Co uděláte jako první, pokud se u vás objeví nějaký neznámý zdravotní problém bez zjevné příčiny? Mnoho lidí se obrací na internet, aby si vyhledali, zda jde o maličkost, která se spraví sama, nebo je na místě vyrazit k lékaři. Stále častěji hledáme také alternativy a možnosti léčby. Děje se tak i v oblastech fyzického i duševního zdraví.
Kyberchondrie je porucha, při které si uživatel nadměrně vyhledává informace o zdraví online. Místo uklidnění si ale často diagnostikují vážné nemoci, což vede k větší úzkosti, která ale nemá racionální odůvodnění (stejně jako tomu je u hypochondrie). Sebediagnóze chybí kontext a odbornost. Když tito lidé přijdou k lékaři, který zjistí, že pacient je úzkostný nikoli na smrt nemocný, cítí se tito lidé vlastně zanedbaní a zklamaní.
Kyberchondrie se může týkat jak fyzického, tak duševního zdraví.
V posledních letech roste počet teenagerů, kteří online, a zejména na sociálních sítích, hledají příznaky své duševní nepohody. Sami sebe pak diagnostikují vážnými poruchami nebo duševními nemocemi. Nabízí se otázka, proč?
CNN uvádí, že pro některé teenagery je diagnóza jako ADHD nebo autismus štít, kterým chrání sami sebe před extrémními nároky svého okolí, nebo si tak vysvětlují, proč dobře nezapadají. Internet jim pomůže snadno zodpovědět palčivou otázku a nabízí jim i řešení. Sociální sítě, nebo internet obecně nejsou nejpřesnější v diagnózách a už vůbec v tom, jak je léčit.
„Někdy nejde o diagnózu jako takovou, ale v dnešní době je ve společnosti enormní tlak na výkonnost. To se jen těžce říká, že mi není psychicky dobře, špatně se mi soustředí, hůř spí. A přece: jen vyřčená diagnóza může být úlevná, protože najednou vím, co mi je a můžu díky tomu argumentovat i před rodiči, učiteli ve škole nebo v práci. Znalost mé diagnózy je pro mě něco, od čeho se mohu odrazit,“ vysvětluje potřebu vyhledávat informace @detska_psycholozka Kamily Ryšánková.
Projekty níže vedou psychologové. Na stránkách najdete rozcestníky na krizové linky, online poradny, různé organizace a odborníky, kteří vám pomohou
♥ Opatruj.se
♥ Nepanikař.cz
♥ Nevypusť duši
♥ Linka důvěry
♥ Linka bezpečí
♥ Centrum Locika
♥ Terapeutická linka Sluchátko
Hey Google?! Jak poznám, že mám depresi?
Dostupnost informací a otevřenost lidí na sociálních sítích do značné míry otevřela diskuzi o psychických problémech. Na rozdíl od generace X (1965-1986) je pro dnešní “Zetka” (2000-2010) zcela normální o duševní nepohodě mluvit. K tomu, aby se masy teenagerů cítily lépe, to ale moc nepomáhá, spíše naopak. Od roku 2013 podle American Psychological Association zažívají teenageři vyšší míru stresu než dospělí.
Pokud je tělo vysoké míře stresu vystaveno dlouhodobě, mohou se projevit další zdravotní problémy. Navíc o psychohygieně se stále poměrně málo ví a mluví, řada mladých lidí tak neví, jak se stresem účinně pracovat.
Procento respondentů v dané generaci, kteří hodnotí své duševní zdraví jako vynikající nebo velmi dobré. Generace mladých lidí narozených po roce 2000 je na tom nejhůře. | Zdroj
Nemalá část teenagerů jde řešit problémy na sociální sítě. Problém spočívá v přesnosti sebediagnostiky. Laici snadno zamění diagnózy. Navíc je velmi snadné projektovat do sebe symptomy, které bych „měl prožívat“.
„Kupříkladu dospívající přijde s tím, že si na internetu vyčetl, že jeho příznaky odpovídají úzkostné poruše. Jako příznaky uvádí velkou únavu, narušený spánek, neklid nebo bušení srdce. Posléze psycholog zjistí, že může v tomto konkrétním případě jít o nedostatečná režimová opatření. Protože před objevením příznaků začal klient hrát až do ranních hodin počítačové hry, sledovat do noci nějakou streamovací platformu a únavu začal dohánět nadměrnou konzumací energetických nápojů,“ upozorňuje Kamila Ryšánková. Ne vždy je to ale tak snadné, navíc příklad výše je dost zjednodušující.
„Na druhé straně se běžně stává, že dospívající přichází do poradny s podobnými příznaky, avšak tentokrát již psycholog zachytí třeba úzkostně-depresivní poruchu nebo klinickou depresi. V tomto případě je podle závažnosti nutná spolupráce i s dětským klinickým psychologem nebo dětským psychiatrem. Proto je vždy vhodné, aby člověk takové situace nepodceňoval a raději zbytečně vyhledal odbornou psychologickou pomoc, než si neřešením situace způsobil větší problémy.“
Pokud máte problémy, oslovte odborníky nebo organizace, které se psychickému zdraví věnují.
Online najdete moře podpory, offline často jen smutek
Pokud ale víte, co přesně vás trápí, najdete na sociálních sítích obrovskou podpůrnou síť a inspiraci. Není těžké najít další mladé lidi, kteří mají podobné problémy, procházejí stejnou léčbou. Pro přijetí sebe sama, je skvělé vědět, že v tom nejsem sám. Stejně tak můžete najít inspiraci a různé „life hacks“, jak těžká období zvládají ostatní.
Na sociálních sítích je obrovský rozdíl v kvalitě informací. Dnes mají své účty lékaři, psychologové nebo terapeuti. Rady tak hledejte zejména u nic.
Proč mladí lidé hledají první pomoc online? Důvodem může být i generační rozdíl i pocit anonymity.
„Sociální sítě vnímám jako přínosné, co se týče osvěty o duševním zdraví. Část dospívajících, kteří přichází do poraden, tak už zná některé pojmy nebo aplikace, které je v určitém pohledu mohou podpořit. Řada z nich si informace dohledá na sociálních sítích. Mnohem složitější je to u vnímání psychických problémů starších generací. Stále v naší společnosti přetrvává názor, že ten, kdo má psychické problémy, tak chce být pouze zajímavý. Typickou frází je, že současná generace „nic nevydrží,“ vysvětluje Kamila Ryšánková. „Často i z tohoto důvodu převažuje u některých dětí stud jít za odborníkem nebo požádat rodiče o to, aby s dítětem odbornou pomoc vyhledali. V takovou chvíli je pro dospívající jednodušší sdílet to, co se jim děje, s ostatními na sociálních sítích a anonymně na různých telefonních linkách.“
Podle dat se o duševní zdraví zajímá 65 % dotazovaných dospívajících. Před vyhledáním odborné pomoci by dali přednost svěřit se někomu blízkému, ale to jen za předpokladu, že mají se svou rodinou dobrý vztah.
Jak řešit psychické problémy teenagerů?
Pokud vaše dítě zažívá duševní nepohodu, může zkusit několik testů na stránce opatrujse.cz, kterou vytvořili odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. Psychologický online test je samozřejmě jen velmi orientační, ale může vám pomoci nasměrovat se dál na kvalitní odbornou pomoc.
#1 Můžete se obrátit na pediatra, který může mít navázaný kontakt s odborníkem, jenž má kratší čekací dobu.
#2 Oslovte školního psychology. Ten může vytvořit pro dospívajícího podpůrnou péči do doby, dokud se neuvolní místo u psychoterapeuta.
#3 Kontaktujte vaši zdravotní pojišťovnu a vyžádejte si kontakt na psychoterapeuta, kterého hradí pojišťovna. Je vhodné se zeptat, zda vaše pojišťovna přispívá alespoň částečně na psychoterapii. Řada zdravotních pojišťoven po koronaviru hradí i sezení u vybraných soukromých terapeutů, jejich seznam je vždy umístěn na webu pojišťovny.
#4 Pokud jde o akutní situaci a nikdo z odborníků v okolí není k dispozici takříkajíc ihned, je nutné s dospívajícím přijet do krizového centra.
Článek je součástí projektu Safer Kids Online
Safer Kids Online je celosvětová iniciativa společnosti ESET. Cílem této iniciativy je přinášet informace, které mohou rodiče, vychovatelé, děti a učitelé využít k otevření diskuze o bezpečnosti na internetu a poskytnout nástroje pro vytváření bezpečného online prostředí pro všechny děti.