně
  • starší děti: individuálně, podle 3C (kontext, obsah, dítě)
    

    RODINNÁ DIGI-DOHODA

    Nastavte si doma pravidla pro používání technologií, která budou vyhovovat všem.

    STÁHNOUT DOHODU

• Upřednostněte aktivní a vzdělávací obsah před pasivním sledováním.
• Sledujte obrazovky společně s dítětem — rodič může komentovat obsah, ptát se dítěte a rozvíjet tak jeho myšlení.
• Vyvažte čas online a offline — pohyb, kreativní činnosti.
• Běžte ven – přírodní prostředí jako „reset“ pro mozek. Pobyt venku (zvlášť v zeleni) prokazatelně zlepšuje koncentraci a snižuje mentální únavu.
• Čas bez obrazovek před spaním — ideálně 1–2 hodiny bez obrazovek před usnutím.
• Rozvíjejte s dítětem všímavost – nechte jej venku zapojovat smysly, podpořte jej ve všímání si toho, jak se cítí.
• Postupné prodlužování doby soustředění – začněte s činnostmi, u kterých dítě udrží pozornost jen krátce, a postupně dobu prodlužujte. Např. společné čtení, skládání puzzle, jednoduché deskovky.

Je potřeba si přiznat, že dnešní děti čelí velkému tlaku – na známky ve škole, výsledky ve fotbale, který trénují odpoledne, nebo na to, jak mají vypadat (což jim vždy připomenou sociální sítě). Ač je to paradoxní, technologie jim mohou přinášet i klid a možnost na všechny nároky na chvíli zapomenout.

„Zakázat dětem technologie kvůli známkám na vysvědčení vede u některých dětí k tomu, že se budou snažit hledat cesty, jak na nich zůstat potají a současně se rapidně zvedá „hodnota“ technologií aneb zakázané ovoce nejvíce chutná. Pokud jde o něco, co naše dítě rádo dělá – například programování, střih videa, vytváření obsahu – tak tím školu dítěti znechutíme, protože odebíráme něco, co našeho potomka baví,“ vysvětluje dětská psycholožka Kamila Ryšánková.

Proč technologie nemají vliv na špatné známky?

Abychom se mohli učit, nesmíme být ve stresu. Evoluce to zařídila takto: když se bojíme, naše tělo soustředí všechnu energii na úprk do bezpečí. Bohužel evoluce jaksi podcenila fakt, že někdy se mohou děti bát, zda jsou dost dobré, nemají moc placatý nos nebo na ně jako rodiče budeme pyšní, i když už nechtějí trénovat hokej. V takových chvílích se těžko mohou soustředit na násobilku.

V dnešní době je pro děti a teenagery klíčové udržovat spojení se spolužáky i mimo školu. Snadno tak mohou ventilovat stres a obavy, třeba z písemky. Tím prostředím jsou často sociální sítě, kdy děti také nacházejí podporu od svých skutečných i virtuálních přátel (komunita vrstevníků je důležitá a ne vždy ji mohou dospělí nahradit).

Chytré telefony nabízejí podporu v náročných chvílích. Existují výborné aplikace určené k meditaci, podpoře mindfulness nebo dechovým cvičením.

„Dnešní dospívající poměrně často využívají aplikace typu Calmio nebo Nepanikař, případně zkoušejí relaxace z videí na YouTube. Málokdo dnes využívá psaný text relaxace, bez problému však dokáží velmi rychle najít nahrávku nebo přímo aplikaci,“ dodává Kamila Ryšánková.

„U starších dětí je internet téměř neodmyslitelnou denní součástí, na kterém si dohledávají informace nebo se radí se spolužáky na sítích, což je pro ně něco jako „studijní“ skupina online. A taková skupina může být z jejich pohledu mnohdy nepostradatelná, protože se jim dobře studuje už jen tím, že poslouchají, co ostatní říkají. Současně může být hnacím motorem pro udržení motivace.“

Místo zákazů zaveďte pravidla

I přes to, jaké výhody nebo pocit kliku přináší virtuální kontakty dětem, mají telefony samozřejmě i negativní vliv. Jejich nadužívání je velký problém i mezi dospělými. Časté notifikace rozhodně narušují soustředění a multitasking, který je dnes mezi dětmi běžný, soustředění zabíjí prakticky úplně.

Řešením je nastavit si zdravé hranice. Neexistuje žádný limit, kolik hodin u počítače je pro děti ještě zdravý. V obecné rovině, by ale děti neměly usínat s telefony, není vhodné je používat u jídla a u úkolů, na které se potřebují soustředit. Pomoci vám může digitální dohoda. Můžete si ji stáhnout nebo se inspirovat a přijít s vlastními pravidly.

Dobrým pomocníkem, jak pomoci dětem pravidla dodržovat, jsou rodičovské aplikace, ve kterých můžete po vzájemného dohodě nastavit limit, jak dlouho děti smějí své chytré telefony používat.

„Aktivní pohyb má na nás mimořádný vliv. Už u malých dětí pomáhají pohybové dovednosti k rozvoji a integraci mozku. Pravidelný pohyb snižuje stres, napětí a zároveň umožňuje lepší koncentraci. Další benefity ze cvičení jsou lepší orientace v prostoru a paměť. Když jsou děti ve stresu – například když sedí nad složitými úkoly, tak pohyb jim pomáhá uvolnit se,“ zdůrazňuje Kamila Ryšánková, proč se děti potřebují před učením vydovádět.

Jak využít technologie v učení?

Významný českým myslitel, Jan Ámos Komenský, prosazoval školu hrou už v 17. století. Princip je stále stejný – pokud je to hra a děti to baví, učí se přirozeněji a mnohem snáze. Jen dnes se tomu vzletně říká gamifikace.

„V České republice existují školy, které vychází z myšlenky, že hraní her je možné využít při učení. Hra je pro děti nesmírně důležitá, a dokonce právo na hru je v Úmluvě o právech dítěte. Samotné hraní je základní potřeba dětí, protože se při ní rozvíjí mozek,“ říká o hře Kamila Ryšánková. „I proto je výhodné přenést ji do učení, jelikož se dítě uvolní a lépe si učivo osvojí. Hra se využívá i v terapii, jelikož řada mladších dětí nedokáže přesně verbálně popsat, co je trápí, ale dokážou to vyjádřit právě hrou.“

Problém domácí přípravy tkví často v tom, že je pro děti nudná nebo jim nedává smysl. Můžete jim ale ukázat, jak si látku procvičit hravěji. Možností máme plný internet. Existují vynikající odborné kanály na Youtube, specializované portály, dokumenty i hry, které mohou děti nadchnout.

To, co se dítě má naučit, se dá díky internetu jednoduše přenést do praxe. S dětmi se doma můžete domluvit, že si o tématu během jedné hodiny pokusíme zjistit co nejvíce zajímavostí na internetu. Děti již dnes rády zapojují i umělou inteligenci. A co je ne

jlepší? Že po uplynutí hodině si od dítěte můžeme nechat jeho vlastními slovy převyprávět nebo vysvětlit, co nalezlo, a díky tomu si učivo ještě víc osvojí.

Přímo na Google Play najdete hry na procvičení matematiky, češtiny, jazyka i prvouky. Všechny hravou formou, ve které děti sbírají nějaké odznaky, zachraňují hrdiny a podobně. Možná můžete dokonce trénovat matematiku v anglické aplikaci a zabít dvě mouchy jednou ranou.

Nechte děti navrhnout vlastní cesty, jak se učit způsobem, který je baví a připadá jim nejpřínosnější. Možná budou mít vynikající nápady, se kterými se dosud je ostýchaly přijít. Nebojte se zkusit něco nového. Velmi důležité je totiž také nezničit v dětech touhou poznávat, která je všem dětem od narození vlastní. Lezení nebo skákání se neznámkuje a všechny batolátka to umí a dělají s nadšením.

Schopnost soustředit se vyvíjí s věkem podle toho, jak konkrétnímu dítěti dozrává nervová soustava. V průběhu dospívání se také děti učí ovládat pozornost svou vůli a udržet jí. Pojďme si nastavit reálná očekávání, druhák se prostě nedokáže soustředit hodinu v kuse, ani když ho přivážete k židli. Tomu by měly odpovídat úkoly ze školy i nároky rodičů.

Orientační průměrná doba, po kterou děti udrží pozornost

Schopnost soustředit se klesá

Víme s jistotou, že schopnost lidí udržet pozornost klesá. Možná jste četli populární statistiku, že v roce 2013 udržel průměrný člověk pozornost jen osm vteřin (zatímco akvarijní rybička devět). Můžete se uklidnit, šlo o fake news. Vy i vaše dítě se dokážete soustředit mnohem déle než Nemo.

Udržet pozornost online, kde nás neustále rozptylují notifikace nebo jiný lákavý obsah, je náročné i pro dospělé. Podle doktorky Glorie Mark z Kalifornské univerzity udržel v roce 2004 průměrný člověk pozornost na obrazovce 2,5 minuty, dnes je to jen 47 vteřin. Offline se dokážeme soustředit déle.

Více než technologie má na soustředění vliv pracovní prostředí a multitasking, tedy snaha věnovat se vícero činnostem zároveň.

Multitasking, aneb jak zdržovat mysl

Využívat více médií naráz je pro děti samozřejmé: 60 % dospívajících dělá při psaní úkolů na počítači ještě něco jiného (nejčastěji poslouchá hudbu, sleduje TV nebo odpovídá v chatovacích aplikacích).

Na první pohled se to zdá skvělé – zvládneme toho víc a rychleji. Vliv multitaskingu na výkon zkoumali například na Stanfordu. Testu se účastnilo 262 studentů, včetně extrémních mediálních multitaskerů. Výsledek? Multitaskeři dopadli v testech pozornosti i paměti hůře.

Snaha dělat víc věcí zároveň snižuje schopnost se soustředit.

Snaha koncentrovat se na víc věcí najednou zhoršuje schopnost učení a zapamatování si. A navíc vyloženě zdržuje. Pokud dospělého něco ze soustředění vyruší trvá mu více než 25 minut se znovu vrátit k původnímu projektu. Data u dětí nemáme, ale není důvod se domnívat, že by se výrazně lišila. Každá notifikace nebo zodpovězený chat tak děti připravuje o drahocenný čas.

„U multitaskingu je vždy důležité, zda jednotlivé aktivity v našem mozku spouští jeho stejnou nebo jinou část. Pokud se tedy při aktivitách zapojuje stejná část mozku, tak spíše „střídáme“ jednotlivé úkony a k jejich dosažení je potřeba více času, než v případě, že by náš mozek na dvě různé aktivity spouštěl jiné části mozku. Například co se týče hudby, tak ta má velký vliv na naši psychiku – především ovlivňuje naši náladu,“ vysvětluje jak na multitasking psycholožka Kamila Ryšánková.

„Pokud se cítíme uvolnění, spokojení a v dobré náladě, tak se nám přirozeně lépe učí a zvládáme čelit i náročnějším úkolům. Hudba zvyšuje naši úroveň aktivace smyslů k vnímání. Pokud je tato hladina, někdy se nazývá také arousal, optimální, tak je člověk schopen dosáhnout svého nejlepšího výkonu. Při učení můžeme hudbu poslouchat za předpokladu, že není příliš nahlas, nemá rychlé tempo a neobsahuje text. Vhodnější je tedy harmonická, uklidňující, relaxační hudba. A samozřejmě záleží na typu úkolu, který zrovna dítě řeší – například soustředění se na čtení klesá ve chvíli, kdy posloucháme hudbu s textem ve stejném jazyce.“

Jak se lépe soustředit?

Na soustředění má vliv řada okolností. Mezi individuální patří momentální nálada, vůle či náročnost úkolu. Vliv mají i vnější podmínky zejména pracovní a sociální prostředí, síla a intenzita podnětu nebo novost podnětu. Proto se děti lépe soustředí na hravé, interaktivní či názorné podněty. Dlouhou oklikou se vracíme ke Komenskému a jeho škole hrou.

Dětem se lépe soustředí, pokud úkol vnímají jako smysluplný.

Dětem i dospělým pomáhá si vytvořit takové prostředí, které eliminuje rozptýlení. Pro každého může takové prostředí vypadat trochu jinak – někdo si rád kreslí myšlenkové mapy a potřebuje určitý tvůrčí chaos, jiný potřebuje až sterilně prázdný stůl.

„Aktivní pohyb má na nás mimořádný vliv. Už u malých dětí pomáhají pohybové dovednosti k rozvoji a integraci mozku. Pravidelný pohyb snižuje stres, napětí a zároveň umožňuje lepší koncentraci. Další benefity ze cvičení jsou lepší orientace v prostoru a paměť. Paradoxem je tak situace, kdy mají děti a dospívající (někdy i jejich rodiče) pocit, že nestíhají učivo a osekají si mezi učením pauzy na nezbytné minimum. Tělu se tak dostává méně pohybu, který je pro soustředění a učení důležitý. Při cvičení se lépe prokrvuje a okysličuje mozek a snižuje se napětí v těle. Pohyb pomáhá uvolňovat dopamin a endorfiny, což jsou hormony štěstí. A když jsou děti ve stresu – například když sedí nad složitými úkoly, tak pohyb jim pomáhá uvolnit se,“ zdůrazňuje význam pohybu Ryšánková.

Patří  telefon na stůl nebo do aktovky?

Jedním z nejběžnějších rušivých elementů jsou technologie a zejména pak mobilní telefony. Podle nedávného průzkumu už jen dostupnost telefonu snižuje schopnost se soustředit a to dokonce i když má ztlumené zvuky a je mimo dohled.

Technologie už z našeho života nezmizí. A je potřeba  naučit se s nimi zacházet, včetně toho, jak se nenechat rozptýlit.

Nejhorší pro soustředění je neustálé pípání notifikací. Krok jedna tedy zní: naplánujte si s dětmi čas na učení (ideálně tak 20 minutové okno) a přepněte telefon do režimu letadlo. Tak je telefon offline a bez signálu. Žádné speciální tišící aplikace nejsou potřeba. Sice se na telefon nepůjde dovolat, ale máloco nepočká 20 minut.

Ideální je umístit telefon z dohledu – tedy dát jej od šuplíku, do tašky nebo nejlépe do jiné místnosti. Pouhé vypnutí zvuků a otočení displejem dolů stačit nebude.

Děti telefony používají pořád a mohou být i mírně závislé – zavedení tohoto pravidla doma může být pro ně nepohodlné až velmi nepříjemné. Ostatně být neustále online je pro ně normální. Je dobré trénovat vlastní odolnost postupně. Je to opravdu jen otázka zvyku.

Jak trénovat soustředění u dětí?

Soustředění můžete trénovat při běžných činnostech nebo poocí her, která už doma jistě máte. Vynikající pomůcky k trénování pozornosti jsou

• puzzle
• domino
• pexeso
• třídění kostek legy podle barev či velikosti
• hledání rozdílů mezi obrázky
• malování
• modelování

Jako trénink se hodí také různé soutěže. Mohou to být jednoduché aktivity, které si můžete střihnout v autě cestou ze školy. Zkuste třeba stopovat čas při odříkávání abecedy, řady číslic nebo abecedy a číslic na střídačku. Nebo si dobře prohlédněte předmět a popište ho se zavřenýma očima. Můžete i soutěžit, kdo popíše předmět přesněji.